CITYTRANS CZ

31. 12. 2020 Pražská rozlučka se Citybusy.

Provozní život pražských Citybusů se začal odehrávat v roce 1995, kdy byl dodán do zkušebního provozu prototyp nazvaný Karosa-Renault Citybus. V říjnu a listopadu 1995 byl umístěn do garáže Kačerov a vypravován s cestujícími zejména na linky v blízkosti areálu dopravce. Spatřit ho bylo možné zejména u stanic metra Roztyly a Budějovická. Nízkopodlažní autobus byl smontován ve Francii, jeho provedení bylo bez výkonného topení, s otevřenou kabinou řidiče, a interieru vozu dominoval velký kulatý otáčkoměr u pravé strany kabiny řidiče. Majitel – Karosa Vysoké Mýto označil vozidlo zkušební registrační značkou X 07-25 a evidenčním číslem 3004, navazujícím na evidenční řadu nízkopodlažních Neoplanu N4014/3 s čísly 3001 – 3003. Autobus vykonal zápůjční „turné“ po městech bývalého Československa – dopravní podniky v Brně, Ústí nad Labem, Plzni, Bratislavě, Košicích. V září 1996 se vrátil do DP Praha a nastálo zařazen do vozového parku garáže Kačerov. Jistou provozní zajímavostí je nasazení zmíněného nízkopodlažního vozu ev. č. 3004 na příměstskou linku PID č. 326 v trase Praha, Opatov – Jesenice dne 16.10.1996, pravděpodobně šlo o první provozní nasazení Citybusu na příměstskou linku. Evidenční číslo vozu zůstalo z předchozího působení, registrační značka byla přidělena nová, a sice trvalá AV 37-38, se kterou vůz dojezdil až do konce svého provozního života v roce 2014. V posledním provozním období pak zejména na služební lince č. 10, tzv. pendlu v trase Garáž Kačerov – Depo Kačerov – Kačerov - Garáž Kačerov. V průběhu doby měl vůz nehodu, při níž bylo poškozeno atypické čelo vozu, a po opravě dostal upravené čelo z novějších vozů.

Dodávky dalších vozů započaly dne 20.11.1996, kdy byl do garáže Kačerov dovezen první seriový Citybus pro DP Praha, a obdržel ev.č. 3005. V následujících dnech byl zařazen do provozu a dne 28.11.1996 se po vzoru vozu ev. č. 3004 také podíval na příměstskou linku PID č. 326 v trase Praha, Opatov – Jesenice. Do konce roku 1996 byly dodány další vozy až do evidenčního čísla 3009. První Citybusy ze serie ev.č. 3004 – 3009 byly vyřazeny mezi roky 2014 – 2017. Celkem bylo do DP Praha mezi lety 1996 – 2004 dodáno 321 vozů evidenčních čísel 3004 – 3027, 3029, 3032 – 3034, 3036 – 3038, 3041 – 3050, 3200 – 3478 (některé z vozů byly záhy přečíslovány z důvodu administrativní kolize s evidenčními čísly vozů C734).

První kloubový Citybus byl dodán pražskému DP až na sklonku roku 2001, sice s evidenčním číslem 6500. Celkem jich bylo do roku 2004 dodáno 53.

Po masivních dodávkách desítek vozů SOR NB12 od ev.č. 3960 i SOR NB18 od ev.č. 5051 v první polovině roku 2020, se stalo vypravování zbývajících provozních Citybusů od jara 2020 stále vzácnějším úkazem. V březnu 2020, kdy byl zahájen provoz autobusové „pidilinky“ č. 249 v trase Zličín – Nový Zličín a zpět (cca 700 m délka trasy jedním směrem) se zde jeden Citybus též objevil.

V běžném provozu se standardní i kloubové Citybusy objevovaly naposledy v červnu 2020. Přes letní prázdniny se jejich provoz pro nadbytečnost již neuvažoval.

Dopravní podnik hl. m. Prahy se rozhodl uspořádat s těmito vozy velkolepé důstojné rozloučení na sobotu 29. 8. 2020.

Již v předstihu umožnil DP Praha na svých fandovských stránkách registraci zájemců o poslední svezení s vozy City Bus 12M ev. čísla 3408 z garáží DPP Klíčov a kloubový City Bus 18M ev. Čísla 6530 a sice po trase Vozovna Střešovice – Patočkova – Střešovická – Na Petřinách – U Hvězdy – Libocká – Ruzyňská – Stochovská – Drnovská – Karlovarská – Bělohorská – Tomanova – Skokanská – Atletická – Stadion Strahov.

Již od rána vypravil DP několik zbývajících provozních Citybusů na běžné linky. Z garáží Kačerov to byly vozy evidenčních čísel 3454 a 3456, z garáží Klíčov autobusy 3437 a 3468 (původně měl vyjet vůz ev.č. 3438). Dopravceje od rána nasadil na linku č. 149 jako 21., 22., 23. a 24. pořadí. Kloubovým autobus City Bus 18M evidenčního čísla 6529, jehož domovskou garáží byl Klíčov, DP nasadil na linku č. 180 na 27. pořadí. Vozy byly nasazeny do provozu cca do 17. hodiny, aby stihly další dějství oslav na Strahově.

Ve středobodu oslav - ve vozovně Střešovice se konaly proslovy zaměstnanců DP, kteří měli co do činění s uspořádáním tohoto výjimečného dne. Pro novináře byl určen muzejní Citybus ev.č. 3251. Po 17. hodině se vydaly některé vozy v konvoji ze Střešovic přes Vítězné náměstí zpět do Střešovic přes Petřiny ke Strahovskému stadionu. Konvoj se bohužel zdržel z důvodu závady brzdového systému na kloubovém vozu ev.č. 6530. Z důvodu již velké časové ztráty se po dlouhých minutách čekání na Petřinách pokračovalo dále na Strahov. Zajímavou vsuvkou byla návštěva akce bývalého táborského Citybusu 18M původem ze společnosti Comett plus, nyní v majetku soukromé osoby.

V obratišti Stadion Strahov byly autobusy uspořádány tak, jak to rozměry obratiště dovolily, a tak aby byla skupina autobusů co nejfotogeničtější pro desítky přitomných fotografů. Autobusy byly vyrovnány vedle sebe počínaje muzejním Citybusem ev.č. 3251 a pokračujíc vozy 3468, 3456, 3437, 3454, 3408 a 6529. Nejlepší záběr mezi početnými davy fotografů měli zaměstnanci DP, kteří na místo akce přijeli s muzejní trolejovou věží Škoda 706 RT Schörling (ev. č. 6 ­ 0220).

Po odjezdu shromážděných Citybusů strahovskými serpentinami do města na místo akce dojel i závadou postižený kloubový vůz City Bus 18M ev. čísla 6530. Pozdě, ale přece. Řidič autobusu byl velmi zklamán, že nedojel včas do cíle a nezúčastnil se tak hromadného fotografování. Ale i přes toto zklamání získal s autobusem jedno prvenství, stal se posledním běžným Citybusem, který odjel z oslav u Stadionu Strahov.

A tak se uzavřela jedna velmi dlouhá, avšak významná etapa pražské městské dopravy. Dopravnímu podniku hl. m. Prahy za toto uspořádání patří obrovský dík!

Ale pokud budou chtít zájemci spatřit Citybus i v budoucnosti, mohou navštívit Muzeum MHD v Praze. A komu by to nestačilo, může se s Citybusem retrobusem naživo setkat třeba na lince č. 213 s vozem ev. č. 3468.

Prameny:

1. vlastní informace autora
2. S. Linert; Autobusy a trolejbusy pražské městské hromadné dopravy; 2002
3. DP-kontakt - časopis DP Praha

© M. Babický 2020

31. 12. 2019. Zahájení provozu TT na Borská pole

Než se rozjely tramvajové vozy po nové tramvajové trati na Borská pole, uplynulo několik desetiletí. Po ukončení provozu vojenského letiště Plzeň-Bory v roce 1991 došlo v následujících desetiletích k adaptaci některých budou, ale zejména výstavba obrovských výrobních a prodejních komplexů světoznámých jmen. O možné výstavbě tramvajové trati do enklávy Borských polí se začalo vážněji uvažovat po roce 2000, zejména pro obsluhu budoucího areálu Západočeské univerzity. V roce 2010, se objevil drobný náznak uvažované výstavby na Borská pole, a sice v podobě mostních pilířů v těsné blízkosti budované silnice I/27. Na zmíněné pilíře byla sice usazena lávka pro peší, ale pilíře byly již připraveny pro jednodušší instalaci budoucího tramvajového mostu.

Samotná výstavba započala až kácením stromořadí v Kaplířově ulici v březnu 2018. Následně se stavební práce rozjely po celé délce trati. Dělaly se demolice, rozsáhlé přeložky inženýrských sítí, výstavba tělesa tramvajové tratě včetně dvou obratišť, usazení 350 t vážícího tramvajového mostu, výstavba nového autobusového terminálu, odpojení stávajícího tramvajového obratiště na Borech, přeložka jedné tramvajové zastávky a výstavba třech nových atd.

První tramvaje, se po novém úseku „projely“ v sobotu 30.11.2019, šlo o vozy KT8D5RN2P ev.č. 288 a 298, vzhledem k absenci trolejového vedení však nikoliv vlastní trakcí. První tramvaje, prozatím zkušebně bez cestujících, ale již vlastní trakcí na nové trati se objevily ve středu 11. 12. 2019 v podobě vozů Vario LF2/2 ev. č. 366 a KT8D5RN2P ev. č. 298.

Slavnostní okamžik nastal v neděli 15. 12. 2019, kdy byla nová tramvajová trať v Plzni otevřena. Nutno podotknout, že po dlouhých téměř 30 letech, kdy byla otevřena poslední nová tramvajová trať (na Bolevec).

Jako zkušební předvoj si před oficiální delegací projela trať souprava historických vozů T3 ev.č. 192+187 v řazení PX.

Oficiální zahájení akce se uskutečnilo ve 14:00 hod. v obratišti U Zvonu za účastí historických vozů Křižík ev.č. 18 a T1 ev.č. 121 a též moderní nízkopodlažní Vario LF2/2 ev.č. 362 ve vánočním „oděvu“. Po nezbytných procedurách se vydaly všechny tři vozy za účasti představitelů města Plzně, PMDP, ZČU, sdělovacích prostředků a ostatních pozvaných hostů směrem na Bory. Každý cestující obdržel stylovou slavnostní jízdenku s vyobrazením schematického prodloužení tratě. V tramvajové zastávce Dvořákova, tč. konečné výlukové tramvajové linky č. 3, musely vozy překonat povrchový kolejový přejezd "kaliforňan" a dále pokračovat po nesprávné koleji přes obratiště Univerzita do zastávky Technická. Zde se konal oficiální akt otevření nové tramvajové trati na Borská pole za účati primátora města Plzně p. Martina Baxy, jeho dopravního náměstka Michala Vozobuleho, ředitele PMDP Jiřího Ptáčka, rektora Západočeské univerzity Miroslava Holečka a dalších osob. Primátor města sdělil v proslovu všem přítomným výhody nově otevírané trati i těžkosti vedoucí k její velmi dlouhé realizaci. Neopomněl též zmínit, že historický tramvajový vůz Křižík ev.č. 18 z roku 1899 byl u všech otevíraných tramvajových tratích v Plzni, takže nemůže chybět ani na Borských polích. Následně se VIP osobnosti chopily nůžek a jaly se stříhat slavnostní pásku před tramvajovým vozem ev.č. 362. V neděli 15. prosince 2019 v 15:05 byla přestřižením pásky tramvajová trať oficiálně otevřena.

Následně se organizátoři a pozvaní hosté odebrali do nedaleké budovy ZČU, kde byl na větším počtu výstavních tabel podrobně fotograficky zdokumentován postup výstavby nové tramvajové trati. V přednáškovém sálu pokračovaly slavnostní proslovy zástupců subjektů, kteří mají na svědomí realizaci trati. Na závěr proslovů primátor Plzně rozkrojil zde připravený stylový dort ve tvaru knihy, na jejímž „přebalu“ byla část plzeňské vánoční tramvaje s vyobrazeným schematickým prodloužením tratě na pozadí. Cca v 17:00 hod odvezl zvláštní spoj v podobě KT8D5RN2P ev. č. 290 hosty zpět do centra města či do vozovny.

Plzeňské městské dopravní podniky ovšem neponechaly nic náhodě a obratně marketingově využily této slavnostní události naplno. Cca od 15:30 začal mezi zastávkou Dvořákova a konečnou Univerzita pendlovat vánoční spoj, takže i nepozvaní hosté mohli již naplno vyzkoušet jízdu po nové trati. Nutno říci, že Plzeňané šanci využili dostatečně, neboť většina spojů odjízděla beznadějně plných. Vánoční tramvaj Vario LF2/2 ev.č. 362 doplňovala historická souprava T3 ev.č. 192+187 v řazení PX. Vozy pendlovaly ze zastávky Dvořákova po správné koleji, nazpět od Univerzity se vracely „couváním“ po téže koleji. Nutno dodat, že v jezdily v těsném sledu za sebou. Jízdní řád byl sice stanoven na 30 min. mezi 15:30 – 18:30, v praxi se však příliš nedodržoval, jezdilo se v podstatě stále.

Od pondělí 16. 12. 2019 je na nové trati zahájen běžný provoz, který zajišťuje prodloužená linka č. 4, jejích část spojů je ukončena v novém terminálu Bory (přestup na autobusové linky), zbytek jede až k Univerzitě.

Kolaudace je stanovena až na listopad 2020, do té doby budou stále probíhat stavební a dokončovací práce.

V roce 2020 má být zpracován Generel veřejné dopravy, ve kterém by se mělo objevit i to, kde se teoreticky v dalších letech mohou objevit nové tramvajové tratě. Nejblíže uvažované realizaci má tramvajová trať na sídliště Vinice, kde je frekvence cestujících velmi vysoká a stále se zvyšuje. Další možnou tramvajovou tratí může být ta do bývalých kasáren Slovany na Nepomucké třídě. Nu, budoucnost ukáže.

Několik zajímavostí:
Cena výstavby trati a další infrastruktury - 616 mil. Kč, - podpora z EU fondů ve výši 355 mil. Kč. -Délka nové dvoukolejné tratě měří 1,3 kilometru, má také dvě nová dvoukolejná tramvajová obratiště. Náklady na stavbu terminálu Bory 63 mil. Kč vč. DPH, z toho dotace z IROP činila 38,7 mil. Kč. Náklady města Plzně na výkup pozemků pro stavbu TT – 170 mil. Kč

© M. Babický 2019

28. 3. 2019 Výpis z petice za záchranu žel. depa v Hostivici k 28. 3. 2019

Vážení čtenáři,

je vidět, že spoustě lidem není lhostejný fakt, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) má v úmyslu zdemolovat budovy bývalého depa (výtopny) a dalších drobných drážních staveb v Hostivici. Petice za zachování budovy depa byla Klubem historické techniky Praha spuštěna 14. 3. 2019. Za 14 dní zatím překonala počet 333 hlasů od petentů nejenom z Hostivice, Prahy, Kladna, ale z celé České republiky. A nejenom to, i Slovenska a dalších států. Zde máme uvedeny nejzajímavější příspěvky petentů (jméno, sídlo, příspěvek):.

Marek Koudelka, Tábor; Historické stavby by měly mít šanci, bohužel už jich zbývá jak šafránu. Díky "dobrému hospodáři" (tajenka)!

Petr Karbula, Stankov; Podepisuji protože je škoda demolovat budovu která by mohla nadále sloužit ve prospěch muzea.

Dominik Schön, Praha; Podepisuji, protože díky modernizaci tratí takových budov rapidně ubývá. Navíc je vidět veliká motivace nadšenců i města místo zachovat.

Petr Žůrek, Břeclav; SŽDC umí poslední dobou jen bořit a to dokonce, když je o budovy zájem. Jedním slovem zmar na železnici... ?

Jan Vrána, Praha 10; Stojím za vytvořením dopravního muzea a toto depo je pro tento záměr ideální a byla by věčná škoda takovýto historický artefakt srovnat se zemí...

Lucie Salášková; Praha; Podopisuji, protože železniční budovy jsou součástí našeho dědictví a historie.

Žaneta Pinkasova, Kladno; Chci aby byla budova zachována

Jaroslav Kugler, Kladno; Nelíbí se mi postoj Správy železniční dopravní cesty k budovám.

Pavel Gülich, Hostivice; Železnie je součást historie Hostivice. Jsem rád za každé nové "kam jít" v Hostivici.

Michal Semler, Kněževes; Podepisuji protože se jedná o krásnou architekturu.

Ondřej Zita, Kosmonosy; protože muzea která provozují nadšenci jsiou ta nejkrásnější a nejhezčí

Vojtěch Suchan, Praha; Z železnice se nesmí stát hromada betonu a sterilních kontejnerů. Proč jsou někde budovy podle stejných normálií technickou památkou, a tady ji může někdo jen tak zbourat?

Alena Šnoblová, Běleč; Protoze moje rodice pracovali na zeleznici a je to moje srdecni zalezitost. Jezdim se svymi detmi historickymi vlacky a rafi navstevujeme technicka muzea.

Miroslav Pudík, Tuhaň; Podepisuji protože mi není lhostejný osud budovy a budu rád když se z této budovy bude dát vytvořit dopravně-technické muzeum a zázemí vašeho spolku. :-)

Zdeněk Bojko, Kaplice; Jsem v Hostivici pár let bydlel a jeden z mých příbuzných je čestným občanem města, jedná se o pana Protivu.

Tomáš Kopecký, Roztoky; Podepisuji, jelikož budova má historický význam a určitě je lepší možnost než jí barbarsky zbourat.

Jindřich Šafran, Plumlov; Chci zachránit stavbu a tak pomoci s budoucím muzeem

Miroslav Suchý, Beroun; Zachránit nutné

Jan Kalač, Praha 4; Nesouhlasím s demolicí budovy, mohlo by tu být malé muzeum dráhy.

David Hlava, Katovice; vam preju aby vam to vyslo!

Radek Kolínek, Poteč; Nerad vidím jak se zbytečně demoluji železniční budovy

Viktor Lorenc, Rabat /Maroko/; Podepisuji jako zastánce zachování technických památek pro příští generace. Bořit umí každý, stavět málokdo. Velvyslanec

Antonín Růžička, Broumov; Každá staniční budova si zaslouží stát. Místo zničení stačí opravit.

František Nyklíček, x; Budova zjevně nezasahuje do samotné rekonstrukce tratě, překáží jen údajně zamýšlenému parkovišti, jež by bylo možné umístit i jinde při stanici. Je-li zájem budovu využít a opravit prakticky pro původní účel, nevidím důvod tomu bránit.

Milan Tejnor, Borotín; Podporuji zahájení jednání o koupi budovy depa v ŽST Hostivice mezi SŽDS a Klubem historické techniky Praha, z.s. před započetím její demolice.

Vladimir Nespor, Brno; Historii je potřeba uchovávat a když to chtějí udělat dobrovolníci, tím více jse pro.

Michal Lendacky, Horní Dvořiště; V tomto vidím dobrý úmysl

Monika Kletečková, Hostivice; Budu ráda,když se tato budova zachová a bude dál využívána jako muzeum.

Martin Pospíchal, Praha; Nechci aby budova depa dále chátrala a našla své využití

Martina Macháčková, Hostivice; Chci, aby odtamtud zmizeli bezdomovci a další pochybné existence. Muzeum bychom navštěvovali se školkou.

Kateřina Perglová, Kladno; Podepisuji, protože je potřeba udržovat historii pro budoucí generace...

Jan Ludvík, Hostivice; Umění a architektura je jediné co po lidech zbyde po jejich životě. Tahle budova je hezkou vzpomínkou na minulé století a jeho historické souvislosti. Z toho důvodu by měla zůstat stát. Tohle místo si nezaslouží demolici, ale spíš uklidit bordel okolo toho domu.. to za prvé a za druhé, by se měla využívat aby tam nelezli bezdomovci, feťáci, apod.

Denisa Sučová, Rumburk; Jsem sice z Rumburku, ale v Hostivici mám velkou část rodiny. Dceru s přítelem a sestru s rodinou, a proto v Hostivici trávím poměrně dost času. Myslím, že vše z čeho na nás dýchá minulost, je škoda zničit. Proto hlasuji pro zachování budovy, její opravu a využití způsobem prospěšným nejen pro občany Hostivice.

Václav Batěk, Praha; Podepisuji, protože se jedná o cennou železniční památku a vzpomínku na doby minulé. Dále se zde nabízí dokonalé využití této budovy, které by určitě udělalo radost nejen železničním příznivcům, město Hostivice by tak mělo o jedno lákadlo více...

Iveta Junková, Červený Újezd; Chci zachovat budovu.

Vladislav Šlégr, Vimperk; souhlasím se zachováním budovy

Karel Kočí, Praha; Je nutne zachovat alespon neco malo z zeleznicni historie. A proto je nezbytne zachovat tuto budovu na bustehradske draze a ne aby stado hňupú a nýmandú kteri nemaji vztah k nicemu rozhodovalo co ma nebo nema historickou hodnotu.

František Prosecký, Bystřice nad Pernštejnem; zachování historie

Radim Říha, Zdice; Staré stavby budované našimi předky by si zasloužily zachránit, zachovat pro budoucí generace. A zvláště fabriky, různé účelové stavby včetně železničních si zaslouží zachránit, neničit, jak tomu je dneska ve velkém pod křídly SŽDC. Tato stavba určitě prospěje zůstat a přeměnit ji na muzeum...

Petr Mikula, Jablonec nad Nisou; Držím palce každému, kdo zachraňuje staré drážní budovy a dává jim nový význam.

Michal Lošťák, Zadní Třebaň; Jsem velký fanda historie železniční dopravy a každá taková likvidace je z mého pohledu veliká škoda, když je možnost dalšího využití.

Pavel Petr, Letohrad; Podepisuji tuto petici, protože pokud existuje pro drážní objekt i jiné smysluplné využití, tak v rámci správného hospodáře může majitel preferovat prodej. Vždy existuje možnost úpravy projektu, pokud k tomu je vůle jednajících stran. Pokud se spolu nedomluví, pak to dopadne jako ve stanici Ústín nad Orlicí.

Jiří Vyhlídal, Olomouc; Mám rád cestování vlakem i to okolo, na co se tam dá podívat.

Pavel Dobrovolný, Žižkov; Protože stát na tom ještě vydělá a nebude utrácet za demolici. Také dojte k podpoře dobré věci.

Pavel Kopáček, Sezimovo Ústí; Podepisuji, protože mi není lhostejný osud technických památek v naší zemi

Robert Kubica, Rakovník; Protože jde o dobrou věc, vznik dopravního muzea obohatí tuto lokalitu.

Martin Brynda, Plzeň; Podepisuji proto že jsem proti bourání staveb a hlavně budeme potřebovat kanál za účelem mazaní naší 414. (pozn. redakce – parní lokomotiva)

Luboš Velinger, Jostubice; POPUSUJI Z DŮVODU ZACHOVÁNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

Ajka Suhajdova, Taunton /Velká Británie/: historicky raz nasi zeme se bezduvodne nici - je mi to lito, mnohe stoji za to zachovat a spise nez borit, tak zakomponovat historii do soucastneho zivota - staveb

Ota Uchytil, Liberec; Podepisuji, protože mě už s..... jak to v tomto státě chodí. Grázlové mají pré a slušný člověk co se snaží udělat něco prospěšného má tisíc klacků pod nohama....

Denisa Kolkova, Hostivice; Je to historická budova

Jindřich Velinger, Hostivice; Jde o historicko-technickou stavbu ,která je součástí historie města Hostivice

Adam Ujházi, Košice /Slovensko/; Som fanúšik železnice, a som dobrovoľníkom na Košickej detskej historickej železnici.

Dana Špiritová, Praha; Zachování historické a technické památky

Jitka Krausová, Praha; Souhlasím a podporuji rekonstrukci starých budov, je to naše nevratná historie,

Ivana Bodnárová, Košice /Slovensko/; Podpisujem, pretože ak má nejaká myšlienka ľudí čo sa ju budú snažiť všetkými silami zrealizovať, tak to má zmysel

Filip Hlubucek, Praha; Podepisuji, protože stručně řečeno je potřeba zachovat kulturní dědictví pro další generace. Tvořit, zachovávat nebo adaptovat a ne jen bourat a ničit! Držím palce, ať se dobrá věc podaří!

Adrián Onder, Zemplínske Jastrabie /Slovensko/; Som za správnu vec.

Dominika Dudová, Prievidza /Slovensko/; Je skvelý nápad zachovať túto budovu. Myslím, že by skvelo poslúžila ako technické múzeum a vzdelávací prostriedok pre železničných milovníkov a študentov pripravujúcich sa na povolanie v oblasti železníc, prípadne iných odborov.

Daniel Sládek, Karlovy Vary; Podepisují, protože je zapotřebí budovu zachovat pro další využití.

Milan Kohout, Praha 6 Ruzyně; Jsem fanda železniční historie a o třicet let plánované rekonstrukci trati Praha - Kladno jsem začal pochybovat, že k ní někdy dojde.

Vilém Erlebach, Tanvald; Podepisuji, protože si myslím, že je důležité zachovat železniční historii pro budoucí generace.

Jiří Vobecký, Ostrava; Podepisuji, protože drážní historie je vždycky škoda.

Karel Rádl, Brandýs nad Labem; Podepisuji, protože za 100let už nebudeme mít co lidem ukázat, jen fotky starých časů.... A myslím, že řada dříve pro dráhu funkčních staveb může sloužit dál jiným způsobem.

Procházka Roman, Mochov; Jde o technicko historickou památku.

Vladislav Purchard, Velké Březno; Držím palce, protože SŽD již mnoooooho staveb, o které byl i enormní zájem zlikvidovala. Možná na to mají dotace, o které nechtějí přijít.

Jiří Vojíř, Praha; Podepisuji, protože si myslím, že je demolice těchto objektů jedna velká škoda a mohou posloužit k jiným účelum...

Miroslav Černý, Praha; Mi není lhostejná budoucnost technických památek v Čechách.

Dominik Koleják, Ostrava; Rád bych tam viděl činnost spolku.

Tomáš Pospíchal, Praha; Podepisuji tuto petici, protože podporuji činnost všech nadšenců naší úspěšné a krásné historie.

Ladislav Doležal, Zábřeh; Podepisuji, protože jsem technický fanda a mám úctu k historii.

Radana Feistnerova, Praha; Objekt je milou autentickou pamatkou sve doby, jakou by jiz nikdo nikdy nenahradil. Takove drobne perlicky nemame pravo bourat, spis se o ne starat!

Jana Kunšteková, Horní Stropnice; nesouhlasím s věčným bouráním

Adam Bleha, Chrudim; Zamer vybudovat nove muzeum je hezky a je skoda stare depo bourat, kdyz muze poslouzit i jinak.

Vít Mrhal, Velemín; Podepisuji, protože mi není lhostejný osud tohoto depa, jakožto i drážních budov celkem. Nesouhlasím s nesmyslným bouráním, které se nejen po České republice rozmohlo jako epidemie.

Jirka Vaníček, Olomouc; Na bourání je vždycky čas

František Šiller, Prievidza /Slovensko/; Kto nepozná svoju minulosť, nezaslúži si ani budúcnosť. Podporujem zachovanie histórie železničnej dopravy.

Lucie Němcová, Praha; Osud nádraží mi není lhostejný.

Klára Foudová, Praha; Stare nadrazni budovy se nemaji bourat, ale chranit!

Vojtěch Židlický, Klučov; Historická památka

Renáta Chromeková, Tisovec /Slovensko/; By sa mali zachovat taketo veci a nie vsetko rusit..

Martina Velingerová, Hostivice; Podepisuji protože je lepší staré opravit a využívat než rozbít a postavit nové. Je to krásná budova s historii

Ondřej Penc, Hostivice; Budova by se jako muzeum nebo depo historickych vlaku hodila, skoda bourat.

Karel Procházka, Praha; Jde o pražský semering, muzeálně i turisticky významnou jednotku, asi nekrásnější součást pražských železničních památek!

Viktor Sitta, Praha; Podepisuji protože nesouhlasím s demolicí další historické výtopny. Minulý rok byla takto z rozhodnutí diletantů zcela nesmyslně zbourána výtopna České západní dráhy na Smíchovském nádraží.

Pavel Korbel, Praha; Není mě lhostejné jak se zachází se železničními památkami!

Zdeněk Lívanský, Praha 5; Podepisuji protože mi není lhostejné rozsáhlé likvidování technických památek v naší krásné České zemi.

Lenka Jandíková, ; Budova má historickou hodnotu a takový konec si nezaslouží. Je jednoduché něco zbourat, složitější je staré začlenit do nového projektu. Nový projekt však obohacením o památku, zvýší svou hodnotu. Naopak bez památky přijde o zajímavost kterou lze pozorovat při jízdě z vlaku. Začleněním zajímavé budovy se přeprava stane zajímavější a romantičtější. Prosím, přepracujte projekt a zachovejte staré depo.

Libuše Řehořková, Nové Město nad Metují; Podobných památek je dnes již málo. Budova si zaslouží stát se majetkem spolku, který s ní má ušlechtilé zájmy a nechce ji bourat.

Martin Kunz, Hostivice ; Si myslím, že takto historicky významná budova stojí za záchranu.

Ondřej Novák, Unhošť; SŽDC má v současnosti trend likvidovat historické drážní budovy místo aby uvažovala o jejich smysluplném využití. S tímto postupem nesouhlasím.

Zde: https://www.petice24.com/petice_za_zachovani_budovy_elezniniho_depa_v_st_hostivice?a=2 - odkaz na petici - můžete se též podepsat.

22. 11. 2018 Velkokapacitní autobusy na lince 307 PID.

Prvopočátek snah o zajištění velkokapacitních autobusů na lince 307 lze vysledovat v pondělí 4. 6. 2018, kdy se uskutečnilo jednání zástupců obcí na trase linky 307 se zástupci ROPIDu a IDSK. Námitky na přetíženost spojů linky 307 byly shledány jako oprávněné.

Zkušební jízda se uskutečnila 26. 7. 2018 po celé trase linky 307 (Praha, Zličín - Unhošť). Pro účely ověření průjezdnosti byl nasazen 15 m dlouhý autobus Irisbus Ares evidenčního čísla 8923 dopravce Arriva, konkrétně z provozní jednotky ČSAD MHD Kladno a.s. Při zkušební jízdě byla zjištěna některá nevyhovující místa na lince, v celkovém vyhodnocení však dopadla tato zkušební jízda příznivě a bylo rozhodnuto o nasazení 15 m dlouhých vozů na linku 307.

Vzhledem k tomu, že provozní jednotka ČSAD MHD Kladno a. s. nedisponuje potřebným množstvím velkokapacitních vozů, došlo k převodu dvou starších autobusů z provozní jednotky Arriva Morava. Konkrétně o vozy jiného výrobce, než byl použit při zkušební jízdě, a sice tovární značky Solaris. Patnáct metrů dlouhé dvoudveřové nízkopodlažní vozy polského výrobce byly na Kladno převedeny v srpnu 2018. Běžný provoz s cestujícími byl zahájen 30. 8. 2018, jak jinak, než na lince 307. Vozy obdržely v rámci PID evidenční čísla 8925 ( unifikovaný červenomodrobílý nátěr PID) a 8927 (bílý). Autobusy jsou nasazovány na dělená pořadí pracovních dnů (šejdry). Rozsah provozu je cca mezi 4:30 – 8:00 a 13:00 – 19:00 hod. Bohužel fungování bílého Solarisu ev.č. 8927 nemělo dlouhého trvání, od konce října 2018 je dlouhodobě mimo provoz z důvodu komplikovanější technické závady na řídící jednotce motoru. V pátek 23. 11. 2018 byla flotila Solarisů na lince 307 posílena o další staronový vůz. Čistě bílý autobus RZ 5T7 7107 dopravce ČSAD Kladno obdržel v PID evidenční číslo 8926.

V dohledné době by ovšem mohla být flotila vysokokapacitních vozů posílena o dva další vozy, tentokrát třídvéřové.

Podle dosavadní zpětné vazby je nasazování velkokapacitních autobusů oprávněné, a cestující toto s povděkem kvitují. Na některých místech ovšem není současná zastávková infrastruktura optimální pro provoz patnáctimetrových autobusů. Dále je problém např. s vyjíždením v Červeném Újezdu od Svárova, kde jsou špatné rozhledové poměry.

Každopádně obrovskou zásluhu na nasazení velkokapacitních autobusů má starostka obce Drahelčice Ing. Petra Ďuranová, na základě podnětů obyvatel obce, za což jí patří obrovský dík. Pro vylepšení dopravního spojení a udržení akceptovatelného komfortu v autobusech je ovšem v blízké budoucnosti zapotřebí nasazení většího množství vysokokapacitních autobusů či zkrácení intervalů, některé spoje 307 jsou již na hranici (či za hranicí) obsaditelnosti vozů. Rovněž 120 min. interval linky 307 v nepracovní dny jde proti trendu pravidelné a použitelné dopravy v rámci Pražské integrované dopravy. A kdo jednou opustí autobus a začne jezdit autem, jen těžko se navrací zpět do autobusu.

Prameny:

1. vlastní informace
2. OÚ Drahelčice

Článek byl otištěn v č. 2/2018 Drahelčického informátoru:

© M. Babický 2018

22. 11. 2018 Ohlédnutí za návštěvou Legiovlaku v Hostivici.

Dalo by se říci, běžné tuctové úterý pracovního dne v tomto roce. A přeci ten den 2. října roku 2018 byl něčím zvláštní. Několikaměsíční úsilí komunikace CITYTRANS CZ a Československé obce legionářské bylo úspěšně završeno, jelikož do Hostivice přijela replika legionářského vlaku v rámci jedinečného projektu Legiovlak.

Legiovlak dorazil na nádraží do Hostivice dne 2. října 2018 v dopoledních hodinách, a ještě téhož dne, po drobných úpravách nejbližšího okolí vlaku, byly zahájeny prohlídky pro veřejnost.

Slavnostní zahájení se uskutečnilo krátce po 16. hodině slavnostními proslovy zástupce Československé obce legionářské p. Gála a starosty města Hostivice p. Kratochvíla. Slavnostní nástup legionářů se uskutečnil za zpěvu státní hymny v podání žáků ZUŠ Hostivice. Posléze starosta města zahájil slavnostní otevření Legiovlaku v Hostivici přestřižením pásky – stylové trikolory. Následně předvedli herci divadla Buchty a loutky Radek Beran a René Krupanský krátkou loutkovou hru Václava Živsy z roku 1918 nazvanou „Zkáza tvrdého meče“ inspirovanou tehdejšími válečnými událostmi a parodující některé z protagonistů Velké války. Nutno říci, že i přes silnou nepřízeň počasí se nakonec několik desítek zájemců zúčastnilo slavnostního zahájení a následných komentovaných prohlídek vlaku. Vlak bylo možné navštívit až do odpoledních hodin v neděli 7. října 2018.

Během týdenní zastávky Legiovlaku jej navštívilo cca 2.800 návštěvníků, z toho bylo 580 v organizovaných školních skupinách. Mimo hostivických studentů z Gymnázia Hostivice, žáků ZŠ Hostivice a ZŠ Směrovka se zúčastnili žáci ZŠ Nučice, ZŠ Kuncova z Praha 13-Stodůlek a ZŠ Dědina z Prahy 6-Ruzyně. Z institucí lze zmínit i návštěvu klientů z Domova seniorů Zelená lípa v Hostivici. Zřejmě geograficky nejvzdálenější byli návštěvníci ze slovenských Košic. Nejenom organizované skupiny, ale i rodiny či jednotliví návštěvníci se pochvalně vyjadřovali v návštěvní knize Legiovlaku. Za zmínku by pak stál ještě opravdu milý a přátelský přístup železničářů, z nichž pak zejména jeden, zdejší výpravčí Vladimír Stanislav, navštívil expozici několikrát, zajímal se především o železničáře v legiích a organizaci dopravy, k čemuž dostal od osádky vlaku veškeré dostupné informace.

V Hostivici se týmu z ČsOL podařilo nascanovat fotografie a další dokumenty z pozůstalostí 10 legionářů, zdejších rodáků nebo později se přistěhovavších lidí, které přinesli návštěvníci během pobytu Legiovlaku na nádraží. Konkrétně se pořízení scanů týkalo následujících legionářů: Gustav Fafejta, Josef Malý, Břetislav Nejedlý, Václav Rameš, Andrej Romaňuk, Josef Sameš, Josef Sova, Bohumil Vlach, Jaroslav Tydrich, Alois Veselý.

Snad jedinou vadou na kráse celé akce byl souběh pobytu Legiovlaku s výlukou na železniční trati, a s ní spojenou náhradní autobusovou dopravou, kdy někteří cestující vyjadřovali nelibost nad tím, že kvůli Legiovlaku musí jezdit autobusem. Samozřejmě jim bylo poskytnuto patřičné vysvětlení, bohužel ani SŽDC při plánování trasy vlaku koncem roku 2017 tuto výluku v dlouhodobém plánu neměla, takže tomuto problému asi nešlo předejít.

Návštěvníci vlaku si mohli prohlédnout krátký videopořad o důvodu vzniku Československých legií v Rusku a jejich následnou anabázi. Velké množství zájemců využilo komentovaných prohlídek vlaku za účasti některého z průvodců Legiovlaku, jejichž odborné i historické znalosti návštěvníci hluboceni oceňovali. V jednom z vozů, nazvaného přiléhavým názvem Plukovní prodejna, si mohli zájemci koupit některý z upomínkových předmětů a přispět tím na podporu ČsOL. Přispět bylo možné i přímo finančním obnosem do přítomné kasičky. Dále bylo možné učinit zápis do návštěvní knihy Legiovlaku, vzít si některý z propagačních materiálů ČsOL nebo si nechat vyhledat jakéhokoliv legionáře z databáze ČsOL.

Autor článku děkuje Československé obci legionářské, že zahrnuli město Hostivici do nabitého harmonogramu zastávek Legiovlaku. Zvláštní poděkování pak celému realizačnímu týmu Legiovlaku, konkrétně panu Tomášovi Gálovi, Petrovi Čížkovi, Jiřímu Charfreitagovi, Šárce Mikulské a dalším. Poděkování též míří k MKSH, za to, že projekt Legiovlak v Hostivici organizačně podpořili. A poděkování si zaslouží i samotní návštěvníci , kteří si našli čas a přišli se dozvědět něco více o vzniku Československých legií.
Prameny:

1. vlastní zdroje
2. informace Československé obci legionářské
3. zápisky z Návštěvní knihy Legiovlaku

Článek byl otištěn v č. 12/2018 Hostivického měsíčníku:

© M. Babický 2018

26. 7. 2017 Tarif MHD ČSAD Benešov a Vlašim - 1994

Jízdné a dovozné od 1.9.1994 :

- děti od zahájení školní docházky do 15-ti let 2,- Kč
- dospělí od 15-ti let 3,- Kč
- zavazadla větší než 20 x 30 x 50 cm 3,- Kč
- pes, není-li přepravován ve schráně 3,- Kč
- dětský kočárek bez dítěte 3,- Kč
- souprava lyží s holemi 2,- Kč
- vojáci základní služby do hodnosti četaře 2,- Kč
- občané nad 70 let 1,- Kč

Bezplatná přeprava:

- děti do zahájení povinné školní docházky
- držitelé průkazu ZTP a ZTP/P včetně jejich průvodců
- invalidní vozík, dětský kočárek vč. jeho průvodce
- důchodci – přímí účastníci odboje a držitelé potvrzení o účasti v I. a II. odboji, vztahuje se i na vdovy, které za ně byly provdány již v době odboje manžela, pokud se neprovdaly nebo nežijí-li s druhem a držitelem průkazek ČSAD přepravy O45
- pojízdné tašky žáků škol a důchodců od 60-ti let, jsou-li držiteli časových jízdenek

Cestující jspou povinni označit po nástupu do vozidla počet jízdenek (2 – 3 ks) v hodnotě ceny jízdného.

Ceny časových jízdenek:

- síťová jízdenka občanská měsíční 120,- Kč
- síťová jízdenka občanská čtvrtletní 330,- Kč
- síťová jízdenka občanská roční 1200,- Kč
- zlevněná žákovská měsíční jízdenka 60,- Kč
- zlevněná síťová jízdenka měsíční pro důchodce do 70 let 60,- Kč
- zlevněná síťová jízdenka dvouměsíční pro důchodce od 70 let 60, -Kč

Do vydání nových jízdenek pro jednotlivou jízdu zůstávajív platnosti současné jízdenky v hodnotě 1 a 2,- Kč.

23. 4. 2017 Na skok v Lipsku - 2017

Město Lipsko (německy Leipzig) se nachází ve spolkové zemi Sasko (Sachsen) severně od České republiky. Lipsko má rozlohu 297,8 km2 , kde žije cca 580 tis. obyvatel (údaj z roku 2016) a tento počet se díky neřízené migraci a natalitě nově příchozích obyvatel stále navyšuje. Území města se dělí na 10 správních obvodů různé velikosti a různé hustotě obyvatelstva. Lipsko je stejně jako Drážďany poznamenáno důsledky ničivých náletů za 2. světové války, kdy byla velká část města zničena. Toho si nelze nepovšimnout při střídání staré a nové architektury, proložené nezvykle velkými nezastavěnými prostranstvími. Poválečný vývoj dříve prosperujícího města byl poznamenán poklesem počtu obyvatelstva. Vznik NDR (Německé demokratické republiky) byl mj. ve znamení výstavby rozsáhlých panelových sídlišť a špatnou péčí o původní domy. Ještě dnes, i přes masivní příliv financí, se lze zejména na periferiích města setkat s rozbitými, zanedbanými a opuštěnými domy. Pro dříve narozené je jméno Lipsko spojeno zejména s konáním mezinárodních veletrhů, které se dříve konaly ve výstavním areálu v jižní části města. Nyní jsou veletrhy přesunuty do výhodnější polohy v severní části města s lepším napojením na dálniční síť, letiště i veřejnou dopravu.

Veřejná doprava v Lipsku byla zahájena výjezdem koňské tramvaje 18. 5. 1872, elektrifikována do roku 1897. V současnosti se tramvajová síť rozkládá na necelých 150 km tramvajových tratí. při délce kolejí mírně převyšující 310 km. V provozu je 13 tramvajových linek (1 – 4, 7 – 12 a 14 – 16) k nimž patří ještě klony linek 1E, 3E a 11E, které jsou většinou kratší variantou svých kmenových linek. Svazky linek jsou v pláncích označovány pěti barvami, a sice žlutou, červenou, světle modrou, tmavě modrou a zelenou, podle toho, jakým způsobem obsluhují centrum města. Je použit nezvyklý rozchod 1458 mm. Modrožluté tramvajové vozy Dopravního podniku Lipsko (LVB) přepraví cca 120 mil. cestujících ročně. Tramvaje mají k dispozici 5 vozoven, 1 odstavnou plochu, 1 ústřední dílny a 1 vozovnu pro historické vozy.

Tramvajový vozový park je velmi pestrý. Nejstaršími vozy jsou dožívající vysokopodlažní tramvaje T4D a B4D československé provenience z let 1982 – 1986, avšak s výraznými modernizačními prvky. Zatímco motorové vozy T4D (evidenčních řad 2000 a 2100) jsou na linkách stále výrazně zastoupeny (dopravce jich má cca 100 ks), vlečné B4 zpívají svou labutí píseň – z cca 230 dodaných vozů jsou v provozu poslední dva ev.č. 792 a 795.

Nové vlečné vozy jsou zastoupeny typem Bombardier typu NB4 z let 2000 – 2002 v evidenční řadě 901 – 943. V letech 1994 – 1998 bylo dodáno 56 nízkopodlažní vozů DWA NGT8 ev.č. 1101 – 1156. Velmi zajímavý je typ NGTW6 zvaný „Leoliner“, který byl na základě přímých požadavků dopravce dodáván v letech 2003 - 2011 dceřinnou firmou (za pomoci dalších spolupracujících firem) přímo v Lipsku. Vozy obdržely ev.č. 1301 – 1350 a stejně tak každý vůz i své jméno po některé z městských částí Lipska. Posledním zastoupeným typem je pětičlánkový nízkopodlažní typ Bombardier NGT12 Flexity Classic XXL dodávaný v letech 2005 – 2012 v počtu 33 ks (ev.č. 1201 – 1233). Zajímavostí těchto tramvají je fakt, že na každém vozu je název a znak jednoho z partnerských měst Lipska z celého světa, kde provozují kolejovou městskou dopravu. Například vůz poměrně „protekčního“ čísla 1221 na sobě nese název Brno.

U tramvají dodávaných od roku 2010 je součástí vozu čelní LED vícebarevná linková orientace, zatímco ostatní jsou klasické jednobarevné (buď LED nebo klasické terčíkové).

Do roku 2020 má být dodáno 41 tramvají nového typu Solaris NGT10. První kus ev.č. 1001 byl vyroben v roce 2016 a jeho první prezentace se konala v září 2016 na mezinárodní výstavě Innotrans. V prosinci 2016 byl dodán odběrateli – DP v Lipsku. V únoru 2017 se konala oficiální prezentace zejména pro média a představitele města. O několik dní později se uskutečnila první zkušební jízda prototypu ev.č. 1001 po kolejové síti ve městě. Zároveň byl dodán druhý prototyp ev.č. 1002. Od konce března 2017 je prototyp ev.č. 1001 každou noc v provozu, kdy se prověřují jízdní profily, možné kolize s nástupními hranami zastávek a další potenciální potíže. Na voze ev.č. 1002 se nyní školí veškerý personál, aby byl příchod nového typu do provozu hladce zvládnut. Dodávky dalších vozů budou vzápětí následovat.

Pro oblíbené vyhlídkové jízdy jsou upraveny tramvajové vozy T4D-M ev.č. 1700 (ex ev.č. 2111) a 1800 (ex ev.č. 2187). Ty jsou, ještě spolu s vlečným vozem B4D-M ev.č. 700 (ex 737) upraveny pro pravidelné okružní vyhlídkové jízdy centrem města a jejich hlavním rozpoznávacím znakem jsou zaoblená okna na okraji střechy, obdobně jako u autobusu Škoda 706 RTO LUX. Skupinku vyhlídkových vozů uzavírá vůz T4D-M ev.č. 1600 (ex ev.č. 1797), který je přestavěn do podoby tramvajového kabrioletu.

Občas se po městě mihnou i historické tramvaje, u příležitosti Dne otevřených dveří místního dopravněpodnikového muzea jsou pak k vidění i na lince 29E.

Autobusová doprava je městě zastoupena také poměrně významně. Zajímavá je např. linka 89 Hbf., Goethestrasse – Connewitz, Kreuz, na kterou jsou nasazovány hybridní vozy MAN NL 253. DP Lipsko má ve svém vozovém parku pestrou škálu typů, které na rozdíl od tramvají mají pětimístná evidenční čísla. Typy: MAN NÜ 283 (A20) – ev.č. 12266, 12267; MAN NÜ 280 - ev.č. 12164 – 12168; MAN NL 323 – ev.č. 12171 – 12173; MAN NL 253 – ev.č. 12198 – 12202; Mercedes Benz Sprinter City 65 ev.č. 10006 – 10008; Mercedes Benz O 530 G ev.č. 14157 – 14159; Mercedes Benz O 530 II ev.č. 12263 – 12265; Mercedes Benz O 530 GDH ev.č. 14041 – 14043; Mercedes Benz O 530 LÜ ev.č. 12156 – 12159; Hess BGH-N2C ev.č. 14031 – 14040; Solaris Urbino 8,6 Alpino ev.č. 11009 – 11013; Solaris Urbino 12 III ev.č. 12210 – 12262; Solaris Urbino 18 III ev.č. 14105 -14149; a vozy Solaris Urbino 18 IV ev.č. 14161 - 14174 dodané mezi prosincem 2016 a dubnem 2017. Nejnověji dodané Solarisy mají též čelní vícebarvný LED displej.

Od prosince 2013, kdy došlo k otevření tzv. City tunelu, tedy k podzemnímu spojení dosavadních hlavových nádraží Leipzig Hbf. a Leipzig Bayerisher Bhf., zásadně stoupl význam S-Bahnu, který tak na sedmi linkách neobsluhuje jenom město samotné, ale okolní města a městečka. Každopádně vybudováním podzemních stanic Markt a Wilhelm-Leuschner-Platz v centru města se z S-Bahnu stalé jakési metro – snadno dostupné a v příjemných intervalech.

Původní myšlenka spojení nádraží Leipzig Hbf. a Leipzig Bayerisher Bhf. je již stoletá. V letech 1913 – 1915 byla vybudována část tunelu severně od budovy Leipzig Hbf., avšak válečné údálosti znemožnily dokončit původní myšlenku, a situace se nezlepšila ani v závěru 2. světové války, kdy byla část tunelu zdemolována bombardováním. V dobách socialistické NDR se sice s myšlenkou výstavby tunelu stále koketovalo, avšak skutečný posun nastal až po roce 1990 v opět jednotném Německu.Ražba a zprovoznění tunelu trvalo od roku 2003 až do roku 2013. Tunel je 3,6 km dlouhý.

Hlavní nádraží (Leipzig Hbf.) je velmi zajímavé svým ruchem, neboť zde má svůj start či cíl mnoho spojů, ať již S-Bahnu, IC nebo vysokorychlostí ICE. Jsou odsud vypravovány i regionální motoráky soukromé společnosti MRB, či spoje dopravce Abellio. Milovníci železnice si na nádraží najdou třeba modelové kolejiště nebo infostánek budování železničních tratí, či odstavené historické lokomotivy.

Prameny:

1. https://de.wikipedia.org/wiki/Stra%C3%9Fenbahn_Leipzig
2. https://de.wikipedia.org/wiki/Leipziger_Verkehrsbetriebe
3. https://www.l.de/verkehrsbetriebe/
4. http://www.tram-info.de/wagenp.htm
5. http://l-nv.info/pages/nahverkehr/bus.php
6. http://strassenbahnmuseum.de/

© M. Babický 2017

31. 12. 2016 Jak funguje dispečink ROPIDu ?

V souvislosti s rozšiřující se oblastí působnosti Pražské integrované dopravy je stále nutnější mít celý provoz pod kontrolou. Z toho důvodu vznikl v červnu 2012 dispečink, který má na starosti celý provoz PID. Ten je pod přímou správou organizace Ropid a navazuje na již dříve existující servis s podobným zaměřením a názvem Koordinační služba (se sídlem v Rytířské ulici).

Dispečink organizace Ropid sídlí v budově na autobusovém terminálu Letňany.

Provoz dispečinku byl zahájen, jak bylo předesláno, v červnu 2012, a to ve dvousměnném provozu za účasti dvou dispečerů, kteří měli službu 5:00 – 13:00 hod. a 13:00 – 21:00 hod. S rostoucí intenzitou provozu musel být provoz posilován až na 4 osoby na hlavní pracovní poměr a 2 osoby na dohodu o pracovní činnosti v listopadu 2015. Od května 2016 došlo k přijetí další osoby, a sice tzv. Infodispečera, který je určen pro informování veřejnosti v pracovní dny od 6:00 do 18:30. V současnosti je dispečink organizace Ropid v provozu v pracovní dny od 5:00 do 21:00. V současnosti (cca též od května 2016) je na dispečinku k dispozici již 5 pracovníků na hlavní pracovní poměr (plný úvazek) a 2 pracovníci na dohodu.

Je snaha držet na směně 2 – 3 dispečery, s tím, že když je více osob na směně, je možné 1 dispečera vyslat služebním vozem do terénu k vyřešení aktuálního problému. O víkendu není fyzická přítomnost dispečerů na dispečinku, nýbrž jsou k dispozici na telefonu a provoz v případě potřeby sledují pomocí osobního počítače, tabletu či telefonu. Stálou, 24-ti hodinovou službu, zatím nelze realizovat, jelikož jsou Magistrátem hlavního města Prahy dána tabulková místa na obsazení dispečerských míst a jejich výkonů. Vzhledem k neustálému rozšiřování působnosti PID se do budoucna předpokládá další navyšování pracovních míst.

Dispečink Ropidu zajišťuje v současnosti dispečerský dohled nad všemi dopravci zaintegrovanými v systému PID, včetně přívozů a drážních společností. Své dispečinky mají téměř všichni dopravci. Dispečink ROPIDu s dispečinky dopravců úzce komunikuje, včetně DP Praha. Ten si ale většinu problémů řeší sám, ke všemu zatím ani nepředává lokalizaci vozů. V provozu PID je v současnosti celkem 18 dopravců 18 včetně Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Do budoucna však počet dopravců, zařazených v systému PID, vzroste o nezanedbatelné číslo. Již od 3.1.2017 bude novým dopravcem v PID ČSAD Česká Lípa.

Dopravci PID (přehled, platný od listopadu 2015 do prosince 2016):
ABOUT ME s.r.o., ARRIVA PRAHA s.r.o., ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o., České dráhy, a.s., ČSAD MHD Kladno a.s., ČSAD POLKOST, spol. s r.o., ČSAD Střední Čechy, a.s., Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., Jaroslav Štěpánek, KŽC Doprava, s.r.o., MARTIN UHER, spol. s r.o., Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o., Pražská paroplavební společnost, a.s., Pražské Benátky s.r.o., PROBO BUS a.s., STENBUS s.r.o., VITTUS GROUP, s.r.o., Vlastimil Slezák

Jak již bylo řečeno, dispečink Ropidu nemá možnost sledovat vozidla DP Praha, avšak v případě potřeby má možnost telefonicky kontaktovat centrální dispečink DP Praha. Ropid komunikuje s dispečery jednotlivých dopravců, jelikož nemá kontakty na jednotlivé řidiče konkrétních spojů.

Dispečer Ropidu má možnost poslat řidiči textovou zprávu do novějších typů odbavovacích zařízení (Telmax, USV-C, USV-E). Zpráva je omezena na 120 znaků včetně diakritiky. Nefunguje se starým modemem od Mikroelektroniky. Zařízení schopné přijímat zprávy (palubní počítače JKZ Mypol – výhradně na městských linkách) nemá k prosinci 2016 dopravce Jaroslav Štěpánek, několik vozů společnosti Arriva a také několik autobusů společnosti Stenbus.

Zaslání krátké textové zprávy lze využít třeba při přestupu autobus/vlak či opačně, takže dispečer Ropidu může po určitou dobu dohodnout pozdržení aktivního spoje, aby byla zachována přestupní vazba ze spoje se zpožděním. Typicky lze využít třeba při mimořádné události na železnici.

Co se týče přestupních vazeb, je snaha využívat v maximální možné míře automatické přestupní vazby, které jsou stanoveny systémem, protože je jich denně cca 3000. Veškeré mimořádné události automatický systém Ropidu loguje a rovněž zasílá mailové zprávy jednotlivým dispečerům.

Pokud dojde k nějaké mimořádné události či významnému zpoždění, je na stránkách Ropidu sekce Operativní mimořádnosti, kam jsou zapisovány události jak z dispečinku Ropidu, tak Dopravního podniku. Ty vidí uživatel webových stránek, který hledá informace o důvodech nepravidelnosti na konkrétní lince nebo v dotčené oblasti.

Dispečerům Ropidu do mailu proudí veškerá předjetí, zpoždění, neodjetí. Pokud je na dvou po sobě jdoucích zastávkách zpoždění větší než 11 min., dojde hlášenka dispečerům do mailu. Je-li předjetí na dvou po sobě jdoucích zastávkách větší než 2 min, dispečerům přijde hlášenka. Pokud jsou předjetí, je řidič prostřednictvím dispečera upozorněn buď zprávou do terminálunebo skrz dispečink konkrétního dopravce. Pokud řidič nerespektuje pokyny, je toto následně řešeno s dopravcem. Pokud je mimořádnost na železnici, Ropid pomáhá se zařízením NAD. DPP je v Praze a v blízkém okolí zasmluvněn coby provozovatel spojů náhradní autobusové dopravy. Bohužel DPP z důvodu technicko – právních dosud neposkytuje GPS lokalizace jednotlivých vozidel dispečinku Ropidu, takže je nutno řešit operativní záležitosti s DPP pouze přes telefon.

Ke sledování vozidel na trati slouží aplikace MPV NET (Monitorováni provozu vozidel). Mimochodem, tato aplikace je mimo PID v provozu i v IDS ve Zlíně, Ostravě a nejnověji v Liberci.

V mapě je stav zpoždění vždy barevně zvýrazněn:

1. Zeleně zbarvené jsou v čase,
2. světle modrá je 3 - 6 min
3. tmavě modrá více než 7 min.
4. okrová 30 – 59 vteřin zpoždění
5. červená - předjetí
6. šedivá – nejsou přiřazeny na výkon
7. barva žlutá neznámý vůz v systému, IMEI modemu nezadán do systému

Barevné zvýraznění se týká i jednotlivých dopravců, takže pracovník dispečinku může podle barvy identifikovat příslušného dopravce.

U přívozu se nesleduje GPS plavidla, ale přes revizorskou čtečku jízdních dokladů obsluhy plavidla, které obsahuje GPS modul. Data jsou pak přenášena přes GSM síť mobilního operátora.

V aplikaci MPV NET si dispečer může nově zobrazit intenzitu dopravu na základě datových podkladů společnosti Google. Během roku 2016 byly do aplikace doplněny nehody a uzavírky, a sice na základě dat z dopravně-informačního centra.

Aplikace MPV NET umožňuje sledovat historii provozu vyhledáváním podle různých kritérií. Např. podle data, linky, evidenčního čísla vozů, dopravce i dalších kritérií. Dá se zpětně vyhodnocovat zpoždění vozů i několik měsíců zpětně. Data jsou uložena u společnosti CHAPS, která je spravuje.

Na aplikaci lze snadno vypozorovat místa, kde jsou buspruhy nebo kde frekvenci brzdí třeba železniční přejezd. Z aplikace lze vyčíst i statistická fakta, že např. celkový provoz PID zhoršilo otevření tunelu Blanka, kdy se přepravní směry IAD i VHD posunuly jinam a došlo i k zahuštění dopravy na různých místech.

MPV NET umí zobrazit také zastávková odjezdová tabla. Odjezdová tabla patří různým subjektům, některá patří obcím, některá Ropidu, některá DPP. Tabla jsou umístěna zejména v uzlových bodech Pražské integrované dopravy. Prvenství v instalaci odjezdových tabulí patří Jesenici u Prahy, protože je v místě sídla firmy APEX, která se mj. zabývá vývojem těchto informačních tabulí. Dalšímu rozšíření tabulí brání zejména nedostatek finančních prostředků.

Přístup do aplikace MPV NET je zřizován také zástupcům obcí, kteří tak mají možnost si zkontrolovat pravidelnost provozu linek PID na svém katastrálním území.

Pokud dopravce nevypraví vůz z důvodu technické závady, je to důvod k udělení sankce. Pokud dopravce výpadek nenahlásí nebo je oprávněná stížnost cestujícího na neodjetí spoje, sankce pro dopravce je o mnoho vyšší. Dispečink také zpracovává údaje o výpadcích, provozu operativní zálohy, různé sestavy atp.

Dispečer má možnost nahlížet i do veřejné části aplikace SŽDC pod názvem GRAPP, kde jsou viditelné lokalizace osobních vlaků na železničních tratích.

Od roku 2014 je provozována operativní záloha PID, momentálně je ze společnosti Arriva Praha, na níž je nasazován plynový autobus SOR BNG 12 s RZ 8A3 5918 (ev.č. 9294) ex 1256, který je typově unikátní v provozu pražské PID. Nasazení operativního vozidla PID pro dopravce Arriva Praha, je plně v kompetenci dispečinku Ropidu, kdy službu konající dispečer určí nutnost výjezdu vozidla operativní zálohy. Pokud je v dané době požadavků více, je schválen požadavek s nejvyšší prioritou.

V případě, že cestující potřebuje telefonickou informaci o provozu PID, dovolá se nejčastěji tzv. infodispečerovi do Letňan. Hovor na lince je případně v případě neúspěchu přesměrován na infocentrum na Hlavní nádraží nebo na centrálu Ropidu v Rytířské ulici, nemělo by se tak stávat, že se cestující nedovolá.

A co zbývá dodat?

Nejtěžší je pro provoz dispečinku, když dispečer dopravce nebo řidič nekomunikuje a nereaguje. Při pozdě nahlášené nebo nenahlášené mimořádnosti se oddaluje nebo znemožňuje řešení konkrétní situace. Více zátěžové jsou plošné události (stávka, ledovka, přerušení provozu na více železničních tratích, nehody na páteřních komunikacích, a jiné nepředvídatelné události.)

Autor děkuje pracovníkům dispečinku ROPID a zejména vedoucímu dispečinku Ing. Oldřichovi Kadavému za poskytnutí konkrétních informací.

© M. Babický 2016

28. 12. 2016 Veselá příhoda z cestování na trase JBC - PHA

V redakci jsme se dozvěděli o jedné neobyčejné cestě autobusem na trase Jablonec nad Nisou – Praha. S laskavým svolením autorky uveřejňujeme text v nezkrácené podobě.

Trasa Jablonec nad Nisou - Praha. Nastupuji v Jbc do autobusu a slyším remcat jakousi "třicítku" vedle sebe, že je to tu samej důchodec. Chvilku jsem dumala, jestli tím myslí mě, ale když jsem se rozhlédla, všimla jsem si pár osob seniorskeho věku...nastupuji a sedám si, jednu seniorku mám před sebou, druhou za sebou a třetí přede mnou přes uličku....a začíná koncert.

Ta přes uličku se stále otáčí na mě a fixuje očima mou sedačku, pak se dívá pod své nohy a zase na mě a pod mé nohy. Cvakne mi to, sedí na kole a má zvýšenou podlahu. Nabízím ji své místo, strašně děkuje, přesedá si a vysvětluje mi svým celoživotním příběhem, proč tam nemůže sedět, kam jede a proč. Vypadá jako dvojnice Květy Fialové, tipovala bych ji max. na 70 let, ale dozvídám se číslovku 84, tak to zírám.

Z rozhovoru nás vytrhne seniorka sedící před námi, hodlá použít pás, ale nejde jí zacvaknout. Tak to zvládneme čtyřma rukama. Spustí ale lavinu zapínání, tak si zahraji na stewardku a zapnu i Květu a paní za ní. V tu chvíli si všímám o dvě sedačky dál starého pána, mává na mě, má problémy s vyjadřováním, ale důvod je jasný - zapnout pás. Rozhlížím se po autobusu, kdo ještě, ale už vidím jen hlavy sehnuté nad displeji telefonů.

V tom první seniorce spadne batoh a vysype se do uličky, připoutaná k sedačce jen bezmocně přihlíží. Nebojte, to posbíráme. Děvenko, hlavně brejle a mobil. (napadá mě: A co klíče? Nad dveře se vždy píše K+M+B - klíče - mobil - brejle, ale ty ji netíží). Všímám si v zrcátku pobaveného výrazu řidiče.

No a Květě se rozezvoní telefon, hlásí komusi, že jede do Prahy, do toho začne zvonit telefon i seniorce vzadu, také jede do Prahy, ale ruší ji Květa, tak přidává na hlase. Tahle souhra upozorní seniorku vepředu, že nezavolala dceři, že jede do Prahy, tak jde na to.

Několikero hlav, skloněných nad displeji, vkládá do uší sluchátka.

To nevymyslíte, teď se rozhodl telefonovat i pán. Jen má na druhé straně někoho, kdo mu nerozumí a tak všichni opakovaně slyšíme, ze jede do Prahy.

Já je prostě miluju, úžasná cesta, číst si budu jindy. Hlavně, když tu nejsou žádné děti, zapomněla jsem si sluchátka...

Redakce děkuje aktérce příběhu, která nechtěla být jmenována, za možnost zveřejnění článku na CITYTRANS CZ.

© přepis M. Babický 2016

27. 11. 2016 Možný rozvoj TT v Praze po roce 2016

O tom, že tempo „výstavby“ nových tramvajových tratí v Praze není ideální, se přesvědčujeme neustále. Níže máme uveden výčet různých projektů, které jsou v různých stadiích připravenosti (či spíše nepřipravenosti). Hubený je i výčet realizovaných novostaveb tramvajových tratí od roku 1990: TT Ohrada – Palmovka (1990), TT Palmovka – Na Žertvách – U Balabenky (1990), TT Nádraží Braník – Sídliště Modřany (1995), smyčka Smíchovské nádraží (znovupostavena 1998, po opravě definitivně zprovozněna 1999), TT Hlubočepy – Sídl. Barrandov (2003), TT Laurová – Radlická (2008), TT Čínská – Podbaba (2011).

* Má relativně blízko nakročeno k dlouho oddalované realizaci. Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) má DP Praha schváleno již rok, bohužel nepochopitelný odpor tamních obyvatel celou realizaci sabotuje. V listopadu 2016 se v pražské MHD objevily letáky „Tramvají na Dědinu již v roce 2020“, ale vzhledem k tomu, že zatím neběží ani územní řízení, není jisté, zda se to stihne.

* Realizace je uvedena v Zásadách územního rozvoje (ZÚR), aktivně se připravuje 1. etapa Spořilov - Choceradská současně se zakrytím Spořilovské ul., odhad začátku stavby cca 2020. Současná rekonstrukce tramvajové trati Náměstí Bratří Synků – Chodovská je jakousi přípravou na prodloužení. Rekonstrukce úseku Chodovská – Spořilov se bude dělat až v souvislosti s prodloužením.

* Zatím se nedaří realizovat výkupy pozemků, takže se neblíží stavební povolení.

* Mělo by být realizováno ještě před výstavbou metra D do Písnice.

* Záměr byl Radou Středočeského kraje schválen v září 2016 k realizaci. Pokud by vše dobře dopadlo, mohly by se tramvaje do Jesenice rozjet v roce 2023, tomu však musí předcházet ještě výstavba TT Sídl. Modřany – Písnice.

* Tato úvaha je známa již několik let.

* Praha uvažuje o realizaci, představeno v roce 2016 MHLMP.

* Zatím jen v ZÚR.

* V ideových střetech zainteresovaných subjektů, vázne na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

 * Měla by se v budoucnu realizovat.

* V současnosti je studie hotová a bude se pořizovat Dokumentace pro územní řízení (DUR).

* Složitě se rodí studie.

  * IPR se realizaci snaží dostat do Územního plánu (ÚP).

* Možná realizace v budoucnu, zatím naráží na odpor Prahy 8.

* Zatím ve stadiu úvah.

* Někdy v budoucnu, má na starosti Odbor strategického investora Magistrátu hl. m. Prahy.

Možností, kde realizovat tramvajové tratě je celá řada, v platném územním plánu se s nimi můžeme setkat, ale zda a kdy dojde k případné realizaci se rovná věštění v křišťálové kouli.

Malinkatou náplastí na tento neutěšený stav je fakt, že se alespoň tak nějak daří modernizovat stávající dožité tramvajové tratě, byť i toto tempo není ideální. Velký dík patří alespoň DP Praha za to, že v posledních letech rozšířil možnosti dosavadních položených kolejových konstrukcí (křižovatka Palackého náměstí, křižovatka Tylovo náměstí, obratiště Červený Vrch, obratiště Florenc).

© M. Babický 2016

26. 11. 2016 Letem světem z konference „Veřejná doprava ON-LINE 2016“

Ve středu 23.11.2016 se v rámci 6. ročníku veletrhu Czechbus uskutečnila odborná konference „Veřejná doprava ON-LINE 2016“ o aktuálních trendech v odbavovacích a informačních systémech (OIS) ve veřejné osobní dopravě. Zde uvádíme stručný výčet výstupů od delegátů.


Na úvod konference sdělil informaci, že od 1.1.2017 se připravuje vznik společného dopravního integrátora Středočeského kraje a Prahy v rámci Pražské integrované dopravy. Dále všem přítomným sdělil, že Asociace pracuje na úkolech zpomalení kongesce, dále na vzniku a rozšiřování integrovaných dopravních systémů. V rámci odbavovacích systémů byly zmíněny nové trendy, spočívající v používání platebních karet a mobilních telefonů pro úhradu jízdného.


Posluchačům sdělil informaci, že od roku 2019 budou v Evropě produkovány osobní vozy, které již budou spolu bezdrátově komunikovat, to samé i s dopravními dispečinky. Trendem podle dosavadního vývoje budou během následujích 10 let vozidla (individuální i hromadné dopravy osob), která budou komunikačními prostředky vybaveny již z výroby a přispějí tak k lepšímu a efektivnějšímu řízení dopravy.


Pohovořil o současném stavu systémů OIS. Zmínil odbavování bankovní kartou jako elektronickou peněženkou, které je doposud v Evropě realizováno v Londýně (2012) a Ostravě (2016). Mluvil též o tzv. price cappingu, což je česky řečeno „zastropování jízdného“, kdy cestující, který překročí určitý počet hodin strávených v MHD během jedné cesty event. jednoho dne, platí sice maximální jízdné, které se však dále již nenavyšuje. Přednášející návštěvníkům konference představil dvě novinky. Tou první je tzv. chytré tablo, což může být typicky čelní či boční linková orientace vozidel hromadné dopravy, kde se však progresivně nastavuje font, velikost i rozmístění na tablu, aby bylo co nejčitelnější.Druhou novinkou se stal digitální hlásič typu TTS-EM-LP se syntézou řeči, jehož audio výstup je mimo intonace hlasu již téměř nerozeznatelný s tradiční nahrávkou lidského hlasu, na kterou jsou cestující v ČR zvyklí.


Připomněl možnosti čerpání dotací z Operačního programu doprava (OPD 2), které se vztahuje na období 1.1.2014 – 31.12.2019. Dotace se týká podpory telematiky ve městech, podpora „chytrých“ řešení, zlepšení řízení dopravního provozu a zvýšení bezpečnosti provozu. Výstavba chytrých SSZ (světelných signalizačních zařízení) liniových i s celoplošným řízením. Dále přítomným sdělil, že se blíží uzávěrka (6.1.2017) pro příjem žádostí o dotaci z fondů EU v rámci výzvy č. 27. Ta je je určena především na podporu projektů zaměřených na inteligentní dopravní systémy (ITS) v rámci největších měst ČR nad 40 000 obyvatel. Konkrétně byla zmíněna města Praha, Kladno, Plzeň, Brno, Olomouc, Přerov, Prostějov, Ostrava, Karviná, Havířov, Frýdek -Místek, Opava, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Most, Děčín, Hradec Králové, Pardubice, Zlín, Jihlava, České Budějovice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Karlovy Vary, Mladá Boleslav. Financovaní je z 85 % z EU, 15 % je požadována spoluúčast z národních zdrojů.


Řečník zopakoval slova svého kolegy o poměru financování v rámci OPD2. Dále zopakoval slova svých předřečníků, že MMR usiluje o zvýšení regionální mobility ve prospěch veřejné dopravy, snížení zátěže, kterou vyvolává silná IAD (individuální automobilová doprava) a rozvoj integrovaných dopravních systémů.


Účastníkům konference poreferoval o výhodách a nevýhodách moderních elektronických odbavovacích prostředků. Tj. dopravní karty jednotlivých provozovatelů (předplatní jízdenky), bezkontaktních čipových karet, SMS jízdenek, odbavení pomocí chytrých mobilních telefonů (NFC, SEJF). Dále nastínil možný vývoj odbavování ve veřejné dopravě (otisk prstu, heslo, ID jízdenky pevně svázané s průkazem totožnosti, biometrické údaje. V průběhu konference také promítl účastníkům aktuální analýzu používání jízdních dokladů v síti PMDP.


Široce pohovořil o aktuálním stavu i rozvoji OIS v Ostravské aglomeraci. Konkrétně o odbavovací kartě ODISka, které bylo od roku 2011 vydáno více než 270 000 ks od 9 vydavatelů a akceptováno u 11 dopravců. Od 11.12.2016 bude dokončena plná technická integrace u dopravců ČD a GWTR. Od stejného data bude fungovat ODIS také v MHD Karviná. Co se týče dalšího vývoje, chybí integrace karty ODISka ve městech Orlová, Karviná, Frýdek-Místek. Uvažuje se o možnosti propojení karty ODISka s parkovací kartou. Od 30.6.2016 byl zahájen dlouho připravovaný projekt Úhrada jízdného bezkontaktní bankovní kartou. Cestující jsou tak odbavováni bez nutnosti tisknout jízdní doklad. Jde o společný projekt DP Ostrava, Mikroelektroniky, ČSOB, Visa Europe, XT Card , KODIS. Od startu projektu až do počátku listopadu 2016 bylo prodáno více než 300 000 virtuálních jízdenek. Dále přednášející sdělil také potíže při zavádění tohoto moderního způsobu jízdného, a sice riziko dvojího neúmyslného přiložení platební karty ke čtečce, dále zpoždění při vyúčtovávání bankovních plateb a nekompatibilitu některých platebních karet vydavatele mBank. Co se týče blízké budoucnosti, od jara 2017 přibyde do systému platebních karet další dopravce, a sice TQM. Rovněž se připravuje možnost dokoupení jízdenky pro spolucestujícího. Přednášející též hovořil o vzniku a vývoji Centrálního dispečinku ODIS (zkuš. provoz 9/2012, ostrý provoz od 6/2013), který sleduje online provoz u DP Ostrava, ČD, autobusů Arriva Morava, TQM, ČSAD Vsetín. Od 12/2016 přibyde do systému také ČSAD Havířov. KODIS spravuje 135 elektronických informačních panelů na území Ostravska, dalších 5 panelů spravují jiné subjekty. V rámci novinek bude již od 11.12.2016 převzata KODISem od společnosti Arriva Morava převzata informační kancelář v Českém Těšíně. V delším časovém horizontu se plánuje rozšiřování počtu informačních panelů, a také ověřování technologie E-paper (elektronický papír) u jízdních řádů.


Přednášející uvedl, že společnost XT Card se zabývá problematikou elektronického odbavení cestujících již od roku 2005. V současnosti pracuje na komplexním řešení kartového systému ve veřejné dopravě, poskytuje tzv. backoffice. Dále přednášející sdělil přítomným současný stav karetního systému v Ostravě a některé podrobnosti o tom, jak probíhá registrace karty do systému, a jakým způsobem se může cestující dozvědět, jakou částku, kdy a kde uhradil za jízdu dopravním prostředkem.


Sdělil přítomným, jakým způsobem se bude rozvíjet IN karta Českých drah v rámci všech integrovaných dopravních systému v celé České republice. Dále o možnostech přenosných terminálů – POP pokladen.


Přednášejí pohovořil o současném stavu MultiAPlikační karty neboli MAP karty, která se v dnešní době používá ve veřejné dopravě v Plzni ,v Karlových Varech a ve 2. generaci v IN kartě Českých drah. Tato karta podporuje interoperabilitu - více subjektů mezi sebou může bezpečně sdílet jednu aplikaci na kartě (na základě vzájemných smluvních vztahů). Doklady různých dopravců jsou uloženy spolu v jediné aplikaci na kartě, dopravce sám může určit, zda je jeho doklad viditelný pro ostatní a zda s ním mohou nakládat, což je výhodou promožnost vzájemného uznávání dokladů. Ve 3. Q 2016 bylo vydáno již přes 300 000 MAP karet (Plzeň, Karlovy Vary, IN karta ČD) od počátku roku 2015. Dále přednášející sdělil, že se připravuje varianta pro chytré mobilné telefony s Androidem a iOS a bude se jmenovat MAP FONE.


Pánové pohovořili o současném stavu dipečerského sledování vozidel v provozu přes aplikaci MPV-NET. Byla zmíněna i možnost předávání dispečerských vozidlových informací od pražského DP na dispečink Ropidu, které i po několika letech stále není vyřešeno a vázne na přechodu vlastnických práv. Přednášející následně hovořili o možnosti využití jizdních řádů na bázi E-paper (technologie ChLCD), které je od ledna 2016 zkušebně umístěno v areálu DP Praha (garáž Hostivař). Přednášející dále pohovořili o Celostátním systému informací v reálném čase (CIS REAL).


Přednášející a majitel firmy v jedné sobě vysvětlil posluchačům obrovské rozdíly ve vybavení OIS v 90. letech 20. století, po roce 2000, v roce 2009 a nakonec současnosti, tedy v roce 2016. Pohovořil o nutnosti posilování a inovací datových linek v souvislosti s obrovským nárůstem datových toků (nové periferie – Wifi, kamerové systémy, barevné displeje).

© M. Babický 2016

2. 4. 2016 Novinky v Českých Budějovicích v lednu 2016


Dopravní podnik města České Budějovice vlastní a provozuje několik historických vozidel. Již několik let je to nádherně zrenovovaný trolejbus Škoda 9TrHT28 ev.č. 12 ex PMDP ev.č. 339. K němu do soupravy byl pořízen přívěs Jelcz P01E, který obdržel evidenční číslo 13. Vrak přívěsu, ze kterého se braly některé díly pro opravu historického vleku, se nachází v areálu DPMČB situovaném na pozemku v Horní ulici.

Ve stejnojmenné provozovně se nachází i historický kloubový trolejbus Škoda 15Tr ev.č. 01, který spoluzahajoval třetí éru trolejbusové dopravy v Českých Budějovicích. Trolejbus je postupně renovován do původní podoby po dodání, v polovině ledna byl přichystán pro nanesení vnějšího nátěru. Záměrem provozovatele je dokončit opravu do května 2016, aby se vůz při příležitosti oslav 25 let trolejbusů opět ukázal v celé své kráse.

Dopravní podnik v lednu 2015 pořídil vrak vozu Karosa ŠM 11 ex ev.č. 5317 DP Praha, Do budoucna plánuje zprovoznění tohoto autobusu, zatím je vůz v depozitu.

Škoda 15TrM ev.č. 57 je do budoucna, coby poslední vyrobený trolejbus v zaniklém závodě Škoda Ostrov, uvažován jako historické vozidlo. Vozidla Škoda 21Tr byla v Českých Budějovicích krajně neoblíbena, tak ani nebyl zařazen zástupce tohoto typu do sbírky historických vozidel.

V současnosti (2016) je o pronájem všech historických vozidel ze strany externích subjektů takový zájem, že je Dopravní podnik nucen tyto pronájmy selektovat, a sice aby nedocházelo k velkému provoznímu opotřebení veteránů.


Nynější vozový park dopravce DPMČB se skládá ze široké škály vysokopodlažních i nízkopodlažních vozidel. Z nejstarších autobusů jsou to rozhodně typy Karosa B731, B732, B741, B931, B941, pro zájezdovou dopravu LC936XE, dále Renault Citybus 12M, Irisbusy řad Citelis 12M, Citelis 18M, Crossway LE 12.8M, pro zájezdovou dopravu Arway 12.8M, dále pak Solaris Urbino 12, Urbino 15 a Urbino 18.

Z vozového parku trolejbusů je stále ještě ve stavu 25 vysokopodlažních trolejbusů Škoda 15Tr z let 1990 – 2004, tedy ještě stále několik z nich pamatuje znovuzahájení trolejbusového provozu roce 1991. V letech 2005 – 2012 proběhla částečná generační obměna vozového parku za nízkopodlažní typ Škoda 25Tr Citelis. V roce 2013 došlo k nákupu dvou vozů Škoda 27Tr s karosérií Solaris.

V lednu 2016 byla rozpracována poslední generální oprava trolejbusu Škoda 15Tr (konkrétně ev.č. 52), na zbývajích vozech již nebudou realizovány.

Jistou provozní zajímavostí jsou záložní vozy trolejbusové vozovny, aktuálně to jsou Citybus ev.č. 202 a Solaris Urbino 15 ev.č. 153.

V areálu garáže Novohradská jsou odstaveny rozebírané B941 ev.č. 146, 147.

Trolejbus Škoda 15tr ev.č. 27 má obnoven nátěr Teherán. Trolejbus Škoda 15tr ev.č. 02 obdržel retro nátěr ze stavu po dodání.

Solaris Urbino 18 – celkem 3 nové vozy dodány na počátku prosince 2015. Vozy jsou vybaveny vícebarevnými digitálními orientacemi. Momentální snahou dopravce je používáním barevných orientací pro rozlišování mezi linkami nejenom číselně, ale i barevně. Totéž je plánováno na zastávkových jízdních řádech, aby se cestující mohli orientovat i podle barev.

V posledních letech se u dopravce objevuje zajímavý fenomén, jsou mu přidělovány tak hezké registrační značky autobusů, až by se dalo říci protekční. Ostatně, posuďte sami.

1. Irisbus Arway 12.8M ev.č. 292 s RZ 6C4 2222 (zájezdová doprava)
2. Irisbus Citelis 12M ev.č. 234 s RZ 6C1 3333
3. Irisbus Citelis 12M ev.č. 237 s RZ 6C1 4444
4. Irisbus Citelis 12M ev.č. 239 s RZ 6C4 1111
5. Irisbus Citelis 12M ev.č. 241 s RZ 6C8 0000
6. Irisbus Crossway LE 12.8M ev.č. 233 s RZ 5C3 1111
7. Irisbus Citelis 18M ev.č. 168 s RZ 5C7 3333
8. Renault Citybus 12M ev.č. 210 s RZ 5C4 0000
9. Solaris Urbino 18 ev.č. 175 s RZ 7C4 7777
10. Solaris Urbino 18 ev.č. 176 s RZ 7C4 8888

Dopravce disponuje mj. autobusy typu Crossway, který se do města moc nehodí, je nasazován na méně frekventované městské linky, případně příměstské.


Historický autobus Karosa B732 ev.č. 267 z roku 1990 se nachází v autobusové garáži a je nalakován do původní červenobílé kombinace.

Poslední Karosa B741 ev.č. 127 z roku 1995 stále jezdí, byť už na méně důležitých výkonech. Vzhledem k jejímu relativně dobrému technickému stavu má být provozována i nadále. Podle dostupných informací je to v současnosti poslední provozní Karosa B741 v celé České republice běžně nasazovaná do provozu.

DPMČB má dosud ve vozovém parku i další zástupce autobusů Karosa řady 700. Bílý vůz B732 ev.č. 269 z roku 1990 a ev.č. 273 z roku 1991. S jedním ze zmíněných autobusů je do budoucna uvažováno jako s pártybusem, zda se to povede, ukáže čas.


Kulaté terče s čísly linek na označnících zastávek – čočky, se v síti linkového vedení stále vyskytují, ať již původní smaltované nebo novější plastové. Je snaha tento zastaralý prvek odstranit, ale omezený finanční rozpočet to dovoluje jen velmi zvolna. S kulatými terči na zastávkách se lze setkat na periferiích Českých Budějovic, případně v obcích ležících mimo katastr ČB, kam zajíždějí autobusy MHD. Ještě stále se na některých označnících zastávek vyskytující emblémy s autobusy ŠM11, případně trolejbusy T11. Jinak samozřejmě existuje celá řada nových typů označníků (zejména s použitím hliníkových profilů) a jejich podvariant, které se v síti MHD vyskytují.


Jak již bylo řečeno, v květnu 2016 se budou konat oslavy 25 let od třetího zahájení trolejbusového provozu v Českých Budějovicích.

V současnosti je vyhlášeno výběrové řízení na dodávku 2ks trolejbusů s pomocným akumulátorovým pohonem.

V dohledné době bude vyhlášeno výběrové řízení na dodávku nových autobusů. Mají být pořízeny 3 autobusy v provedení LowEntry pro nepravidelnou dopravu + jako záložní pro linky MHD. Další soutěž bude na plánovaných 8 ks autobusů (5x solo, 3x kloub) zřejmě v provedení CNG, na jejichž pořízení by DP České Budějovice mohl získat dotaci ve výši až 85 % pořizovacích nákladů na vozidla. S tím by souvisela nutnost výstavby plnící stanice zemního plynu, která by mohla stát v areálu autobusových garáží na místě jedné ze stávajících budov.

Také je reálně zvažován nákup midibusů a s tím související zřízení dvou linek přes historické jádro města. Midibusy by měly být v provedení elektrobus, s průběžným nabíjením z troleje. Uvažovaný rozsah provozu je celotýdenní, interval 10 minut v pracovní dny celodenně, o víkendech 20 minut.

Rozvoj trolejbusových tratí rozhodně není uzavřen, nicméně tempo výstavby už rozhodně nebude tak závratné jako v 90. letech 20. století. V novém století došlo k otevření nových tratí ulicemi Nádražní a Pekárenská (2004), kolem Globusu do Českého Vrbného (2007) a nejnověji ulicemi Evžena Rošického na sídlišti Máj (2012). Po prozatím nepravděpodobných snahách o expanzi trolejbusů do Vráta a Rudolfova (z trati je hotov pouze nepodstatný fragment v podobě trolejové křižovatky Rudolfovská x Dobrovodská z roku 1996), je v současnosti snaha zatrolejovat silniční komunikace Na Dlouhé louce a Mánesova, čímž by byla k dispozici alternativní trolejbusová trasa k velmi zatíženým komunikacím přes centrum města. V souvislosti s probíhající realizací dálnice D3 a nutnosti stavby silničního přivaděče v podobě komunikace Generála Píky, se nabízí velká příležitost v podobě možného zatrolejování komunikací Generála Píky a Pekárenská, čímž by se zkrátily nájezdové trasy manipulačních trolejbusů a zároveň by jediná trolejbusová vozovna nebyla odkázána na frekventovanou výpadovku v podobě Pražské třídy.


Pro dopravního nadšence skýtá provoz MHD v Českých Budějovicích celou řadu atraktivních zajímavostí.

Týká se jak pestrého vozového parku včetně mohykánů B731, B732, B741, 15Tr v retronátěru, 15Tr v nátěru Teherán,poslední vyrobenou 15Tr na světě, nových Solarisů s vícebarevnými digitálními orientacemi. Dalšími zajímavostmi jsou trvale záložní autobusy trolejbusové garáže.

Zajímavá je např. trolejbusová linka č. 2 na Borek, kde je trolejové vedení zavěšeno na předimenzovaných trolejových bránách, které známe z železnice. Zajímavá je např. autobusová linka č. 7 (Máj,A. Barcala - Vrábče), která během své trasy 6x překříží železniční koleje. Příjemná je výletní autobusová linka č. 4 (Nádraží – Hluboká nad Vltavou, Nádr. ČD), kdy vám celé České Budějovice leží u nohou.

Důležitá je i podpora cestujících a příznivců MHD. Marketing DPMČB vzal popularizaci veřejné dopravy pevně do svých rukou, a je to skutečně velmi výrazně vidět. Zmiňme třeba oblíbený Mikulášský autobus, 1000 růží pro něžné pohlaví v rámci MDŽ, nejlepší přání v rámci Valentýna, předváděcí jízdy nových vozidel, dny otevřených dveří, dopravní oslavy s jízdami autobusů a trolejbusů, osvětové akce na podporu různých bohulibých činností, kulturní akce a spoustu jiných. Samostatnou kapitolou jsou různé videoklipy DPMČB, které jsou velice povedené, a jednozačně jim vévodí nadčasový klip stvořený u příležitosti výročí 105 let DPMČB s názvem Jsme Dopravní podnik města České Budějovice! Klip měl obrovský úspěch, na Youtube je vyvěšen dodnes s cca 222 000 shlédnutími (únor 2016).

Prameny:

1. osobní poznámky
2. oficiální informace DPMČB
3. http://www.dpmcb.cz

© M. Babický 2016

31.10.2015 Putování do Ostravy - II. část

.......... Úvod povídky ...

Paní Berousková urychleně procitla a zprvu ani nechápala, co se děje. Menší Berousek se tiše rozplakal a přitulil se k vyděšené mámě. Nejvíce zaperlil starší Berousek, ze kterého se stal náměsíčný. Stoupl si a následně z výšky sedl na můj batoh, který jsem měl položený vedle sebe na sedačce a chránil ho zejména před eventuálním Robertovým pádem, protože jsem v něm měl fototechniku.

Násilně probuzený Robert sledem událostí velmi rychle vystřízlivěl a začal se shánět po pivu, které nikdo z nás neměl. Když nebylo, snědl alespoň zbytek Tomášových rumových perníčků. Chvíli jsme si ještě povídali a pak tak nějak lehce klimbali.

Zničehonic se ozvalo lomcování s dveřmi. Zbystřili jsme. Zvenku se ozvalo: "Otevřete, tady máme místenky my!" a slyšeli jsme hlasité dohadování mezi skupinkou lidí. Odpověděli jsme, že to jsou naše místa a pro jistotu se podívali na místenku na čísla sedadel, zda souhlasí. Souhlasily, a tak jsme dobyvatelům neodemkli. Dobyvatelé ještě chvíli škemrali o vpuštění jak Jezinky u Smolíčka pacholíčka. Pak nám oznámili, že jdou za průvodčí. Řekli jsme jim, že samozřejmě můžou.

Po několika minutách se ozval lomoz a ve dveřích stála průvodčí, která si kupé odemkla univerzálním klíčem. "Vaše jízdenky prosím" rozkázala rázně. Podali jsme jí požadované doklady. Chvíli je studovala a pak řekla: "Nojo, ale vy je máte do vedlejšího vozu!" chvíli jsme nechápali vyřknutý ortel, "Musíte si přesednout." Trapas jak hrom! Omluvili jsme se průvodčí i novým obyvatelům kupé. Zkroušeně jsme si sebrali svá zavazadla a přesunuli se do vedlejšího kupé. Dobře nedopadla ani Berouskovic rodinka. Při kontrole jízdenek průvodčí zjistila, že sice mají jízdenky, místenky však nikoliv, takže Berousky nemilosrdně vyhnala hledat prázdné místo v beznadějně obsazeném vlaku.

Naše tříčlenná skupinka mezitím hledala správné kupé ve vedlejším vozu. Když jsme kupé našli, hrůzou v nás hrklo, místa k sezení byla obsazena skupinkou cikánů. Co teď? Zbytek jízdy skončit na stojáka v chodbičce nebo to risknout a sednout si mezi ně? Nic horšího jsme si snad ani nemohli přát...

Vsadili jsme na druhou variantu. Došli jsme za průvodčí a sdělili jí, že naše místa jsou obsazena. Průvodčí byla ženou činu, a tak nelenila a vybojovala nám v kupé plném snědých spoluobčanů, tři drahocenná místa. Řeknu na rovinu, přítomnost v této společnosti nám nedělala příliš dobře. Do cíle byla cesta ještě dlouhá, naše smysly bily na poplach, abychom byli ostražití. Nakonec to dusné napětí "rozčísli" naši dočasní spolucestující. K našemu úžasu začali vyprávět skvělé proticikánské vtipy a náramně si to užívali. Chvíli jsme si povídali a tak jsme zjistili, že míří za prací do Ostravy, proto jedou přes noc.

Noc ubíhala, ale my všichni v kupé jsme byli unaveni. Mozek nám velel, abychom byli ostražití, ale únava byla silnější, usnuli jsme jak špalci. Občas někdo z nás procitl, jedním okem ledabyle zamžoural po ostatních, zda je vše v pořádku, a spal dále.

Před Ostravou si naše tříčlenná skupinka sbalila zavazadla a připravila k opuštění vlaku. S našimi fajnovými spolucestujícími jsme se rozloučili a popřáli hezkého dne.

Byli jsme v Ostravě. Právě začínal nádherný slunečný den...

© M. Babický 2015

30.10.2015 Putování do Ostravy - I. část

Následující veselá příhoda z cestování se udála již před vícenež dvaceti lety, kdy jsme se s kamarády rozhodli, že pojedeme z Prahy na dopravní oslavy do DP Ostrava. Jelikož bylo zapotřebí dostavit se na místo srazu velmi časně, padla volba na noční místenkový vlak v relaci Praha - Ostrava, abychom vše stihli.

Byli jsme celkem tři. Tomáš, pak další kamarád, říkejme mu třeba Robert (abych ho nekompromitoval před současnou šotoušskou obcí), a já. Byli jsme dost mladí, a naše zkušenosti s nočním cestováním nebyly v té době příliš rozsáhlé. Obavy z nočního cestování byly velké - jestli vše stihneme, jestli najdeme správný vlak, jestli nás někdo neokrade, jestli nás někdo nepřepadne. Nakonec jsme se domluvili, že během několikahodinové cesty do Ostravy bude jeden z nás hodinu spát a další dva si budou povídat, aby neusnuli a nepřišli jsme o svůj skromný cestovní majetek. Domluvili jsme se kdy pořídíme jízdenky a kdo je bude mít u sebe.

V den D jsme se s Tomášem setkali v dostatečném časovém předstihu u osobních pokladen na nádraží a sdělovali si nejčerstvější poznatky z cestování MHD. Čas odjezdu se pomalu nachýlil, a kamarád Robert nikde. No nic, řekli jsem si a pomalu se přesunuli k již přistavenému vlaku. Do odjezdu zbývalo 10 minut, snad to kolega stihne.

Jízdenky jsme měli, vagon jsme našli relativně rychle a kupé také. Spokojeně jsme se uvelebili v prázdném kupé a uzavírali pomyslné sázky, jestli odjedem tři nebo jen dva. Když zbývalo slabých 5 minut do odjezdu, přisupěl uřícený Robert jak expres Vindobona. Hurá, stihl!

Po přistoupení do kupé jsme velmi záhy pochopili důvod jeho pozdního příchodu, Robert byl jako "dělo". Dlouhá doba do odjezdu vlaku a jeho velmi kladný vztah k alkoholu zapříčinily, že se jaksi "zapomněl" v jedné z žižkovských hospod. Nu což, hlavně, že bude sranda. A byla!

Z nádraží s námi cestovala i maminka se dvěma malými kluky, jimž mohlo být odhadem 3 a 6 let. Kluky jsem si v duchu pracovně označil Berousek1 a Berousek2, protože mi velmi silně připomínali abnormálně vykulené sourozence Berouskovy z mého letního tábora. S Tomem i připitým Robertem jsme si povídali o všem možném i nemožném (samozřejmě ve vší slušnosti). Robertův verbální i neverbální projev musel být pro mladou maminku i její tichá dítka šokující až traumatizující. Občas jsem musel Roberta v nekorektním chování přibrzdit. To nejhorší však teprve mělo přijít.

Malý Berousek zakrátko usnul spánkem spravedlivých, opřen o bok své maminky. Jeho starší bráška i maminka byli ještě vzhůru, a mimo konverzace u jídla a pití se příliš nevyjadřovali a mlčky sledovali našeho hlučného parťáka. Milý účastník zájezdu Robert pozvolna střízlivěl. Během klábosení jsme ještě něco popili (nealko) a pojedli. Kolega Tomáš vytáhl z ruksaku oblíbenou cukrovinku rumové perníčky a nechal sáček s obsahem kolovat. Takto jsme postupně ochutnali naši výbavu potravin. Rumové perníčky však zůstaly ještě v zásobě.

Starší Berousek i paní Berousková již také usnuli, a my tři začali dle naší předchozí úmluvy plánovat spaní. Propočítali jsme, že na každého z nás vyjde 70 minut spánku. První se přihlásil Tomáš, protože je unavený. Souhlasili jsme. Tomáš se zul, spokojeně se usadil a napolohoval tak, aby mu koženková sedačka poskytla pohodlí při spánku. Aby měl co největší klid a soukromí, zabalil se ještě do své pověšené bundy.

S Robertem jsme si dále povídali, je totiž výborný společník a o legraci s ním není nouze. Stále byl však dost hlasitý. Nevím, co to do něj vjelo, ale náhle se rozhodl, že bude na hodinkách stopovat Tomášův spánek. Když uběhlo deset minut, necititlivě zatřásl s bundou, ve které pobýval Tomáš.
"Tome, ještě Ti zbývá šedesát minut!" halasně oznámil Robert.
"Díky za upozornění" odpověděl probuzený Tomáš.
Cesta ubíhala, stále jsme si s Robertem povídali o městech, které již navštívil.

Za dalších 10 minut následovala obdobná scénka.
Robert se škodolibou radostí zatřásl s Tomovou bundou a zahlásil jak nádražní rozhlas: "Tome, ještě Ti zbývá padesát minut!" "Nojo" rozmrzele odvětil Tom a pokračoval ve spánku.
S Robertem jsme si dále povídali o současném vozovém parku autobusů v dopravních podnicích v České republice.

Uplynulo dalších 10 minut, pozorný čtenář jistě tuší co následovalo. Mocné Robertovo zatřesení Tomášovou bundou nemůže nechat nikoho na pochybách. "Tomáši, zbývá Ti ještě čtyřicet minut" zahartusil Tomášův "buditel".
"Hmm" naštvaně odvětil již nespící Tomáš.

Noc se pomalu krátila, škůdce Robert stále vyprávěl své zážitky, a já s napětím sledoval, co bude dál. Po uplynutí 10 minut se opatrně připlížil k bundě, kde byl deponován Tom. Záškodník zašeptal: "Tome, spíš?"
Tázaný Tomáš se vybalil z bundy jak motýl z kukly. "Mě už se spát nechce" pronesl rezignovaně, nazul si boty, napil se a připojil k naší diskuzi.

Záškodník Robert, snad únavou z opilosti, snad opilostí z výhry nad Tomášem, usnul jak dřevo. Ale jak... Nohy doširoka od sebe, tělo ledabyle zaklesnuté v koženkové sedačce postaršího vagonu, ruce bezvládně ležící podél těla, hlava v hlubokém záklonu, ústa široce otevřená. Oteklé sliznice v krku a dýchání v hlubokém záklonu hlavy zapříčinily mohutný zvukový projev. Český jazyk má pro pro tento jev trefné přirovnání - Chrápal jako dřevorubec.

Chvíli jsme na Roberta koukali a pak v Tomášově hlavě uzrál plán odvety, o kterém mi neřekl. Vzhledem k tomu, že Tom je hodný a nezákeřný člověk, nechápavě jsem zíral na další sled událostí.

Tom ze svého batohu vybral jeden ze zbylých rumových perníčků české provenience, vložil jej mezi svůj palec a ukazováček a čekal na vhodný okamžik. Počkal si, až Robert vydechne, pak bleskurychle vložil rumový perníček do chrápačových úst a následně rukami sklapl jeho maxilu a mandibulu k sobě. Pomsta byla sladká!

Robertovo tělo v pudu sebezáchovy zareagovalo. Jmenovanému vyletěl z dutiny ústní jakýsi neidentifikovatelný skřek, následován rumovým perníčkem, který zasáhl naproti spící paní Berouskovou.

.......... Pokračování ........

© M. Babický 2015

31. 8. 2015 Veřejná doprava v Gmundenu a okolí v roce 2015

Gmunden je rakouské okresní město v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy ležící na severním břehu jezera Traunsee v Solné komoře. Má celkem 13 104 obyvatel (rok 2015). Ve středověku se Gmunden stal díky blízkým dolům významným městem při obchodu se solí. V současnosti je hlavním průmyslovým zdrojem místní keramička a několik menších strojírenských firem. Jde o malebné město, plné památek, historické zástavby, v neposlední řadě můžeme zmínit i např. budovu radnice či vodního zámku. Příjemná je promenáda na břehu jezera.

Gmunden má pradávnou spojitost s Českou republikou, v centru města končila první koňská dráha na evropském kontinentu - České Budějovice – Linec – Gmunden, a to plným zprovozněním v roce 1836. Důvod byl zřejmý, doprava kamenné soli do Čech. Pro zájemce o bližší studium historie koňky je zdejším vodítkem ulice U koňské dráhy, v jejíž blízkosti koňská dráha v druhé polovině 19. století končila.

Provoz pouliční dráhy byl zahájen 13.9.1894 a jejím úkolem byla doprava cestujících od železniční stanice nad městem do samého centra města. Na tramvaj v Gmundenu narazíme hned u železničního nádraží na hlavní trati. Zdejší tramvajový provoz je dle dostupných pramenů nejmenší v rámci MHD v Evropě (kratší tratě jsou v Moločném či Istanbulu, ale jde buď o sezonní záležitost či turistickou atrakci), délka jediné tramvajové tratě je 2.32 km. Dříve byla trať ještě cca o 300 m delší přes zastávku Postgebäude až na Rathausplatz, ale v roce 1975 došlo k jejímu zkrácení do současné zastávky Franz-Josef-Platz. Do dnešních dnů (2015) však vede trolejový vodič až do zastávky Rathausplatz. Co se týče kolejí, ty jsou částečně zlikvidovány, částečně v koncovém úseku existují.

Kolejový rozchod je 1000 mm, trať je jednokolejná se dvěma výhybnami (Gmundner Keramik a Tennis Platz). Malá dvoukolejná vozovna je situována v zástavbě v blízkosti zastávky Gmundner keramik a slouží pro deponaci a veškeré opravy současných i historických vozů. Renovace vozovny byla realizována v roce 1994. Původně byla zvažována výstavba nové vozovny u nádraží v Gmundenu, po přehodnocení záměru spojení gmundenské tramvaje a Traunseebahn bylo od výstavby vozovny upuštěno.

Kolejnice jsou na trati použity jak standardní žlábkové, tak bezžlábkové širokopatní kolejnice S49. Vrchní vedení je upevněno příčnými převěsy či na výložnících. Trať je vedena zčásti po samostatném tělese, částečně v křivolakými romantickými zákoutími mezi budovami, částečně po promenádě v centru města. Za zmínku stojí i fakt, že z centra města tramvaj překonává značné stoupání, které je obdobné jako má linecká Pöstlingbergbahn.

Na trati jezdí jediný vůz s výjimkou ranní špičky pracovního uprostřed dne, kdy zde vypomáhá vůz druhý. Většinou se na trati vyskytuje vůz ev.č. 8, jako výpomocný se většinou používá vůz ev.č. 10. Vůz ev.č. 9 je veden jako záložní. Interval je taktový cca 30 min., s výjimkou již zmíněné ranní špičky, kdy se souhrnný interval zkrátí na 1 – 15 min. Rozsah provoz je cca od 5:00 do 21:00 v pracovní dny, o pracovních sobotách 6:00 do 21:00, ve dnech volna 7:00 do 21:00. Jízdní doba činí v relaci Gmunden, Bahnhof – Gmunden, Franz-Josef-Platz 9 minut, v opačném směru je jízdní doba 10 – 11 minut. Na trase je celkem 7 zastávek. Linka je místně označována písmenem G, v celostátním jízdním řádu je uvedena pod číslem 174. Velmi netradiční je používání čísel spojů v jízdním řádu, stejně jako na železnici.

Dle informací tarifního svazu OÖVG je cena jednorázové plnocenné jízdenky v hodnotě 2 EUR, celodenní jízdenka vyjde na 4 EUR. Tarifní nabídka je mnohem širší, včetně zlevněných variant. Současný provozní vozový park tvoří 3 vozy a 2 vozy historické. Nejčastěji používaný je již zmíněný ev.č. 8 z roku 1961 od výrobce Lohner/Kiepe. Vozy ev.č. 9 a 10 jsou z roku 1952 a pocházejí od výrobce DUEWAG/Kiepe. V provozu se občas vyskytuje i historický vůz ev.č. 5 z roku 1911 od výrobce Grazer Waggonfabrik/Siemens-Schuckert. Zajímavostí vozu ev.č. 5 je fakt, že při velkém přívalu vypomáhá coby sněhový pluh! Posledním vozem je historický vůz ev.č. 100 z roku 1898 od výrobce Grazer Waggonfabrik, který původně jezdil na linecké Pöstlingbergbahn a v roce 1995 byl odprodán do Gmundenu. Všechny čtyři dříve jmenované vozy mají pantografy, poslední zmíněný vůz má lyru, která se musí vždy na konečné přeložit po směru jízdy (tzv. po srsti).

Dopravce má i několik pracovních pomocných vozíků, a také trolejovou věž z roku 1912, která není deponována v gmundenské vozovně.

Průběžné opravy a modernizace tramvajové trati umožnily od 30.6. do 6.7.2003 předváděcí provoz zapůjčení moderní nízkopodlažní tramvaje Siemens Combino ev.č. 107 z Nordhausenu. Po dobu zápůjčky musely být z nedostatku místa ve vozovně umístěny zdejší vozy ev.č. 8 a 9 na nepoužívané kusé koleji u nádraží v Gmundenu. Siemens Combino poté jezdil zkušebně také na na Traunseebahn (Gmunden – Vorchdorf).

Cca v roce 2005 došlo k úpravě křižovatky ulic Bahnhofstraße x Alois-Kaltenbrunnerstraße na kruhový objezd. S tím souvisela i úprava tramvajové tratě. Dosavadní výhybna a zastávka Kraftstation u vozovny byly zrušeny a opodál byla vybudována nová výhybna se zastávkou Gmundner Keramik.

Dalším zkušebním nízkpopodlažním vozem se stal Bombardier Flexity Outlook Cityrunner ev.č. 305, který byl zapůjčen z DP Innsbruck. Zkušební provoz trval od 5. 9 do 1. 10.2008.

V důsledku likvidace dosavadního nádraží a realizace nové koncepce dopravy v Gmundenu, vstoupily v platnost dopravní omezení v okolí nádraží od 27. 3 2015. Dle dopravního magazínu dopravce se poslední jízda tramvají po starých kolejích uskutečnila 10.4.2015, a sice pro fanoušky tramvajové dopravy. Poté již následovala likvidace přednádražního prostoru včetně kolejí, a to i s kusým sporadicky využívaným kolejovým ukončením bez trolejového vedení. Po dobu výluky byla zřízena dočasná zastávka Grüner Wald několik set metrů od dosavadní konečné. V rámci modernizace celého přednádražního prostoru i prostoru nádraží Gmunden Bahnhof byla stržena dosavadní nádražní budova, aby nová konstrukce nástupišť železnice a tramvaje odpovídala modernímu konceptu hrana-hrana. Nezbytná jsou i nově vytvořená parkovací místa systémů P+R a B+R a také autobusové zastávky. 17.5.2015 byl obnoven provoz tramvají ve výlukou dotčeném úseku, dokončení celého prostoru má být ukončeno v září 2015. Tramvajová novostavba doznala v koncovém úseku mírného rozšíření, a sice kolejovým rozvětvením před nástupištěm, takže se zde nyní mohou tramvajové vozy i vyhýbat.

Tramvajovou dopravu ve městě doplňují také tři městské autobusové linky, jsou však určeny zejména pro přepravu pracujících ve všední dny od rána do odpoledních hodin, či v dopoledne o pracovních sobotách, jindy nejezdí! Jsou nasazovány krátké nízkopodlažní autobusy.

1. Cumberland - Rathausplatz - Altmühle autobus č. 1
2. Schörihub - Rathausplatz - OKA Siedlung autobus č. 2
3. Pinsdorf - Gmunden autobus č. 3 (příměstský)

Další gmundenskou zajímavostí je lokální železniční dráha Gmunden – Vorchdorf, která byla zřízena 21.3.1912, ve stopě koňské dráhy České Budějovice – Linec – Gmunden. Až do roku 1990 vedla železnice do nádraží Gmunden,Traundorf (dosud existuje), od toho roku byla přesměrována na nádraží Gmunden,Seebahnhof, a na nádraží v Traundorfu se přestalo jezdit (odpojeno od kolejové sítě bylo dle dostupných informací až v roce 2014). Perličkou je, že mezi stanicemi Engelhof a Traundorf (později Seebahnhof), musela být zřízena kolejová splítka 1000 a 1435 mm. Zatímco neelektrifikovaná trať rakouských státních drah ÖBB Gmunden, Gmunden,Seebahnhof – Laakirchen - Lambach byla ve standardním rozchodu 1435 mm, vlaky Stern a Hafferl elektrifikované tratě Gmunden,Traundorf (později Gmunden,Seebahnhof) - Vorchdorf byly s rozchodem 1000 mm. Mezi stanicemi Engelhof a Gmunden Seebahnhof byla trasa tedy tříkolejná, a sice až do roku 2010.

Mimochodem, zmíněná konečná stanice Vorchdorf není konečnou stanicí Traunseebahn v pravém slova smyslu, končí zde pouze úzkorochodná trať z Gmundenu. Dále se lze ze stejného místa dostat další železnicí, tentokrát normálněrozchodnou Vorchdorferbahn, která je trasována v relaci Vorchdorf-Eggenberg – Lambach, kde navazuje na vlaky státního dopravce.

Zajímavé je i nádraží Engelhof, které je po jihočeském Bujanově nejstarší dosud existující budovou koňské dráhy České Budějovice – Linec – Gmunden a až donedávna bylo zařazeno v aktivní službě. Osobní doprava byla na normálněrozchodné trati v úseku Gmunden – Engelhof - Laakirchen – Lambach zastavena již v roce 1990, nákladní doprava je v současnosti provozována jen mezi stanicemi Laakirchen – Lambach, neboť cca v březnu 2015 byla fyzicky snesena část železniční tratě Engelhof - Laakirchen.

Trolejové vedení je zavěšeno na výložnících, v případě novostavby na Klosterplatz jsou občas použity ocelové sloupy s příčnými převěsy. Kolejnice jsou standardní stojinové železniční, pražce jsou dřevěné, na samostatném tělese bez zakrytého svršku, v případě již zmíněné novostavby jsou použity žlábkové kolejnice zalité v asfaltu.

V září 2010 došlo na likvidaci historické nádražní budovy Gmunden,Seebahnhof. Jako dočasná náhrada zde byla instalována malá monolitická betonová čekárna. Na místě nádražní budovy měl stát nový hotelový komplex, avšak ani v roce 2015 nestojí, a na místě je zbudováná parkovací plocha pro veřejnost. Škoda hezké historické budovy, nejenom v České republice mají nenasytní developeři a podnikatelé dlouhé prsty.

V lednu 2013 bylo na základě shody mnoha zúčastněných subjektů rozhodnuto o spojení drah Traunseebahn, tedy trať Gmunden,Seebahnhof) - Vorchdorf a městské tramvaje Gmunden, Bahnhof – Gmunden, Franz-Josef-Platz, čímž byl oficiálně spuštěn projekt StadtRegioTram. Od tohoto data byla zintenzivněna modernizace jak městské trati, tak zejména Traunseebahn, aby byla celá trať připravena na provoz moderních nízkopodlažních tramvají. Tak vlastně nenápadně započala přeměna lokální železniční tratě na jakousi regionální tramvajovou trať. Prvotní signály, že se bude něco dít, však přišly již dříve, viz. testovací jízdy zapůjčených nízkopodlažních tramvají a modernizace tratě cca od roku 2006.

Společnost Stern & Hafferl objednala 27.1.2014 u firmy Vossloh Kiepe celkem 11 pětičlánkových nízkopodlažních vozů typu Tramlink. Vozy mají být dodány v roce 2016, přičemž budou sloužit i na Traunseebahn (možná již v té době prodloužené na gmundenské nádraží ).

Mezi 10. březnem a 18.červnem 2014 došlo k odpojení původního koncového úseku Seebahnhof (dnes jsou zde zbytky fragmentů jako pražce, šrouby a část hrany nástupiště), následně výstavba nové zastávky o několik desítek metrů zpět a její zprovoznění. Před příjezdem do nově zřízené zastávky bylo založeno kolejové rozvětvení, zárodek budoucí dvoukolejné trati do centra města Gmunden. Nástupiště bylo vybudováno jako ostrovní.

Mezi srpnem a prosincem 2014 došlo k novostavbě tramvajové trati z nové zastávky Seebahnhof obloukem do ulice Traunsteinstraße na též nově zřízenou Klosterplatz. V rámci dočasného řešení byl před jmenovanou zastávkou zřízen jednoduchý kolejový přejezd. Běžný provoz na prodloužené trati je datován od 14.12.2014, slavnostní otevření bylo již o den dříve.

Po otevření zastávky Klosterplatz se celková délka provozované Traunseebahn (Gmunden,Klosterplatz - Vorchdorf) navýšila na 14,9 km. Tramvaj úsek 16 zastávek překoná přibližně za 26 minut. Trať má v celostátním jízdním řádu číslo 161. Rozsah provozu je v pracovní dny cca 5:00 – 20:30 (interval 24 – 60 min.), o pracovních sobotách 6:00 – 20:30 (cca 30 – 90 min.), v dny volna cca 7:30 – 20:30 (cca 90 minut). Jízdné je obdobné jako v případě Gmundenu, avšak zde se již připlácí za projetí více tarifních zón.

V roce 2015 jezdí na trati Gmunden,Klosterplatz – Vorchdorf nízkopodlažní vozy zapůjčené z Innsbrucku. Ve špičkách pracovního dne a pracovních sobot, eventuelně jako záloha zde vypomáhají ještě původní elektrické vozy řady ET 23 z roku 1954, které však nezajíždějí až do zastávky Klosterplatz, ale pouze do zastávky Gmunden,Seebahnhof.

16.6.2015 došlo k slavnostnímu otevření nové vozovny v Attersee, která bude sloužit pro údržbu nových vozů, které dorazí v létě 2016. Rovněž proběhla kompletní rekonstrukce celého nádraží včetně budovy. Nové vozy budou nasazovány nejen na Attergaubahn, ale i přímo v Gmundenu. Jen pro doplnění, zapůjčené nízkopodlažní vozy Traunseebahn jsou opravovány v technickém zázemí dopravce ve Vorchdorfu.

V letech 2016 - 2017 je plánováno zdvojkolejnění stávající traťe cca od současné zastávky Franz-Josef-Platz. Přes centrum města a nově zbudovaný most přes řeku Traun má následovat propojení na již provozované koleje v zastávce Klosterplatz.

Ovšem, zda se povede vše podle harmonogramu i přes odpor části místního obyvatelstva, ukáže čas. Každopádně podpora výstavby tramvaje má silného marketingového pomocníka, repliku historické tramvaje, která je umístěna na promenádě v Gmundenu a její osazenstvo informuje zájemce o aspektech výstavby tramvaje.

Provoz tramvaje a autobusů v Gmundenu, Traunseebahn, stejně tak i provoz na lokálních železničních tratích v okolí provozuje společnost Stern & Hafferl Verkehrsgesellschaft m.b.H. Se sídlem v Gmundenu. Záběr dopravní firmy je velmi široký, provozuje i zájezdovou dopravu, vlastní stavební divizi a má několik dceřinných společností. Provozovatel také zajišťuje pravidelné, vyhlídkové i mimořádné plavby na okolních jezerech Attersee a Altaussee.

Pro fanoušky dopravy všeho druhu lze doporučit lodní dopravu na všech jezerech Solné komory. Impozantní výhled na jezero Traunsee a hory z paluby lodímají cestující již od roku 1839! Dále stojí za hlubší prozkoumání všechny železniční tratě zdejších lokálních drah. Milovníky horských vyhlídek rozhodně potěší gmundenský vrch Grünberg, kde je v provozu kabinková lanová dráha – provoz jen v sezoně od poloviny dubna do poloviny listopadu v rozsahu 9:00 – 17:00.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. http://dokumentationszentrum-eisenbahnforschung.org/gmundnerstrassenbahn.htm
3. http://www.stern-verkehr.at/
4. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gmunden
5. http://www.stern.at/sternverkehr/images/stories/_news/Plakat GM Nostalgie 2015 (web).pdf
6. https://de.wikipedia.org/wiki/Straßenbahn_Gmunden
7. hhttps://de.wikipedia.org/wiki/Bahnhof_Gmunden
8. https://de.wikipedia.org/wiki/Lokalbahn_Gmunden-Vorchdorf
9. http://blog.oebb.at/mediacenter/umbau-des-bahnhofes-gmunden-liegt-voll-im-zeitplan/

1. 8. 2015 Lanotramvaj v Terstu 2015

Město Terst (italsky Trieste, chorvatsky a slovinsky Trst) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem. Je hlavním městem autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia a provincie Trieste, které se nacházejí v nejvýchodnějším výběžku Itálie. Pro ilustraci, z Dolního Dvořiště v Jihočeském kraji je cesta dlouhá cca 570 km a osobním vozem trvá přibližně 6 hodin.

Samotný Terst se během staletí vlivem politických, územních a národnostních změn vylidnil, a dnes počet obyvatel lehce převyšuje 200 000. Rozloha je 85,11 km² a nejníže položená část města je pouhé 2 metry nad mořem. Ve městě si přijdou na své milovníci architektury, město je protkáno směsicí památek postavených v rozličných stavebních slozích. Rovněž nedaleký zámek Miramare je oázou klidu a poznání.

V námořním přístavu bývalého Rakouska-Uherska i dnes panuje čilý provoz, jak nákladní, tak osobní dopravy. Nákladní doprava je zastoupena zejména v okolí nákladových terminálů. S osobní dopravou se můžeme setkat na koncovém nádraží Trieste Centrale, kam přijíždějí vlaky od Benátek i od Vídně. První železniční vlak přijel do Terstu 27.července 1857 za přítomnosti rakouského císaře Františka Josefa, který tímto slavnostním aktem na železniční trati Terst - Vídeň zahájil provoz. Trolejbusy se ve městě objevily mezi roky 1935 - 1975 a jezdily zde pouze vozy národních výrobců. Městská tramvaj zahájila provoz již v roce 1876, bohužel v roce 1970 byl její provoz ukončen na poslední lince 9. Poslední živou památkou na terstské tramvaje tak zůstává lanotramvaj neboli hybrid tramvaje a lanovky.

Zájemci o studium železniční historie si přijdou na své v železničním muzeu Campo Marzio, které se nacházi u moře v západní části města. Muzeum bylo vybudováno na místě bývalého nádraží, které svému účelu přestalo sloužit v roce 1959. Historická budova skrývá mnoho překvapení, většinou z první poloviny 20. století. Zatímco uvnitř může návštěvník obdivovat mnoho zajímavých exponátů z oblasti nádražního provozu, venku na něj čekají skutečné lokomotivy, vagony a tramvaje. Ty jsou narozdíl od drobných exponátů v dost bídném stavu, někdy hraničícím s vraky. Na železniční muzea v ČR to nemá ani omylem, zde se "renovace" vozidla do vystavovatelného stavu děje většinou štětkou s velkým nánosem barvy. Muzeum skrývá také několik tramvajových vozidel, rovněž ve zbídačeném stavu. Vnitřní prostory muzea ukrývají i expozici věnovanou provozu trolejbusů a městských tramvají v Terstu. Nedílnou součástí jsou i fragmenty z minulosti i současnosti lanotramvajové dráhy Trieste - Opicina. Potěšeni budou zejména železniční modeláři, modelových kolejišť je zde hned několik.

Výstavba lanotramvaje byla započata v roce 1901, samotný provoz v trase Piazza Oberdan - Villa Opicina pak o rok později, a sice 9. 9. 1902. V roce 1906 došlo k prodloužení z konečné Villa Opicina na nedaleké železniční nádraží Stazione di Villa Opicina. Proces rušení tratí se nevyhnul ani lanotramvaji, v roce 1938 byla zkrácena o koncový úsek Vila Opicina - Stazione di Villa Opicina. V roce 1978 byla dokončena rozsáhlá výluka, při které byl opraven traťový svršek a byly dodány nové traktory oranžové barvy. V roce 1984 byly dokončeny úpravy lanovky včetně instalace nového řídícího a zabezpečovacího systému. V pondělí 9.9.2002 oslavila lanotramvaj kulaté výročí za účasti historického vozu ev.č. 1 na zvláštních jízdách.

V době od 18. do 22. června 2012 došlo na lanotramvajové trati k rozsáhlé výluce. Za úplného vyloučení provozu bylo opraveno několik silničních křížení, opravena výhybka na zhlaví vozovny a opravení obou tlačných vozů lanovky pojmenované Carro Scudo. Bohužel záhy nato, přesně 3.9.2012, došlo vlivem nevyhovujícího svršku na tramvajovém úseku k závažné nehodě - vykolejení a naráz do sloupu trakčního vedení. Díky této nemilé události dostala komplexní rekonstrukci zelenou. Opraveny byly vozy včetně dosazení elektrovýzbroje s rekuperací, traťový svršek a infrastruktura lanové části dráhy. Lanotramvaj se znovu rozjela za velké slávy obecenstva dne 27.7.2014.

V současnosti má atypická dráha na rozchodu 1000 mm celkem 13 zastávek na 5,2 km délky. Nejstrmější úsek, který je 800 m dlouhý, dosahuje sklon 26%, zatímco zbytek tratě, o celkové délce 5175 m, dosáhuje 8%. Trať je většinou jednokolejná (výjimku tvoří výhybna - lanovkový dvoukolejný úsek mezi zastávkami Sant' Anastasio a Vetta Scorcola, byť s částečně sníženou osovou vzdáleností kolejí) s výhybnami Cologna - Campo sportivo, Conconello, Banne a zřídka používaná Campo Romano. Vyhnout se lze i na dvou kusých kolejích na konečné Piazza Oberdan. Na opačném konci tratě je nevelká vozovna (Villa Opicina), která disponuje 5 kolejemi do vozovny a jedné na straně vozovny, která je využívána pro odjezdy a příjezdy tramvajových vozů na lince 2. Pod zastávkou Piazza Scorcola je pozůstatek částečně odpojené koleje – snad pozůstatek bývalé výhybny. U zastávky Vetta Scorcola je umístěna odvratná kolej ukončená v prudkém protisvahu, jde o zabezpečovací zařízení proti selhání brzd u přijíždějícího vozu.

Od roku 1902 do roku 1928 byl v nejstrmějším úseku tratě osazen ozubnicí, od roku 1928 do současnosti má lanový pohon. Podúrovňová strojovna lanovky je umístěna pod kolejnicemi u zastávky Vetta Scorcola V lanovém úseku Piazza Scorcola a Vetta Scorcola je provoz zajišťován jakýmsi lanotramvajovým traktorem (podle směru jízdy tlačí nebo brzdí připojený tramvajový vůz). Pomocné, zeleně zbarvené traktory první generace, sloužily od roku 1928 až do roku 1978, kdy byly vystřídány oranžovými pomocníky nové generace. Traktor druhé generace byl po vyřazení zachován v železničním muzeu Campo Marzio. V roce 2005 byly vozy druhé generace vystřídány modrobílým bezkabinovým traktorem, zvaným Carro - Scudo, který je bez lidské obsluhy (dálkové ovládání). Vozy mají evidenční čísla 1 a 2.

Tramvajových vozů první generace od výrobce Grazer Union Fabrik měl dopravce celkem 8, očíslovaných 1 - 8. V roce 1935 dopravce objednal 5 nových vozy Stanga v dnes již zaniklé továrně OMS (Officina Meccanica della Stanga)s ev.č. 101 - 105 (později přečíslovaných na 401 - 405). Původní vozy byly postupně odstavovány z provozu. V roce 1942 objednal dopravce ještě dva vozy Stanga, které obdržely čísla 106 a 107 (později 406 a 407). V roce 1975 vykolejil vůz ev.č. 403, který byl po několika letech pro rozsáhlé poškození zlikvidován. Dnes dopravce disponuje vozy ev.č. 401, 402, 404 – 407. Podařilo se renovovat zachráněné historické vozy ev.č. 1 a 6, které jezdí při zvláštních příležitostech.

Rozsah provozu je cca od 7:00 do cca 20:30, a sice jak v pracovní dny, tak i o víkendech. Jízdní doba je cca 28 minut, příjezd na Piazza Oberdan a odjezd zpět je realizován během 3 minut. První ranní spoj na Opicinu je veden pouze ze zastávky Vetta Scorcola. Na cyklisty je pamatováno také, když vůz spoje, který z Piazza Oberdan vyjídí vždy 11 minut po celé hodině, je vybaven držákem na jízdní kola.

Pokud se chcete svézt, nepotřebujete k tomu hluboké tarifní znalosti, lanotramvaj je v provozu za běžný tarif MHD. V roce 2015 se dal pořídit lístek na 60 min. (240 minut o svátcích) za 1,35 EUR, 75 min. za 1,55 EUR. Dopravce disponuje i nepříliš obvyklým typem jízdního dokladu, a sice zpáteční jízdenkou na jednu linku za 1,50 EUR. Pro náruživé turisty nebo milovníky dopravy je připravena jednodenní jízdenka v ceně 4,35 EUR. Tramvajové vozy jsou vybaveny označovači jízdenek, pro neznalé je možno uvést, že označovací strojek současně označí jízdenku datem realizace jízdy a také odtříhne okraj jízdenky. Zajímavý je přístup dopravce k nejmenším cestujícím – dětem, platí jen ty, které přesáhly výšku 1 m.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. https://it.wikipedia.org/wiki/Trieste
3. https://it.wikipedia.org/wiki/Tranvia_di_Opicina
4. https://it.wikipedia.org/wiki/Rete_tranviaria_di_Trieste
5. http://www.funimag.com/funimag03/TRIEST1.HTM
6. http://www.tramdeopcina.it/
7. http://www.trasporti-fvg.it/english/tram3.htm
8. http://www.triestetrasporti.it/index.php?linea-2

© M. Babický 2015

27. 7. 2015 Veřejná doprava v Bibione 2015.

Severoitalské přímořské letovisko Bibione je v České republice všeobecně známé, čeští turisté tam jezdí již od roku 1989. Město je vysloveně orientováno na turisty a letní turistickou sezonu. Azurové moře, dle turistických průvodců 17 km dlouhá pláž, mnoho aktivit pro děti, a dostatek sportovních a kulturních vyžití představuje cíl všech věkových skupin. Pro zájemce o svezení jízdními koly, šlapacími vozítky či elektrovozítky je nutno uvést, že provoz po městě je velmi živý, jízda ostatních účastníků provozu je dosti razantní až agresivní, tudíž nelze očekávat jakékoliv ohledy. Ochranné přílby na hlavách cyklistů zde spatříte naprosto výjimečně!

Bibione leží v severovýchodní Itálii v kraji zvaném Benátsko (italsky Veneto) v provincii Benátky a oblasti San Michele al Tagliamento. Zaujímá rozlohu 28,4 km² a má necelých 2500 obyvatel. Rozděluje se na čtvrtě, pojmenované Lido dei Pini, Spiaggia, Lido del Sole a Pineda. Pro zájemce, kteří mají rádi klidnější způsob trávení dovolené, je asi nejvíce vyhovující Lido dei Pini, kde lze nalézt místní zajímavost - psí pláž. Mezi Lido dei Pini a Lido del Sole se nachází pomyslné, byť trochu roztahané, centrum Bibione. Zde je největší koncentrace turistů, jelikož se zde nachází nejvíce občanské vybavenosti i bodů zájmu, včetně autobusového nádraží.Lido del Sole je také poměrně klidné. Pindea je poněkdu stranou od centra. Nachází se zde kempy pro stany, karavany a zejména je zde velký lodní přístav pro soukromé jachty, tak i veřejnou lodní dopravu.

Hlavním přestupním uzlem je moderní autobusové nádraží, označované jako Autostazione. Cestujícím slouží i sousedící kavárna, kterou je možno využít jako krytou čekárnu. Cestující se odsud mohou dostat autobusy např. do Latisany, Benátek, Mestre, Pordenone,  Lugugnana , Portsmouth, Caorle, Udine a dalších destinací. V roce 2015 nabízel dopravce ATVO společně s benátským dopravcem ACTV výhodnou kombinovanou zpáteční jízdenku z Bibione do Benátek na Náměstí sv. Marka a zpět, a sice nejprve autobusem prvého dopravce a následně loď druhého dopravce.

Páteř MHD v Bibione tvoří dvě linky, označené čísly 1 a 2. Mimo konečných zastávek jsou všechny Na znamení. Linka 1 je vedena v trase Autostazione - Terme - Lido del Sole - Pineda - Porto Baseleghe. Celkem je na trase 23 zastávek. Provoz je zajišťován každodenně cca od 6:45 do 0:30 hod. a jízdní doba činí 15 minut. Linka 2 je koncipována jako polookružní v trase Autostazione - P.le Keplero - Lido dei Pini - Corso Europa - Terme – Autostazione. Rozsah provozu je obdobný jako u linky 1, zastávek je 18. Jízdní doba činí 22 minut. Od poloviny června do konce srpna probíhá hlavní turistická sezona, mimo toto období je rozsah provozu pokrácen, a to někdy dosti zásadně. Jednotlivé jízdenky přijdou na 1,35 EUR (navýšení oproti roku 2012 o 0,15 EUR). Dopravce preferuje elektronické jízdné. Hodinová jízdenka přijde na 1,80 EUR (navýšení o 0,2 EUR). Jízdenka platna na 10 jízd je k mání za 11,7 EUR (navýšení o 0,9 EUR). Třídenní a sedmidenní jízdenka přijde na 7 resp. 14 EUR (navýšení o 1 resp 2 EUR). Jízdenky je možno zakoupit v některém z 20 předprodejů nebo jednotlivou i u řidiče. Systém označování je velmi zajímavý, strojek nejenže natiskne na jízdenku patřičné údaje, ale také odstřihne část rohu jízdenky. Rozměr jízdenky z tužšího papíru je 90 x 44 mm. Pro cestující bez platné jízdenky je připravena krásná "odměna" v podobě pokuty 65 EUR. Obdobně jako v ČR je aplikován model, pokud cestující uhradí postih do 10 dnů, je vybrán ve snížené hodnotě, a sice 52 EUR. Pro úplnost - devizový kurz dle České národní banky se v července 2015 pohyboval lehce nad hranicí 27,- Kč / 1 EUR. Nikde neprezentovaný minimální věk dětí pro platbu jízdného se dle vyjádření dopravce týká dětí starších 4 let.

Na obě linky MHD jsou nasazovány světlemodré klimatizované midibusy. V provozu byly spatřeny vozy Irisbus Europolis 9.2 ev. č. 494 a MAN 11.220 De Simon ev. č. 496 – 498. Stav oproti roku 2012 se tedy nezměnil, jen autobusy zestárly.

V terminálu ATVO jsou odstavovány jak vozidla domácího dopravce, tak i konkurenčních dopravců. Vjezd do terminálu a výjezd z něj je zabezpečen závorami, které ovládají řidiči elektronickými kartami. Vozy na lince 1 a 2 přejíždějí z jedné linky na druhou, cíl a linku na elektronickou orientaci mění většinou u vjezdové závory, leckdy i dost riskantně během jízdy k výstupní hraně zastávky. Zdejší provozní zvláštností je situace, kdy řidiči autobusů nechávají vůz, se kterým vyjedou na linku, zcela bez dozoru, jdou si např. vyřídit vozové náležitosti k dispečerovi na nádraží, zatímco autobus je otevřený pro nástup (a leckdy i se spuštěným motorem). První postřeh z provozu - klimatizace autobusů je nastavena na velmi nízkou teplotu, tudíž pro cestující docela slušný teplotní šok. Postřeh druhý - řidiči jezdí s vozy dost agresivně a rychle i v dosti hustém provozu. Postřeh třetí - není výjimkou narazit na lince na autobus bez cestujících. Midibusy jsou sice využívány, ale jejich obsazenost je poněkud nerovnoměrná. Každopádně velmi sympatický je taktový interval 30 min. od zahájení do ukončení provozu.

Pro turisty je určena linka Spiaggia (pláž) v trase Bibione Valbella - Spiaggia Colonia CIF. Svezení je zdarma. Na linku je nasazován především letitý oranžový Menarini Monocar 201 ev.č. 451 nebo ev.č. 459 z konce 80. let 20. století.

Po Bibione jezdí v letní sezoně od počátku června do počátku září také autovláček, honosně nazývaný  „Dune Bus“, který je provozován společností ATVO. V provozu je každý den od 19.00 do 24.00 v trase Piazza Treviso – Viale Aurora. O útercích, kdy se koná městský trh, jezdí od 8:30 do 13:00 hod., a sice v trase Lido del Sole – Piazza Mercato. Jízdné činí 2,5 EUR a jízdenky se kupují u obsluhy. Autovláček je určen pro maximálně 28 sedících osob. V době, kdy není provozován, je odstaven v areálu Autobusové stanice na Via Maia.

Všechny tyto linky provozuje společnost ATVO (Azienda Trasporti Veneto Orientale S.p.A.) se sídlem ve městě San Dona di Piave, která zajišťuje velkou část dopravní obslužnosti (městské i linkové) zejména cca v okruhu okolo 50 km od města.

Pro Bibione je důležitý i lodní přístav Porto Baseleghe v západní části města, odkud mimo jiné jezdí lodní linka do Benátek.

Železniční doprava není v Bibione zastoupena, nejbližší stanice je ve 20 km vzdálené Latisaně.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. www.atvo.it - Dopravce ATVO
3. cs.wikipedia.org/wiki/Bibione - Bibione na Wikipedii

© M. Babický 2015

30.5.2015 Nedovařené prodloužení metra do Motola.

Když byl 6. dubna 2015 otevřen nový úsek pražského metra z Dejvicé do Motola, cestující v Praze byli nadšeni novým kapacitním spojením. Po prvních dnech provozu mnozí z nich vystřízlivěli, a zjistili, že se dočkali jakéhosi nedovařeného polotovaru. Mimo mediálně propíraného chybějícího eskalátoru ve stanici metra Veleslavín, problematických výtahů ve stanici Bořislavka a pásmového provozu, si pojďme koncem dubna 2015 projet celou trasu a zaměřit se na nedostatky zejména z pohledu cestujícího.

Bořislavka, východ - Nedostatky: chybí odpadkové koše ve vestibulu; nepříjemný průvan při vstupu do stanice; nezastřešené přístupy z tramvajových nástupišť; neotevřené obchody ve vestibulu; chybějící odpadkový koš u manipulační autobusové zastávky Bořislavka
Bořislavka, západ - Nedostatky: pouze dvojice výtahu pro vstup na nástupiště - neexistuje pevné schodiště; nefunkční jízdenkový automat č. 642; nefunkční digitální panel ve vestibulu
Pochvala za: blikající bezpečnostní lišty na nástupišti; stylová plakátová výzdoba ve vestibulu (MHD); jízdenkové automaty akceptující platební karty; digitální cedule oznamující odjezdy povrchové MHD; pro řidiče pohodlné odstavování autobusů v zastřešeném terminálu; využití původního autobusového obratiště Bořislavka pro odstavy autobusů ČSAD

Veleslavín - Nedostatky: chybí eskalátor na povrch; nekryté schodiště pro přístup od tram a bus; nevyhovující odtokové kanálky a sklon schodištních mezistupňů; chybějící výtah do Vokovické ulice; nedostatek míst k sezení na nástupišti (pouze 9); chybí informace ve stojanech; v eskalátorových tunelech nepříjemně fouká; zavřené obchody ve vestibulu; nemožnost platby kartou v Infocentru PID; pouze 2 odpadkové koše ve vestibulu; u nástupiště autobusů chybí velký digitální panel, který by zobrazoval odjezdy autobusů; málo sedaček pro cestující autobusové dopravy; chybí parkoviště P + R
Pochvala za: stylovou výzdobu plakáty MHD; Infocentrum PID

Petřiny, sever - Nedostatky: nekvalitní provedení živičného chodníku při vchodu do vestibulu;
Petřiny, jih - Nedostatky: fouká vítr ve vestibulu
Pochvala za: zastřešení jižního vestibulu

Motol - Nedostatky: pásmový provoz; neakceptace platebních karet v předprodeji jízdenek; nepořádek a neupravenost širšího okolí stanice Pochvala za: digitální cedulí, zobrazující odjezdy povrchové MHD; stanici u areálu nemocnice

Pro doplnění je třeba uvést, že pásmový provoz má od 1.6.2015 změnu, a sice, že žádná souprava nekončí na Dejvické jako doposud, ale všechny jedou minimálně na Petřiny. Jako provozní zajímavost lze uvést autobusovou l.č. 168, konkrétně 11. pořadí, které je částečným pozůstatkem bývalé invalidní linky H2 (Florenc – Sídliště Stodůlky). Na linku je nasazován upravený autobus Crossway, takže se cestující mnohdy nestačí divit, proč je voze tak málo sedaček. Druhé překvapení na cestující čeká v podobě pozměněné trasy, narozdíl od ostatních spojů l.č. 168.

© M. Babický 2015

29. 12. 2014 Vídeňské tramvajové muzeum v roce 2014

Vozovna vozidel MHD ve Vídni byla po rekonstrukci znovuotevřena v září 2014. Nachází se ve 3. Městském obvodu na náměstí Ludwig-Koeßler-Platz, 1030 Wien. Zájemci se na místo dostanou pohodlně městskou dopravou, v docházkové vzdálenosti je autobusová zastávka linek č. 77A, 80A, tramvajové linky č. 18 a stanice metra Schlachthausgasse linky U3.

Muzeum již zdálky upoutá svým upraveným zevnějškem, masivní ocelová brána, technické i administrativní budovy z režného zdiva a vzorně vydlážděný dvůr ze žulových kostek jsou jedním slovem skvostné. Naprosto jednoznačný název Remise neboli vozovna, je pojat zejména z pohledu marketingového.

Vozovna je poněkud více ukryta ve vnitrobloku činžovních domů. Pro nedočkavé návštěvníky je u brány umístěn kiosek, kde jsou promítány krátké videoupoutávky. Po vstupu do areálu již na návštěvníky čeká široká škála upomínkových předmětů. Je z čeho vybírat, hned na počátku na návštěvníky "bafnou" tramvajové modely ze stavebnice LEGO, samozřejmě jsou ke koupi. Reklamní předměty v podobě triček, propisek, odznáčků, kalendářů, klíčenek asi není třeba zdůrazňovat, škála je však mnohem širší.

Celá sbírka historických exponátů dopravního podniku čítá asi 100 exemplářů, které jsou s výjimkou dvou vozů provozuschopné. Veřejnosti přístupné jsou však pouze některé.

Po vstupu do hlavní lodi muzea můžeme obdivovat krásu starobylého krovu, nyní navíc velmi citlivě opraveného. První dojem z výstavní haly je zvláštní, zaujme zejména velmi vzdušný prostor, který se diametrálně liší od stejně zaměřených muzeí v ČR i zahraničí, kde jsou exponáty z prostorových důvodů naskládány v těsném sledu za sebou.

Vystavené dopravní prostředky se v nepravidelném intervalu střídají s dalšími expozicemi, umístěnými zejména v jakýchsi polouzavřených kioscích. Ty obsahují doprovodné informace z historie vídeňské městské dopravy. Textové informace jsou proloženy drobnými exponáty.

Za zmínku stojí i expozice trolejového vedení, která je zavěšena tak, aby vypadala co nejrealističteji.

Při realizaci projektu bylo myšleno i na děti, interaktivní expozice, kde děti mohou prozkoumat záludnosti elektřiny, to je správná cesta.

Co se týče exponátů, zajímavostí je celá řada. Rozhodně upoutá parní tramvaj z roku 1884 i otevřený vůz koňské dráhy. Za zmínku stojí tramvajový vůz typu G ev. č. 777 který svým vzezřením připomíná podomácku vytvořený skleník. Z pracovních dvounápravových vozidel je velmi zajímavý jeřáb, na jehož výložníku spočívá připevněná střecha vozu. Ze standardního vzhledu vídeňských tramvají se vymyká dlouhý čtyřnápravový motorový vůz ev.č. 4208 , který byl dodán v rámci poválečné pomoci z USA, tzv. Marshallova plánu. Novinkou mezi exponáty je vůz metra ev.č. 2022 z roku 1972, zvaný "Stříbrný šíp". je zajímavý tím, že ve voze jsou některé agregáty vidět přes dodatečně namontované plexisklo. Vůz metra lze prohlédnout včetně kabiny řidiče, což zde rozhodně není samozřejmostí. Vystaveny jsou zde i různé typy autobusů, ale hlavní zameření muzea je na kolejovou dopravu. Všechny vystavené exponáty jsou opatřeny stručnými popiskam, které jsou umístěny na přilehlých stojanech. Až na světlé výjimky lze exponáty pozorovat pouze zvenčí.

Muzeum lze bleskově shlédnout i během hodiny, přesto je vřele doporučeno mnohonásobně více času, rozhodně je co prohlížet. Pro chladnější měsíce je doporučeno teplejší oblečení, hala není vytápěna.

Zájemci si také mohou pronajmout některou z komerčních tramvají pro jízdu po městě. Nejlépe přes střed města, kde je k vidění nejenom mnoho historických památek, ale i moderní vídeňské architektury.

Vstupné je přiměřené. Dospělý návštěvník zaplatí 6 EUR, mládež mezi 15 – 18 lety platí 4 EUR. Děti do 15 let neplatí nic. Skupina 10 – 25 návštěvníků platí 3 EUR za osobu. Návštěvníci s ročním kuponem na MHD ve Vídni, držitelé Vienna Card, studenti, vojáci a osoby postižené mají nárok na zvlevněné vstupné ve výši 5 EUR. Otevřeno je o středách (9:00 – 18:00), sobotách, nedělích a svátcích (10:00 – 18:00 hod). Muzeum provozuje Dopravní podník Vídeň – Wiener Linien.

A mějte na paměti, že vídeňáci vozům pouliční dráhy neříkají tramvaj, nýbrž Bim (podle charakteristického cinkání).

Prameny:

1. vlastní poznatky
2. http://www.wiener-tramwaymuseum.org/index.php
3. http://www.wienerlinien.at

© M. Babický 2014

DOD PMDP a Škoda Plzeň 2014.

Kumulovanou akci uspořádaly subjekty Plzeňské městské dopravní podniky a Škoda Plzeň (vozovna Slovany, vozovna Karlov, dynamický dispečink Denisovo nábřeží, výrobní závod Škoda Dopravní technika).

Návštěvníci tramvajové vozovny Slovany si mohli prohlédnout vozový park historických i současných vozidel. Křižík ev.č. 18, T1 ev.č. 121, T2 ev.č. 133, T3 ev.č. 192. Dále zde byli zástupci současných provozovaných tramvají. Zájemci si mohli s průvodcem prohlédnout areál vozovny nebo některý z historických vozů.

Dopravu ze Slovan do nového (ještě oficiálně neotevřeného) areálu na Karlově zajišťovala pestrá paleta historických autobusů. Pražský Škoda 706RO ev.č. 206, Karosa ŠM11 ev.č. 7135., dále Karosa ŠL11 ev.č. 282, Škoda 21Ab ev.č. 474, Karosa C734 majitele ŠKODA - BUS klub Plzeň.a Karosa B731 ev.č. 348 z PMDP.

Vozy se v samém závěru dne cca v 17:00 sjely na konečné u nové vozovny, kde proběhlo fotografování. Autobusy pak odjely, aby se v plzeňských ulicích objevily ještě znovu, a sice za tmy opět kvůli fotografování.

V novém areálu na Karlově si návštěvníci mohli prohlédnout ještě prázdné odstavovací plochy a dále odstavovací haly pro trolejbusy a haly údržby. Uvnitř byla výstavka o historii plzeňské MHD a také nově dodané autobusy Solaris Urbino 18. Na přilehlém nádvoří byl umístěn zahradní postřikovač s vodou, což, vzhledem k tropickým vedrům, udělalo největší radost dětským návštěvníkům. V dalších halách přes nádvoří mohli zájemci prohlížet současné i historické vozy PMDP a také ŠKODA - BUS klubu Plzeň.

Vzhledem k tomu, že areál vozovny těsně přiléhá k výrobnímu závodu Škoda Transportation, mohli návštěvníci směle pokračovat k exkurzi do Škodovky.

Vzápětí již mohli obdivovat např. nový nízkopodlažní Škoda 26T ForCity Classic Miskolc připravený na silničním návěsu k odvozu. Dále prototyp metra 6Mt se zbytky nelegálního graffiti nástřiku. Ve výrobních halách tramvají probíhají realizace třech zakázek, a sice Škoda 26T do maďarského Miškovce, Škoda 28T ForCity Classic pro tureckou Konyu, Škoda 30T ForCity Plus pro slovenskou Bratislavu a pokračování dodávek Škoda 15T ForCity Alfa pro DP Praha.

Železniční fanoušci mohli na továrních kolejích obdivovat i nové a modernizované výrobky ze Škody Plzeň. Zaslouženou pozornost poutala "Šlechtična" 475.111, která v čele historického vlaku přivezla cestující až z Prahy.

Škoda Electric zde vystavovala trolejbusy z právě realizovaných zakázek, sice futuristicky vypadající Iveco Crealis NEO pro italskou Bolognu, Škoda 26Tr pro bulharský Burgas, Škoda 27Tr pro severočeské Ústí nad Labem.

Po areálu plzeňského strojírenského gigantu se mohli návštěvníci svézt i hybridbusem Škoda H12 nebo elektrobusem Škoda Perun (Pure Electric RUNner).

Nutno podotknout, že doprovodný program byl zaměřen zejména pro děti všech věkových skupin, které se zde dosyta vyřádily.

Další zastávkou pro mnoho návštěvníků byla přilehlá Techmania se svými interaktivními exponáty. Zde sice nebyl vstup zdarma, přesto 50% bonus v úspoře za vstupné potěšil.

Posledním bodem zájmu se stal dynamický dispečink PMDP v centru města, kde se mohlo omezené množství zájemců podívat na možnosti řízení plzeňské dopravy. PMDP zřídily ještě dvě zvláštní linky, a sice první v trase vozovna Karlov - Mrakodrap a zpět, a druhá z vozovny Slovany - Mrakodrap a zpět, aby byl dynamický dispečink lépe dostupný. Na obou bezplatných linkách jezdily kloubové autobusy Solaris Urbino 18.

Společná megaakce PMDP a Škody Plzeň se velmi vydařila, subjektivně šlo o jednu z nejpropracovanějších akcí za poslední roky. I počasí se vydařilo, snad mohlo být méně teplo. Zazněl i názor, že PMDP mohly uspořádat DOD i v právě opouštěné vozovně Cukrovarská, ale to už by asi zřejmě nešlo tak dobře sesynchronizovat, navíc při tak velkém množství návštěvníků. Dopravní podnik se snažil tuto absenci nahradit dvěma nočními prohlídkami pro vážné zájemce.

Děkujeme a těšíme se na podobně vydařenou akci někdy v budoucnu!

© M. Babický 2014

Malá dopravní reportáž z Bratislavy - 11. týden roku 2014

Výluka Starý most:  
Výluka Starého mostu má zásadní vliv na provoz MHD a IAD v celé oblasti centra města a Petržalky. Děje se tak v souvislosti s výstavbou 1. etapy tramvajové trati do Petržalky v úseku Štúrova - Bosákova, kde bude prozatimní konečná. Momentálně jsou prováděny opravy a přeložky inženýrských sítí v ulici Štúrova, kde bude dosavadní jednokolejná trať zdvojkolejněna. Nejmarkantnějším počinem je postupné snášení konstrukce Starého mostu. Na petržalském předmostí došlo k likvidaci sportovního stadionu, odbagrování náspu a současnému zakládání základů pilířů budované tramvajové estakády Artmedia. Dále bude nutné dobudovat přemostění, jehož nedokončené torzo dodnes ční nad slovenskou dálnicí D1. Od křižovatky Bosákova x Jantárová cesta probíhají zemní práce v celé šíři tramvajového tělesa až po dočasnou konečnou Bosákova.  

Výluka Hlavná stanica:
Výluka na tramvajové trati Hlavná stanica – Radlinského je takovým bratislavským evergreenem. Trať byla uzavřena z havarijních důvodů již od 2.11.2011, dosud však nebyla opravena. Soukromý investor, který se měl podílet na opravě, na tom není ekonomicky dobře, takže trať je stále mimo provoz. Momentálně je situace taková, že v dohledné době by mělo dojít k opravě a následnému obnovení provozu za podpory finančních prostředků města.

  Výluka Dúbravka:
Snad ještě letos by mělo dojít k rekonstrukci tramvajové tratě na Dúbravku mezi zastávkami  Dúbravka - Švantnerova. Z důvodu velmi špatného technického stavu tratě díky dožilým BKV panelům, familiérně přezdívaných "Kádárova pomsta", se nedá rekonstrukce příliš odkládat. Zdevastované BKV panely trpí veškerými neduhy tohoto konstrukčního řešení, nejvýraznější jsou výškové a směrové vyosení. Rekonstrukce tratě v úseku Hanulova – Pri kríži má být realizována za pomoci dotace z evropských fondů. Celkem má oprava tratě vyjít na částku 10,5 mil. eur bez DPH a realizována má být v rozsahu 5 měsíců po podpisu smlouvy.

  Tramvaje:
Slováci říkají tramvajím „eletričky“, stejně tak jako se v Brně používá název „šalina“, a stejně tak jako se dříve v Praze říkalo tramvaji „elektrika“. Zdejší rozchod 1000 mm je na Slovensku jediný, ale i on měl na sklonku federace namále. Dnes se o změně rozchodu již neuvažuje, bylo by to drahé. Za Československa hojně podporované tramvaje se po zániku federace dostaly na okraj zájmu. Infrastruktura i vozový park chátraly. Průběžné opravy kolejové i trolejové sítě se sice dělaly, ale nestačilo to na běžnou obměnu, a už vůbec ne na výstavbu nových tratí. Na konci roku 2013 se konečně ledy pohnuly a rozeběhla se dlouho plánovaný výstavba tramvaje na sídliště Petržalka a k cca 40km provozovaných tratí přibude dalších 2,4 km. Vozový park tramvají jaksi ustrnul v čase, Bratislava počátkem roku 2014 dosud neprovozuje žádnou nízkopodlažní tramvaj. Poslední dodávky vozů se uskutečnily mezi lety 1991- 1997, kdy byly dodány vozy T6A5. Stěžejní vozový park se však dosud skládá z modifikací typu T3 (Tatra T3, Tatra T3SUCS, Tatra T3M, Tatra T3G, Tatra T3S, Tatra T3AS, Tatra T3Mod, Tatra T3R.P, Tatra T3R.PV) a kloubových K2 (Tatra K2S, Tatra K2G). Celkem je ve stavu cca 230 vozů.

Pro obsluhu nové tramvajové trati na Petržalku bude firmou ŠKODA TRANSPORTATION a.s. dodáno 15 jednosměrných nízkopodlažních tramvají Škoda 29T a 15 obousměrných vozů odvozeného typu Škoda 30T. První tramvaj by měla být dodána již cca v listopadu 2014.

Tramvajová síť je místy v poměrně dezolátním stavu, nicméně spousta úseků je provozně přijatelných. Zajímavostí jsou pozůstatky tříkolejnicového rozchodu jako memento nad nedokončeným přerozchodováním na 1435 mm.

V areálu vozovny Jurajov Dvor se nachází vyřazený vůz vůz T3 ev.č. 7722, který utrpěl nehodou s vozem K2 dne 7.2.2014. Také se zde nachází vrak vozu T3 ev.č. 7720 z dřívějších výřadů.

Ve vozovně Jurajov Dvor je také zajímavá tramvajová přesuvna, jí podobných už tolik není.

Trolejbusy:
Od listopadu 2013 se na bratislavské půdě nacházejí od firmy 4RAIL pronajaté kloubové vozy Škoda 15Tr ev.č. 6641 – 6644, přičemž posledně jmenovaný je nasazován jako záložní. Patnáctky mají svůj původ v Plzni, kde jezdily pod čísly 466, 468, 469, 473. Během dubna 2014 mají být pronajaty od stejné firmy i vozy 14Tr ev.č. 6316, 6317 (ex DSZO ev.č. 161, 163).

Ve vozovně Trnávka s nachází vyřazený rozebíraný Škoda 14Tr ev.č. 6234 a fragmenty z vozu ev.č. 6233.

V polovině března 2014 byl provoz zajišťován vysokopodlažními trolejbusy Škoda 14Tr a 15Tr. Celkem 6 nízkopodlažních kloubových vozů Škoda 25 Tr Irisbus s nezávislým agregátem zajišťuje provoz na ostrovní trati do zastávky Molecova. Vzhledem k častým opravám trolejbusů 25Tr není až příliš neobvyklá situace, kdy je nahrazován závislým trolejbusem 15Tr či autobusem.

Jediný trolejbus Škoda 21Tr je vzhledem ke své atypičnosti dlouhodobě neprovozní. První nové standardní trolejbusy Škoda 30Tr a článkové Škoda 31Tr budou dodávány až od počátku dubna 2014

Trolejbusové trolejové vedení je v poměrně ucházejícím stavu. Síť měděných pavučin je průběžně modernizována, naposledy došlo k rozsáhlé modernizaci v okolí zastávky Hýrošova. Přesto se i dnes vyskytují v trolejové síti místa, kde se používají pevné závěsy nebo dnes již značně archaické kremnické armatury, třeba u zastávky Lovinského. Zajímavé jsou scenérie tratě na Kolibu, což je velmi členitá trať doplněná tunýlkem situovaným pod železniční tratí. Milovníci “kočičích hlav” si přijdou na své v zastávce trolejbusů Nám. Slobody.

Další adrenalin lze zažít v autobuso-trolejbusové zastávce Autobusová stanica směr z centra. Díky zbytkům železniční vlečky ve velmi tristním stavu, se po ní jedoucí autobusy a trolejbusy kolébají jak káčata.

  Autobusy:
Pokud ještě chvilku zůstaneme v zastávce Autobusová stanica, můžeme se přesunout do terminálu autobusů linkové a dálkové dopravy. V útrobách betonové stavby se skrývá velké překvapení, které by zde málokdo čekal. V prvním patře budovy se nachází kavárna, ale ne ledajaká, je složena ze dvou kloubových autobusů Ikarus 280. Pro bližší informaci lze uvést, že Ikarusy jsou vedle sebe, s tím, že jsou v místě střechy napevno spojeni k sobě, avšak bočnice byly odstraněny. V salonu jsou stylově rozmístěny ikarusové sedačky (s textilním potahem), které dokreslují zajímavý interier. Dále jsou zde stolečky, lednice, velkoplošná obrazovka a velký bar. Ač není kavárna příliš hojně navštěvována, minimálně za shlédnutí rozhodně stojí. Vozový park autobusů je velmi barvitý, v drtivé většině případů však jde o dožilé vozy. Za nejstarší lze považovat kloubové Karosy B741 s pohonem na CNG, kterých bylo v letech 1991 – 1995 dodáno celkem 107, avšak do dnešních dnů jich stále více než polovina zasahuje do provozu. Za další provozně spolehlivá vozidla jsou považována Ikarusy 415 a 435, jejichž množství se v posledních letech již dost snižuje. Vozový park je dosti roztříštěný, v provozu se můžeme setkat s následujícími typy: Ikarus 415, Ikarus 435, Irisbus Citelis 12M, Irisbus Crossway LE 12M, Iveco Daily, Tedom C12 G, (Karosa B 732 Cabrio), Karosa B 741, Karosa B 961, Mercedes-Benz CapaCity, Mercedes-Benz Citaro CNG, Mercedes-Benz O 405 GN, Mercedes-Benz Sprinter, Solaris Urbino 15 CNG, SOR B 9.5, SOR BN 10.5, SOR BN 9.5, SOR C 10.5, SOR NB 18 City. Kloubové autobusy Karosa B961 jsoz zapůjčeny z Banské Bystrice.

Vzhledem k častým poruchám autobusů na trati se lze běžně setkat s některým ze záložních vozidel.

Doporučeny ke svezení jsou přeshraniční linky do Maďarska a do Rakouska. Z určitého pohledu je zajímavá i linka č. 90, jedoucí k zastávce Areály vodných športov, kde lze obdivovat velikost blízkého vodního díla Gabčíkovo.

Nezajímavé nejsou ani různé dílenské či manipulační autobusy, které se rekrutují zejména z typu B732 CNG, do provozu MHD již nezasahují a jsou určeny na dožití. Některé z nich jsou ještě v provedení s tropickými vysokými okny – např. verze pro Venezuelu.

Co se týče historických autobusů DP, zrovna v 11. týdnu roku 2014 probíhala oprava autobusůŠkoda 706 RTO (čelní okno) a Karosa ŠM11 (zadní náprava), aby byly připraveny na nadcházející akci Bratislava pre všetkých.

Železnice:
Bratislava má spoustu železničních zajímavostí, záleží jen na zájemci kam se vydá a co je jeho cílem. Hlavná stanica je bezesporu jednou ze vstupních bran do města. Hned v nádražní budově je v prvním patře restaurace, která by se dala nazvat „nádražácká“, všudypřítomné exponáty z železnice jsou toho důkazem. V těsném sousedství se nachází železniční muzeum, které stojí za shlédnutí.

Bratislava je i výchozí stanicí pro žluté vlaky společnosti Regiojet v trase Bratislava - Dunajská Streda – Komárno. V okolí Bratislavy je možno využít i vlaků v porodních bolestech rodícího se systému Bratislavská integrovaná doprava (BID). Integrované linky jsou následující: S20 BRATISLAVA – Zohor – Plavecký Štvrtok – Malacky – Veľké Leváre – ZÁVOD; S25 ZOHOR – Vysoká pri Morave – ZÁHORSKÁ VES ; S50 Bratislava – Bratislava-Rača ; S60 Bratislava – Bratislava-Vajnory.

Zajímavostí je celá řada, je zde spousta vleček ať provozovaných či neprovozních, přeložky tratí, části zrušených tratí. Zajímavé jsou i třeba tunýlky na křižovatce Karpatská x Dobšinského x Jaskový rad.

Bunkry:
Zájemci o studium fortifikační historie si Bratislavě i okolí přijdou na své. Pevnosti vybudované v letech 1933 – 1935 jsou doplněné sofistikovanějšími objekty z let 1936 -1938. Do dnešních dnů se nezachovaly všechny, některé padly za obět výstavbě sídliště Petržalka a dálnice. V každém případě je tento kout bývalého Československa velice bohatý na vojenské pevnůstky.

Fotografování:
Bratislava je v současnosti dopravně velmi zajímavé město. Rozhodně je co fotografovat.  Momentálně největším tahákem je rozebírání Starého mostu, a to i pro místní obyvatele. Několik desetiletí staré kolejnice už z mostu zmizely, následovány prvním polem ocelového mostu. Nyní pokračuje pozvolné rozebírání mostu směrem k petržalské straně. Neméně zajímavé je fotografovat pozůstatky z výstavby bratislavského metra, kterých je stále požehnaně.

V souvislosti s nadcházejícím příchodem nízkopodlažních trolejbusů Škoda 30 Tr SOR a 31 Tr SOR zvoní umíráček vozům Škoda 14Tr a 15Tr. Je také vřele doporučeno dokumentovat pomalu mizící Ikarusy 415 a 435, mladší bratříčky legendárních dvěstěosmdesátek. Vícenež dvacetileté kloubové Karosy s pohonem na zemní plyn dosud tvoří významnou část vozového parku a panuje s nimi spokojenost.

U tramvají jsou zajímavé vozy T6, jejichž část je stále v původním barevném schematu, tedy červenokrémové kombinaci. Tramvajových zajímavostí by se našla celá řada, od tříkolejnicových zbytků plánovaného přechodu na rozchod 1435 mm, přes atypické červenobílé nátěry vozidel až po zajímavé celovozové reklamy.

  Bezpečnostní situace:
Turista z České republiky se v Bratislavě může cítit jako doma, přesto je vhodné zmínit některé odlišnosti oproti tuzemsku. První rozdíl pocítíte na přechodu pro chodce. Ač má chodec před projíždějícími automobily dle vyhlášky přednost, v praxi tomu tak není, a chodec, degradován na nejnižší formu živého organismu může utrpět fatálními následky. Rovněž zvuková signalizace na přechodech pro chodce není k dispozici nebo je ztišena na takovou úroveň, že je přehlušena okolním provozem. Pro úplnost je zapotřebí dodat, že do konce října 2013 měli chodci přednost i před tramvají, to však již neplatí.

Zvláštní kapitolou je fotografování. Pokud si fotíte Bratislavský hrad nebo prezidentské sídlo, je vše v pořádku. Pokud fotografujete dopravní prostředky, stáváte se krajně podezřelou osobou, Bratislavané na tyto akce ještě nejsou zvyklí. Dříve nebo později se nevyhnete všetečným otázkám typu: "Prečo to foťítě" apod. Výjimečně se můžete setkat i s nesouhlasem některého z provozních zaměstnanců DP.

Důležité je chování k opilcům, kteří se zde vyskytují. Těm už případné fotografování dopravních prostředků nevysvětlíte vůbec, lépe je se s nimi vůbec nevybavovat a opustit místo.

Bratislavané jsou jinak úžasní a otevření lidé, klidně s vámi zapředou nezávazný rozhovor na jakékoliv téma. Pokud se někde ztratíte a hledáte v mapě, nejpozději do pěti minut se najde někdo, kdo se nabídne, že vám poradí, to je další skvělá vlastnost bratislavských obyvatel.

Veřejné osvětlení:
Bratislavské ulice jsou velmi dobře nasvíceny veřejným osvětlením, výkonné sodíkové výbojky s příjemným žlutým světlem dávají obyvatelům i turistům pocit bezpečí. oproti tomu jsou v České republice výkony svítidel snižovány takovým způsobem, že je na leckterých ulicích nepříjemné šero až tma. A to nemluvě o rádoby moderních trendech v podobě LED svítidel, jejichž nevýkonné a umrlé světlo na ulice nepatří.

  Historická vozidla:
Historický vozový park tramvají se skládá z vozů Ganz, dvounápravových vozů ev.č. 18, 31, 38, 135 z let 1937 – 1958. Dále jsou k dispozici vozy PCC generace – T2, T3, K2, K2YU.

Trolejbusový park historických vozidel se skládá ze zajímavé plejády. Jako nejstarší, byť neprovozní trolejbusový exemplář můžeme považovat FBW/Tüscher/Oerlikon ev.č. 80  z roku 1944, kterému bohužel ke zprovoznění chybí zejména důležité části zadní nápravy a elektroinstalace.. Přelom 70. a 80. let 20. století reprezentují vozy Škoda 9TrH25 ev.č.152 a Škoda 9TrHT28 ev.č. 53. V historické sbírce se nachází již i Škoda14Tr01 ev.č. 6207, typ, který je dosud v bratislavské dopravě hojně zastoupen. Kompletní opravou prochází kloubový kooperační vůz Škoda Sanos S 200 ev.č. 6505 z roku 1984.

Jestli se zařazení do muzejních sbírek někdy dočká i na bratislavské poměry raritní dlouhodobě neprovozní Škoda 21Tr, ukáže čas.

Co je bohužel pro další rozvoj historické kolekce nepříjemné, je nedostatek finančních prostředků, vhodného týmu pro údržbu a opravy nově získaných vozidel, a také poměrně vlažný zájem vedení DP Bratislava. Ano, něco to stojí, ale prezentace historických dopravních prostředků se dá využít i jako silný marketingový nástroj, nehledě na možnost pronájmu jiným subjektům – v jiným městech to již pochopili.

Dopravní podnik má ve svých sbírkách nejenom autobusy typu RTO, ŠM11 a Ikarusy 280a 283, 415, 435, Tambus, nýbrž i poměrně raritní Ikarus 620 a také Škodu 706RO. Depozitář doplňuje ještě několik linkových Ikarusů 280, dále krátké i dlouhé Karosy řady 700. Součástí sbírek je i trolejová věž na podvozku Mercedes, trolejbus 14Tr ev.č. 6207 a také cvičný trolejbus 14Tr .Z trolejbusu Sanos ev.č. 6517 se berou náhradní díly pro právě opravovaný Sanon ev.č. 6505. Jugoslávský kloubový Sanos se po dokončení opravy jistě stane chloubou historického vozového parku.

© M. Babický 2014

115 let MHD v Olomouci

V sobotu 5.4.2014 cca od 9:00 do 17:00 hod. se uskutečnily oslavy 115 let MHD Olomouc a s ním spojený Den otevřených dveří. Dopravce zpřístupnil tramvajovou vozovnu, autobusovou garáž a nově vybudovanou měnírnu u zastávky Trnkova. Také byla v provozu historická vozidla.

Tramvajová vozovna:
Návštěvníci si mohli prohlédnout skromné technické zázemí vozovny. Na nádvoří byly vystaveny veškeré typy tramvají, které DPMO provozuje - T3, T3SUCS , T3R.P , VarioLFR.E, VarioLFR.S, VarioLF plus/o, Astra, Trio evidenčních čísel 101, 102, 136, 143, 156, 203, 207, 243. Dále si zde mohli zájemci prohlédnout trolejovou věž na podvozku Renault a stavební stroj - nakladač. Došlo zde také k vystavení nové výhybky, která bude záhy využita pro opravu trati do Pavloviček. Hezkým počinem byl vystavený statický exponát v podobě dvounápravového vlečného historického vozu ev.č. 99. Uvnitř haly byly zaparkovány autobusy Solaris Urbino18 ev.č. 401, 409 a Urbino12 ev.č. 634 na dílenské opravě. Do menších dílenských provozů uvnitř areálu mohli návštěvníci pouze nahlédnout, nebyly zcela přístupné. Se vzorným popisem zde dlely různé agregáty tramvaj, zejména ze starších vozů T3. Odstavné kolejiště "Rubik" nebylo zpřístupněno. Celou vozovnou se po celý den neslo cinkání tramvajových zvonců, snad to personál vozovny přežl ve zdraví.

Děti se mohly zúčastnit jednoduché vědomostní soutěže a získat drobný dárek. Pro hladovce a žíznivce zde byly stánky s občerstvením. V prodejně jízdenek byly k mání i propagační materiály. Co byl však marketingový i obchodní úlet, byl prodej minibrožurky, popisující, čím se DP zabývá a k čemu slouží. Popis činností DP by se vešel na jednu obyčejnou stránku strojopisu A4. Je nutno dodat, že listy či brožurky s obecnými informacemi se při jiných oslavách poskytují zcela zdarma. Za zmínku z jiného soudku stojí i úsměvný vzkaz na pánské toaletě - jakýsi zlidovělý návod k obsluze.

Autobusová garáž:
Druhou provozovnu, kterou si zájemci mohli prohlédnout, leží severozápadně od tramvajové, cca 5 minut jízdy. Zdejší zázemí je poměrně skromné, opravy většího rozsahu jsou prováděny v tramvajové vozovně. V jedné z budov byly odstaveny dva autobusy Solaris na údržbě. Na odstavné ploše se nacházela pestrá plejáda autobusů, které má dopravce ve vozovém parku, tedy Karosy typů B741, B941, B961, B932, B951, LC936XE, Solaris Urbino 12, Urbino 18 i novinku - Solaris Alpino, konkrétně ev.č. 306, 312, 317, 405, 412, 551, 601, 624, 639, 761, 771, 902. Za zmínku stojí historický autobusový přívěs Jelcz PO1E ev.č. 1227 z DP Ostrava, který sem byl zapůjčen spolu s autobusem Škoda 706 RTO ev.č. 247. Na vyprahlé turisty čekal stánek s pivem Litovel. Tramvajová měnírna Trnkova:
Na dočasné, nově vybudované, úvraťové konečné se nachází měnírna Trnkova. Zájemci mohli do měnírny zlehka nahlédnout a případně se obsluhy zeptat na cokoliv z problematiky měnírny. Dál se návštěvníci nedostali, s napětím 22 kV neradno špásovat, což se samozřejmě týká i tramvajových 600 V.

Jízdy historických vozidel:
DP Olomouc zajistil pro den otevřených dveří zmiňovaný autobus Škoda 706 RTO s přívěsem z DP Ostrava. Samotný vůz zajišťoval přepravu cestujících mezi tramvajovou a autobusovou provozovnou. Nejprve byl sice stanoven pevný jízdní řád s hodinovým intervalem, záhy však bylo zjištěno, že vzhledem k obrovskému zájmu obecenstva nelze zájemce uspokojit. Intervaly historického autobusu byly tedy řízení dispečersky, v zásadě autobus pendloval neustále mezi provozovnami.

Stejně tak obrovský byl zájem o svezení jednou jedinou historickou tramvají ev.č. 223, jejíž jízdní řád v 45min. intervalu a po trase Náměstí Hrdinů - Šantovka - Trnkova - Šantovka - Kosmonautů - Bystřička - Náměstí Republiky - Náměstí Hrdinů slibovala zajímavou atrakci. Historická tramvaj však nevydržela takový nápor a hned zpočátku zkolabovala na nové tramvajové trati na Šantovku. Nepojízdná tramvaj musela být odtlačena soupravou VarioLF plus/o ev.č. 109, 110 na odstavné kolejiště "Rubik". Byl to vskutku impozantní pohled na historicko-moderní soupravu, jedoucí přes město. Posléze bylo zjištěno, že jde o elektrickou závadu, kvůli které nelze využívat jedno z řidičských stanovišť. Zde je zapotřebí vyzdvihnout snahu všech zúčastněných, kteří se podíleli na zprovoznění a následně vyslali vůz na okružní jízdu městem, kde nebylo třeba obracet na úvrati, konkrétně: Hlavní nádraží - Náměstí Republiky - Náměstí Hrdinů - Kosmonautů - Hlavní nádraží. Aktuální informace cestujícím velmi chyběly, elektronické panely na zastávkách sice přinesly upozornění na změnu trasy historické tramvaje, ale už nebylo řečeno po jaké, bohužel.

Celou, poměrně malou, akci lze hodnotit pozitivně s mírnými rozpaky (poue dvě historická vozidla na zvláštních jízdách, zpoplatněná brožurka nevalné hodnoty, neinformovanost cestujících při výpadku historické tramvaje).

Jako potěšující a důstojný oslav byl fakt, že DP před časem spustil na internetu anketu, jak by si návštěvníci přáli oslavy uspořádat. Fenomenální nápad, byl uspořádat videosoutěž na téma 115 let MHD v Olomouci. Vítězné klipy byly promítány v tramvajích s vnitřními LCD panely.

Doufejme tedy, že za 5 let, kdy bude olomoucká MHD slavit kulatiny, půjde o důstojnější a propracovanější oslavy. Uvidíme, kam se za tu dobu olomoucká doprava posune. Je potřeba pokračovat ve výstavbě tramvajové trati nejenom na jih města, ale zejména postavit nové zázemí DP Olomouc, o kterém se dlouhá léta pouze hovoří. Zde patří velký dík zejména dílenským pracovníků, kteří jsou schopni v dosavadních nevyhovujících prostorách a při poměrně zastaralém vybavení opravovat moderní vozidla.

© M. Babický 2014

Den Pražské integrované dopravy 23. 11. 2013

U příležitosti 20. výročí existence organizace ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy) se uskutečnily v západní části Prahy oslavy spojené s tímto výročím, které ve skutečnosti připadá na 1.12.2013.

Sobotním oslavám předcházela odborná akce, a sice v pátek 22. 11. 2013, kdy byly uspořádány přednášky pro odborníky včetně doprovodného programu.

Centrem dění bylo Království železnic na pražském Smíchově. Vstupné bylo mimořádně za 50 % standardní ceny. Na návštěvníky čekaly odborné přednášky o pražské dopravě, výstava o 20 letech PID a samozřejmě prohlídka expozic v Království železnic. Pro děti i dospěláky pak byly připraveny různé soutěže. Bohužel, kdo se chtěl dostat dovnitř, musel se obrnit trpělivostí a vystát dlouhou frontu.

Před Královstvím železnic byl zaparkovaný muzejní autobus DP Praha typu Jelcz MEX 272 ev.č. 4881. Autobus byl využit pro výdej reklamních materiálů včetně aktuálně vydané brožované knihy o vývoje PID za dobu fungování organizace ROPID. U autobusu byly také vyvěšeny otázky pro znalostní soutěž Šotouš roku 2013.

Od cca 10:00 do cca 16:00 v intervalu 60 min. byly uspořádány bezplatné a poměrně okázalé jízdy historických vozidel. Z důvodu předpokládaného velkého zájmu o svezení jezdilo na jeden interval více vozidel (tramvaje a autobusy).

Pro oslavu na tramvajových kolejích byly využity historické vozy pro komerční jízdy z vozovny Střešovice, konkrétně vůz T1 ev.č. 5002 a T3 ev.č. 6102. Trasa byla zvolena z obratiště Smíchovské nádraží do obratiště Sídl. Řepy s tím, že vozy zastavovaly v každé zastávce. Odjezdy ze Smíchova byly 9:31, 10:31, 11:31, 12:31, 13:31, 14:31, 15:31, Řep pak v 10:01, 11:01, 12:01, 13:01, 14:01, 15:01, 16:01. Jízdní doba byla stanovena na 23 minut. Tramvaje jezdily velice plné, v určitých obdobích byl velký problém se do vozu vůbec dostat.

Bohužel, oslavy byly hned na počátku zkaleny nehodou historického vozu T3 ev.č. 6102 u zastávky Poštovka, kdy osobní vůz tovární značky Opel nedal cca v 9:49 při přejíždění tramvajového pásu přednost tramvaji. Tramvaj nedoznala větší úhony, pouze drobné šrámy na boku mezi 1. a 2. dveřmi, zkrátka se projevila bytelná konstrukce vozu T3. Osobní auto mělo zničený přední nárazník a LP blatník (poškození dalších částí vozu však nebylo vyloučeno). Ke zranění osob naštěstí nedošlo. Po nucené cca čtvrthodinové přestávce došlo k odjezdu i s cestujícími a dohánění jízdního řádu, neboť T1 již jela v opačném směru.

Zajímavé zpestření během dne byla přítomnost nově dodaného vozu Škoda 15T event.č. 9282 na zkušební jízdě v Řepích. Příjemné překvapení pak poskytla posilová historická souprava T3 ev.č. 6921, 6892.

Autobusy byly permanentně v obležení, tak obrovský byl zájem Pražanů i přespolních. Na speciální lince ze zastávky Sídl. Řepy přes mezilehlou Zličín až do zastávky Rudná, nádraží jezdily historické vozy Škoda 706RO (RZ 8A9 2746), Škoda 706RTO s přívěsem Jelcz PO1E( AX 49-63 + AO 35-82) a také Karosa ŠL11 (PM 84-67). První dva jmenované vozy zapůjčila společnost OAD Kolín, poslední vůz je majetkem sdružení ŠKODA - BUS Klub Plzeň.

Odjezdy autobusů ze Sídl. Řepy byly stanoveny na 10:10, 11:10, 12:10, 13:10, 14:10, 15:10 s jízdní dobou přesně 15 minut. Z Rudné se odjíždělo v 10:35, 11:35, 12:35, 13:35, 14:35, 15:35.

Autobusy relativně dodržovaly jízdní řád, jedinou vadou na kráse bylo přetěžování autobusů, což se nelíbilo policejním orgánům a došlo k okamžitému nařízení, že budou přepravovány pouze sedící osoby. To se týkalo vozu RTO s vlekem, zásah složek u ostatních vozů není ověřen. Neplánovaně tak někteří cestující zažili pravou a nefalšovanou tlačenici do autobusu.

Zajímavé setkání historických vozů bylo s novým vozem SOR BNG12 s RZ 4E8 8965, který byl ještě 16.11.2013 vystaven na veletrhu Czechbus v Praze a nyní byl již minimálně druhým dnem provozován zkušebně na lince 306 pod evidenčním číslem 1392 dopravce ČSAD Kladno.

Metro jezdilo v trase Florenc - Zličín. Odjezdy z Florence v 10:08, 11:08, 12:08, 13:08, 14:08, 15:08, 16:08, ze Zličína 9:36, 10:36, 11:36, 12:36, 13:36, 14:36, 15:36. Jízdní doby byla 24 minut. Souprava stavěla ve všech stanicích. Na trať byla nasazena historická souprava typu 81.71 ev.č. 2159, 2213, 2429, 2637, 2504 za lehce zvýšeného zájmu cestujících.

Žabotlam, neboli elektrická jednotka ř. 451 ev.č. 451.025-1 + 051.025-5 + 051.026-3 + 451.026-9 svezla zájemce z nádraží Praha-Smíchov do Dobřichovic a zpět. Jednotka ř. 451/452 je sice v pražské aglomeraci vymírajícím druhem, avšak dosud do provozu zasahuje. Na lince S7 mezi Berounem a Prahou hl.n. byla ve stejné sestavě spatřena na spoji Os 8815 v pondělí 18.11.2013.

Odjezdy pantografové jednotky ze Smíchova se uskutečnily v 11:02, 12:02, 13:02, 14:02, 15:02, z Dobřichovic pak 11:54, 12:54, 13:54, 15:54 s jízdní dobou 21 minut. Vlak stavěl ve všech zastávkách. Zájem cestující veřejnosti byl tak nějak přiměřený.

Podstatně větší zájem byl o svezení čtyřvozovou motorovou soupravou složenou z M262.1117 + Bix +Bixovna + M286.1008, která jezdila neustále plná. Odjezdy z nádraží Praha-Smíchov se zcela kryly s elektrickou jednotkou, takže se zadařily perfektivní souběžné jizdy, které lahodily oku cestujích i fotografů. Vlak směřoval do nádraží Rudná a na trati zastavil pouze v nádraží Praha-Řeporyje. Jízdní doba byla úžasných 22 minut. Vzhledem k podobným příjezdům autobusu a vlaku se dalo s velkou dávkou štěstí vyfotit obojí na železničním přejezdu v Rudné. Časy odjezdů z Rudné 10:33, 11:33, 12:33, 13:33, 14:33, 15:33.

Většina spojů byla koncipována tak, aby bylo možno v uzlovém bodě či na konečné přestoupit na další dopravní prostředek bez dlouhého čekání. Zároveň se na těchto místech pohybovali dopravní informátoři, kteří cestujícím odpovídali na veškeré dotazy ohledně organizace oslav.

Zájemci o oslavy se rekrutovaly zejména z řad rodičů s dětmi, a také z dopravních nadšenců, zvaných šotouši. Do budoucna by bylo fajn, kdyby dopravních prostředků tram + bus na podobných akcích jezdilo více, malé děti by to rozhodně uvítaly.

Oslavy se vydařily, počasí přálo, tak nezbývá než poděkovat za uspořádání akce. Na současnou dobu, kdy na nic, díky rozhazovačnosti našich mocipánů, nejsou peníze, se jednalo o poměrně velkorysou, důstojnou a velmi dobře organizačně zajištěnou akci, vhodně reprezentující vznik a vývoj PID za posledních 20 let.

© M. Babický 2013

20. 11. 2013 Dopravní postřehy ze Salcburku 2013

Město Salzburg (česky též Salcburk, Solnohrad nebo Salcpurk) se rozkládá v Salcburské pánvi asi 25 km severně od pohoří Tennen a leží na obou březích řeky Salzach v těsné blízkosti státních hranic s Německem. Město je zváno též Mozartovým městem, neboť se zde 27. ledna 1756 narodil slavný skladatel Wolfgang Amadeus Mozart.

Salcburkem se již od roku 1886 proháněly tramvaje, ty byly v roce 1940 nahrazeny trolejbusy. Salcburská MHD je doslova velmi živoucím organismem. Trolejbusy, prohánějící se pod majestátním pevností Hohensalzburg z roku 1077 tvoří zásadní městotvorný prvek v Salcburku.

V provozu se vyskytují pouze článkové trolejbusy, a sice typ Gräf & Stift GE 112 M16 z let 1988 – 1994, kterých má dopravce ve stavu celkem 19 ks (ev.č. 201, 202, 204, 206, 208, 209, 211, 212, 214, 219 – 228). Dalším typem jsou vozy Gräf & Stift / MAN NGT 204 M 16 dodávané mezi roky 1994–1997 ev. č. 229 – 238, 240 – 252, kterých se po salcburských ulicích prohání celkem 23. Minoritou jsou pouhé dva vozy Van Hool AG 300 T z roku 1995, které mají ev.č. 259 a 260. Stejným typem byla posílena flotila vozového parku mezi lety 2000 – 2005 v počtu rovných 30 ks (ev.č. 261 - 290) Dalším typem je Solaris Trollino 18, kterých se v salcburských ulicích promenáduje celkem 19. Nejprve bylo dodáno 15 vozů v letech 2009, a 2010, v roce 2012 k nim přibyly ještě 4 vozy z roku 2005, které původně jezdily ve městě La Chaux-de-Fonds.Vozy mají evidenční čísla 301 – 315 a 316 – 319. Posledním a nejnovějším typem je je Solaris Trollino, tentokrát ve futuristickém MetroStylu. Prvním vozem bylo ev.č. 321, další jsou zařazovány ve vzestupné číselné řadě, přičemž na konci října 2013 bylo nejvyšší číslo 330. Dodávky dalších budou probíhat až do roku 2016 a evidenční řada by měla dosáhnout úctyhodného čísla 356. Solarisy typu MetroStyle a některé rekonstruované starší typy vozů mají vícebarevné linkové orientace, bohužel díky nevhodné elektronické konstrukci panelu jsou v provozu velmi obtížně fotitelné, což se negativně projevuje i na některých oficiálních prezentačních fotografiích. Zkrátka, fotograf jednoznačně ocení starší typy orientací, založené na principu magnetických terčíků a nikoliv diodových panelů.

Vozy ev.č. 200, 203, 205, 207, 210, 213 a 218 již byly vyřazeny. Ve vozovém parku se vyskytuje i několik zajímavostí. některé vozy mají pomocný nezávislý agregát a některé byly odkoupeny z jiných měst. Konkrétně jde o vozy ev.č. 259 - 261, 279–290, 301 – 330. Vůz ev.č. 220 je původně ev.č. 25 ze zrušeného provozu v Kapfenbergu, stejně jako ev.č. 240 je původem ev.č. 35 ze stejného města.

Všechny význačné přepravní směry jsou doménou trolejbusů. Brzdou však je, ostatně jako jinde, individuální automobilová doprava se svými nekonečnými kolonami. Přesto hrají trolejbusy v Salcburku jasný prim, v centru města se jich během krátké chvíle sjede třeba šest, tak silný je trolejbusový fenomén ve městě pod Hohensalzburgem.

Trolejbusové linky mají čísla 1 – 8, 10, 12, 14. Autobusy, které provozuje společnost Albus jsou označeny linkami 20 – 25, 27, 28, 30, 31, 32, 34, 35, 37, dále okružní linku 151 a linku A (spojuje severní a jižní autobusové nádraží. Zajímavostí je přeshraniční linka 840 do německého Bertechsgadenu, na které zajišťuje provoz nejenom salzburský Albus, ale i německý Regionalverkehr Oberbayern GmbH. Přeshraniční cestování se týká I městské autobusové linky č. 24, která je vedena do německého Freilassingu.

Autobusová doprava hraje ve městě doplňkovou funkci a obsluhuje zbytek města kam nevedou dráty. Autobusy, jak již bylo řečeno, provozuje firma Albus a její vozový park je velmi rozmanitý. Jasně vedou nízkopodlažní Mercedesy Citaro ve standardní I kloubové verzi. Na některé z linek jsou nasazovány midibusy, na přeshraniční linku 840 dálkové autokary Setra. Některé jsou i na zemní plyn. Evidenční čísla autobusů jsou čtyřmístná, číselná řada začíná vždy číslicí 1, předchází jim však písmeno L.

Kolejová lanová dráha s názvem Festungbahn vozí cestující do pevností Hohensalzburg již od roku 1892. Provoz zajišťuje společnost SLB (Salzburger Lokalbahn), která provozuje i několik lokálních železničních tratí v Salcburku a okolí, které také stojí za návštěvu. Lanovka prošla modernizací včetně výměny vozů v letech 1960, 1991 a naposledy v roce 2011. V letech 1975 a 1976 došlo také k modernizace obou stanic na dráze.

Jednotlivé jízdné jedním směrem pro dospělého činilo v říjnu 2013 6,50 €, zpáteční jízdenka přišla na 8 €. Ušetřit se dá v případě nákupu skupinové jízdenky nebo jízdě v době, kdy je uzavřena pevnost. Pak jednosměrná jízdenka vyjde na 2,5 €, zpáteční na 4 €. Tarif obsahuje ještě více možností, ze kterých si vyberou jak náhodní cestující, tak rodina či organizované skupiny.

Provoz lanovky je zahajován vždy v 9:00 hod. Konec provozní doby závisí na ročním období a pohybuje se od 17:00 do 22:00 hod. Jízdní doba je cca 1 minuta, délka dráhy je bezmála 200 m s převýšením téměř 100 m. Rozchod kolejí je netypických 1040 mm, trať jednokolejná s výhybnou uprostřed, 2 stanice.

Pro město má železniční doprava význam zejména v existenci čtyř rovnocenných linek S-bahnu a jedné doplňkové, které mají označení S1 – S4 a S11.

Integrovaná doprava v Salcburku a okolí byla zahájena 28. 5. 1995 a organizaci zajišťuje společnost Salzburger Verkehrsverbund (SVV). Cestující trolejbusem, autobusem, vlakem či lanovkou tak dostanou za své peníze velmi kvalitní služby.

A pokud vás již doprava nebaví, nechte se pohltit geniem loci, vnímejte atmosféru historického jádra Salcburku, a k tomu můžete vychutnávat třeba opravdové a jedinečné Mozartovy koule od cukrovinkářské firmy Fürst...

Prameny:

1. vlastní poznatky
2. http://de.wikipedia.org/wiki/Albus_Salzburg
3. http://www.salzburg.info/de/service/infos/festungsbahn_az-259791
4. http://de.wikipedia.org/wiki/Salzburger_Verkehrsverbund
5. http://www.salzburg-ag.at/verkehr/salzburger-lokalbahnen/
6. http://www.svv-info.at/de/fahrplaene/plaene/
7. http://de.wikipedia.org/wiki/Oberleitungsbus_Salzburg

© M. Babický 2013

10. 11. 2013 Dopravní postřehy ze současného Lince 2013

Linz, česky Linec, románsky Lentia je již odedávna důležitým dopravním uzlem. Svůj vliv na tom měl Dunaj s lodní dopravou, tak není divu, že zde vznikl velký přístav a na něj napojený průmysl.

Město se pyšní dosti výnačným dopravním primátem, a sice první koněspřežnou dráhou v Evropě, která byla mezi roky 1827 – 1836 etapovitě postavena v trase České Budějovice – Linec – Gmunden a sloužila nejenom osobní dopravě, ale zejména dopravy soli ze Solné komory (Salzkammergut) do Čech. Ostatně, hovoří o tom i pamětní tabulka na jižním předmostí Nibelungenbrücke.

Městská doprava v hornorakouské metropoli Linec byla spuštěna v roce 1880, kdy byl zahájen provoz koňské tramvaje, a sice jako v pátém městě rakouskouherské monarchie, (Vídeň 1865, Praha 1875, Terst 1876, Štýrský Hradec 1878). Provoz elektrické tramvaje se rozjíždí v roce 1898.

Městská trať byla již od počátku stavěna na rozchodu 900 mm, zatímco horská trať na Pöstlingberg s rozchodem 1000 mm fungovala jako zcela samostatná trať.

V posledních letech se provoz tramvají v Linci zásadním způsobem změnil. Došlo k totální obměně vozového parku, který je nyní 100% nízkopodlažní, zatímco vyřazené vozy byly sešrotovány. Došlo k rekonstrukci hlavního železničního nádraží a zanoření tramvajové tratě do podzemí. Autobusové a trolejbusové linky mají zastávky u železničního nádraží v navazujícím terminálu nekolejové dopravy. V souvislosti s rekonstrukcí hlavního nádraží a úpravou okolí došlo ke zkrácení a ukončení lokální železniční dráhy LILO (Linzer Lokalbahn) na zmíněném hlavním nádraží. V neposlední řadě pak došlo i ke změnám v tramvajové síti. Bylo postaveno prodloužení v jihovýchodní části města na dočasnou konečnou SolarCity a chystá se pokračování.Velmi zásadní událost se stala na horské trati na vrch Pöstlingberg. Došlo k uzavření trati a následné rekonstrukci, která obnášela celkovou obnovu trati, vylepšení zabezpečovacího zařízení, sloučení rozchodu s městskou tratí, která je nyní také 900 mm, dále došlo k propojení horské a městské trati, a také k prodloužení linky 50 až na náměstí Hauptplatz, kde byla vybudována kusá kolej pro potřeby obracení vozů horské trati.

Vozový park městských tramvají se v současnosti skládá výhradně ze sedmičlánkových nízkopodlažních vozů Cityrunner z let. 2002 - 2008 ev.č. 001 - 033, kterých má dopravce ve stavu 33 ks V letech 2011 - 2012 bylo dodáno 23 vozů FLEXITY Outlook druhé generace ev.č. 060 – 082.

Do rekonstrukce horské trati v roce 2009 jezdily na trati výhradně dvounápravové vozy z 50. let 20. stol. Poté byly až na tři vozy ESG ev.č. VIII, X, XI vyřazeny a nahrazeny novými nízkopodlažními obousměrnými tříčlánkovými Bombardier Mountainrunner v retrostylu, které dostaly ev.č. 501 – 504. Design nových tramvají někteří lidé oceňují, zatímco jiní říkají, že rekonstrukcí tratě a likvidací starých vozů se jaksi vytratil genius loci...

V některých úsecích trati je stoupání až neskutečných 116 promile, které tramvaje zdolávají adhezním způsobem. Převýšení je dosti značné, zatímco pod kopcem v zastávce s názvem Bergbahnhof Urfahr se trať nachází v nadmořské výšce 264 m, na kopci je to 519 m.Po prodloužení tratě na Hauptplatz je délka linky 50 celkem 4,1 km (pokud odečteme délku prodloužené trati, je to cca o 1,2 km méně).

Na trati jsou tři výhybny, ukončení na Hauptplatz je na jedné koleji, ukončení na vrchu Pöstlingberg obsahuje dvě odstavné koleje. V podstatě ihned za zarážkami kusých kolejí končí hranice města Lince, což znázorňuje opodál stojící cedule. Označníky zastávek jsou na části trati zachovány historické.

Zajímavost je u bývalého ukončení u vozovny, kde se horská tramvaj jedoucí z kopce musí během krátké doby na několikadesítkách metrů vypořádat s několika provozními komplikacemi. První je úrovňový přejezd s neelektrifikovanou železniční tratí, následuje zastávka, vzápětí úrovňové křížení se silnicí a nakonec průjezd napříč obratištěm městské tramvaje. Výlet na Pöstlingberg lze rozhodně doporučit, a to jak běžným turistům, kteří přijeli za pamětihodnostmi či chtějí mít Linec jako na dlani, tak i dopravním fanouškům, kteří zde mohou ulovit spoustu zajímavých foto či videozáběrů.

Interval na horské lince se liší podle roční doby, je rozlišován sezonní a mimosezonní provoz. Interval je 30 min, nasazovány jsou dva retrovozy Bombardier Mountainrunner, jízdní doba činí 19 min.

Provoz trolejbusů v Linci byl zahájen v předposledním válečném roce 15. května 1944. Do současnosti je spolu se Salcburkem jeden ze dvou posledních fungujících trolejbusových systému v Rakousku.

Trolejbusy hrají v lineckých podmínkách poměrně neoprávněně jakousi nevděčnou úlohu Popelky. Na necelých 19 km provozních trolejbusových tratí je provozováno 5 linek (41, 43, 45, 45a, 46), které jsou provozovány separátně ve dvou oblastech, které jsou propojeny manipulační tratí.

Dopravce má ve vozovém parku článkové nízkopodlažní vozy Volvo V7000AT/Kiepe ev.č. 201 - 219 z let 2000 – 2001, které již momentálně nejsou v nejlepší kondici (i díky nedostatečné údržbě) a za svými konkurenty se spalovacími motory technicky i kvalitativně zaostávají. Některé trolejbusové kurzy jsou nahrazeny autobusy. Okem nezávislého pozorovatele je zde vidět neoprávněné zvýhodňování tramvají a autobusů (byť s pohonem na zemní plyn), na úkor trolejbusů. Ve srovnání se Salcburkem, kde je okázalá podpora města ve prospěch trolejbusů do očí bijící, je nezájem v Linci až zarážející. Podle původních záměrů by měl být provoz trolejbusů opuštěn a nahrazen autobusy s nízkými procenty emisí výfukových plynů cca do roku 2017. Bude tak Linec následovat nedávno zrušené trolejbusové provozy v Kapfenbergu a Insbrucku?

Současné linkové vedení je následující:

1. 41 Hessenplatz – Baintwiese
2. 43 Hessenplatz – Traun Stadtfriedhof
3. 45 Stieglbauernstraße – Hauptbahnhof (Busterminal)
4. 45a Stieglbauernstraße – Froschberg
5. 46 Hafen – Froschberg

Vozy na linky jsou vypravovány z jediné provozovny s názvem Vozovna Oberfeldstraße.

Autobusy zde jezdí na několika linkách. Zařazeny jsou typy Mercedes-Benz O530G CNG Citaro ev.č. 301 - 374 z let 2007 – 2012 v kloubové verzi a Mercedes-Benz O530 CNG Citaro ev.č. 401 - 414 z let 2008 – 2009 ve standardní verzi. Linky jsou vedeny nejen jako doplněk tramvají, ale bohužel i trolejbusů. V provozu se vyskytují i minibusy.

Linecká MHD má tarifní zvláštnost v podobě jízdenkových automatů na nástupištích, kde se jízdenky nejenom kupují, ale i označují. Ve vozidlech už tedy označovače nejsou. Turisté mohou využít z několika druhů nabízených jízdenek. Klasické jednorázové jízdenky se vyplatí málokdy, pro turisty či dopravní cestovatele je rozhodně vhodnější zakoupit 24hodinovou jízdenku platnou na území města, a to buď klasickou nebo kombinovanou se zpáteční jízdenkou na Pöstlingberg.

Pro zájemce, kteří si chtějí užít jak lineckou dopravu, tak i kulturní památky, se jednoznačně vyplatí třídenní Linecká karta, která v sobě obsahuje slevy na spoustu kulturních událostí, slevy na vstupenky až do výše 100 %, včetně zpáteční jízdenky na Pöstlingberg, a sice za 25 EURO. Zájemci o dopravu většinou využijí jednodenní obyčejnou jízdenku na MHD či kombinovanou s Pöstlingbergbahn za v rozmezí 4 - 8,60 EURO.

Jízdenky lze zakoupit v automatech na nástupištích nebo v informačních kioscích. Lineckou kartu lze zakoupit zejména v turistických informacích.

Pro železniční fandy skýtá třetí největší město Rakouska celou řadu zajímavostí, ať v podobě budovy hlavního železničního nádraží, které získalo několik ocenění architektů, přes lokální dráhu LILO, tak dosud provozovaný železniční/automobilní most na severu města, jehož nevelká šíře musí stačit pro souběžný provoz vlaků i automobilů. Zajímavý je i tramvajový podzemní úsek u hlavního nádraží.

Tramvajofilové pak zamíří ještě na jih, kde se pouhých několik kilometrů od stávající tramvajové sítě nachází v městečku Sankt Florian muzejní tramvajová trať včetně původní vozovny. Tato trať, byla až do zrušení v roce 1974 součástí lineckého městského tramvajového systému. V nadcházejících letech se snad konečně dočkáme opětovného spojení, neboť ze strany Lince se trať přiblížila postupnou výstavbou nové tratě, a z florianské strany probíhá trať již několik let celkovou modernizací. Zbývá tedy jen relativně málo, postavit relativně krátký úsek trati a napojit na stávající lineckou síť. Florianská trať by měla být vedena přímo do čtvrti Ebelsberg. Čas tedy ukáže...

Návštěvu Lince lze jednoznačně doporučit, dopravních zajímavostí je zde celá řada, těch nedopravních ještě více. Každopádně ochutnat pravé linecké cukroví v některé z místních pekáren či cukráren je opravdový gurmánský zážitek...

Prameny:

1. vlastní poznatky
2. http://cs.wikipedia.org/
3. http://en.wikipedia.org/wiki/
4. http://de.wikipedia.org/wiki/
5. http://www.linz.at/cesky/167.asp

© M. Babický 2013

26.8.2013 Zážitková turistika 17.8.2013.

Prohlídku technického zázemí a svezení historickou soupravou metra provozuje v rámci zážitkové turistiky DP Praha ve spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy již několik let. Zájemci mohou tradičně shlédnout depo Kačerov a svézt se na trase C historickou sopuravou EČs. Po zprovoznění historické soupravy typu 81.71 se možnosti značně rozšířily, a sice na trať A i B.

Například v sobotu 17.8.2013 se uskutečnila akce v depu Zličín,a sice dopolední a odpolední termín. Zájemci se mohli dostavit k vrátnici nebo využít speciální autobusovou linku od stanice metra Zličín. Pro odvezení návštěvníků akce byly využity kloubové vozy SOR NB18, využité v čase přestávky linky 100 na Zličíně. Do informačního systému autobusu byla nahrána linka ZT - Zážitková turistika. 17.8.2013 zde byly zjištěny vozy 6633 a 6632.

První zastávka byla u hasičské stanice, kde byli návštěvníci stručně seznámeni s chodem provozovny, s vozovým parkem, vybavením hasičů a byl jim nasimulován cvičný poplach.

Následovala rychlá návštěva deponovací haly, kde si zájemci mohli prohlédnout uniformní vozový park, sestávající se z vozů 81.71M. Několik desítek zájemců bylo rozděleno na dvě skupinky, které byly naloženy do již připravené historické soupravy 81.71. Přesněji řečeno, obsadit se daly pouze oba čelní vozy, tedy ev.č. 2159 a 2504. Během krátké doby se dala sopurava s cestujícími do pohybu ve vleku lokotraktoru.

Následovalo povolení od vlakového dispečera k vjezdu na trať. Během jízdy byly cestujícím sdělovány informace prostřednictvím vozového rozhlasu. Zajímavosti pak doplňovali průvodci, pro které ani záludné dotazy cestujících nebyly žádnou překážkou.

Cestující se tak např. seznámili s nerealizovanou odbočkou tratě u stanice Stodůlky, prohlédli si palmový háj ve stanici Lužiny a vyslechli si zajímavosti o mostní estakádě nad Nepomuckým rybníkem. Během této cesty byly cestujícím demonstrována bezpečnost pražského metra, a sice simulující nevolnost strojvedoucího, kdy vlakový zabezpečovač ARS při překonání nejvyšší povolené rychlosti zadal povel STOP až do úplného zastavení soupravy.

Ve stanici Smíchovské nádraží souprava zavítala na obratové koleje, tedy dřívější konečnou. V právě rekonstruované stanici Národní třída souprava přibrzdila, aby si cestující mohli prohlédnout staveniště. Ve stanic Florenc bylo využito obratové koleje a následné cestě zpět na Zličín.

Během jízdy se mohli zájemci zastavit v kabině strojvedoucích, prohlédnout si ji, případně zdokumnovat či se strojvedoucích zeptat na to či ono. Kabina byly v obležení zejména dětí, pro které to byl rozhodně nevšední zážitek, který se jim nestává každý den. V podzemí nebyly realizované žádné zastávky s výjimkou kratkodobých zastavení při obratu , u návěstidel a simulace ARS. Soupravou bylo též zakázáno procházet, tato možnost zůstala zachována pouze pro posádku.

Po dojezdu na zhlaví depa Zličín došlo ještě k šíbování a následnému odjezdu na západní část zkušební koleje. Pak už následovalo jen zatažení do haly.

Po příjezdu se mohli návštěvníci ptát organizátorů na cokoli, projít si všechny vozy včetně kabin a vyfotit soupravu. Kdo si chtěl odnést něco na památku, využil propagační tiskoviny DP Praha nebo prodejní stánek soukromé osoby s upomínkovými předměty.

Poté už následovalo opuštění areálu, a sice buď po svých nebo opět zvláštní autobusovou linkou.

Zážitková turistika s DP Praha rozhodně stojí za to. Děti bude bavit také, ale cca až od 7 let věku, mladší děti se budou spíš nudit. Laťka je nasazena velmi vysoko, možná by se dala do budoucna uvažovat i malá změna, a sice navýšit hodinovou dotaci, protože např. u hasičů se návštěvníci moc dlouho neohřáli. Od věci by nebyla i možnost projet celou zkušební kolej, nikoliv jen část. Rovněž seznámení s pracovními kolejovými vozy by pro spoustu návštěvníků bylo zajímavé. A tak bychom mohli pokračovat dále...

23. 9. 2012 Den otevřených dveří ve společnosti Probo bus 2012

V sobotu 22.9.2012 od 9 do 14 hodin se uskutečnil Den otevřených dveří ve společnosti Probo Bus v Králově Dvoře. Na programu bylo mnoho zajímavého.

Akce byla slavnostně zahájena úderem deváté hodiny ranní za účasti vedení společnosti. Zajímavostí bylo stříhání pásky u příležitosti instalace LCD panelů do některých vozů.

Lákadlem pro spoustu mladších i starších návštěvníků byly historické vozy. Hned u vjezdové brány se skvělo hned několik automobilových veteránů např. Tatra 111, Tatra 148, dakkarská Tatra 815, Praga S5T a V3S, Avia-Ikarus, Klöckner LF-15.

Další skupinkou byla hasičská vozidla Sboru dobrovolných hasičů Králův Dvůr a Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. Malá i velká zásahová vozidla továrních značek Liaz, Tatra, Iveco, Mitsubishi a Volkswagen si mohli návštěvníci dosytosti prohlédnout a přítomných hasičů se zeptat na cokoliv. V 11:15 hasiči provedli ukázkový zásah vyprošťování osob z havarovaných osobních vozidel za obrovského zájmu přítomných malých i velkých diváků.

Před opravárenskými halami si mohli návštěvníci prohlédnout současný vozový park dopravce továrních značek Karosa, Irisbus, Mercedes a SOR. Zároveň zde byl vystaven autokary Scania ještě bez registrační značky.

Opodál měla své stanoviště firma Würth, která se zabývá dodáváním dílů pro autoopravárenství.

Zájemci si mohli zkusit řídit vůz autoškoly Karosa LC735 RZ BEA 12-87. Pro malé i dospělé zvědavce pak byla připravena jízda přes automatickou myčku, a sice vozem Mercedes Conecto RZ 1SP 7500.

Asi největším lákadlem byly jízdy historickými autobusy. Pro letošek se zúčastnily autobusy Škoda 706 RTO LUX r.z. 11V 2499, Ikarus 280.10 RZ BEA 08-41 a unikátní "Karlštejnbus" RZ 11V 0491 na podvozku vozu Robur LO 2500. Jízdy pro cestující se uskutečnily v trase Pod Hájem - Plzeňská - Politických vězňů - Pražská - Brožíkova - Vrchlického - Autobusové nádraží - Vrchlického - Brožíkova - Pražská - Okružní - Za Městskou horou - Jungmannova - třída Míru - Košťálkova - Plzeňská - Pod Hájem. Cestujícím se při svezení mj. líbil vtípek řidičů, když na kruhovém objezdu v Pražské ulici dokončili kolotoč kolem dokola.

V opravárenské budově mohli návštěvníci shlédnout audiovizuální prezentaci Probo Bus. Další zájemci si mohli prohlédnout autobusy na dílně.

Pro děti byly připraveny soutěže v házení míčkem na cíl a chytání rybiček. Kreativnější děti si mohly vzít omalovánky s obrázky v současnosti provozovaných typů autobusů u Probo Bus a vybarvit je podle svých představ. Ty nadanější pak mohly rovnou nakreslit autobus svých snů.

Na dalším stanovišti byly ke spatření ukázky z odbavování cestujících - např. jízdenky, kleště, strojek Setright, prospekty integrovaných dopravních systémů atd. Úžasné byly slepené papírové modely provozovaných typů autobusů. Na stánku bylo možno i vyplnit lístek vědomostní soutěže o dopravci.

Kdo byl unaven, mohl se občerstvit u dalšího stánku. Příjemnou atmosféru dokresloval i hudební doprovod. V přilehlé chodbě si mohli návštěvníci prohlédnout historické i současné fotografie autobusů. Také zde byly ke spatření fotografie ze rekonstrukce "Karlštejnbusu" a RTO.

Akce se velmi vydařila. Počasí, ač zpočátku nevalné, se později umoudřilo a bylo sympatickým dokreslením příjemné atmosféry DOD. Za rok Na shledanou!

  © M. Babický 2012

27. 7. 2012 Veřejná doprava v Bibione 2012.

Severoitalské přímořské letovisko Bibione je v České republice všeobecně známé, čeští turisté tam jezdí již přes dvacet let. Město je vysloveně orientováno na turisty a letní turistickou sezonu. Azurové moře, 8 km dlouhá pláž a dostatek sportovních a kulturních vyžití představuje cíl všech věkových skupin.

Bibione leží v severovýchodní Itálii v kraji zvaném Benátsko (italsky Veneto) v provincii Benátky a oblasti San Michele al Tagliamento. Zaujímá rozlohu 28,4 km² a má necelých 2500 obyvatel. Rozděluje se na čtvrtě, pojmenované Lido dei Pini, Spiaggia, Lido del Sole a Pineda.

Hlavním přestupním uzlem je moderní autobusové nádraží, označované jako Autostazione. Cestujícím slouží i sousedící kavárna, kterou je možno využít jako krytou čekárnu. Cestující se odsud mohou dostat autobusy např. do Latisany, Benátek, Mestre, Pordenone,  Lugugnana , Portsmouth, Caorle, Udine a dalších destinací.

Páteř MHD v Bibione tvoří dvě linky, označené čísly 1 a 2. Linka 1 je vedena v trase Autostazione - Terme - Lido del Sole - Pineda - Porto Baseleghe. Provoz je zajišťován každodenně cca od 6:45 do 0:30 hod. a jízdní doba činí 15 minut. Linka 2 je koncipována jako polookružní v trase Autostazione - P.le Keplero - Lido dei Pini - Corso Europa - Terme – Autostazione. Rozsah provozu je obdobný jako u linky 1. Jízdní doba činí 22 minut. Od poloviny června do konce srpna probíhá hlavní turistická sezona, mimo toto období je rozsah provozu pokrácen, a to někdy dosti zásadně. Jednotlivé jízdenky přijdou na 1,20 EUR. Dopravce preferuje elektronické jízdné. Hodinová jízdenka přijde na 1,60 EUR. Jízdenka platna na 10 jízd je k mání za 10,8 EUR. Třídenní a sedmidenní jízdenka přijde na 6 resp. 12 EUR. Jízdenky je možno zakoupit v některém z 20 předprodejů nebo jednotlivou i u řidiče. Systém označování je velmi zajímavý, strojek nejenže natiskne na jízdenku patřičné údaje, ale také odstřihne část rohu jízdenky.

Na obě linky MHD jsou nasazovány světlemodré klimatizované midibusy. V provozu byly spatřeny vozy Irisbus Europolis 9.2 ev. č. 494 a MAN 11.220 De Simon ev. č. 496 – 498.

V terminálu ATVO jsou odstavovány jak vozidla domácího dopravce, tak i konkurenčních dopravců. Vjezd do terminálu a výjezd z něj je zabezpečen závorami, které ovládají řidiči elektronickými kartami. Vozy na lince 1 a 2 přejíždějí z jedné linky na druhou, cíl a linku na elektronickou orientaci mění většinou u vjezdové závory, leckdy i dost riskantně během jízdy k výstupní hraně zastávky.

V areálu parkuje mj. I školní Mercedes O 612D ev.č. 043 RZ VBN 864 PF, který slouží, jak jinak, než k dopravě dětí do školy a zpět.

Pro turisty je určena linka Spiaggia (pláž) v trase Bibione Valbella - Spiaggia Colonia CIF. Svezení je zdarma. Na linku je nasazován především letitý Menarini Monocar 201 ev.č. 451.

Po Bibione jezdí v letní sezoně od počátku června do počátku září také autovláček, honosně nazývaný  „Dune Bus“, který je provozován společností ATVO. V provozu je každý den od 19.00 do 24.00 v trase Piazza Treviso – Viale Aurora. O útercích, kdy se koná městský trh, jezdí od 8:30 do 13:00 hod., a sice v trase Lido del Sole – Piazza Mercato. Jízdné činí 2,5 EUR a jízdenky se kupují u obsluhy. Autovláček je určen pro maximálně 28 sedících osob. V době, kdy není provozován, je odstaven v areálu Autobusové stanice na Via Maia.

Všechny tyto linky provozuje společnost ATVO se sídlem ve městě San Dona di Piave, která zajišťuje velkou část dopravní obslužnosti (městské i linkové) zejména cca v okruhu okolo 50 km od města.

Pro Bibione je důležitý i lodní přístav Porto Baseleghe v západní části města, odkud mimo jiné jezdí lodní linka do Benátek.

Železniční doprava není v Bibione zastoupena, nejbližší stanice je ve 20 km vzdálené Latisaně.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. www.atvo.it - Dopravce ATVO
3. cs.wikipedia.org/wiki/Bibione - Bibione na Wikipedii

© M. Babický 2012

4. 4. 2012 Zimní reportáž z železniční trati 122.

Kruté mrazy únorových dnů roku 2012 pominuly, jaro se ještě zdaleka neblíží mílovými kroky, ale my přesto vyrážíme "na trať". Dnes se podíváme na 27 km dlouhou trať číslo 122, jejíž koncový úsek je osobními vlaky pojížděn pouze o víkendech.

Začínáme na hostivickém nádraží. Nádražní budova prošla na přelomu let 2010/2011 celkovou opravou a již zdálky nádherně svítí. Vstupní dveře jsou samočinné, ovládané fotobuňkou. Uvnitř nádražní haly jsou pečlivě udržované nástěnky s aktuálními informacemi a jízdními řády. Uprostřed je dřevěná sklápěcí lavice, kterou dozajista mnozí z nás znají z kin, divadel a dalších kulturních zařízení. strohé, leč účelné. Mimo vyvěšených jízdních řádů a výlukových letáků se v místnosti nachází automat na výdej jízdenek typu Mikroelektronika AVJ G. V hale se nachází ještě prodejní okénko a čekárna.

Je 9:35, vlak Os 25910 Už čeká na své cestující. Motorák 810.667-6 je uvnitř čistý a příjemně vytopený. Strojvedoucí je velice příjemný a hned se nás ptá kam jedeme. Když se to dozví, ihned odvrací return s dotazem, zda jedeme i nazpátek. Po kladné odpovědi spokojeně přikývne, zřejmě je na podobné cestovatele zvyklý. Vzápětí se rozjíždíme, v salonu je celkem 7 cestujících.

Opouštíme západní zhlaví hostivického nádraží, míjíme odbočku tratě do Podlešína, která pro osobní dopravu funguje pouze v letní sezoně pro cyklovlak. Po chvilce opouštíme i hlavní trať na Kladno a stáčíme se levým obloukem ke Karlovarské silnici. Zprava se k nám přidává kolej z tzv. Jenečského trianglu, tč. bez provozu. U litovického hřbitova míjíme prostor, který se má do konce roku 2012 stát novou železniční zastávkou na zmiňované trati. Doufejme, že se tedy nestane nic neočekávaného a zastávka skutečně zřízena bude, čímž obrovsky nabyde význam této trati. Zbývá se tedy jen domnívat, že provoz bude rozšířen i na všední dny, a také přijatelný interval, nutný pro to, aby si cestující navykli na změnu. Vzhledem k tomu, že je v docházkové vzdálenosti hustě osídlená oblast rodinných domků, má zastávka velké ambice stát se velmi využívanou. Chce se mi zvolat: „Hurá, konečně se dělají zastávky pro lidi.“

Po krátké chvilce se dostáváme na nádraží Hostivice-Litovice. Komentář k nádraží si zaslouží samostatný odstavec.

Nádraží Hostivice-Litovice se nachází na západním okraji Hostivice, jaksi zcela odstrčeno od obydlené zástavby, nyní bez obsazení personálem Českých drah a vlaky zde zastavují jen na požádání nebo znamení. Omšelá a zchátralá budova ostře kontrastuje s opravenou budovou nádraží Hostivice. Nejvíce hrůzné je okolí staniční budovy. Mezideponii zeminy a pražců doplňuje nepořádek v podobě torza oploceníí (v době nedávno minulé zde byla chována domácí drůbež), pozůstatky autodílů a odpadky. Přízemí staniční budovy má zatlučena okna a dveře. Obrázek zkázy doplňují místy zarostlé další staniční koleje, v současnosti již notně rozkradené. Jediná věc, která v těchto nehostinných podmínkách funguje, je uhelný sklad.

Přesuňme se dále k Chýni, kterou trať míjí na západním okraji města. Vedení města má zájem o vybudování železniční zastávky, leč zatím neúspěšně. Chýně by si alternativu v podobě železnice zasloužila, dosavadní obsluha linkami PID 347 a 358 se jeví jako nedostatečná, která obyvatele směřuje k preferenci automobilismu.

Po několika minutách se v 9:51 dostáváme do železniční stanice Rudná. Stanice je zajímavá tím, že se zde stále používají mechanická návěstidla a závory. Během krátkého pobytu ve stanici přijíždí v 9:56 vlak Os 19904 z Prahy vedený vozem 810.320-2, aby zde krátkém zastavení pokračoval do Berouna. V 9:59 příjíždí vlak Os 19951 od Berouna veden vozem 810.043-0, čímž je dílo dokonáno. Stanicují vedle sebe tři "osmsetdesítky" a čekají na výstup a nástup cestujících. Paráda, učebnicová ukázka dokonalé přestupní vazby. Zakrátko se každý z motoráků vydává svým směrem.

Náš motorák se zatím změnil ve vlak Os 25911 a my se vracíme zpět na nádraží Hostivice. Celkem nás jede devět.

V Hostivici nás vítá modrý lokotraktor 704.518-0 společnosti Kladenská dopravní a strojní s.r.o., který čeká až bude trať volná. Náš motorák, se kterým hodláme pokračovat až do Prahy, zde má 15 min přestávku. Během této doby přijíždí Regionova z "Masaryčky" a po následném odjezdu pokračuje na Kladno. Vzápětí přijíždí ve směru od Kladna vlak vedený motorovou lokomotivou řady 854 s přezdívkou "Čertík". Opět ideální přestupní vazba na všechny směry. Nastupuje k nám velká skupina skautů, vlak se plni a zůstane jen několik málo prázdných místeček k sezení. Při opuštění hostivického nádraží si všímáme, že u rampy průmyslových podniků je na železniční vlečce několik nákladních vozů – v posledních letech nevídané.

Jedeme po východním okraji Hostivice a sledujeme přilehlou vilovou čtvrť, u které má do konce roku 2012 vyrůst další hostivická železniční zastávka.

Poté následuje svižná jízda motoráčku až do stanice Praha-Řepy. Bohužel někdo ještě nestačil zaregistrovat změnu názvu stanice, takže se v kolejišti stále můžeme setkat s již neplatnou informační tabulkou Praha-Zličín. Staniční budova je tak nějak v šedém průměru. Nedá se říci, že by byla něčím krásná, ale nelze ani říci, že by působila vyloženě odstrašujícím dojmem. Ostudné jsou na budově každopádně papíry s vylepenými jízdními řády. Kolejové uspořádání je zajímavé existencí funkční vlečky do objektu Stavební stroje a na druhé straně vlečky do bývalého ČKD (SKV). Asi největší zajímavostí je kolejová spojka z tramvajové smyčky Sídl. řepy, přes kterou byly expedovány tramvaje z ČKD a později škodovácké tramvaje 13T na koleje DP Praha. Přechod ČD/DP zde zajišťovaly speciální plošinové železniční vozy, jejichž úkolem bylo zajistit pevne spojení s infrastrukturou DP, aby mohly být vzápětí některým z tramvajových vozů odtaženy.

Vyjíždíme z nádraží, po chvíli překonáme železniční přejezd a dostaneme se na vysoký most nad Jeremiášovu ulici, kde nám otevře krátký, ale zajímavý pohled na řepské sídliště. Jedeme kolem rodinných domků, až přijedeme do zastávky Praha-Stodůlky. Zastávka, která příliš neoslní, ba právě naopak, zdevastovaný zastávkový přístřešek je přímo ostudný a zasloužil by spíš strhnout. V minulosti zastávka sloužila i jako výhybna, to už však dávno odvál čas a nyní se používá pouze jedna kolej, zatímco ta druhá je zarostlá náletovými dřevinami.

Následuje zastávka Praha-Cibulka, která leží v zástavbě rodinných domů a zároveň v docházkové vzdálenosti ze zastávky Cibulka, kterou obsluhují autobusy linky 123 (Na Knížecí – Šmukýřka).

Vyjíždíme ze zalesněné oblasti a pohled na areál bývalé továrny Walter (Motorlet) nám dává tušit, že se blížíme ke stanici Praha-Jinonice. Před nějakou dobou došlo k demolici části areálu a na uvolněném prostoru byly postaveny bytové domy. Při projíždění kolem zdevastovaných zbytků budov si všímáme pozůstatků vlečky, která vedla do areálu. Opodál se nachází stažené mechanické závory. To už ale přijíždíme na zhlaví stanice a vítá nás "kovošrot". Nádražní budova působí poměrně sympatickým dojmem. V obvodu nádraží jsou mechanická návěstidla, což je na území hl. m. Prahy už dosti řídký jev. Stanice Praha-Jinonice je zajímavá tím, že se zde natáčel kultovní film Přednosta stanice s nezapomenutelným českým komikem Vlastou Burianem, a sice v nelehkém válečném roce 1941.

Dostáváme se na okraj skály Dívčích hradů, krajina před námi se široce otevírá, a my můžeme na krátký okamžik spatřit nádherný výhled na Prahu, vskutku nádherná scenerie. Po chvíli výhled na Prahu končí a my jsme v zastávce Praha-Žvahov, kde se nachází i zrušená výhybna. Táhlým obloukem se dostáváme přes Hlubočepské údolí po kamenném mostě s honosným názvem Pražský Semmering (díky své podobnosti s horskou dráhou v Rakousku). Otevírají se krásná panoramata, jeden může koukat na přírodní zákoutí, jiný zase třeba na mostní konstrukce, zkrátka pastva pro oči, která již zakrátko končí a my mizíme mezi listnatý porost, který obklopuje klesající železniční trať.

Cestou do obvodu nádraží Praha-Smíchov míjíme několik bezdomoveckých kolonií. Po několika minutách se blížíme do konečné zastávky, zde je ovšem záhodno zmínit několik věcí. Pro cestující je naprosto nepochopitelný fakt, že těsně před koncem musejí koukat na všudypřítomý nepořádek, navíc v centru Prahy. Haldy stavební suti, odpadky, pneumatiky, nábytek, torza autodílů - to je pouze výčet toho nejhoršího na "území nikoho". Jedním slovem – hnus.

V 10:57 přijíždíme na konečnou trati 122, která je okamžitém dosahu metra, tramvají i autobusů. Zastávka Praha-Na Knížecí byla vybudována až v roce 2011, v souvislosti s dlouhodobou výlukou Plzeňské ulice. Zde naše putování končí, víkendový výlet se nám velmi líbil, a my přemítáme, co vše by se dalo na provozu této trati vylepšit a proč zde jezdí tak málo cestujících.

© M. Babický 2012

4. 1. 2012 Dopravní ročenka - Česká republika 2010

Leden:

1. Znojmo * změna dopravce na Znojemskou dopravní společnost Psota a Bítešskou dopravní společnost + integrace
2. Přerov * změna dopravce v MHD na SAD Trnava.
3. Praha * zanikla firma SPOJBUS s.r.o začleněním do Veolia Transport a.s

Únor:

1. Praha * Nový dopravce v PID - Societa o.p.s..

Březen:

1. Praha* Zahájena stavba metra v úseku Dejvická - Motol.

Duben:

1. Praha* Zahájen provoz na rekonstruované trati Kbelská - Lehovec - po dlouhých desetiletích opět použity vignolové kolejnice (S49).
2. Praha* Zahájena výstavba trasy metra V.A Dejvická - Motol

Květen:

1. Č Budějovice * 20 let výročí novodobého provozu trolejbusů.
2. Cheb * 10 let Egronetu.
3. Plzeň * spuštěno odbavování v MHD přes mobilní telefony technologií NFC.

Červen:

1. Harrachov * zahájen provoz MHD Harrachov.
2. Ostrava * 80 let autobusů v Ostravě.
3. Praha * Začleněním do ČSAD Polkost zanikla fa. BADOBUS, s.r.o.
4. Ostrava * Stávka pracovníků DP Ostrava.
5. Plzeň * Otevřeno Muzeum dopravní techniky ČSAD v Plzni-Doubravce

Červenec:

1. Kořenov * Po 65 letech obnovena železniční trať Kořenov - Szklarska Poreba Gorna.

Srpen:

1. Plzeň * Zahájen provoz na nových trolejbusových tratích přes Borská pole.
2. Praha * 145 let pražské paroplavby.

Září:

1. Kladno * V MHD Kladno zařazen první autobus s pohonem CNG.
2. ČR * Evropský týden mobility.
3. Praha * Spuštěn prodloužený provoz metra v pátek a sobotu v noci.
4. Praha * Otevřen západní vestibul stanice metra Stodůlky.

Říjen:

1. Praha * 135 let MHD Praha.
2. Praha * Zahájen provoz tramvaje Škoda 15T s cestujícími.
3. Praha * Otevřen trolejbusový památník Orionka.
4. Ústí nad Orlicí * Díky občanským iniciativám definitivně zachráněna historická nádražní budova.

Prosinec:

1. Praha * Mimořádný Den otevřených dveří Národního technického muzea
2. ČR * Nová lokomotiva Škoda 109E/380 zařazena do zkušebního provozu s cestujícími.
3. Praha * Nový dopravce v PID - About me s.r.o.
4. Nový Jičín * Definitivně zrušena železniční trať Hostašovice - Nový Jičín.
5. Praha * Ukončení pravidelného vypravování lokomotivní řady 831.
6. Ústí nad Labem * Zahájen provoz lanové dráhy na Větruši v Ústí nad Labem.

© M. Babický 2012

17.9.2011 DOD DP Praha 2011 - 14. ročník

Den otevřených dveří DP Praha 2011 se uskutečnil, jak se již stalo tradicí, o zářijové sobotě, tentokrát 17.9. Pro akci byl vybrán hostivařský komplex dopravního podniku.


Ještě dříve, než návštěvníci stačili projít vstupní branou, byli odchyceni u Autoškoly DP, kde jim byl ukázán autobus SOR NB12 ev.č. 3587, mohli se dotázat na vzdělání u SPŠ dopravní nebo si prohlédnout dispečerský řídící systém dispečinku DP Praha. Doplňkem byly různé části odbavovacího a informačního systému, které si mohli zvídaví návštěvníci dopodrobna prozkoumat.

Ve vstupní hale byly ke spatření i prodeji výtvory modelářské firmy MB modely, která na akcích podobného ražení rozhodně nechybí.

Rozličné typy autobusů, které DP Praha provozuje, si mohli návštěvníci prohlédnout hned za vstupní bránou. vystaveny byly vozy SOR BN 8.5 ev.č. 3137, SOR NB 12 ev.č. 3586, SOR NB18 ev.č. 6747, SOR NBH18 ev.č. 6402, Citelis 18M ev.č. 6599, Karosa B941 ev.č. 6289, BredaMenarinibus ZEUS M 200E ev.č. 3102 (ex 3002), Ikarus E91 ev.č. 3134 (ex 3904), Iveco Crossway LE ZTP ev.č. 3519 (ex 3897), Citelis 12M ev.č. 3505 a Karosa B951 ev.č. 4126.

Tentokrát již nebyli přítomni zástupce typové řady sedmistovkových Karos. Rovněž zástupce početného „stáda“ Citybusů chyběl. Místo toho byly v řadě autobusů vystaveny technická vozidla – Mercedes Atego, Praga V3S a tahač Volvo FH12.

V těsném sousedství měla stánek firma SOR, kde nabízela letáky zejména městských autobusů.

Opodál, v opravárenské hale byl ke spatření kloubový autobus Karosa B941 ev.č. 6293, který prochází střední opravou, jejímž cílem je prodloužení životnosti autobusu. Na opravě zde byly i další vozy např. Citybusy ev.č. 3389 či 3461, Karosa B961 ev.č. 6368 nebo Karosa B951 ev.č. 4127.

Srdce staromilce zaplesalo při pohledu probíhající opravu předválečného trolejbusu Praga TOT ev.č. 303. Ano, je to tentýž trolejbus, který zahajoval provoz tohoto druhu dopravního prostředku v Praze. Bohužel, zub času se na něm velmi nehezky podepsal, Využitelný je rám s nápravami, a po opravě kostra karoserie. Vše ostatní se bude muset vyrobit nebo sehnat různými způsoby.

Samostatnou kapitolou bylo vystavení agregátů autobusů a dalších dílů, konkrétně motorů různých výrobců, automatických převodovek, turbodmychadel, kotoučových brzd atd. Velmi poučné bylo vystavení zkušební stolice kotoučových brzd, a také automatické převodovky Voith v řezu. Kladně lze rovněž hodnotit plakát fy. ZF Ecomatic, kde bylo schematicky znázorněno zařazení jednotlivých rychlostních stupňů u šestistupňové převodovky.

Návštěvníci se mohli seznámit s technologií moderního připevňování plechů na karoserii. Nýtování je zapomenuto, na pořadu dne je lepení, které má stejné, ne-li lepší vlastnosti než dosavadní nýtování dutými nýty.

Rozhodně zajímavá byla i ukázka různých typů sedáků a čalounění.

Na volném prostranství mezi halami měli stánky subjekty, zabývající se sběrem a tříděním odpadu, jmenovitě společnosti Ekokom a Ecobat.

Na odstavných plochách hostivařské garáže byla situace taková všelijaká, zájemci o autobusy si mohli prohlédnout v podstatě cokoliv, nikdo to zvlášť přísně nehlídal.

U autobusové výpravny si zájemci mohli zakoupit publikace a informační materiály DP Praha za snížené ceny.


Cestou k provozovně tramvají rozhodně nešlo přeslechnout reprodukovanou hudbu. V těsném sousedství hudebního stánku byla ke spatření výstavka vítězných fotografií tramvaje Škoda ForCity 15T, kterou uspořádal DP Praha ve spolupráci s plzeňskou škodovkou.

Stánek fy. Malkus s nabídkou dopravních publikací a jiných upomínkových předmětů také nešlo přehlédnout.

Kolejová harfa Ústředních dílen nabídla mnoho zajímavého. Byly zde vystaveny jak historické, pracovní, cvičné vozy, tak i ty, s nimiž se na kolejích denně setkáváme.

Mimořádná byla výstavka o historii klasických vozů ČKD T3, jejichž provoz právě končí. Zde byli dva provozní zástupci zmíněného typu,a sice ev.č. 6852 z vozovny Žižkov a jeho kolega ze Strašnic z evidenčním číslem 6892.

Ke spatření zde byly různá vozidla. Starou generaci zastupoval historický vůz ev. 240, tvořící soupravu s vozem 628. První generaci PCC zastupoval vůz ČKD T1 ev.č. 5002.

Vozy současnosti zde mimo již výše uvedeného typu T3 prezentovaly následující tramvaje: T3SUCS ev.č. 7283, T3RP ev.č. 8442 a 8578, T3R.PLF ev. č. 8268, T6A5 ev.č. 8605, 8606, 8719, KT8D5 ev.č. 9020, KT8D5RN2P ev.č. 9063, Škoda 14T ev.č. 9165, Škoda 15T ev.č. 9225.

Pracovní a cvičné vozy zde zastupovaly vozy T3R.P ev.č. 5523 (cvičný), T3 ev.č. 5551 (posunovací) a T3M ev.č. 5572 (sněhový pluh + pracovní).

Expozici vozidel zde vhodně doplňovalo stanoviště diagnostiky kabelové sítě tramvají. Působivá demonstrace proraženého vysokonapěťového kabelu byla více než výmluvná, akustické a světelné projevy upoutaly všechny návštěvníky bez rozdílu věku.

Uvnitř opravárenské haly byly vystaveny různé typy pantografů používaných u pražských tramvají.

Několik externích firem zde prezentovalo své obchodní produkty.

Uprostřed haly zde měla stánek jednotka DP, která se zabývá přestupky řidičů tramvají, konkrétně překročením rychlosti. Měla zde k dispozici příslušnou měřící techniku i fotografické záznamy prohřešků.

V těsné blízkosti zde DP prezentoval svůj dispečerský systém Doris 2005T.

Na opravárenské hale byly vystaveny opravované tramvaje T3RP ev.č. 8226 a 8328. Probíhaly zde rekonstrukce několika vozů KT8D5 na typ KT8D5RN2P, jmenovitě 9054 (ex 9004), 9089 (ex 9039), 9094 (ex 9044).

V jednom z boxů si mohli návštěvníci prohlédnout ukázky jednotlivých částí tramvaje, a sice před a po opravě.

Dále zde byly na opravě vozy T3RP ev.č. 8518, T6A5 ev.č. 8747 a dále cvičný vůz T3 ev.č. 5511 (ex 6340), který byl vyřazen z provozu a bude zařazen mezi muzejní vozy ve Střešovicích.

Návštěvní okruh dále pokračoval přes pracoviště opravy podvozků. Těsně před výstupem z haly mohli návštěvníci spatřit vůz T3RP ev.č. 8220, který čekal na zavázání podvozků.


V areálu hasičská stanice se zájemci mohli zevrubně seznámit s technikou, výstrojí a výzbrojí hasičské jednotky DP.


Při vstupu do areálu metra si mohli zájemci prohlédnout poněkud bezprizorní autobus Karosa B732, který slouží Městské policii Praha v rámci osvěty a prevence kriminality.

V hale depa příliš zajímavého nebylo. Dvě rekosoupravy 81.71M ev.č. 3151, 3240, 3410, 3414, 3152 a 3902, 3638, 3668, 3803, 3901 a M1 ev. 4303, 4454 ,4455, 4456, 4304. Statické soupravy pak ještě doplňovala jedna z nejnovějších dodaných souprav 81.71M ev.č. 3500, 3674, 3675, 3676, 3900, která posloužila hasičům pro demonstraci nakolejování a vykolejování.

Infostánky Škoda a AŽD nenabídly nic převratného.

V rohu haly bylo instalováno tablo, ve stručnosti prezentující stanice metra na nově budované trase A. V druhé části pak stanice na připravované trase D.

Nejvíc bodů „nahnalo“ depo venkovní výstavou speciálních pracovních vozů metra, jak trakčních, tak přípojných. Dospělí velmi často obdivovali revizní vůz, který vypadá přibližně jako přípojný kolejový autobus kompletně zasklený v ocelovém rámu. Děti ocenily možnost podívat se do lokotraktoru, ty zdatnější pak prováděly lezecké výstupy na vozíky, hraničící s adrenalinovými sporty.


Areály DP byly obslouženy speciální autobusovou linkou DOD, na kterou byly nasazeny nízkopodlažní autobusy SOR NB12. Spatřeny byly vozy ev.č. 3546, 3549, 3560, přičemž je možné, že jich v průběhu dne bylo nasazeno i více.

Akce byla zaměřena zejména na děti v duchu sloganu „Víte, kde bydlí váš autobus, metro nebo tramvaj? „. Děti musely na každém stanovišti splnit daný úkol (trefa míčkem, hašení požáru, chůze po chůdách, skákání v pytli a bludiště). Za všechny splněné úkoly děcko obdrželo dřevěné jojo a nějaký ten drobný prezent jako např. omalovánky atd.

Letošní ročník se nesl také ve znamení rozloučení s klasickými vozy T3. Nemalou zásluhu na tom má jistě Ing. Šurovský – vedoucí jednotky JDCT. V sobotu 17. 9. 2011 byly na linku 7 v trase ÚDDP – Radlická nasazeny dva solovozy T3. Vozovna Strašnice vypravila na 21. pořadí vůz ev.č. 6921 a vozovna Žižkov na 22. pořadí vůz ev.č. 6957. Zatímco běžní cestující nějakou mimořádnost nevnímali, početná „šotoušská obec“ byla na nohou a nenechala si loučení „ujet“.V neděli 18.9.2011 se pak žižkovská souprava T3 ev.č. 6957, 6852 na lince 9, strašnická 6921, 6892 pak na lince 22. Obě byly shodně nasazeny na 18. pořadí.

Den otevřených dveří se velmi vydařil. Nutno podotknout, že v režii DP Praha má poměrně vysokou prestiž.Jde o kulturní vyžití nejenom pro dopravní příznivce, na své si přijdou běžní cestující, zejména ti s dětmi. Drobnou výtku si zaslouží depo metra, kde s výjimkou expozice pracovních vozidel byly veškeré prezentace „odfláknuty“,a tím zážitek z celého dne trochu znehodnocen.

Na prestižní vídeňský Tramwaytag, což je opravdový tramvajový svátek, zatím nemáme, ale kdo ví, třeba se jednou přiblížíme.

Dejme tomu, že bychom se třeba jednou mohli dočkat třeba toho, že se bude po areálu prohánět autoškola či tramvajškola s návštěvníkem – řidičem. Zcela chybí pravidelné jízdy historických vozidel (autobusy, tramvaje, metro) ať již v areálu či mimo při DOD. A takový rockový koncert by také nemusel být špatný, co vy na to?

© M. Babický 2011

5.4.2011 Novinky z Konference Chytrá a zdravá městská veřejná doprava 2011.

1. 5. 4. 2011 9:00 - 9:15 * Nora Fridrichová, Karel Šístek (konferenciéři - zahájení akce), hosté - ředitel PMDP, primátor Plzně a úředník z ministerstva - surový audio záznam z konference - zahájení
2. 9:15 - 9:40 * Dana Trezziová, Implementace Nařízení 1370/2007 v České republice a výzvy s ní spojené pro dopravní podniky; BDO TAX s.r.o., Česká republika - surový audio záznam z konference
3. 9:40 - 10:05 * Miloš Poliak, Zkušenosti s financováním dopravních podniků v Evropě; Žilinská univerzita, fakulta provozu a ekonomiky dopravy a spojů, Slovensko
4. 10:05 - 10:30 * Petr Dovolil, Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících - výzva pro hospodárné a kvalitní služby; Mott MacDonald, Česká republika
5. 10:30 - 10:50 * Bohumil Chomát, Reklama v prostředcích MHD; JCDecaux Group, Česká republika
6. 11:05 - 11:35 * Martin Kalab, Marketing Wiener Linien; Wiener Linien, Rakousko
7. 11:35 - 12:00 * Marcus Platts, Spuštění robustních a spolehlivých odbavovacích systémů pro veřejnou dopravu; CUBIC Transportation Systém Limited, Velká Británie
8. 12:00 - 12:25 * Martin Chval, Richard Walitza, Bezkontaktní odbavení cestujících, NFC technologie ve veřejné dopravě; Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. a Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
9. 14:00 - 14:25 * Robert Dangl, Preference MHD ve Vídni: úspěchy, problémy a možnosti řešení; Wiener Linien, Rakousko
10. 14:25 - 14:45 * Jaroslav Martinek, Bike & Ride; Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Česká republika
11. 14:45 - 15:10 * Petr Macejka, MHD 21. století v očích cestujících (MHD vs. IAD); UDIMO spol. s r. o. , Česká republika
12. 15:10 - 15:30 * Jaromír Holec, Květoslav Havlík Představení centrálního dispečinku IDS Jihomoravského kraje KORDIS JMK, spol. s r.o., Česká republika
13. 15:45 - 16:10 * Manfred Retka, Intermodální informace pro cestující v reálném čase a řízení přestupních vazeb ve veřejné dopravě; Trapeze ITS Germany GmbH, Německo
14. 16:10 - 16:35 * Steffen Dutsch, Možnosti preference MHD v provozu; Technická univerzita v Drážďanech, Německo
15. 16:35 - 16:55 * Daniel Šesták, Mark Finer, Koridory městské dopravy – preference pro cestující; Mott MacDonald, Česká republika
16. 17:00 - 18:00 * kulatý stůl - volná diskuze - Mark Finer, Steffen Dutsch, Manfred Retka, Jaromír Holec,Robert Dangl, Richard Walitza, Martin Chval, Romas Srp, Daniel Šesták,
17. 6.4.2011 9:00 - 9:30 * Milan Gütter, Paul Gwynn, Integrated Communication for integrated Passenger Transport; Tait Radio Communications GmbH, Rakousko a GES-ELECTRONICS, a.s., Česká republika
18. 9:30 - 9:50 * Peter Janus, Trakce závislá vs. nezávislá; Dopravní podnik města Prešov, a.s., Slovensko
19. 9:50 - 10:15 * Hervé Mazzoni, Tramvaj na pneumatikách; Systemes de transport, Systra Francie
20. 10:15 - 10:35 * Pavel Novák, Využití pohonu CNG u autobusů; Český plynárenský svaz
21. 10:00 - 11:00 * oficiální tisková konference - Jaroslav Hudec, Martin Kalab, Michal Kraus, Miloslav Kulich
22. 10:50 - 11:15 * Mikołaj Bartłomiejczyk, Marcin Połom, Alternativní pohony v trolejbusech; Dopravní podnik Gdyně, Politechnika Gdańska, Polsko
23. 11:15 - 11:40 * Wolfgang Presinger, Od hybridního autobusu a trolejbusu k elektrobusu; Solaris Bus & Coach S.A., Polsko
24. 11:40 - 12:00 * Petr Kasenčák, Alternativní pohony nekolejových vozidel MHD; ŠKODA ELECTRIC a.s., Česká republika
25. 12:00 - 12:35 * Günter Mackinger, Projekt EU – TROLLEY (Trolejbus jako příklad efektivní a ekologické e-mobility); Salzburger Lokalbahn, Rakousko
26. 12:35 - 13:35 * kulatý stůl - volná diskuze - Paul Gwyn, Wolfgang Presinger, Mikołaj Bartłomiejczyk, Petr Kasenčák, Günter Mackinger

© M. Babický 2011

28. 3. 2011 Dny veřejné dopravy ve Varšavě 2010 - Dni transportu publicznego 2010.

Již tradičně se v září v polské Varšavě koná akce s názvem Dny veřejné dopravy (Dni transportu publicznego). Jde o dvoudenní záležitost, kdy první den je věnován zejména MHD, a druhý železniční dopravě.

V roce 2010 se uskutečnil první den v dopravním uzlu Mlociny a ve vozovně Zoliborz. Druhý den pak na železničním nádraží Varšava-západ (Warszawa Zachodnia), depu metra v Kabatech, v Muzeu železnice, a Depu kolejových vozidel v Skierniewicích .

Den první - sobota 18.9.2010

Mlociny:

Přímo u jednoho z východů z metra byla umístěna tabla, která ukazovala historii, vývoj i současnost MHD v polské metropoli, včetně krátkých epizodek z provozu trolejbusové dopravy. Na uspořádání se podíleli zejména členové KMK (Klub Miłośników Komunikacji Miejskiej ) , neboli Klub přátel městské dopravy Pro děti zde byla vyobrazena malůvka autobusu, s dírami místo okének, v nichž se třeba děti mohly nechat vyfotografovat. opodál byly umístěny informační kiosky DP Varšava, KMK a železničních společností. Dopravní podnik se zaměřil na prezentaci nově budované tramvajové trati na Tarchomin, a také na postup výstavby druhé trasy varšavského metra. Probíhal zde také prodej obsáhlých dopravních publikací, bohužel s naprosto nekompetentním personálem, protože otevírací hodiny se řídily jejich úsudkem. Tak se stalo, že prodej, který měl probíhat do 16:00, byl ukončen již záhy po 15.hodině. Nepochopitelné je, že se to stalo na tak rozsáhlé dopravní akci, což je neomluvitelné.

Jeden ze stánku patřil přímo metru, jako takovému, kde byla možná rezervace do prostor depa Kabaty na druhý den, tj. 19.9.2010. Počet účastníků však byl omezen, kdo dřív přišel, rezervaci vybojoval, kdo nikoliv, přišel s křížkem po funuse.

Další ze stánku patřil informačnímu středisku DP, u něhož zájemci mohli dostat vytištěný jízdní řád jakékoliv linky MHD.

Zřejmě největším tahákem byly vystavené historické vozy, ať již DP nebo varšavského Klubu přátel městské dopravy (KMK). V autobusové části terminálu se návštěvníci mohli seznámit se současnými i historickými autobusovými vozidly.

Asi největším tahákem se stalupravený vůz Jelcz (kopie RTO) RZ WJ17V v upravené verzi bez střechy, tedy kabrio.

Neméně zajímavým byl licenční autobus RTO, tedy Jelcz 043, kterému Poláci neřeknou jinak, než "Ogórek" ev.č. 1983.

Dalšími exponáty byly Ikarus 411 ev.č. 6550 (r.v. 1995) , Solaris Urbino 12 ev.č. 1111 ( r.v. 2007) a Solaris Urbino18 ev.č. 888 (r.v. 2009). Dále zde byly umístěny zkušební voy Autosan Sancity 12LF RZ RSA13XV , Man Lionś City RZ WPRNE28 a Mercedes Conecto RZ WZ265B.

Součástí prohlídky byly I projížďky některých vozidel po okolí.

Zajímavostí v areálu byl mj. i původní přivěs varšavských trolejbusů, který se podařilo uchovat.

V rozsáhlé části dopravního terminálu byly vystaveny historické i současné tramvaje, hezky popořádku od těch nejstarších po nejnovější. Nutno podotknout, že všechny historické vozy byly vzorně restaurovány.

Historické vozy ev.č. :

1. 43 - Falkenried A (r.v. 1908)
2. 257 - Lowens C (r.v. 1925)
3. 445 - WiWK/GFW K (r.v. 1939)
4. 541 - Linke-Hoffman Lw ( r.v. 1925 - 1929)
5. 674 - Konstal N3 (r.v. 1949)

Dále zde byly ke spatření i současníci:

1. 1001, 1000 - Konstal 105Na (r.v. 1975)
2. 3008 - Konstal 116Na/1 (r.v. 1999)

Pro dětské a dospělé zájemce zde byla umístěna ruční dvoupáková drezína, kde si přítomní mohli vyzkoušet své fyzické síly.

Mezi dopravním uzlem Mlociny a vozovnou Zoliborz byla zřízena zvláštní tramvajová linka, na níž se střídaly vozy Konstal 13N ev.č. 732, 753 z let 1968 a 1959, a dále pak kloubový Konstal 102N ev.č. 5 z roku 1971. Třetici uzavíral nejnovější přířůstek - PESA 102Na ev.č. 3120 z léta 2010.

Z uzlu Mlociny vede do vozovny nepříliš frekventovaná trať, navíc koncový úsek, který od vozovny pokračuje, je momentálně v dlouhodobé výluce.

Vozovna Zoliborz:

Po průjezdu bránou si návštěvníci mohli prohlédnout rozsáhlý areál vozovny, spatřit deponované a vyřazené vozy. Všichni mohli okusit jízdu vozovnou, která je obyčejnému smrtelníkovi zapovězena a poštěstí se ji vychutnat maximálně jedenkráte za dlouhý čas.

Provozní zajímavostí vozovny je fakt, že všechny vozy jsou odstavovány pod širým nebem (podle toho také vypadají).

V areálu bylo vystaveno několik, pro varšavany netypických tramvajových vozidel. Nacházel se zde pracovní dvounápravový Konstal N ev.č. P-16, kolejový brus Windhoff Bahn SF50 ev.č. S1 z roku 2005, měřící vůz Konstal 13N ev.č. 388 původně z roku1967, nákladní vůz ev.č. 2400 (rekonstrukce z vozu Danzig K ev.č. 408 r.v. 1940) , strojní podbíječka Plasser & Theurer ev.č. P1. Tramvajový konvoj na odstavné koleji uzavírala běžná souprava vozů Konstal N2k/2000 ev.č. 2108, 2109 z roku 2001.

Návštěvníci si mohli zmíněné vozy zevrubně prohlédnout, a případně se zeptat obsluhy stroje na informaci ohledně konkrétních funkci Nutno podotknout, že tyto tramvajové speciály byly v neustálém obležení návštěvníků různých věkových kategorií.

Prohlídka pokračovala v blízké hale, kde si mohli nejmenší návštěvníci vybarvit omalovánky tramvajových vozidel. Ostatní si zatím mohli prohlédnout třeba podúrovňový soustruh nebo manipulační vozík Fiat notně letitého vzezření.

V zadní části haly byla vystavena rekonstruovaná souprava tramvají Konstal 13N ev.č. 821, 818. Na první pohled zaujalo dosazení páru hlavních světlometů čtvercového provedení, zatímco zmíněný typ byl již z výroby osazen pouze jedním kulatým světlometem (kopie vozů ČKD Tatra T1). Pro laika i odborníka pak byla viditelná velmi citelná změna, a sice odstranění řidičského stanoviště ze zadního vozu. Poslední viditelnou změnou bylo dosazení zářivkového osvětlení za dosavadní žárovkové.

Na podlaze haly byly vystaveny elektrické tramvajové agregáty např. zrychlovač, motor apod.

Více vozovna nenabídla, lidé, kteří se vychýlili ze stanovených koridorů, byli bdělou ostrahou nekompromisně vykázáni.

V areálu vozovny se nacházely také vyřazené vozy. Z vozů Konstal 13N zde byla odstavena vozidla ev.č. 534 (odstaven již od roku 1996) a ev.č. 795. Vůz ev.č. 795 je dosud vybaven venkovní upoutávkou na výročí varšavských tramvají 1908 - 2008, je s ním však do budoucna počítáno jako s historickým. ,Kloubový Konstal 105Na ev.č. 42, stejně jako předchozí Konstal 13N ev.č. 795, čekají na generální opravu. Blízko výše jmenované skupinky byl dále zjištěn odstavený vůz Credé 4EGTW ev.č. 205 - též bude po opravě zařazen jako historický.

Den druhý - neděle 19.9.2010:

Jak bylo předesláno, depo metra v Kabatech nabídlo vybraným jedincům exkurzi do útrob areálu.

Depo kolejových vozidel v Skierniewicích uskutečnilo Den otevřených dveří výtopny. Milovníkům historické techniky nabídlo mnoho zajímavého.

Návštěvníci si mohli prohlédnout i Muzeum železnice.

Společnost WKD (Warszawska Kolej Dojazdowa - příměstská železniční linka ) vypravila v odpoledních hodinách zvláštní bezplatný vlak.

Hlavní stanoviště se nacházelo na železničním nádraží Varšava-západ (Warszawa Zachodnia). Warszawa-Zachodnia nabídla mnoho zajímavostí - např. nový vozový park osobní dopravy, naproti tomu zde bylo i několik zajímavých historických kolejových vozidel. Ke spatření zde byla i pomocná technická vozidla jako je např. Mercedes Unimog, Uniman, vyprošťovací tank, montážní vůz trolejového vedení atd. Pro děti zde byly připraveny různé hry, promítání filmů, malování atp. Pro milovníky kynologie zde byly určeny ukázky výcviku služebních psů.

Závěr:

Od roku 2002, kdy se uskutečnil první ročník akce Dni transportu publicznego, se zmíněná záležitost již napevno zakořenila do společenských událostí Varšavy. Vlastně ne, není to jenom varšavský svátek, jsou to všeobecné oslavy veřejné dopravy. Podobné události jsou velmi důležité pro popularizaci a propagaci veřejné dopravy. Přejme tedy organizátorům, aby byly příští ročníky DTP minimálně tak skvělé, jako ten v roce 2010.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. http://www.kmkm.gwf.pl/ - Klub Miłośników Komunikacji Miejskiej
3. http://www.ztm.waw.pl/ - ZTM Warszawa

© M. Babický 2011

22.2.2011 Vozový park tramvají DP Praha k 9. 2. 2009

Hloubětín (provozovna 1) *

1. T3M - 8005, 8006, 8009, 8010, 8013 - 8018, 8020 - 8022, 8027, 8029, 8032, 8036 - 8039, 8042, 8043, 8046, 8047, 8049 - 8051, 8053, 8057 - 8059, 8063 - 8068, 8070, 8072 - 8083, 8085, 8087 - 8091, 8094 - 8097, 8099, 8101 - 8103, 8106
2. T3R.P - 8556 - 8563
3. T3R.PV - 8151 - 8154
4. KT8D5 - 9004, 9005, 9007 - 9011, 9013 - 9016, 9020, 9023, 9025, 9030, 9034, 9036, 9039, 9042, 9044, 9047, 9048
5. KT8D5.RN2P - 9051 - 9053, 9062, 9067 - 9069, 9071, 9072, 9074, 9076 - 9079, 9081 - 9083, 9085, 9087, 9090, 9091, 9093, 9095
6. REKO KT8D5 -->KT8D5.RN2P - 9038, 9046

Kobylisy (provozovna 2) *

1. T3R.P - 8414 - 8555

Motol (provozovna 3) *

1. T6A5 - 8645 - 8704
2. 14T - 9111 - 9167

Pankrác (provozovna 4) *

1. T3.RP - 8211 - 8245, 8300 - 8413
2. RT6N1 - 9102-9104 (dlouhodobě neprovozní)
3. RT6N2 - 9101 (dlouhodobě neprovozní)

Strašnice (provozovna 5) *

1. T3 - 6796, 6813, 6815, 6821, 6831, 6859, 6863, 6876, 6892, 6900, 6909, 6921, 6929, 6931, 6938, 6940, 6944, 6948
2. T3M - 8023, 8024, 8034, 8035, 8040, 8044, 8052, 8084, 8098
3. T3SU - 7001, 7002, 7008 - 7012, 7014 - 7017, 7019, 7020
4. T3SUCS - 7021 - 7023, 7025, 7027, 7028, 7030, 7031, 7033 - 7039, 7041 - 7044, 7046 - 7051, 7053 - 7058, 7061 - 7068, 7070, 7071, 7074 - 7089, 7094, 7095, 7098, 7099
5. T6A5 - 8601 - 8644
6. REKO T3 - 6826 - 6828, 6888, 6890
7. REKO T3M - 8045
8. REKO T3SU, SUCS -
9. REKO T3M - 7026, 7029, 7052, 7060

Vokovice (provozovna 7) *

1. T3 - 6866, 6867
2. T3SUCS - 7090, 7091, 7093, 7100, 7103, 7105, 7108 - 7135, 7138 - 7155, 7157 - 7197
3. T3R.PV - 8155 - 8185
4. T3R.P - 8564 - 8576
5. T3R.PLF - 8251 - 8262
6. REKO T3SUCS - 7156

Žižkov (provozovna 8) *

1. T3 - 6816, 6841, 6852, 6862, 6871, 6919, 6932, 6957, 6959
2. T3SUCS - 7198 - 7203, 7205, 7208, 7209, 7210, 7212 - 7215, 7217, 7222, 7224, 7225, 7228, 7229, 7231 - 7241, 7244 - 7248, 7250 - 7263, 7265 - 7271, 7273, 7275 - 7279, 7282 - 7292
3. T6A5 - 8600, 8705 - 8750
4. REKO T3 ->T3R.P - 6954
5. REKO T3 SUCS -->T3R.P - 7249, 7264, 7274, 7281

Prameny: oficiální přehled DP Praha
© M. Babický 2011

22. 2. 2011 Cesta Ikarusem - vyprávění.

Příběh, který vám chci vyprávět, se stal před mnoha lety, v době, kdy ještě pražské ulice brázdily legendární kloubové Ikarusy 280 - lidově zvané "čabajky". Pro neznalé dopraváckého slangu uvádím, že označení "čabajka" vzniklo jednak podle země původu autobusu, tak i podle svého červenohnědého zabarvení, tolik připomínající onu světoznámou maďarskou pochutinu.

Tenkrát jsem byl "náctiletý", nezkažený, slušně vychovaný hoch, s dobrým vztahem k rodičům a nepodléhající démonu alkoholu, sexu, kouření a drog. Místem události se stal autobus a v příběhu figurovala jedna spolucestující a já.

Představte si, že jsem jednoho parného letního odpoledne cestoval z Novodvorské na Smíchovské nádraží, kde jsem potřeboval cosi vyřídit. Autobus na lince 196 nebyl ani prázdný, ani přeplněný, zkrátka něco mezi tím. Nastoupil jsem do druhých dveří, v místě, kde stávala plošina pro přepravu dětských kočárků. Spolucestujících tam nebylo mnoho, tak jsem si ani nesundal tlumok ze zad, který jsem obvykle v dopravních prostředcích z důvodu bezpečnosti a ohleduplnosti držel v ruce. Cestu jsem si krátil pozorováním zástavby, okolo které jsme projížděli.

Asi o tři zastávky dále jsem zezadu cítil mírný tlak na tlumok, tak jsem se jím trochu "ošil", neboť mi to nebylo příjemné. Vzápětí se za mými zády ozvalo: "Teda to se mi ještě nestalo!".

Ohlédl jsem se a žasl. Spatřil jsem fešnou čtyřicátnici, která si urychleně zapínala knoflíčky na rozhalené blůzce, aby skryla své bujné poprsí před zraky ostatních spolucestujících. Trapas. S cudným klopením zraku jsem se té dámě omluvil. Atakovaná paní s ruměncem na líci vystoupila z autobusu na nejbližší zastávce a já po zbytek cesty nechal volně plynout své erotické myšlenky.

Představte si, že něco podobného se může stát komukoliv. Život je pestrý a rád činí nudné a šedivé všední věci velmi barvitými.

© M. Babický 2011

2. 11. 2010 JHMD se daří

Úzkorozchodným tratím Jindřichův Hradec - Nová Bystřice (severní větev) a Jindřichův Hradec - Obrataň (jižní větev) se pod soukromým vlastnictvím společnosti Jindřichohradecké místní dráhy daří. Tratě, které byly pod taktovkou ČSD a později ČD počátkem 90. let 20. stol. navrženy na zrušení jako první, jsou ve vlastnictví JHMD definitivně zachráněny a prosperují.

Osobní doprava je v zimním období na jižní větvi spíše parodií na pravidelný provoz (pouze 1 pár vlaků denně celé trase Jindřichův Hradec - Nová Bystřice + 1 pár ve zkrácené trase Jindřichův Hradec - Kunžak-Lomy), zato v jarních, letních a podzimních měsících vzroste do nebývalých rozměrů. Během letní sezony zde jezdí denně až 6 párů spojů v dieselové trakci a až 3 páry parních vlaků. V pracovní dny je také nasazován 1 pár ve zkrácené trase Jindřichův Hradec - Kunžak-Lomy, a sice v dieselové trakci.

Hlavní zásluhu na tom má turistický ruch. Jízda úzkokolejkou po malebné České Kanadě je opravdu zážitek. Když se k tomu ještě přidá romantická jízda parním vláčkem, člověk si řekne, jak to máme v těch Jižních Čechách krásně. Velmi početnou skupinkou cestujících bývají cyklisté, pro něž jsou velmi často zařazovány soupravy, které obsahují nákladní vůz pro přepravu bicyklů. Pokud není nákladní vůz zařazen, kola se přepravují ve služebním oddílu osobního vozu Balm/ú. Na této provozní větvi jsou řazeny solo Balmy, v případě potřeby zdvojené či ztrojené.

Severní větev je provozně stabilnější, provoz je zde i během zimního období zajišťován až 8 párů spojů v pracovní dny, 1 vlak pak v trase Jindřichův Hradec - Černovice u Tábora a 2 páry spojů v trase Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou a 1 spoj v obrácené trase Kamenice nad Lipou - Jindřichův Hradec. Navíc je zde 1 spoj z Obrataně do Kamenice nad Lipou. V sezoně každé pondělí vypomáhá zvláštní parní vlak.

O víkendech je v provozu až 6 párů spojů v celé trase Jindřichův Hradec - Obrataň, přičemž je zde navíc 1 vlak ve zkrácené trase Obrataně do Kamenice nad Lipou.

Technické zázemí má dopravce hned na několika místech. Nejdůležitější je samozřejmě depo Jindřichův Hradec, kde jsou vlaky odstavovány, má zde zázemí lehká i těžká údržba a probíhá zde zbrojení naftových i parních lokomotiv. V areálu depa je i možnost přechodu na normálněrozchodnou trať ČD. JHMD vlastní podvalníky a také několik normálněrozchodných nákladních vozů.

Dalším nádražím, kde jsou odstavovány vozy, je Lovětín. Výpravní budova je sice bez obsluhy, nicméně v areálu nádraží jsou odstavovány zejména výsypné vozy na štěrk. Nachází se zde též odstavený vrak motorového vozu Faur (MBxd2) řada M27, který původně jezdil u polských železnic (PKP), přičemž na prvopočátku byla plánována brzká rekonstrukce zbývajících 3 vozů.

Dalším důležitým zázemím je stanice Kamenice nad Lipou. Stanice je jako jedna z mála trvale obsazena. V areálu nádraží je depo a tiskárna lepenkových jízdenek. Zde, stejně jako ve stanici Lovětín je také zde umístěn odstavený vrak motorového vozu řady M27.

Velmi zajímavou kapitolou jsou koleje. Trať byla v průběhu své existence průběžně opravována, za posledních cca 25 let došlo na kompletní rekonstrukci převážné části trati. I v současnosti však lze v kolejové síti narazit na původní kolejnice, či součásti výhybek z roku 1898 či jen nepatrně mladší. Zajímavé jsou i některé výstražné kříže na přejezdech, jejichž svislá část, vyrobená z kolejnice může pamatovat počátky provozu na konci 19. stol. Bezkonkurenčně největší zajímavostí je tříkolejná splítka hned za stanicí Jindřichův Hradec. Zde prochází normálněrozchodná trať do Horní Cerekve (č. trati 225) a úzkorozchodné trati do Obrataně (č. trati 228) a Nové Bystřice (č. trati 229).

V průběhu doby nedávno minulé bylo opraveno velké množství železničních přejezdů živičným povrchem. U lesních přejezdů je stále využíváno trámů mezi kolejnicemi. Od července 2009 došlo v rámci bezpečnosti k celorepublikovému označení všech železničních přejezdů. To se nevyhnulo ani JHMD, jakožto soukromému dopravci.

Vozový park dopravce je velmi rozmanitý. Jako hnacích vozidla osobních vlaků používá dieselové lokomotivy řady 705 neboli T47 resp. TU47 z let 1954 - 1955. V provozu jsou lokomotivy ev. č. 705.905-8, 705.906-6, 705.907-4, 705.911-6, 705.915-7, 705.918-1, 705.919-9, 705.920-7, 705.921-5 a lokotraktor 702.901-0 (TU 29.0, T 29.0) . Ve vozovém parku dopravce se nachází i rumunský motorový vůz Faur odkoupený z Polska (zde označený MBxd2). Soukromý dopravce jej označil jako řadu M27.0 (podle oficiálního označení též 805.9). Pro provoz nákladních vlaků se využívá též polská lokomotiva Lxd 2-331 (typu Faur L45H), která má označení T 48.0 (oficiálně 706.901).

Nákladních vozů má dopravce přiměřený počet, některé z nich byly odkoupeny až z dalekého Rumunska, a jsou provozovány včetně původních rumunských textů. Jednotný vozový park osobních vagonů se skládá z typu Balm/ú, které pocházejí z roku 1966.

Pro historické jízdy jsou určeny parní vlaky. Dopravce disponuje parními lokomotivami U37.0 (r.v. 1898), U46.0 (r.v. 1959) a U47.0 (r.v. 1907) Historické osobní vozy mají označení Ci/u 305, Ci/u 321, Ci/u 350, Ci/u 351, D/u 600, DF/u 647.

Mimo uvedená vozidla disponuje dopravce ještě pracovními vozíky MUV69 a strojní podbíječkou.

Jak bylo předesláno, dopravce disponuje tiskárnou Edmondsonových lepenkových jízdenek, kterou zachránil před likvidací. Původně byly jízdenky vyráběny ve výrobně jízdenek ČSD v pražské Husitské ulici. Po přechodu Českých drah na výpočetní techniku mělo být zařízení sešrotováno, leč pracovníci JHMD vše odkoupili, a tím zachránili. Lepenkové jízdenky jsou k mání ve všech stabilních pokladnách dopravce. Pokud cestující nastoupí mimo tyto stanice, průvodčí mu ve vlaku prodá trhací jízdenku, z níž odtrhne patřičný počet proužků, které symbolizují kilometrická pásma. Většina zastávek je na znamení nebo požádání. Jízdenky se vydávají ve vlaku a ve stanicích J. Hradec, N. Včelnice, Kamenice n. Lipou, Černovice u Tábora a Nová Bystřice.

Velká škoda je, že v parních vlacích dopravce prodává "obyčejné" trhací jízdenky a nevyužívá nostalgických lepenkových jízdenek.

Nezbývá tedy, než jindřichohradecké úzkokorozchodce popřát, aby se jí dařilo a vzkvétala.

Na závěr přehled všech stanic a zastávek na úzkokolejce JHMD:

jižní větev: Jindřichův Hradec, Jindřiš, Jindřiš zastávka, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak-Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Dračice, Nová Bystřice

severní větev: Jindřichův Hradec, Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Lovětín obec, Nekrasín, Nová Včelnice, Žďár u Kamenice nad Lipou, Rodinov, Včelnička, Kamenice nad Lipou, Včelnička, Bohdalín, Benešov nad Lipou, Chválkov, Dobešov, Černovice u Tábora, Křeč, Sudkův Důl, Obrataň zastávka, Obrataň.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. www.jhmd.cz

© M. Babický 2010

29.6.2010 Vozovna Smíchov (Na Valentince)

Historie:
Zahájila provoz 28.6.1883 jako vozovna koňky o dvou kolejích s kapacitou okolo 140 koní. V roce 1898 ji převzali EP (Elektrické podniky), předchůdce dnešního dopravního podniku. V roce 1901 byla vozovna elektrifikována, avšak souběžný provoz koňky se zde udržel až do jejího zrušení v roce 1905. V roce 1914 byl celý objekt stržen a nahrazen novým o 7 kolejích a kapacitě 45 tramvajových vozů. V roce 1931 byla kapacita navýšena zřízením odstavné koleje v přilehlé ulici. Tramvajový provoz zde byl ukončen v prosinci 1937, záhy po otevření nové vozovny Motol. Vozovna se stala i domovem po téměř celé, avšak nepříliš dlouhé období existence pražských trolejbusů, a sice od 1. 10. 1939 do 16. 10. 1972. Ještě v roce 1973 zde byly umístěny odstavené trolejbusy Škoda 8Tr, které byly odváženy do garáže Kačerov, a zde likvidovány. Přibližně od roku 1977 je vozovna odloučeným pracovištěm Střední průmyslové školy dopravní (dceřinná společnost DP Praha), resp. jejích předchůdkyň.

Současnost:
Archeologie, obzvlášť ta trolejbusová nebo tramvajová, je zvláštní druh lidského bádání, v touze poznat dávno zapomenuté hmotné dílo našich předků.

I přes masivní likvidace artefaktů minulosti zbývá ještě mnoho těchto památek. Bývalá tramvajová a trolejbusová vozovna Valentinka, ve které sídlí v ulici Na Valentince 4, je toho živým důkazem. Zatímco vně vozovny je zajímavý, památkáři chráněný komín, tři původní trolejbusové sloupy včetně několik desetiletí starých svítidel a dnes již notně unavené dlažby, tak uvnitř se nacházejí opravdové skvosty.

Bývalá vozovna prošla různými opravami a úpravami. Za posledních 20 let byly zakryty původní koleje, které jsou nyní pod plastbetonovou podlahou, takže nejsou vidět.

Mnohem zajímavější jsou pozůstatky vrchního vedení. K vidění jsou zde izolátory z 30. let 20. století včetně zbytku trolejí. Při průběžných úpravách došlo k výstavbě zděných příček a zazdění existujících trolejí. Při dalších úpravách došlo na několika místech ke snesení troleje, ve zdech však zůstala.

Největší skvosty se nacházejí na samém konci vozovny. Jsou zde souvislé úseky zavěšených historických trolejových vodičů od tramvají, o průřezu pouhých 80 mm² (v dnešní době se používá 100 mm² a vice) , přičemž některé z vodičů slouží jako nosné pro zářivková svítidla, sdělovací nebo silové nízkonapěťové vodiče. Největší bonbonek pro archelogy je existence cca 1,5 m dlouhého trolejbusového vedení včetně izolátorů a příčných drátů! Ukotvení jednoho z příčných drátů dokonce prochází zdí jedné z přístaveb.

Interier vozovny je velmi zajímavý, srdce nejednoho milovníka dopravy zaplesá, a na historické artefakty je vozovna opravdu bohatá. Zájemci o nakouknutí však nemusí hned shánět povolení k návštěvě objektu, některé části fragmentů trakčního vedení lze spatřit i okny z ulic Na Valentince a Svornosti.

A když už jsme u té archeologie, můžeme zmínit i různé pracovní stroje zde umístěné, které take nejsou žádnými novinkami, neboť výrobní štítky se zeměmi původu jako ČSSR, SSSR, PLR a NDR hovoří za vše.

Prameny:

1. P. Fojtík, M. Jílková, F. Prošek: Sto let ve službách města (1997)
2. P. Fojtík: Vozovna Motol (2004)
3. P. Fojtík, S. Linert, F. Prošek: sborníky Pražská městská doprava (vydáno v letech 1983 - 1985)

© M. Babický 2010

21.6.2010 Den otevřených dveří DP Ostrava 2010

V sobotu 12.6.2010 se v době mezi 9:00 a 16:00 uskutečnil Den otevřených dveří DP Ostrava. Akce se konala ve vozovně Poruba a Ústředních dílnách Martinov.

Dny otevřených dveří mají v Ostravě dlouhodobou podporu vedení DP i KPMD a jsou patřičně kvalitativně na úrovni, což návštěvníci každopádně ocení. Tentokrát byla vybrána vozovna Poruba, pro své jubileum 50. let od zahájení provozu. Autobusy oslavovaly též, tentokrát 80 let. Druhá část se konala v Ústředních dílnách Martinov a mezi oběma objekty fungovalo spojení v podobě zvláštní autobusové a tramvajové linky, na které byly nasazeny historické autobusy a tramvaje. Hlavní aktér oslav vydal i schematický plánek jednotlivých stanovišť, avšak oproti původnímu plánu zde nebyl vystaven trolejbus Škoda 8Tr ani historický autobus Tatra.

Vozovna Poruba:

Vozovna Poruba přivítala návštěvníky neobvyklým klidem, pouze z dálky doléhalo slabé cinkání tramvajových zvonců.

První vozidlo, se kterým se návštěvník mohl setkat, byla stařičká Praga V3S RZ OVB 50-07, která je využívána jako pohotovostní technický vůz.

V blízké hale se poté mohli seznámit s tably, znázorňujícími pracovní život ve vozovně.

V nedaleké dílně byly vystaveny elektrické a elektronické agregáty a přístroje, důležité pro chod tramvají, namátkou zmiňme třeba trakční motor, zrychlovač či regulátor IGBT tranzistorů. Na stejném místě byl vystaven funkční model informačního a odbavovacího systému, který si mohli ti odvážnejší klidně vyzkoušet, koneckonců i zkušebních jízdenek byl dostatek.

Kdo si chtěl prohlédnout tramvaj zespodu, rozhodně nebyl ochuzen, stačilo jen dodržet jediné pravidlo bezpečnosti práce, a sice zapůjčit si ochrannou přilbu.

V předem určené hodiny probíhalo hydraulické nakolejování vozu T3SUCS ev. č. 908. Mimochodem, tento vůz byl krátce po skončení akce nasazen do provozu na linku 4.

Lidé si mohli prohlédnout i interiery vozů ev. č. 917, 1317, 8201, 8607, 1252, 1601 ( T3SUCS, T34.EVN, T3 školní, sněhový pluh vlastní konstrukce typu RSP-3, Inekon 2001 Trio a Vario LF3 v uvedeném pořadí).

Kdo se chtěl podívat až do myčky, musel absolvovat dlouhou procházku okolo vozů ev. č. 922, 941, 930, 917, 1317, 8201, 8607, 1252, 1601, 1108, 1258, 950, 1004, 999, 1006, 809, 1114, 1133 a 957. Pro účely demonstrování funkce myčky byl použit vůz T3SUCS ev. č. 1012, autorovi není znám jiný vůz, ale spekulovalo se I o využití myčky pro vůz T1.

Autobusová část provozovny zpřístupněna nebyla.

Dílny Martinov:

V dílnách bylo k vidění mnoho zajímavého, kde si každá věková kategorie mohla najít něco podle svého gusta.

Hned u brány mohli návštěvníci obdivovat vzorně zrestaurovaný trolejbus Tatra T400 ev. č. 26 ex DP Praha 9441 ex 441 z roku 1954. Za ním dlel odporový trolejbus Škoda 9Tr ev. č. 82. Ostatní vozy patřily mezi standardní součást soudobého vozového parku DPO - Škoda 26Tr Solaris ev. č. 3716, Sor TN12 ev. č. 3911, Irisbus Citelis 12M ev. č. 7023, Cibus Ena ev. č. 7303, Solaris Urbino 18 ev. č. 7806, Solaris Urbino 12 ev. č. 7723.

Opodál měla stánek Střední škola dopravní Ostrava, kde se mohli zájemci o studium dozvědět potřebné informace. Na pultíku si mohli prohlédnout i některé agregáty v řezu např. turbodmychadlo. Neméně zajímavý byl i funkční vzorek jakéhosi vozítka vlastní konstrukce, kde byly všechny agregáty vozidla vidět tak, aby i člověk neznalý snadno pochopil fungování vozidla v širších souvislostech.

Další zastávkou v pravé řadě se staly vozidla IZS, konkrétně ostravských hasičů, kteří si přivezli Denis Raptor RZ OVC 56-65 a Camivu EPS30 RZ 5T3 3442.

Autoškola DP Ostrava zde měla zastoupení v podobě nákladního vozu Volvo FL240 ev. č. 9199 a autobusu Karosa B952E ev. č. 9200.

Předposlední zastávkou byla pomocná technická vozidla, konkrétně starší Avia ev. č. 9254 pro vysávání nečistot z kolejových žlábků a výhybek, a pracovní vůz RSP-3 ev. č. 8608.

Úplně na konci byl vyřazený trolejbus Škoda 14Tr ev. č. 3244 spolu s ( částečně rozřezaným) osobním automobilem, které byly použity ke cvičení IZS a měly simulovat dopravní nehodu.

Nyní se vraťme zpět ke vstupní bráně a projděme si levou stranu prohlídkového okruhu.

Na počátku měly stanoviště závodní terénní speciály firmy Libros - upravené Tatry 813 8x8 se 198kW motorem, které původně vznikly již v letech 1979 - 1980 a nyní se používají pro truck trialové závody. Při jejich odjezdu v cca 14 hodin se lidem naskytl opravdu nevšední zážitek. Nejprve burácení ohromného dvanáctiválce , které by se rozsahem decibelů dalo srovnat s celým "stádem" motocyklů Harley Davidson. Monstrózní efekt odjezdu Tatry byl umocněn mohutným zášlehem plamenů z výfukové soustavy. Vypůjčím si tedy slova jednoho ze starších návštěvníků: "Teda, už jsem viděl leccos, ale tohle teda fakt ne", která hovoří za vše.

O kus dále byly umístěny stánky s občerstvením a upomínkovými předměty DPO.

O dobrou zábavu k poslechu se postaralo Rádio Čas, které je na Ostravsku poměrně oblíbené.

Následovala zkušební a předváděcí vozidla výrobců. První v řadě byl krátký nízkopodlažní Solaris Urbino 8.6 ev. č. A077 s RZ WU 68583 zapůjčený z polské Varšavy. Další v řadě byl polský předváděcí Solaris Urbino 12 Hybrid s RZ PZ 5060T. Třetím vozem Solarisu zde byl opět polský Solaris Interurbino12. Firma Iveco zde byla zastoupena typem Crossway LE EEF. Firma Sor zde vystavovala prototyp trolejbusu TNB, který obdržel zkušební číslo DPO 9997. Poslední v řadě byl klasický Mercedes Conecto s registrační značkou 1AR 9985.

Expozice firmy OZO Ostrava se skládala z celkem tří zeleně zbarvených vozidel Renault, využívaných k úklidu a odvozu komunálního odpadu, a také upoutávkou na brzký termín konání DOD v OZO.

Opodál bylo umístěno stanoviště Městské policie Ostrava s ukázkou vozového parku, výzbroje, výstroje, služebních psů a koní.

V těsném sousedství stanoviště MP se nacházely atrakce pro děti - skákací hrad, kolotoče, létající labutě, to vše k plné spokojenosti malých i větších dětí.

Posledním, důležitým, avšak nepříliš navštěvovaným místem bylo stanoviště s ukázkou pracovních technologických vozidel, např. vozidly pro opravu vrchního vedením svařovacími vozy apod. Na ukázku zde byl také reálný model kolejového svršku včetně makadamového zásypu.

V přilehlé budově - dilnách kolejových konstrukcí mohli návštěvníci obdivovat mohutné stroje, sloužící k výrobě kolejí, výhybek a souvisejících zařízení.Na prostranství před dílnou se nacházela vystavená provozní tramvaj T3 ev.č. 752, se kterou se předběžně počítá jako nejnovějším přírůstkem do vozového parku historických vozidel. Rovněž zde byla odstavena žlutá posunovací tramvaj T3 ev.č. 760, přezdívaná "Máňa".

U dílny kolejových konstrukcí byla výstavka, skládající se z různých typů zastávkových označníků.

Uprostřed areálu mohli zájemci obdivovat zázemí velké haly. Ta slouží pro běžné opravy, generální opravy, rekonstrukce, a také k výrobě nových tramvají zejména modelové řady Vario, která se skládá z velkého množství možných modifikací. Byly zde zastoupeny snad všechny typy, které v Ostravě jezdí, konkrétně T3R.EVN ev.č. 1338 +1339, rekonstruovaná KT8D5RN1 ev.č. 1514, Vario LF3/2 ev.č. 1652, Inekon 2001 Trio ev.č. 1253, Vario LF2Plus ev.č. 1411, včetně nepříliš rozšířených vlečných vozů (souprava T3R.EV + VV60LF ev.č. 1301 + 301). Pro neznalé byl docela zajímavý pohled na rozpojenou tříčlánkovou tramvaj KT8D5RN1 ev.č. 1506. Zajímavá byla i výroba tramvají T3R.EVN ev.č. 1340 - 1342 pro severomoravskou metropoli. Na přesuvně se mohli návštěvníci seznámit s různými elektrickými agregáty, včetně jejich popisu.

V těsné blízkosti výrobní haly byly vystaveny historické tramvaje, které nebyly nasazeny na linku. Ony totiž ani být nemohly, jelikož se jednalo o historické pracovní vozy č. 106, 8602 + 8002, 24.

Na navazujím prostranství byl umístěn prodejní stánek s dopravní literaturou, modely a dalšími užitečnými materiály.

Tak to bychom měli vše, ba ne, ještě to není všechno. Na samém konci areálu, tak aby ji nikdo moc neviděl, byla odstavena žlutá pracovní T2 e. č. 685, nutno podotknout, že v provozním, ale notně zbědovaném stavu.

Škoda, že nebyly vystaveny také pracovní vozy DP, které jsou určeny zejména pro opravu jednokolejné trati do Kyjovic, a sice lokomotiva s evidenčním označením 8101 (ČD 700 536-6) a výsypné vozy na štěrk s ev.č. 8001 - 8004.

Veřejnosti nebyly přístupné ani odstavené vraky starých dvounápravových tramvají, které by do budoucna měly být snad opraveny.

Nepřístupné byly i vyřazené vozy T3 číselné řady 700 neodvratně čekající na svůj osud, ani vyřazená tramvaj K2 ev.č. 804 s vlnitými plechy na bočnicích, kterou údajně v ostravských podmínkách nelze zachránit. Poslední dostupné informaci o voze K2 jsou takové, že o ni projevil zájem DP Moskva jakožto historické vozidlo.

Jízdy historických vozidel:

Mezi vozovnou Poruba a ústředními dílnami byly v provozu dvě historické linky. První, tramvajová, spojovala dílny s východní bránou vozovny. Druhá, polookružní autobusová, rovněž, avšak s bonusovým průjezdem přes sídliště Poruba. Jízdné bylo stanoveno na 20,- Kč, pro děti od 6 do 15 let polovic. Drobnou vadou na kráse bylo používání jízdenek, které byly předtištěny pro jiné historické vozidlo. Pokud pomineme některé prohřešky, resp. odchylky stavu historických vozidel od původního stavu, bylo zajímavé sledovat radost návštěvníků, když spatřili některé z vozidel, k němuž mají citovou vazbu zejména z dětství.

O jízdy historickými vozy byl tradičně vysoký zájem, který v odpoledních hodinách pozvolna polevoval. Vozy pedlovaly ostošest, pouze Ikarus 280 ev.č. 4070 potkala technická závada, která mu znemožnila zdárné pokračování.

Posledním autobusovým historickým vozem, který v 15:58 vyjel se stala Karosa B731 ev.č. 6160. Ta se zároveň stala i jakýmsi sběrným vozem, neboť posádka vozu odstraňovala po trase linky již nepotřebné jízdní řády. Poslední tramvaj , která krátce po 16. hodině vyjela na poslední jízdu s cestujícími, byla T1 ev.č. 528.

Závěr:

Celá akce se odbyla za nádherného slunečného počasí, perfektně organizačně připravena a za úsměvů, pochopení a pohodové nálady všech zúčastněných osob z Dopravního podniku Ostrava i Kroužku přátel městské dopravy, za což jim patří obrovský dík.

Seznam provozovaných historických vozů na zvláštních linkách:

1. 21 E.M.V.
2. 25 + 69 E.M.V + V.V.
3. 94 + 269 E.M.V + V.V.
4. 528 ČKD T1
5. 681 ČKD T2
6. 247 + 141 Škoda 706 RTO + Karosa B40
7. 4070 Ikarus 280.10
8. 5842 Karosa ŠM11
9. 6160 Karosa B731

© M. Babický 2010

1.6.2010 Postřehy z prvního dne výluky v Řepích.

Rekonstrukce šestikilometrového úseku dvoukolejné trati zahrnuje mj. modernizaci tramvajového obratiště Sídliště Řepy a také vjezdů/výjezdů z/do tramvajové smyčky Kotlářka a vozovny Motol. Využity budou nové tra'tové prvky mj.za použití otevřeného svršku a kolejnic S49. Zastávky budou uzpůsobeny pro provoz nízkopodlažní vozů, a v zastávce Kavalírka bude usnadněn přestup z tramvaje na autobus a obráceně. Stavební práce budou realizovány v rámci tří etap v následujících termínech a úsecích:

Úsek tramvajové trati :

1. I. etapa Motol – Sídliště Řepy (od 1. do 24. 6. 2010 resp. 1.7.2010)
2. II. etapa Anděl – Sídliště Řepy
3. III. etapa Vozovna Motol (Kotlářka) – Sídliště Řepy

Celá výluka má trvat od 1. 6. 2010 do 30.9.2010. Ta se týká zejména linek č. 4, 6, 7, 9, 10, 16, 58 a 59, avšak má vliv i na další. V provozu jsou pak výlukové linky NAD X-9 v trase Motol - Sídliště Řep, dále noční X-58 v trase Kavalírka – Sídliště Řepy a NVD S65, která je v provozu jen v pracovní dny (Praha-Smíchov, Na Knížecí – Praha, Zličín).

Během prvního dne výluky dělníci začali intenzivně pracovat na rekonstrukci tramvajové trati. Celý úsek Sídl. Řepy - Motol byl rozdělen na několik úseků, kde se pracovníci zejména firmy Eurovia ex SSŽ (Stavby silnic a železnic) velmi činili, avšak pro nezaujatého pozorovatele byl zvláštní fakt, že zatímco některé úseky již byly zbaveny kolejnic nebo jsou těsně před vyjmutím, jiné jsou dosud ve stavu původním. V souvislosti s komplexní rekonstrukcí tak zaniknou v obratišti Sídl. Řepy další dvě čepové výhybky s elektromagnetickým přestavníkem, které jsou v Praze již velmi řídký úkaz.

Vyloučený úsek končí v těsné blízkosti přemostění Plzeňské ulice, kde je nainstalována povrchový výhybka typu Kalifornien pro obracení vozů KT8D5 a KT8D5RN2P na lince 9.

NVD linkou S65 se ukázala jako velmi dobrý a rychlý způsob dopravy osob z řepského sídliště na metro, vždyť cestování trvá cca pouhých 23 minut. Na linku jsou nasazovány Regionovy, se kterými je cestování velmi pohodlné. Někdo může ocenit i čersvé spuštění tzv. plné integrace na trati 122, tedy jízdu na jednotlivé jízdenky. Cestující si během cesty mohou prohlédnout i různé přírodní scenérie. Jediná vada na kráse je "území nikoho", těsně před dočasně zřízenou zastávkou Praha-Na Knížecí. Zarostlé koleje, haldy zeminy, všudypřítomné haldy odpadků - to jistě není pohled, se kterým by se kdokoliv rád pochlubil.
NAD X-9 zajišťuje garáž Řepy a funguje vcelku dobře, autobusy trápí jen nepravidelnosti, způsobené nerovnoměrným přesunem cestujících a hustotou individuální dopravy. Na linku jsou nasazovány kloubové autobusy, některé i nízkopodlažní. Pro zajímavost, v první den provozu se zde objevily různá vozidla např. Karosa B741 ev.č. 6107, Karosa B941 ev.č. 6200, kloubový Citybus ev.č. 6548 nebo SOR NB18 ev.č. 6632.

Informovanost cestujících je na výborné úrovni, byly zřízeny zvláštní mobilní stanoviště s letáky na konečné Sídliště Řepy a u tramvajové zastávky Anděl. Samozřejmostí jsou bezchybné výlepy jízdních řádů, výlukových letáku a instalace informačních cedulí.

Organizačně je vše dobře připraveno, avšak hustota tramvajových vlaků v zastávce Anděl se díky nízké propustnosti křižovatek stala de facto líhní tramvajových konvojů. Vzhledem k tomu, že je zde velmi vysoký pohyb cestujících, kteří zde různé kličkují, zejména ve snaze přestoupit na autobus, stává se zmíněná oblast pro všechny účastníky silničního provozu velmi nebezpečnou.

Prameny:

1. www.dpp.cz
2. www.ropid.cz
3. www.cdrail.cz
4. www.eurovia.cz
5. osobní poznámky

© M. Babický 2010

30. 1. 2010 Dopravní ročenka - Česká republika 2009

Leden:

1. Brno * Po více než desetiletí konečně zahájen ostrý provoz nízkopodlažní tramvaje ČKD RT6N1.
2. Brno * Dramatické zvýšení cen jízdného v MHD.
3. Ústí n. Orlicí * Petice za záchranu historického železničního nádraží v Ústí n. Orlicí.

Březen:

1. Ostrava * Do zkušebního provozu zařazen prototyp zkušebního trolejbusu SOR TN 12A.

Květen:

1. Praha * Proběhly oslavy 35 let pražského metra.
2. Ostrava * 60 let DP Ostrava.

Červen:

1. České Budějovice * 100 let MHD v Českých Budějovicích.
2. Plzeň * 110 let MHD v Plzni.
3. Plzeň * 150 let Škody Plzeň.
4. Praha * Dopravce Hotliner změnil evidenční značení svých autobusů na číselnou řadu 9501 - 9560. Doposud měl dopravce přiděleny řady 1050 - 1099, 1171 - 1200.
5. Praha * Otevřena nová odbavovací hala autobusového nádraží na Florenci.
6. Praha * Zahájení zkušebního provozu prototypu tramvaje Škoda 15T ForCity.

Červenec:

1. Praha * Na pražském Smíchově slavnostně otevřeno modelové kolejiště Království železnic.
2. Praha * Slavnostně ukončen provoz sovětských souprav typu 81.717 a 81.714.
3. Praha * V Praze 6 vznikl památník první trolejbusové linky v Praze.
4. Jihlava * Kvůli technickým komplikacím se nepodařilo spustit ostrý provoz elektronické jízdenky - Jihlavské karty.
5. Kolín * Společnost Veolia Transport Východní Čechy a. s. rozšířila svůj vozový park o nový plně nízkopodlažní autobus SOR NB12 CITY
6. Liberec * Spuštěn tarifní systém IDOL (integrovaný dopravní systém Libereckého kraje).
7. Neratovice * Nasazení historicky prvního vodíkového autobusu (TriHyBus) a navíc vyvinutého v ČR.

Srpen:

1. Brno * 140 let MHD v Brně.
2. Praha * DP Praha obdržel první dodávku autobusů SOR NB 12 City z několikasetkusové objednané serie.
3. Jihlava * 100 let MHD v Jihlavě.

Září:

1. Brno * Do provozu MHD zařazen první minibus MAVE-Fiat CiBus ENA Maxi.
2. Brno * Zprovozněna další tramvaj typu RT6N1.
3. Brno * Novodobý prvopočátek provozování třívozových tramvajových vlaků.
4. Praha * DP Praha obdržel první dodávku autobusů SOR NB 18 City z několikasetkusové objednané serie.
5. Praha * DP Praha vyřadil z vozového parku nízkopodlažní tramvaje RT6N1 (RT6N2).
6. Praha * DP Praha zařadil do muzejních sbírek vůz ČKD T3M ev.č. 8084.

Říjen:

1. Praha * Ukončena výroba kolejových vozidel v SKV Zličín a zároveň vyexpedovány poslední 3 soupravy metra typu M1 pro DP Praha.
2. Přerov * Změna MHD z dopravce Veolia Transport Morava na Slovenská autobusová doprava Trnava.

Listopad:

1. Praha * Po nelehkých vyjednáváních zažehnána stávka zaměstnanců DP Praha.
2. Praha * Aféra Opencard.
3. Pardubice * Vybudována plynová stanice CNG a nakoupeny nové plynové autobusy.

Prosinec:

1. Praha * Do vozového parku zařazeny elektrobusy ZEUS M 200 E ev.č. 3001 a 3002 (nasazeny v lednu 2010 na lince 292).

© M. Babický 2010

26. 6. 2008 Helena Soukupová, Communication Works.

Pracovníci městské hromadné dopravy jsou lépe jazykově a komunikačně vybaveni Projekt Vstřícná a přístupná Praha - rozvoj jazykových a komunikačních dovedností pracovníků městské hromadné dopravy Praha, 26. června 2008: "Vstřícná a přístupná Praha" je právě končící projekt společnosti Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s.r.o., spolufinancovaný Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a Magistrátem hlavního města Prahy. Na realizaci se dále jako partner podílel Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. (DPP), jehož zaměstnanci tvořili cílovou skupinu projektu. Cílem projektu bylo zlepšit jazykové znalosti a komunikační dovednosti 240 pracovníků DPP, a tím přispět ke zvýšení atraktivnosti městské hromadné dopravy a potažmo i hlavního města Prahy jako oblíbené cílové destinace zahraničních turistů. Projekt odstartoval 1. srpna 2006, poslední vzdělávací kurzy absolvovali účastníci 29. května 2008. Cílovou skupinu projektu tvořili zaměstnanci DPP, kteří v rámci své pracovní náplně přicházejí do přímého kontaktu se zahraničními turisty. Konkrétně se jednalo o zaměstnance oddělení Informační střediska, oddělení Přepravní kontroly (revizoři) a odboru Správy stanic (staniční personál metra). Úkolem projektu bylo vytvořit výukový program, který by pomohl zaměstnancům Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. efektivně komunikovat se zahraničními turisty, jejichž přítomnost v hlavním městě každým rokem roste. Převažující náplní projektu byla tedy realizace jazykových kurzů - každý z výše uvedených zaměstnanců se zúčastnil 24-týdenního jazykového kurzu anglického nebo německého jazyka (všichni absolvovali kurz angličtiny, revizoři také kurz němčiny). Na jazykové vzdělávání navazoval kurz komunikačních dovedností a mezikulturní citlivosti v rozsahu 2 dnů. Jazykové kurzy byly tématicky zaměřeny na dopravní terminologii a na schopnost každodenní komunikace se zahraničními turisty. Účastníci kurzů komunikačních dovedností se pak učili lépe si uvědomovat, jak jejich chování působí na okolí, lépe a včas zachycovat zdroje možných nedorozumění a efektivně a jasně komunikovat s nejrůznějšími protějšky a v různých situacích - to vše v rámci zásad slušného a zdvořilého vystupování v kontaktu se zákazníkem. Kromě navýšení kvalifikace a prohloubení příslušných vědomostí účastníků bylo cílem projektu také posílení motivace k budoucímu aktivnímu využití nabytých zkušeností a k dalšímu seberozvoji. Širším cílem projektu pak bylo přispět ke zlepšení "image" Prahy mezi zahraničními návštěvníky, k rozvoji sektoru cestovního ruchu jako takového, k propagaci Prahy jako přívětivé turistické destinace s rozvinutou infrastrukturou a k účinnějšímu marketingu cestovního ruchu v ČR. V průběhu 2 let bylo do celého projektu zapojeno 250 zaměstnanců DPP, přičemž největší skupinu tvořili pracovníci Přepravní kontroly (123 osob). Pracovníci Správy stanic pak představovali skupinu o velikosti 87 osob a pracovníků oddělení Informační střediska bylo proškoleno celkem 40. Závěrečné hodnocení získaných znalostí zaměstnanců DPP ukázalo, že již v průběhu několika měsíců realizace jazykových kurzů u nich došlo k výraznému rozšíření slovní zásoby a ke zlepšení komunikačních dovedností v daném jazyce. Pracovníci DPP jsou tak nyní díky absolvovaným kurzům lépe jazykově vybaveni a mohou při výkonu svého povolání lépe zvládat situace, v nichž přicházejí do kontaktu se zahraničními turisty. Dle vyjádření samotných účastníků spatřují největší přínos absolvování kurzů v nabytí větší jistoty při komunikaci v cizím jazyce, rozšíření slovní zásoby v oblasti dopravní terminologie, ale také ve zlepšení komunikačních dovedností s důrazem na využití asertivity a zvládání stresových situací při jednání s problémovými cestujícími. "Domnívám se, že projekt splnil cíle a očekávání všech participujících stran, a že poskytnutá dotace z programu JPD3 byla maximálně využita. Zaměstnanci Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. si nejen prohloubili znalosti z obou jazyků, ale umí nyní také lépe komunikovat a reagovat na požadavky návštěvníků metropole.", řekl manažer projektu Sean Turner. Ze zlepšení služeb poskytovaných zaměstnanci DPP budou mimo návštěvníků Prahy profitovat také samotní občané Prahy. Vyšší kvalita služeb výhradního provozovatele městské hromadné dopravy v metropoli přispěje ke zlepšení životních podmínek a zároveň k zatraktivnění městské hromadné dopravy obecně. © Helena Soukupová, Communication Works 2008

zpracoval M. Babický 2008

28.7.2007 Vozový park tramvají DP Praha k 2. 5. 2007

Hloubětín (provozovna 1) * ve stavu celkem 109 + 5 vozů

1. T3M - 8005, 8006, 8008-8010, 8012, 8013, 8015, 8018-8021, 8027, 8029, 8032, 8036-8039, 8042, 8043, 8046, 8048, 8051, 8053-8055, 8058-8068, 8070, 8072-8083, 8085, 8087-8091, 8093, 8096, 8099-8103, 8105, 8106
2. KT8D5 - 9001, 9003, 9004, 9005, 9007-9011, 9013-9017, 9020, 9021, 9023, 9025, 9028-9030, 9034, 9036, 9038, 9039, 9041, 9042, 9044, 9046-9048
3. KT8D5.RN2P - 9052, 9062, 9069, 9072, 9074, 9077, 9081-9083, 9085, 9090
4. REKO KT8D5 -->KT8D5.RN2P - 9018, 9026, 9037, 9043, 9045

Kobylisy (provozovna 2) * ve stavu celkem 145 + 21 vozů

1. T3 - 6816, 6821, 6825-6828, 6831, 6841, 6852, 6862, 6863, 6866, 6867, 6871, 6881, 6886, 6888, 6890, 6892, 6903, 6909, 6919, 6932, 6948, 6949, 6954, 6957, 6959, 6964, 6965
2. T3R.P - 8414-8528
3. REKO T3 -->T3R.P - 6509, 6664, 6687, 6720, 6780, 6795, 6836, 6842, 6851, 6873, 6894, 6901, 6906, 6907, 6910, 6915, 6951, 6953, 6962, 6963
4. REKO T3M -->T3R.P - 8069

Motol (provozovna 3) * ve stavu celkem 146 vozů

1. T3R.PV - 8159-8168
2. T6A5 - 8601-8730
3. 14T - 9111, 9113, 9115, 9117, 9119, 9121

Pankrác (provozovna 4) * ve stavu celkem 153 vozů

1. T3RP - 8211-8245, 8300-8413
2. RT6N1 - 9102-9104 (dlouhodobě neprovozní)
3. RT6N2 - 9101 (dlouhodobě neprovozní)

Strašnice (provozovna 5) * ve stavu celkem 132 vozů

1. T3 - 6710, 6796, 6813, 6815, 6859, 6864, 6865, 6870, 6876, 6889, 6900, 6921, 6929, 6931, 6938, 6940, 6944, 6945, 6958
2. T3M - 8014, 8016, 8017, 8022-8025, 8031, 8034, 8035, 8040, 8044, 8045, 8047, 8049, 8050, 8052, 8057, 8084, 8086, 8094, 8095, 8098
3. T3SU - 7001-7003, 7006, 7008-7020
4. T3SUCS - 7021-7085, 7268, 7269
5. 14T - 9112, 9114, 9116, 9118, 9120, 9122

Vokovice (provozovna 7) * ve stavu celkem 138 + 4 vozy

1. T3SUCS - 7086-7090, 7092-7112, 7114-7127, 7130-7203
2. T3R.PV - 8151-8158, 8169-8182
3. T3R.PLF - 8251, 8252
4. GO karoserie 6736 (reko na T3R.PLF ev. č. 8254), 7204 (reko na T3R.PLF ev. č. 8253), 6721 (reko na T3R.PV ev. č. 8183) , 8033 (reko na T3R.PV ev. č. 8184)

Žižkov (provozovna 8) * ve stavu celkem 110 + 1 vůz

1. T3SUCS - 7091, 7113, 7128, 7129, 7205-7267, 7270-7271, 7273-7292
2. T6A5 - 8600, 8731-8750
3. REKO T3 SUCS -->T3R.P - 7272

Přehled provozovaných typů tramvají
Typ	Počet
T3	49
T3 v rekonstrukci	22
T3M	90
T3M v rekonstrukci	2
T3SU, T3SUCS	287
T3SU, T3SUCS v rekonstrukci	2
T3R.PLF	2
T3R.P	264
T3R.PV	32
T6A5	151
KT8D5	31
KT8D5 v rekonstrukci	5
KT8D5.RN2P	11
RT6N1	3
RT6N2	1
14T	12
Celkový počet vozů	964

Prameny: oficiální přehled DP Praha
  © M. Babický 2007

11. 2. 2007 Vozový park COMETT PLUS Tábor k 31. 10. 2006

Divize MHD:

Karosa B 732: (10 vozů)
RZ	R. V.
TA 96-57	1990
TAA 01-10	1991
TAA 01-20	1991
TAA 08-48	1993
TAA 14-71	1994
TAA 21-25	1996
TAA 24-66	1996
TAA 24-77	1996
TAA 24-88	1996
2C3 4251	1994

Karosa B 832:   (1 vůz)
RZ	R. V.
TAA 46-80	1999

Karosa B 932: (1 vůz)
RZ	R. V.
TAL 28-61	2000

Karosa B 952: (4 vozy)
RZ	R. V.
1C5 5762	2002
1C5 5763	2002
2C1 7344	2003
2C5 4116	2004

Karosa B 741: (1 vůz)
RZ	R. V.
TAA 01-30	1991

Karosa B 961: (2 vozy)
RZ	R. V.
TAL 49-97	2001
2C5 4117	2004

Ikarus 280.08: (1 vůz)
RZ	R. V.
TAJ 60-88	1988

Ikarus 280.87: (2 vozy)
RZ	R. V.
TAA 39-93	1997
TAA 39-99	1997

Ikarus 412: (4 vozy)
RZ	R. V.
TAA 32-06	1998
TAA 32-07	1998
TAL 30-04	2000
TAL 30-39	2001

Ikarus 417: (1 vůz)
RZ	R. V.
TAA 49-99	1999

Irisbus Citybus 12M: (3 vozy)
RZ	R. V.
1C1 2012	2002
2C0 8955	2003
2C5 4319	2005

Irisbus Citybus 18M: (1 vůz)
RZ	R. V.
2C1 7275	2003

Irisbus Citelis 12M: (4 vozy)
RZ	R. V.
2C1 1032	2005
2C1 1034	2005
2C1 1035	2005
2C1 1036	2005

Irisbus Citelis 18M: (2 vozy)
RZ	R. V.
2C1 1186	2005
2C1 1187	2005

Irisbus Citelis CNG 18M:(1 vůz)
RZ	R. V.
2C7 8614	2006

SOR BN 12: (2 vozy)
RZ	R. V.
2C1 1185	2005
2C7 9437	2006

Prameny: oficiální přehled COMETT PLUS Tábor
  © J. Veselý, M. Babický 2007

30. 1. 2007 Vozový park tramvají DP Praha k 2. 1. 2007

Hloubětín (provozovna 1) * ve stavu celkem 105 + 4 vozy

1. T3M - 8006, 8009, 8010, 8013, 8015, 8018, 8021, 8027, 8029, 8032, 8036-8039, 8042, 8043, 8046, 8048, 8051, 8053-8055, 8058-8070, 8072-8083, 8085, 8087-8091, 8093, 8096, 8099-8103, 8105, 8106
2. KT8D5 - 9001, 9003, 9004, 9005, 9007-9011, 9013-9018, 9020, 9021, 9023, 9025, 9026, 9028-9030, 9034, 9036, 9038, 9039, 9041, 9042, 9044-9048
3. KT8D5.RN2P - 9062, 9069, 9072, 9074, 9081-9083, 9085, 9090
4. REKO KT8D5 -->KT8D5.RN2P - 9002, 9027, 9037, 9043

Kobylisy (provozovna 2) * ve stavu celkem 141 + 22 vozů

1. T3 - 6816, 6821, 6825-6828, 6831, 6836, 6841, 6842, 6851, 6852, 6862, 6863, 6866, 6867, 6871, 6873, 6881, 6886, 6890, 6892, 6901, 6903, 6906, 6907, 6909, 6910, 6915, 6919, 6932, 6948, 6949, 6954, 6957, 6959, 6963, 6964, 6965
2. T3R.P - 8414-8514
3. REKO T3 -->T3R.P - 6509, 6514, 6664, 6687, 6704, 6777, 6780, 6795, 6837, 6854, 6861, 6879, 6882, 6893, 6905, 6918, 6951-6953, 6962
4. REKO T3M -->T3R.P - 8092, 8104

Motol (provozovna 3) * ve stavu celkem 145 vozů

1. T3R.PV - 8157-8168
2. T6A5 - 8601-8730
3. 14T - 9111, 9113, 9115

Pankrác (provozovna 4) * ve stavu celkem 153 vozů

1. T3RP - 8211-8245, 8300-8413
2. RT6N1 - 9102-9104 (dlouhodobě neprovozní)
3. RT6N2 - 9101 (dlouhodobě neprovozní)

Strašnice (provozovna 5) * ve stavu celkem 142 vozů

1. T3 - 6710, 6720, 6721, 6736, 6796, 6813, 6815, 6859, 6864, 6865, 6870, 6876, 6889, 6894, 6900, 6921, 6929, 6931, 6938, 6940, 6944, 6945, 6958
2. T3M - 8005, 8008, 8012, 8014, 8016, 8017, 8019, 8020, 8022-8025, 8031, 8033-8035, 8040, 8044, 8047, 8049, 8050, 8052, 8057, 8084, 8086, 8094, 8095, 8097, 8098, 8200
3. T3SU - 7001-7003, 7006, 7008-7020
4. T3SUCS - 7021-7085, 7268, 7269
5. 14T - 9112, 9114

Vokovice (provozovna 7) * ve stavu celkem 133 + 2 vozů

1. T3SUCS - 7086-7090, 7092-7112, 7114-7127, 7130-7203
2. T3R.PV - 8151-8156, 8169-8180
3. T3R.PLF - 8251
4. GO karoserie 6749 (reko na T3R.PLF ev. č. 8252), 6781 (reko na T3R.PV ev. č. 8180)

Žižkov (provozovna 8) * ve stavu celkem 112 vozů

1. T3SUCS - 7091, 7113, 7128, 7129, 7204-7267, 7270-7292
2. T6A5 - 8600, 8731-8750

Přehled provozovaných typů tramvají
Typ	Počet
T3	63
T3 v rekonstrukci	22
T3M	93
T3M v rekonstrukci	2
T3SU, T3SUCS	289
T3R.PLF	1
T3R.P	250
T3R.PV	30
T6A5	151
KT8D5	34
KT8D5 v rekonstrukci	4
KT8D5.RN2P	9
RT6N1	3
RT6N2	1
14T	5
Celkový počet vozů	957

Prameny: oficiální přehled DP Praha
  © M. Babický 2007

5. 7. 2006 Autobusem 706 RTO na pravidelné lince.

Je neděle ráno, šestnáctého dubna dvoutisícíhošestého roku. Všední víkendový den, ale přesto výjimečný. Po letech se na pravidelnou linku opět vrací autobus Škoda 706 RTO. Je právě 16. 4. 2006 8:44 hodin, do areálu ÚAN Florenc vjíždí za udiveného pohledu cestujících historický autobus 706 RTO z roku 1971, aby odvezl cestující z Prahy do Harrachova. Řidič a majitel firmy v jedné osobě Jan Kukla odstavuje vůz u stání č. 23 a jde do kanceláře ÚAN Florenc převzít list s místenkovými rezervacemi AMS.

Zde je zapotřebí zmínit několik slov o dopravci.

Firma Kukabus - Jan Kukla byla založena v lednu 1996. Zpočátku byly provoz zajišťován vozy Karosa ŠD 11, které v té době působily již velmi historicky. Později se vozový park rozrostl na velmi různorodý vozový park autobusů Karosa C 735, LC 735, 736, Setra S 215 HD, Karosa ŠD 11 Tourist a Škoda 706 RTO LUX. Firma provozuje linkovou a smluvní vnitrozemskou dopravu a zájezdovou a smluvní dopravu v zahraničí. Oblíbené jsou též jízdy historickým vozem RTO, které jsou mj. prezentovány i při celostátních srazech autobusů RTO v Lešanech. Firma zajišťuje i dopravu vodáků, lyžařů a cyklistů s veškerým vybavením. Od 6. 1. 2006 byla zahájen provoz nové dálkové linky 167 109 Praha - Harrachov. Specialitou je možnost rezervace místenky krátkou textovou zprávou (SMS) přes mobilní telefon.

Nyní zpět ke zmiňované jízdě vozu RTO.

Po převzetí náležitostí z AMS se řidič vrací zpět k vozidlu a zpřístupňuje cestujícím zavazadlové prostory. Následně míří do vozu a věnuje se kontrole a prodeji jízdenek. Jízdenky tiskne na jehličkové tiskárně na papír s logem dnes již neexistujícího ČSAD Blansko. Po ukončení prodeje jízdenek řidič cestující krátce přivítá a rozdá každému z nich okopírovaný kapesní jízdní řád linky 167 109 Praha - Harrachov.

Někteří cestující jsou ze skutečnosti jízdy historickým vozidlem notně překvapeni, jiní to velmi vítají jako únik z šedé reality běžného víkendu.

V 9:15 hod za údivu kolemstojících osob vyjíždíme z areálu ÚAN Florenc.

Cestou míjíme Citybus DP Praha ev. č. 3324, opravdu zajímavé srovnání vozidel, jedoucích vedle sebe. Míříme dál na východ Prahy, na Lehovci se autobus RTO potkává s nízkopodlažním tramvajovým vozem Škoda 14T ev. č. 9111 na lince 3. Projíždíme okolo metra Černý Most a jedeme do Jablonce nad Nisou, kde jsme přesně podle jízdního řádu v 10:50. Autobus jede dál do Harrachova, kde je za cca hodinu.

Zpět autobus jede až v 16:40. I cestující, kteří se vracejí do Prahy jsou velmi překvapeni nasazením vozidla 706 RTO na linku.

Cesta ubíhá velmi rychle, stařičká škodovka vše stíhá dle platného jízdního řádu, jako její novější sestřičky, krajina se mění před očima jako mávnutím kouzelného proutku - přímo idylické.

Jsme několik málo kilometrů od hranice matičky Prahy, když se z motoru autobusu začne ozývat zlověstné bouchání, které rozhodně nevěstí nic dobrého. Řidič ještě chvíli drží výkon motoru na plný výkon, po chvilce však ubírá plyn a jede velmi nízkou rychlostí. Situace se ale nelepší, takže téměř na dohled od Prahy, cca 3 km od hranice, probíhá nouzové zastavení u krajnice.

Řidič zjišťuje příčinu závady a telefonicky zjišťuje od okoloprojíždějících spojů konkurenčních dopravců, zda by mu někdo odvezl pasažéry z porouchaného autobusu. Není úspěšný, což ho mrzí, tak se rozhodne, že zkusí dojet do Prahy, byť sníženou rychlostí.

Motor autobusu sice vydává zvuky jako lehký kulomet, nicméně řidiči se daří cca v 19:15, s 20 minutovým zpožděním, dojet k terminálu Černý Most, kde je konečná zastávka.

Cestující odměňují řidiče spontánním potleskem, který známe většinou jen ze zájezdových autobusů nebo z letadel. Řidič si potlesk opravdu zaslouží, podal úctyhodný výkon. Omlouvá se cestujícím za zpoždění a způsobené nepříjemnosti.

Cestující měli možná štěstí, neboť kdyby jeli v nějakém modernějším autobuse, kde vše řídí "chytrá" elektronika, která po závažnější závadě okamžitě zastaví chod vozidla, bylo by zpoždění spoje ještě větší.

Po dojezdu odstavuje řidič vůz na parkovišti u stanice metra a shání odtahové vozidlo, což se nedaří. Po delší době tak zkusí dojet nízkou rychlostí z Prahy 9 do Prahy 4, kde má firma sídlo a zejména parkovací plochu. Dílo se daří, takže po dlouhých několika desítkách minut se daří dojet do areálu, kde má vozidlo parkovací plochu. Řidič zamyká vůz a jde domů.

P. S. Za několik dní je při opravě zjištěna závada na rozvodovém systému motoru, která je bleskurychle opravena. Nasazení autobusu RTO na pravidelnou linku je velmi zajímavý počin, škoda, že byl zkalen závadou na motoru, nicméně řidič a majitel v jedné osobě přislíbil, že se zde do budoucna RTO ještě objeví.

© M. Babický 2006

21. 6. 2006 Co trápí (a nejen) pražskou MHD?

Řidiči MHD:

1. pro které je cestující jen "smeták, kaštan, hrouda, substrát"
2. kteří počítají tržbu v příměstském autobusu během jízdy
3. kteří nedodržují dopravní předpisy
4. kteří kouří za jízdy nebo přistaví do zastávky cigaretovým kouřem zamořený autobus, trolejbus nebo tramvaj
5. kteří nedodržují stanovený jízdní řád nebo trasu linky
6. kteří zastavují s autobusem nebo trolejbusem (včetně nízkopodlažních) 30 a více centimetrů od nástupní hrany
7. tramvají, kteří občas zapomínají, že řídí soupravu a nikoliv solo vůz a hrozí tím nebezpečí nehody
8. kteří nevolí vhodný a plynulý způsob jízdy
9. kteří nenechají cestující ve voze usednout a ihned akcelerují
10. autobusů, kteří si část tržby z prodeje jízdenek nechávají pro sebe
11. kteří neodpovídají na pozdrav od cestujícího
12. kteří si do autobusu dávají nadměrné množství voňavých stromečků odlišných vůní
13. kteří jezdí s otevřenými dveřmi, ať záměrně nebo omylem
14. kteří si na plošinu pro dětské kočárky nebo invalidní vozík odkládají potřeby pro mytí vozu
15. kteří se baví za jízdy s další osobou

Přepravní kontroloři:

1. kteří si vybírají jen pro ně zajímavá místa zejména na frekventovaných linkách nebo zastávkách či stanicích v centru města
2. kteří jsou vůči cestujícím arogantní

Dopravce:

1. který odstraňuje zastávkové jízdní řády před ukončením doby jejich platnosti
2. Dopravní podnik Praha, který se místo transformace mění v jakousi podivnou politickou stranu
3. který má špatnou návaznost spojů, dlouhé intervaly, nevhodné linkové vedení, nevyvážený proklad spojů, nevyvážená přepravní nabídka
4. když má špinavá vozidla
5. když je nepořádek ve stanicích metra
6. který má ve stavu vozidla, která nesplňují technické podmínky provozu nebo vykazují velmi silné stopy opotřebení
7. který nasazuje na zatížené linky nevhodné typy autobusů pro přepravu dětských kočárků nebo inalidních vozíků
8. který vytrvale znovuosazuje skla do zastávkových přístřešků trvale ničených vandaly
9. který vypravuje vozidla s neúplnými nebo dezinformačními vozovými orientacemi

Cestující:

1. pubescenti (mládež), kteří "sockou" neboli MHD opovrhují, ale vzhledem k tomu, že nemají mnoho alternativ, stejně jejích služeb využívají
2. kteří si sedají v zašpiněném oděvu na sedačky
3. důchodci, pro něž je boj o prázdné místo k sezení ve voze MHD prvořadý
4. bezdomovci, kteří zápachem a znečistěným zevnějškem odpuzují slušné cestující a znečišťují vozidlo
5. cizinci, kteří se domnívají, že vozidlo MHD je jen pro ně a svým hlučným chováním to dávají najevo
6. zahraniční dělníci, pro které je osobní hygiena velmi podřadná činnost
7. kuřáci na zastávkách MHD
8. kuřáci ve voidlech MHD a prostorách metra
9. kteří si hlasitě vyřizují firemní nebo soukromé hovory ve vozodlech MHD
10. kteří si myslí, že jejich malinký pejsek bez košíku určitě nikoho nekousne
11. kteří s batohem na zádech omezují spolucestující
12. kteří ostatní blokují při nástupu a výstupu
13. vandalové, pro které je důležité, aby toho zničili co nejvíce
14. kteří odkládají své psy na sedadla vozidel
15. bez platného jízdního dokladu
16. kteří konzumují potraviny a nápoje ve vozidlech a prostorách, kde je to zakázáno
17. kteří nepustí starší osobu nebo malé dítě sednout
18. kteří neznají přepravní řád

Obecné:

1. nevhodná čalouněná textilní sedadla ve vozidlech
2. individuální automobilová doprava, která velmi citelně omezuje provoz té veřejné
3. nízká preference vozidel MHD
4. vysoký počet bezdomovců, kteří okupují zastávky a vozidla MHD
5. minimální dohled Policie ČR a obecních policií na bezpečností provozu
6. nedostatčený počet nízkopodlažních vozidel
7. nízká prorita ve výstavbě nových tramvajových a trolejbusových tratí
8. v Praze hrozící zamoření centra města midibusy místo tramvají
9. v Praze zavrhnutí výstavby doplňkových trolejbusových tratí
10. spejeři, před kterými neobstojí žádná volná plocha
11. nízké procento integrace zastávek ČD do systému MHD
12. nevhodné vozové tiskárny jízdenek, které používají termopapír, který rozhodně není trvanlivý
13. zástupci města, kteří nepreferují ekologickou trakci

© M. Babický 2006

1. 6. 2006 Historická a modelová železnice ve Vrčeni

Vrčeň u Nepomuku, malá obec cca 1,5 km vzdálená od železničního nádraží v Nepomuku, má cca 326 obyvatel a ač to tak nevypadá, může nabídnout železničním příznivcům vše, nad čím jim srdce zaplesá radostí.

Na ploše 20m² čeká na fanoušky skutečné i modelové železnice nádherný skvost v podobě obrovského kolejiště rozchodu 12 mm (měřítko 1:120) TT, kde se nachází 136 m kolejí, 65 výhybek, 124 semaforů, 15 mostů, 15 tunelů a 3270 stromů. To vše je umístěno v podkroví rodinného domu.

Kolejiště drží rekord u točny a remízy, které jsou největší v České republice, neboť se zde nachází 25 stání. Nádraží také není žádný "drobeček", jelikož má 27 odstavných kolejí. Funkční kabinková lanová dráha se nádherně vyjímá nad kolejištěm.

Kolejiště je kompletně zatrolejováno, takže lokomotivy mají možnost odebírat proud i z pantografů.

Na části kolejiště jsou úzkorozchodné koleje, které jsou použity z modelové železnice velikosti N (meřítko 1:160).

Ač je to zvláštní, kolejiště žije zejména v zimních měsících, kdy jsou plánovitě prováděny noční jízdy, resp. jízdy vlaků za nočního osvětlení kolejiště.

Příznivci skutečné železnice si zde dozajista najdou své, pod střechou jsou umístěny různé předměty z provozu železnic na Plzeňsku, některé jsou i z předminulého století.

Historická a modelová železnice byla pro veřejnost zpřístupněna v září 2005, přičemž k 31. 5. 2006 tuto expozici navštívilo 867 zájemců.

Majiteli, panu Jaroslavu Navrátilovi rozhodně nechybí chuť a plány do budoucna. V nejbližší době se chystá rozšíření kolejiště velikosti N, dále především výstavba nového kolejiště velikosti H0 (měřítko 1:87), na zahradě pak výstavba skutečného stavědlového domku, kde bude umístěn sedmipákový stavědlový přístroj a instalováno návěstidlo.

Pro veřejnost jsou návštěvní hodiny v pondělí - pátek od 15:30 do 19:30, o sobotách, nedělích a svátcích od 10:00 do 19:30. Maximální počet návštěvníků je omezen 10 osobami, děti do 15 let pouze v doprovodu starších osob. Pro bezproblémovou prohlídku s výkladem, který trvá cca hodinu, je lépe se předem telefonicky objednat. Vstupné dobrovolné.

Adresa expozice:

Jaroslav Navrátil
Vrčeň 15
335 41
Tel: 371 580 188

© M. Babický 2006 

30. 12. 2005 Návrhy nové podoby Václavského náměstí

Radnice Městské části Praha 1 uspořádala v období od 12. prosince 2005 do 6. ledna 2006 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí výstavu architektonických návrhů na úpravu Václavského náměstí. 

Některé návrhy jsou velmi zdařilé, některé průměrné a některé nefunkční. V podstatě ve všech návrzích jsou parkovací místa situovány do podzemí pod plochu dnešního náměstí a je zde snaha o omezení a přesun severojižní magistrály za budovu Muzea a do podzemí. Pokud návrh předpokládá výstavbu tramvajových tratí (TT), je to zejména v ulicích 28. října, Příkopy, Václavské náměstí (VN), Vinohradská, Wilsonova s napojením cca u dnešní tram. zastávky Hlavní nádraží, ale i Mezibranská, Politických vězňů a Panská.

Návrhy jsou zde posuzovány zejména podle obsluhy VN a přilehlého okolí komplexní tramvajovou dopravou. 

Soutěžní návrh č. 25 - I. cena

* TÝM CÍGLER MARANI ARCHITECTS S. R. O.

- výstavba TT v ulicích 28. října, Příkopy, Václavské náměstí (dále jen VN) včetně kompletního křížení se stávající TT uprostřed VN, Vinohradská 

- zavedení kyvadlové linky s provozem historických obousměrných tramvají z dolní do horní části VN

- návrh počítá s velkým množstvím zeleně

- subjektivní hodnocení Citytrans: velmi zajímavý a příjemný návrh

+ (na pláncích jsou uvedeny nákresy tramvají typu T3P, fotografie téhož typu, ale zřejmě nedopatřením se dostala na světlo fotografie T3P s dveřmi na levoboku)

Soutěžní návrh č. 5 - III. cena

* TÝM ART2ARCHITECTURE LONDON LTD.

-  výstavba TT pouze od Muzea do středu VN

- velmi vzdušná podoba náměstí

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

+ (na plánku je fotografie KT8D5)

 Soutěžní návrh č. 10 - III. cena

* ARCHITEKTONICKÝ ATELIER MCA

-  výstavba TT 28. října, Příkopy, napojení na VN pouze z Příkopů, uprostřed VN pouze částečné propojení se stávající TT, dále pokračování do Vinohradské

- návrh se zaměřuje spíše  na obsluhu minibusy na VN i okolí

- až příliš mnoho zeleně 

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

 Soutěžní návrh č. 21 - III. cena

* ING ARCH JAN NĚMEC

-  výstavba TT  28. října, Příkopy, VN až do Vinohradské obnovuje v plném rozsahu, také úplnou křižovatku včetně odbočení do Wilsonovy  u budovy RFE před Hlavní nádraží

- zanechává však poměrně velkou volnost individuální automobilové dopravě (IAD)

- subjektivní hodnocení Citytrans: velmi líbivý  návrh

 Soutěžní návrh č. 20 - odměna

* ING ARCH HANA ZACHOVÁ

-  výstavba TT Příkopy, 28. října (pouze splítka),  průtah VN k Vinohradské bez křížení uprostřed náměstí

- předpokládá též dopravu elektrobusy

- podoba náměstí kopíruje "francouzský styl" 

+ (na plánku je zakreslen typ RT6N)

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 6 - odměna

* ING ARCH HYNEK FETTERLE, ING ARCH JAN LINHA

-  výstavba TT Vinohradská, Mezibranská, Wilsonova (variantně zrušení TT ve Škrétově ulici)

- turistická TT Příkopy, 28. října, provoz hist. tramvajové linky v trase Národní - Můstek - Nám. Republiky - Dlouhá - Malostranská - Újezd - Národní - Můstek - Hybernská - Havlíčkova -  Nám. Republiky a zpět

- koňská tramvaj v celé podélné ose VN

+ (na fotografii jsou zvěčněny tramvaje T3SUCS, 14T, dvounápravový hist. vůz a koňka)

- subjektivní hodnocení Citytrans: velmi smělý návrh

 Soutěžní návrh č. 1 - odměna

* ING ARCH LADISLAV OLIVA, ING ARCH MARTIN OLIVA, ING ARCH JAN OTT

-  výstavba TT Příkopy, 28. října, VN, Wilsonova, Vinohradská

- excentrické vedení TT přes VN

- zrušení TT Vodičkova, Jindřišská

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 11 - odměna

 * ING ARCH MARTIN KLEJNA,  ING ARCH PETR ZÁLUSKÝ,  ING ARCH PAVEL PODLIPNÝ, ZUZANA KOLÁŘOVÁ

- zachování TT ve stávajícím rozsahu

- zavedení hybridní tramvaje (vodíkový pohon) na pneumatikách

- solo i kloubová vozidla dle prostorových možností - jakási kombinace tramvaje, autobusu a trolejbusu

- linkové vedení je předpokládáno z centra města na Smíchov, Žižkov, Vinohrady, Vršovice

- subjektivní hodnocení Citytrans: odvážný návrh

Soutěžní návrh č. 19 - odměna

* ING ARCH MICHAL BERNART, ING ARCH IVAN BRADÁČ, ING ARCH JANA MORAVCOVÁ

- výstavba TT Příkopy, 28. října, VN - pouze částečný trojúhelník uprostřed náměstí, kompletní trojúhelník Wilsonova, Vinohradská

- velmi moderní architektonické prvky

- subjektivní hodnocení Citytrans: zajímavý návrh

Soutěžní návrh č. 23 - odměna

* ING JAN ROHÁČ, ING ARCH STANISLAV PLACHÝ, ING ARCH JAROSLAV PROCHÁZKA

- různé varianty výstavby TT Příkopy, 28. října, VN, Vinohradská, Wilsonova (není primární)

- subjektivní hodnocení Citytrans: nezajímavý návrh

Soutěžní návrh č. 2

* ING ARCH TOMÁŠ BITNER

- výstavba TT Příkopy, 28. října, Vinohradská, Wilsonova, Politických vězňů, Panská

- tramvaje nejsou vedeny přes VN, ale přes paralelně vystavěnou trať v ulicích Politických vězňů a Panská

- velká svoboda IAD v oblasti VN

- subjektivní hodnocení Citytrans: obtížně realizovatelný návrh

Soutěžní návrh č. 4

* ING ARCH JIŘÍ ŠESTÁK, ING ARCH ONDŘEJ DVOŘÁK, ING ARCH JIŘÍ MATYS

- výstavba TT Příkopy, 28. října, dále varianta dolní nebo horní část VN

- pojízdné chodníky v podélné ose VN

- subjektivní hodnocení Citytrans: velmi futuristický návrh, ale naprosto nevhodný

Soutěžní návrh č. 7

* ING ARCH JAN DESANT, ING ARCH ZDENĚK KINDL, ING ARCH JAKUB ZEMAN, ING ARCH JINDŘICH ZEMAN

-  výstavba TT Vinohradská, Wilsonova,

- neřeší komplexně MHD na VN

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 8

* ING ARCH MILOŠ SYNOVEC, PETR SYNOVEC, ONDŘEJ DOULE

-  výstavba TT Vinohradská, Wilsonova komplet trojúhelník, VN pouze horní část - dolní pouze variantně

+ (na fotografii T3P, na nákresu T3SUCS )

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 9

* ING ARCH MARIE WICHSOVÁ, ING ARCH JAROSLAV TRÁVNÍČEK, ING ARCH IVAN LEJČAR, ING ARCH JAN TRÁVNÍČEK, ING ARCH JAKUB TRÁVNÍČEK

-  výstavba TT v ulicích 28. října, Příkopy, VN včetně kompletního křížení se stávající TT uprostřed VN  a napojení na Vinohradskou

- výstavba podzemní železniční stanice příměstské dopravy, situována cca u ústí vinohradských železničních tunelů s přístupem za budovou Národního muzea a v přímém propojení s vestibulem stanice metra  Muzeum.

- subjektivní hodnocení Citytrans: vynikající návrh

Soutěžní návrh č. 12

* Z ARCHITECTS S. R. O.

- výstavba TT pouze jako možnost

- subjektivní hodnocení Citytrans: obludná futuristická vize, nevhodný návrh

Soutěžní návrh č. 13

* HMARCHITEKTI, KBAS

- výstavba TT pouze Vinohradská, Wilsonova, ostatní pouze jako možnost

- desítky travnatých ostrůvků na náměstí

- pohyblivé chodníky v podélné ose VN

- subjektivní hodnocení Citytrans: podprůměrný návrh

Soutěžní návrh č. 15

* ING ARCH KAREL DOUBNER

- výstavba TT pouze horní část VN na Vinohradskou

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 29 - vyloučen ze soutěže

* ING ARCH VÁCLAV MASTNÝ, BC FRANTIŠEK KOŠAŘ, MICHAELA DYTRTOVÁ

- odpůrci návratu tramvají na VN

- subjektivní hodnocení Citytrans: nefunkční návrh

Soutěžní návrh č. 3 - vyloučen ze soutěže

* ING ARCH VÁCLAV TATÍČEK

- doprava na VN pouze mikrobusy

- subjektivní hodnocení Citytrans: velmi strohý a nefunkční návrh

Soutěžní návrh č. 14 - vyloučen ze soutěže

*  ING ARCH JAN ŠTÍPEK,  ING ARCH ANGELOS PAPADOPOULOS, MGA JAN ŠTÍPEK

-  výstavba TT Příkopy, 28. října, VN, Vinohradská

- subjektivní hodnocení Citytrans: lehce nadprůměrný návrh

Soutěžní návrh č. 27 

* ING ARCH JAN KAPLAN, ING ARCH LUKÁŠ KAPLAN, ING ARCH PAVEL KROLÁK

- typický obrázek líbivé, ale nefunkční architektury

- v první fázi počítá s výstavbou TT Vinohradská, Wilsonova

- možnost výstavby TT Příkopy, 28. října, VN mimo přímého propojení VN - Wilsonova

- výstavba manipulační TT v ulici Politických vězňů (spojka Wilsonovy a Jindřišské ulice)

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 24

* RADIM MAŘÍK, PETR HAVLÍK, PETR CEMPÍREK, TEREZA LUKÁČOVÁ, PETR MOC

-  výstavba TT Příkopy, 28. října, VN, Vinohradská, ale ve spodní části VN a v ul. 28. října počítá s výstavbou splítek

- visutá sedačková lanovka přes celé VN v podélné ose

+ (na pláncích jsou uvedeny nákresy tramvají typu T3)

- subjektivní hodnocení Citytrans: nerealizovatelný návrh

Soutěžní návrh č. 26

- ING ARCH MICHAEL KOCYCH, ING ARCH PAVEL KOCYCH, VÁCLAV SLÍVA, MGR BC MAREK DOLEJŠ, MGA KATEŘINA DUŠKOVÁ, MGR KATEŘINA JONÁŠOVÁ, KATEŘINA KRÁLÍKOVÁ

- preferuje zavedení elektrobusů na Starém městě, VN, I. P. Pavlova

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 28

- MGA MARCELA STEINBACHOVÁ, MGA BRONISLAV STRATIL, ING VLADIMÍR TOMÁNEK

-   výstavba TT Příkopy, 28. října ale bez vzájemného přímého propojení, Vinohradská, VN - zde však chybí kolejová křižovatka s tratí Jindřišská, Vodičkova

- na VN je TT vedena na okrajích náměstí

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 18

* ING ARCH HELENA SIMKOVÁ, ING ARCHEVŽEN SIMEK, ING ARCH JAROSLAV ŠIMEK, ING ARCH LUCIE TŮMOVÁ

- TT řeší až v 2. etapě

- varinta TT Vinohradská, horní část VN nebo Příkopy, 28. října a dolní část VN 

- subjektivní hodnocení Citytrans: zajímavý návrh

Soutěžní návrh č. 17

* ING MICHAL POKORNÝ, ING ARCH DANIEL PIECUCH, MGA VENDULA ŠAFÁŘOVÁ, MGR ING ARCH WIESLAW KUBICA, ING ARCH PAVEL HAŃAL

- obdoba návrhu č. 28

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

Soutěžní návrh č. 16

* ING ARCH PAVEL RADA, ING ARCH MILAN RAK PHD, ING ARCH IVETA RAKOVÁ, ING ARCH LIBOR RYDLO

- výstavba TT pouze Vinohradská, Wilsonova

- ostatní TT pouze alternativa

+ (na pláncích jsou uvedeny nákresy zelených tramvají s tyčovým sběračem - podobné vozu podzemní dráhy typu M1)

- subjektivní hodnocení Citytrans: průměrný návrh

© M. Babický 2005

18. 9. 2005 130 let MHD + DOD DP Praha 2005 - 8. ročník

23. září 1875 vyjely poprvé vozy koňky - v Praze započala éra pravidelné hromadné dopravy osob.

U této příležitosti uspořádal Dopravní podnik Praha v sobotu 17. září 2005 Den otevřených dveří v depu Hostivař, garáži Hostivař a opravnách MHD. V neděli 18. září 2005 se pak konal slavnostní průvod historických i současných vozidel DP Praha.

Celá akce byla pojata také v rámci Evropského týdne mobility (bez automobilů).

Hostivař, sobota 17. září 2005, 8. ročník Dne otevřených dveří:

Ke zpřístupněným objektům se mimo individuální dopravy mohli návštěvníci dopravovat běžnými tramvajovými či autobusovými linkami, případně využít speciálně zřízenou autobusovou linku s interním označením 735. Ta byla provozována od stanice metra Skalka, přes Černokosteleckou až k jednotlivým objektům. V provozu byly nízkopodlažní Citybusy starších i novějších serií ze všech garáží, mimo provozovny Kačerov. Linka byla v provozu po celou dobu trvání DOD (10 - 16 hod.), samozřejmě i s časovými přesahy. Interval linky byl řízen dispečersky.

V areálu metra bylo ke spatření několik starších souprav typu 81.71, rekonstruované 81.71M a několik souprav M1 včetně nejnovějších, do provozu ještě nenasazených vozů. Také zde bylo několik vozidel technické údržby metra. Ke spatření byla také moderní myčka souprav metra.

 Na hale se prezentovalo několik firem, které podnikají v oboru dopravy. 

Pro soutěživé byl k dispozici kvíz, či dovednostní soutěž. Ve vyšším patře haly probíhalo promítání s tematikou podzemní dráhy v Praze.

Na volném prostranství před halou měli stanoviště hasiči se dvěma vozy. 

Asi největším tahákem pro návštěvníky depa byla prohlídka prostor budoucí stanice Depo Hostivař. Stavební práce jsou ve velmi pokročilém stadiu, zprovoznění se předpokládá cca v polovině roku 2006. Výše zmíněná stanice bude v jistém smyslu velmi unikátní, stanice vzniká s minimem vynaložených finančních prostředků, pouze se upravilo zhlaví depa a prostor bývalé myčky souprav pro dispozice vznikající stanice. U stanice budou po otevření ukončeny návazné autobusové linky, které jsou nyní ukončeny v terminálu Skalka. 

Samozřejmostí byla i možnost občerstvení u vchodu do areálu.

Na základně hostivařských hasičů si zájemci mohli prohlédnou vozový park, výstroj a výzbroj. Pro děti zde byla připravena soutěž ve stříkaní na cíl z proudnice. Opodál stojící generátor s pěnidlem pouze podtrhoval atmosféru hasičské stanice. 

Jistou zajímavostí jsou zde deponované protipovodňové kontejnery, které jsou označeny příslušnou stanici a pro lepší orientaci i barevně rozlišeny. 

V areálu hostivařské garáže si mohli návštěvníci letmo prohlédnout současný vozový park, trochu smutný byl pohled na Neoplany N 4014, které jsou v České republice zřejmě jedinými zástupci svého typu. Vůz ev. č. 3002 byl již před časem vyřazen a slouží jako zásobárna náhradních dílů. Vozy 3001 a 3003 jsou i nadále ve stavu, ale zejména vůz ev. č. 3003 vypadá již velmi vyžile.

Nedaleko od jednoho z Neoplanů mohli návštěvníci spatřit terénní speciál Tatra z Rallye Paříž - Dakkar. Na blízké hale denního ošetření autobusů bylo zaparkováno několik autobusů pro dokreslení atmosféry. V další budově se prezentovala STK.

V administrativní budově garáže mohli zájemci zdarma získat jízdní řády, zakoupit propagační předměty DP nebo vyzpovídat zaměstnance výpravny. 

Ve dvoraně mezi budovou garáže a opravny bylo vystavenou několik motocyklů.

V areálu autobusových opraven zrovna byly vozy Karosa B 741, na nichž probíhaly střední oprava (SO), konkrétně vozy ev. č. 6136, 6115, 6173, 6167 a dále zde byly vystaveny další opravované autobusy a prezentovalo se zde několik firem z oboru MHD. 

Na dílně mohli návštěvníci spatřit rekonstrukci historických autobusů. Již několik let je zde na opravě vůz Škoda 706 RO, který po dokončení opravy za několik let bude jistě chloubou ve sbírce historických autobusů DP. Druhým rekonstruovaným autobusem je Škoda 706 RTO, který je teprve na počátku své rekonstrukce. Právem lze namítnout, že dopravní podnik již jeden vůz RTO v muzeu má, avšak vůz ev. č. 4881 není čistokrevným autobusem RTO, nýbrž licenční polská kopie českého originálu. 

Před halou byly vystaveny současné typy autobusů provozované v pražské MHD. Konkrétně: 3425, 3471, 3235, 4086, 7264, 5409, 6137, 6336, 6368, 6516, 7159, 3904, 5857 a nový standardní Citelis, který není majetkem DP Praha, ale firmy Karosa. Na zvídavé dotazy návštěevníků odpovídal ochotný personál dopravce.

U vjezdové brány do opraven byla vystavena kolová technická vozidla DP Praha. 

V kolejišti před halou tramvajových opraven byly vystaveny různé tramvajové vozy, konkrétně čerstvě zrenovovaná T1 ev. c. 5002, stará souprava 240 + 628, nízkopodlažní KT8 ev. č. 9082, T3PV ev. č. 8161, T6A5 ev. č. 8664 a technické účelové vozy ev. č. 5503, 5519, 5550, 5572. Dále zde byly různé soutěže, občerstvení u stánku a k poslechu hrála reprodukovaná hudba. Před vchodem do budovy opraven mělo stanoviště vozidlo diagnostiky poruch energetické sítě DP Praha.

V opravárenské budově si mohli návštěvníci prohlédnou opravárenské a montážní stanoviště tramvají. V jednom z boxů byla prezentace řídícího systému tramvají DORIS, poutavé grafická animace z provozu tramvají apod. Pro zajímavost zde byla dispečerská vozidla. 

Zajímavé bylo vystavení jednotlivých agregátů tramvaje včetně vzorně zpracovaných popisek.

Stejně tak jako v předchozích případech, i zde se prezentovaly soukromé firmy se svými výrobky. Vzdělání nabízelo SOU dopravní.

Pro soutěživé zde byl připraven záludný dopravní kvíz.Pro žíznivé a hladové zde poskytovala služby závodní kantýna s velmi příjemnými cenami.

Vzhledem k nepříliš příznivému počasí nebyl zájem veřejnosti příliš velký, na druhou stranu Pražané rádi chodí na výstavy, exkurze a dny otevřených dveří, takže zejména pro rodiny s dětmi to bylo vítané zpestření zářijového víkendu. Co se týče nabídky, nevybočovala z šedého průměru dřívějších ročníků DOD. Při dnech otevřených dveří schází zejména jízdy historických vozidel, možnost řídit tramvaj/autobus autoškoly a další akční věci.

Širší centrum Prahy, neděle 18. září 2005:

Začalo to velmi brzy ráno. Již okolo sedmé hodiny vyjely první muzejní vozy z vozovny Střešovice, aby se seřadily a připravily na jízdu ve slavnostním konvoji. Poslední vozy do konvoje vyjely ze Střešovic krátce po čtvrt na osm. 

Vozovna Střešovice osiřela.

Vozy ev. č. 4092 (brus), 6149 (T3) a 5500 (T4) byly shromážděny v obratišti Špejchar, aby vyjely na konec konvoje až na příkaz dispečinku. Od Rudolfina přes Mánesův most až na Klárov - všude byly historické tramvaje a autobusy.

Zde si je mohli zájemci prohlédnou a zdokumentovat (v rámci možností). Pro dokreslení historického dojmu se zde promenádovaly "paničky" v historických róbách, mihl se zde i rakouskouherský voják a četník.

Později dorazili i koně a okamžitě byli zapřaženi k vozu koňky.

V 10 hodin vyjel slavnostní konvoj na svou spanilou jízdu Prahou. Pořadí vozidel bylo následující: 500, 351, kone + 90, 88, 109 + 526, 200, 275 + 624, 297 + 638, 357 + 1314, 444 + 999, 2222 + 1111 + 1219, 2294 + 608 + 728, 2239 + 1523, 3063 + 1580, 3083 + 1583, 5001 + 6003, 6002 + 4532, 4053 + 4525 + 5001 + 5007, 4072 + vozík s kolejnicemi, 4217 + 5034, 4092, 6149, 4881, 7135, 4382, 5500, 8609, 8171, 9082, 8723.

Na nábřeží, téměř u Národního divadla se konvoj setkal s plynovým autobusem Tedom a Ekobusem, které zde byly vystaveny v rámci Evropského týdne mobility.

Na slavnostní konvoj se přišly podívat tisíce Pražanů i cizinců, takováto podívaná se opravdu neděje každý rok. Vozidly v konvoji se bylo možno svézt, ale vzhledem k zájmu, několikanásobně převyšujícím nabídku, se jednalo o téměř neuskutečnitelné. Cestující si však jízdu velmi vychvalovali.

Některé vozy jely pomalu, jak se na jízdu v historickém konvoji sluší, některé, zejména vůz T1 se díky řidiči pohyboval pekelnou rychlostí Formule 1. Tramvaje jely od Rudolfina, přes Národní třídu, Vodičkovu, Masarykovo nádr., Náměstí Republiky, Strossmayerovo nám. až na Výstaviště, kde byly ukončeny. Odtud byly v podstatě vzápětí odvolány zpět do střešovické vozovny a před polednem bleskurychle odstaveny, za nelibosti většiny zájemců o dopravu.

Zde se opět nabízí otázka, zda není možné alespoň při tak mimořádné události, jako je kulaté výročí dopravního podniku, nechat muzejní vozy na nějaké klidnější trati v provozu s cestujícími, pro DP Praha by to byla ta nejlepší propagace v očích cestující veřejnosti. Velkou pochvalu však DP dostává za to, že vyjel i muzejními autobusy, neboť doposud se pražské muzejní autobusy nepochopitelně objevovaly při oslavách ve všech možných koutech naší vlasti s výjimkou Prahy.

Potěšitelný byl provoz historické třívozové soupravy typu EČs ev. č. 1084, 1083, 1085 na lince C, v úseku Nádraží Holešovice - Kačerov od 9:00 do 16:00.

Na oba dny byly vydány pamětní jízdenky, v neděli se objevily také zvláštní jízdenky z vozidel v konvoji.

Na shledanou v roce 2015. 

© Text M. Babický 2005
© Foto M. Babický, T. Hanzlík 2005 

28. 3. 2005 DOD DP Praha 2004 - 7. ročník

V sobotu 18. 9. 2004 od 10:00 do 15:00 se v Praze uskutečnil již sedmý ročník Dne otevřených dveří DP Praha. Zpřístupněny byly následující dopravní provozovny - depo Zličín, vozovna Motol a garáž Řepy.

Depo metra Zličín:

Na volném prostranství před budovou depa na podiu provozovaly hudební produkci skupiny Echt!, Steinovy sestry, Vladimír Mišík & ČDG.

V hale depa si návštěvníci mohli prohlédnout vozy provozovaných typů, a sice 3112 (81.71M čelní), 4177 (M1 čelní), 2393 a 2372 (oba 81.71 čelní). Dále byly vystaveny speciální drážní vozidla - MUV 73.006, Kolzam M16, lokotraktor 797.801-8.

V areálu si malí návštěvníci mohli zasoutěžit hned ve dvou soutěžích, a to v dopraváckém petanque a dopravním puzzle. Pro velké návštěvníky byl připraven historický kvíz o ceny. Všichni zájemci pak mohli shlédnout videoprojekci, navštívit středisko dopravních informací nebo hasičskou stanici.

V průběhu dne se v areálu objevil i radní přes dopravu Šteiner.

Vozovna tramvají Motol:

V areálu vozovny si mohli zájemci prohlédnout vystavené vozy T3SUCS ev. č. 7262, T3M ev. č. 8052, T3R.PV ev. č. 8153, T6A5 ev. č. 8707, KT8D5 ev. č. 9030 a cvičný vůz T3 ev. č. 5520. Ke spatření byl také kontejnerový návěs se svářecím agregátem a vůz Mercedes Atego v. č. 793378, RZ 3A4 3277, s věží pro údržbu trolejového vedení.

V hale vozovny byly na hale těžké údržby vystaveny vozy T6A5 ev. č. 8636, 8665. O několik kolejí vedle byl ke spatření čerstvě dodaný vůz T3R.PV ev. č. 8158.

Mezi vozovnou Motol a obratištěm Sídliště Řepy byla zavedena zvláštní tramvajová linka na niž byla vypravena historická souprava ev. č. 351, 1530. Interval soupravy byl stanoven na 30 minut.

Autobusové garáže Řepy

V areálu řepských garáží si mohli návštěvníci prohlédnout mycí linku, čerpací stanici, opravárenské haly autobusů, stanici technické kontroly. Na tepelné UWE rampě, která slouží k udržování odstavených autobusů v pohotovostním stavu, byly zaparkovány vozy B 931 ev. č. 7312 - 7314, 7317, 7319, 7387, 7388, 7391, 7393, 7466.

Pro děti byly připraveny soutěže designérů, skákání v pytlích, pro dospělé pak vědomostní kvíz. Na volném prostranství byl odstaven Citybus ev. č. 3335, ve kterém se mohli děti do 12 let nechat vyfotografovat v roli řidiče autobusu.

Průřez současným vozovým parkem mohli návštěvníci shlédnout před odstavnou halou autobusů. Zastoupeno byla většina provozovaných typů, a to: Citybus speciál pro letiště ev. č. 3388, Citybus ev. č. 3426, Ikarus E 91 ev. č. 3901, Karosa B 951 ev. č. 4040, Karosa B 951 E ev. č. 4088, Karosa B 732 ev. č. 5724, Karosa B 732 ZTP ev. č. 5717, Karosa B 741 ev. č. 6148, Karosa B 961 E ev. č. 6365, nově dodaný Citybus kloubový ev. č. 6541. Mimo invalidního autobusu ev. č. 5717, a Ikarusu E -91 byly všechny vozy z domovské garáže. Z kačerovské garáže dorazil ještě odtahový vůz Volvo FH-12 ev. č. 9999, hasiči s vozem Liaz 706 a dispečerský autobus Karosa B 731 atm. 

Provozovny Řepy a Zličín byly spojeny zvláštní autobusovou linkou na kterou byly nasazeny nízkopodlažní Citybusy novějších serií, konkrétně ev. č. 3306, 3309, 3310, 3368, 3381, 3382, 3399, 3402, 3404, 3425. Řepská garáž vypravila na linku také zbrusu nové kloubové Citybusy ev. č. 6540 a 6542. Ve stanici Zličín byl zajištěn přestup na metro a v zastávce Slánská přestup na historickou tramvajovou soupravu.

Po celý den bylo otevřeno Muzeum MHD v pražských Střešovicích za nulové vstupné. 

Letošní ročník DOD v areálech DP Praha se příliš nevyvedl. Oproti předchozím ročníkům nebyl příliš medializován a ani nenabídl návštěvníkům nic převratného. Za zmínku snad stojí pouze fotografování malých zájemců za volantem Citybusu, což bylo pro malé návštěvníky zajímavé překvapení. Druhým příjemným překvapením se staly jízdy historické tramvajové soupravy v úseku Vozovna Motol - Sídl. Řepy, které si mimochodem nemohl nevšimnout ani premiér Gross při rodinné procházce. Otázkou je, proč se při takovéto akci nemohou běžně svézt zájemci některými z historických autobusových vozidel, které DP vlastní, ale musí za nimi cestovat mnoho kilometrů do některého z jiných oslavujících měst v České republice. 

© M. Babický 2005 

24. 5. 2004 30 let pražského metra

V neděli 9. května 2004 oslavilo pražské metro 30 let své existence. Při této příležitosti se událo několik akcí, vztahujících se k tomuto jubileu.

Již koncem dubna 2004 se začaly objevovat na reklamních plochách upoutávky na výročí metra. Několik dnů před kulatinami se upoutávky objevily i v denním tisku a internetových stránkách. Také byla vydána pamětní jízdenka.

Zajímavý dárek dostali Pražané, kteří se narodili ve stejný den, kdy zahájilo metro provoz, tedy 9. 5. 1974. Dopravní podnik jim věnoval měsíční jízdenku MHD. Ve spolupráci s Českým rozhlasem - Reginou proběhla od 3. do 28. května také vědomostní soutěž, v níž mohli soutěžící vyhrát rok cestování v městské hromadné dopravě zdarma.

Od středy 5. 5. 2004 až do neděle 6. 6. 2004 mohli návštěvníci shlédnout výstavku 30 let pražského metra v Muzeu hl. m. Prahy. K dispozici bylo mnoho zajímavých materiálů z historie, současnosti i budoucnosti metra.

V sobotu 8. 5. 2004 byla na linku C vypravena historická třívozová souprava typu EČs ev. č. 1083, 1085, 1084. Velmi ostrý kontrast s nyní provozovanými vozy typu M1 a 81.71M. Staré nerekonstruované vozy 81.71 dojezdily na lince C 6. 11. 2003 ve složení 2145, 2240, 2414, 2410, 2128 a vozy EČs 29. 6. 1997 ve složení 1076, 1027, 1054, 1067, 1083.

Souprava EČs s obsluhou v dobových uniformách jezdila cca od 7:30 do 19:30 za nevalného zájmu cestujících a velkého zájmu nadšenců MHD.

V neděli 9. 5. 2004 nastalo opravdové dopravní dopuštění. Na linku C byla opět vypravena historická souprava EČs za podstatně většího zájmu cestujících a obrovského zájmu nadšenců MHD všech věkových skupin. Od 9:00 do 16:00 DP Praha zpřístupnil pro zájemce prostory depa Kačerov.

Návštěvníci se mohli do depa dostat třemi způsoby. Pěším přístupem z hlavní vrátnice metra ve Sliačské ulici, zvláštními soupravami M1 ze stanice metra Kačerov a nakonec po zkušební koleji historickým parním vlakem, vedeným lokomotivou Albatros ev. č. 498.022. V areálu metra dostali zájemců letáček s mapkou a vysvětlivkami, kterak se pohybovat po území depa.

V podzemí administrativní budovy se v kulturním sálu návštěvníci seznámili s videoprojekcí o historii a současnosti pražského metra. V prodeji byly propagační předměty DP. Bezesporu největším trhákem se stala útlá kniha 30 let pražského metra za velmi příjemných 125,- Kč. Kdo chtěl, mohl získat i příležitostné razítko. Zdarma byly informační letáky DP Praha a tištěné zastávkové jízdní řády.

V přízemí administrativní byla otevřena závodní kantýna DP Metro, kde se mohli zájemci občerstvit.

Poblíž hlavní budovy bylo stanoviště soutěže pro děti.

V hale depa bylo k vidění mnoho zajímavého. Část rozebrané soupravy 81.71 ev. č. 2151, 2240, 2414, 2152 určené k rekonstrukci do Škody Plzeň. Vystaveny byly všechny současné typy vozů používané na linkách metra, t. j. 81.71 ev. č. 2351, 2625, 2611, 2639, 2336 (zapůjčeno z depa Hostivař), 81.71M ev. č. 3155, 3227, 3260, 3261, 3156 a M1 ev. č. 4153, 4279, 4280, 4281, 4154. Opodál byla odstavena i nejnovější souprava M1 v kačerovském depu - ev. č. 4173, 4409, 4410, 4411, 4174.

Dále byly k vidění 2 hasičské vozy DP Metro.

Všem k poslechu vyhrávala amatérská kapela Spřáhlo, sestavená z pracovníků DP Metro.

U stolečků stojících opodál byly nabízeny pohlednice, knížky a další materiály s problematikou MHD a železnice. Své skromné zastoupení zde měla Škoda Plzeň, vystavující dva modely metra, a firma Siemens, jejíž stoleček těžko odolával náporu zájemců, neboť se zde rozdávalo občerstvení.

Výstava dále pokračovala směrem k depu pracovních strojů. Zde návštěvníci viděli všechny možné pracovní stroje, které zajišťují údržbu tratí metra např. strojní podbíječku, vůz pro měření kolejí, vůz pro čištění traťových tunelů, lokotraktory a další motorové a přívěsné pracovní vozy metra.

V těsném sousedství zase měli v pohotovosti veškerou dostupnou techniku hasiči DP Metro. Dětem se asi nejvíce líbilo pěnidlo, které dokáže během krátké chvilky vytvořit velkou hromadu pěny.

Požární nádrž upoutala pozornost několika kolemjdoucích osob, které zjistily, že uprostřed nádrže si zcela svobodně plave jakási kaprovitá ryba.

Pro malé děti byla na blízkém trávníku vybudována soutěžní prolézačka.

Milovníci železnice se soustředili v severní části areálu, kam v nepravidelných intervalech přijížděl historický parní vlak tažený lokomotivou Albatros. Vlak odsud po několikaminutové přestávce pokračoval do stanice Praha-Braník, příp. okružní jízdou přes pražská nádraží Radotín, Smíchov a Vršovice.

Celá akce se naprosto fantasticky vydařila, avšak vzhledem k tomu, že se z podobných akcí Dopravního podniku stává pro Pražany masová a navíc silně návyková záležitost, možná by stálo za úvahu, pořádat v budoucnu veškeré Dny otevřených dveří po oba víkendové dny. 

© M. Babický 2004

24.11.2003 Vozy vrchního vedení DP Praha - stav k 1. 8. 2003

Plošina typu VNP (vysokozdvižná nůžková plošina)
Typ vozidla	Typ plošiny	Ev. č. vozu	RZ	rok výroby	Poznámka
Liaz 101.860	VNP 400	613-2-061	AT 56-95	1988
Liaz 101.860	VNP 400	613-2-029	AT 64-96	1988
Liaz 101.860	VNP 400 P	613-2-015	AP 52-83	1990
Liaz 101.860	VNP 400	613-2-027	AP 99-18	1991	1)
Liaz 101.860	VNP 400 P	613-2-031	AR 78-98	1991
Liaz 101.860	VNP 400 P	613-2-036	AR 16-12	1992
Mercedes-Benz 1417/42	Schörling	613-2-007	AU 78-18	1992	s kolej. adapt.
Nissan  L.80.14/37 PN 250A	repasovaná	613-2-002	AU 79-13	1994
Renault M 250.16/C 250/ ZW	repasovaná	613-2-028	AKA 16-14	1999	s kolej adapt.
Renault M 250.32W	repasovaná	613-2-372	ALC 08-65	2001	s kolej adapt.
Renault M 210.IP M.21.12/C PR 4x2	repasovaná	613-2-371	ALC 01-50	2001

Plošina teleskopického typu
Mercedes-Benz 1314	Ruthmann T 165	613-2-013	AU 70-15	1995

Plošina kloubového typu
Mercedes Vario	Ruthmann K 126	613-2-373	ALC 01-40	2001

 

Kromě těchto třinácti zmíněných montážních plošin má závod Vrchní vedení k dispozici tyto vozy a zařízení:

1. montážní plošina SUB MP 13-1 na podvozku Avia A30
2. montážní plošina SUB MP 10 na podvozku Multicar M 25
3. autojeřáb AD 14 na podvozku Liaz 150.850
4. nosič kontejneru na podvozku Avia A31 T LPK
5. sklápěč Praga V3S se zařízením na odvíjení trolejového vodiče na cívce
6. nůžkový zvedací mechanismus na dvounápravovém přívěsu (používá se ve stísněných prostorách - např. na Výtoni)
7. třínápravový plošinový přívěs pro přepravu kolejnic (používá se v soupravě s AD 14)

Poslední vozy Mercedes-Benz LP KO 911/36 (r. v. 1966) a vůz Škoda 706 RT (r. v. 1969) - oba s nástavbou Schörling, byly vyřazeny z provozu až v roce 2001. Po opravě byly oba vozy umístěny v depozitáři Muzea MHD v Praze, kde reprezentují období od poloviny 60. let minulého století až do počátku nového tisíciletí.

Do konce roku 2003 by měly být dodány 2 vozy na podvozku Mercedes Atego 950.50 s nastavbou Schörling Brock. Vozy Mercedes budou vybaveny teleskopickou pracovni plošinou OMF-3T SHF a kolejovými adaptery. V souvislosti se zařazením výše uvedených speciálů do provozu mají být vyřazeny 2 vozy Liaz. 

1) vůz původně vybaven prototypovým kolejovým adapterem z Benešovských strojíren. V roce 2002 došlo na základě rozhodnutí DÚ k jeho demontáži.  

© T. Slouka, M. Babický 2003

19. 10. 2003 DOD - 75 let DP Hradec Králové.

Historie:

1. 1928 - začala autobusová éra MHD V Hradci Králové
2. 1949 - zahájen provoz trolejbusové dopravy (zpočátku se uvažovalo o zavedení tramvají)
3. 1953 - dokončena výstavba nových vozoven na Slezském předměstí
4. 1962 - zaveden samoobslužný systém placení jízdného u řidiče
5. 1966 - zrušena měnírna č. 1 Labe
6. 1978 - pro odbavování cestujících zaveden systém MOC
7. 1983 - dodány první trolejbusy Škoda 14 Tr
8. 1989 - dodány první článkové trolejbusy Škoda 15 Tr
9. 1991 - vyřazeny poslední vozy Škoda 9 Tr
10. 1993 - poslední rtuťové usměrňovače nahrazeny křemíkovou technologií a zároveň dálkovým ovládáním
11. 1994 - zahájen provoz trolejbusy 14 Tr s nezávislým naftovým agregátem (linka č. 1 do Kluků)
12. 1996 - do provozu zařazeny první nízkopodlažní autobusy Citybus
13. 1997 - do provozu zařazeny první nízkopodlažní trolejbusy Škoda 21 Tr
14. 2003 - (do provozu zařazeny první kloubové nízkopodlažní autobusy Citybus), (zrušena jednostopá trolejbusová trať) 

Oslavy:

Oslavy 75 let MHD v Hradci Králové se uskutečnily v sobotu 4. října 2003 od 8:00 do 12:00 ve vozovně MHD na Slezském předměstí.

U bran areálu dostali návštěvníci mapku areálu dopravního podniku a také anketní lístek s několika dotazy. Poté se již mohli pohybovat po vytyčené trase.

První zastávkou na trase bylo pracoviště dispečinku MHD. Na nástěnkách si mohli lidé prohlédnout všechny typy platných jízdenek, které se v současnosti vyskytují v provozu MHD a integrovaného systému VYDIS. O kousek dále mohli spatřit článek hradeckých přátel MHD o dopravě v sousedním Polsku.

Na prostranstvím před Hotelem Kondic byly vystaveny zastávkové sloupky různých typů, které si DP Hradec Králové vyrábí vlastními silami. O kus dále byla zastávka zvláštní autobusové linky, která byla obsluhována nízkopodlažními Citybusy ev. č. 113 a 124. Návštěvníci byli odvezeni přes myčku vozidel okolo pomocných technických budov až k hale denního ošetření, úklidu a čerpací stanici, kde byli vysazeni.

O kus dále byly deponovány vozy Škoda 14 Tr ev. č. 24 a 28, tč. nejstarší hradecké trolejbusy.

Zde je možno zmínit zvláštnost na trase, kterou mnozí cestující ani nepostřehli. Na odstavné ploše byl zaplachtován Citybus ev. č. 107, který byl zlikvidován při těžké nehodě s železničním vlakem 4. 4. 2003.

Prohlídka areálu pokračovala přes výstavku agregátů vozidel MHD přes lakovnu, kde byl odstaven trolejbus Škoda 15 Tr ev. č. 77, na kterém probíhá GO. Tento trolejbus je v pořadí již 7. vozidlem, které celkovou GO prochází.

Zájemci si dále mohli prohlédnou dílny lehké a těžké údržby vozidel včetně diagnostického pracoviště. Na dílně byl ke spatření trolejbus Škoda 14 Tr ev. č. 08, který po vyřazení z osobní dopravy slouží k výcviku nových řidičů. Vůz má ještě jednu zajímavou funkci, a sice v zimních měsících údržbu namrzlé troleje, neboť je vybaven zařízením, které aplikuje koncentrovanou nemrznoucí kapalinu přímo na trolej. Dále na dílně mohli návštěvníci mimo již zmíněného cvičného trolejbusu spatřit trolejbus 15 Tr ev. č. 75, 21 Tr ev. č. 42 a dieselový agregát NZ 600, který sloužil k pohonu trolejbusů Škoda 14 Tr na lince č. 2 do Kluků. Vzhledem k existenci trolejbusu Škoda 21TrACI, který je dieselovým motorem již vybaven z továrny, se současné době se agregát používá jen pro dílenské manipulace.

Zajímavá byla také výstavka hlavic trolejbusových sběračů, z nichž některé si DP Hradec Králové vyrábí sám.

Na opravy byly přistaveny autobusy Karosa B 731 ev. č. 180, 201, 207 a Citybusy ev. č. 106 a 126.

Pod zastřešeným stáním si mohli návštěvníci prohlédnout vystavený vozový park dopravce. Malí i velcí návštěvníci se mohli pokochat vystavenými vozy, případně se zeptat zástupců provozovatele, neboť u každého vozidla byl k dispozici alespoň jeden řidič. 

Neméně zajímavá byla výstavka armatur trakčního vedení. Pro porovnání byly většinou vystaveny starší a novější provedení armatur. 

Přehled vystavených vozidel:
Typ	Ev. č.	RZ	Barva	Poznámka 1	Poznámka 2
Škoda 14 TrM	32	------	městský nátěr	solo trolejbus	--------
Škoda 15 TrM	86	------	městský nátěr	kloubový trolejbus	--------
Škoda 21 TrACI	50	------	městský nátěr	solo nízkopodlažní trolejbus	s nezávislým agregátem
Karosa B732	196	HKA 70-33	městský nátěr	solo autobus	--------
Karosa B941 E	266	HKB 35-66	městský nátěr	kloubový autobus	--------
SOR B 7.5	215	HKB 27-45	městský nátěr	nízkokapacitní autobus	--------
Citybus	143	2H0 9043	městský nátěr	solo nízkopodlažní autobus	--------
Citybus KB	820	1Z3 1890	městský nátěr	kloubový nízkopodlažní autobus	zapůjčen z DP Zlín
Renault 210.16/C	?	HKB 44-63	červ./šedá	trolejová věž	s plošinou VNP 500
Daewoo/Avia LC-T 14M	?	1H1 7850	červ./šedá	vyskozdvižná plošina	--------
Liaz	?	HKB 15-35	městský nátěr	nákladní tahač	--------
Fiat Doblo	?	1H0 9896	červ./černá	servisní vůz	--------
Citroen	?	HKP 96-16	městský nátěr	servis zastávkového mobiliáře	--------

O kus dále byly ke spatření vozidla autoškoly DP, řada nízkopodlažních Citybusů a stanoviště silných silničních motocyklů.

V budově jídelny si unavení návštěvníci mohli zakoupit nápoj či pokrm dle svého vkusu. V přednáškovém sálu bylo stanoviště cestovní kanceláře, náborového střediska, tiskárny jízdních řádů nebo PC off-line sledování vozidel na trati. Zároveň zde byl umístěn sběrný koš pro anketní lístky, které návštěvníci obdrželi u vchodu do areálu.

V administrativní budově probíhal prodej jízdenek a jízdních řádů. 

Asi nejlepším počinem se stalo zřízení zvláštní historické linky č. 75 v trase Hlavní nádraží - OD Tesco - Centrál - Muzeum - Magistrát města - Buzulucká - Dopravní podnik - Dům L - Sever střed - Sídl. Sever a zpět. Linka byla v provozu od 8:00 do 12:00 v intervalu 15 minut. Do provozu byla nasazena zapůjčená vozidla z DP Pardubice, a sice trolejbus Škoda 9TrHt28 ev. č. 358 z roku 1980 a autobus Škoda 706 RTO MTZ ev. č. 28 ze 60. let. Je však velká škoda, že dopravní podnik nedokázal na zvláštní jízdy zajistit více vozidel, zájem hradeckých občanů o svezení byl obrovský. 

Pardubičtí přijeli na akci s doprovodným vozidlem v podobě Karosy C 934 ev. č. 18. Tento vůz se tak stal dalším účastníkem Dne otevřených dveří.

Dopravní akce se zcela jednoznačně vydařila. Počasí přálo a i návštěvníků bylo vcelku dost. Ke škodě dopravního podniku lze uvést naprostou absenci hradeckého muzejního vozidla. Žádné totiž neexistuje. I když určité snahy o zachování dvoudveřového trolejbusu Škoda 9Tr pro Bergen byly vyvinuty, záměr se nakonec nezdařil a atypické vozidlo bylo sešrotováno. V podmínkách DP HK by jistě stálo za úvahu zachránit některý z nejstarších trolejbusů Škoda 14 Tr včetně dieselového agregátu NZ 600 - vždyť toto už také začíná být historie. Naprosto odlišný přístup mají v DP Pardubice, kde vlastní a provozují několik historických vozidel na zvláštní lince nebo smluvních jízdách. 

Uvidíme, jaká bude budoucnost.

© M. Babický 2003

13. 1. 2003 Trolejbusy v Praze 1972 - 2002 II. část

Příčiny zrušení trolejbusů v Praze:

Příčin zrušení trolejbusů v Praze se uvádí několik:

1. 1.nespolehlivost v provozu a nízká cestovní rychlost
2. 2. nemožnost nasazení trolejbusu jako evakuačního prostředku v případě války
3. 3. směrnice o minimalizaci druhů dopravních prostředků v MHD
4. 4. velmi levná nafta pro autobusy
5. 5. špatný technický stav trolejbusů, trolejové a kabelové sítě
6. 6. výluky trolejbusových tratí a budování provizorií při častých předlažbách vozovek
7. 7. zvýšené energetické nároky
8. ad1. Nízká cestovní rychlost byla dána stále rostoucí intenzitou MHD a IAD. Nespolehlivost byla vytýkána trolejbusům zejména kvůli nekvalitnímu trolejovému vedení, zejména na kříženích, kde často vypadávaly sběrače. Vždyť stačilo tak málo, starat se pečlivě o trolejové vedení a používat nejnovější typy armatur
9. ad2. Nemožnost nasazení trolejbusu jako evakuačního vozidla se v podstatě nevyřešila nikdy, byť trolejbusová továrna Škoda Ostrov měla ve svém výrobním programu od poloviny 90. let minulého století, až do ukončení produkce, trolejbus Škoda 21 TrACI, který byl vybaven nouzovým dieselagregátem pro jízdu mimo trolejové vedení. Nebyla to rovnocenná náhrada elektromotoru, ale pouze pomocný motor pro pomalé pojíždění mimo trolejovou síť. Tento typ vozidla se velmi osvědčil při zajišťování městské dopravy v Plzni při záplavách v srpnu 2002. Po ukončení produkce ve Škodě Ostrov v polovině roku 2004 je s obdobnými vlastnostmi produkován vůz modelové řady 24 Tr ze Škody Electric v Plzni
10. ad3. Minimalizace počtu druhů prostředků MHD bylo politické rozhodnutí doby, nad kterým dnes kroutíme hlavou, ale je jen odrazem doby, ve které vzniklo
11. ad4. Levná sovětská nafta nebylo konečné řešení, již o několik let později nastala ropná krize a cena ropy se celosvětově zvýšila. Již v té době se ukázalo, že rušení trolejbusů bylo unáhlené
12. ad5. Technický stav trolejbusů zase nebyl až tak špatný, jak se uvádí. V 60. letech bylo v provozu ještě velké množství trolejbusů Tatra, které byly pro pražský provoz nejvhodnější. Škodovky, které byly vyřazovány po 12 letech z provozu, také nebyly ve špatném stavu, mohly ještě několik let jezdit. Za Tatry však v té době nebyla rovnocenná náhrada a Škodovky DP Praha nechtěl
13. ad6. Ve své době často realizované předlažby a rekonstrukce vozovek pražským trolejbusům rozhodně neprospěly
14.  ad7. Zmiňovány byly zvýšené energetické požadavky při současném zavádění nových tramvají T3 do provozu. Stačilo by jen vybudovat kapacitnější energetickou síť.

Další vývoj:

Pouhých několik let po zrušení trolejbusové dopravy v Praze se naplno projevily důsledky ropné krize, leč trolejbusů už nebylo.

Prakticky od zrušení trolejbusů se uvažovalo o jejich návratu, tentokrát spíše jako obsluha velkých sídlištních celků, kde nebylo plánováno metro ani tramvaje. Během let vypracoval Metroprojekt i PÚDIS několik srovnávacích studií rozvoje sítě MHD.

Na přelomu 80. a 90. let minulého století bylo k obnovení trolejbusové dopravy nejblíže. Začalo se uvažovat o obsluze Severního města trolejbusy. Také se zrodily plány obsluhy Sídliště Petrovice kapacitní trolejbusovou linkou.  

Opravdu neodvážnější pokus se zrodil počátkem roku 1991, kdy se během necelého roku měla vybudovat trať Na Knížecí - Malvazinky - Motorlet - Jinonice včetně manipulační trati do vozovny Košíře, která by byla reaktivována pro deponaci a běžnou údržbu trolejbusů. Zmíněnou trať měly obsluhovat linky č. 71 (Na Knížecí - Jinonice) a č. 75 (Na Knížecí - Motorlet). 

V areálu ÚDDP Hostivař vznikla divize Trolejbusy a Opravny MHD, která měla zastřešovat i nově vznikající trolejbusový provoz. Byl zde postaven trolejbus Karosa B 831/17 Tr s výzbrojí ČKD. Také výrobce trolejbusů z minulosti - ČKD Tatra ze Smíchova začal projevovat zájem. A na slavnostní zahájení trolejbusového provozu měl být opraven historický trolejbus s nadčasovým designem - Tatra T 401 z brněnského Technického muzea.

V první polovině roku se Pražané mohli na Staroměstském náměstí pokochat vystaveným ekologickým trolejbusem Škoda 14 Tr a veškerý tisk psal o tom, jaký nádherný dárek dostanou Pražané pod stromeček. Tak strašně blízko k obnovení trolejbusů v Praze ještě nebylo.

Leč celková nevyjasněnost financování ze strany města se stala kamenem úrazu. V průběhu roku tudíž nezačaly ani zemní práce. Závěrem roku bylo všem jasné, že trolejbusy se hned tak ve městě neobjeví. A v průběhu roku následujícího bylo obnovení provozu trolejbusů Praze opět zpochybněno (pokolikáté už?) a odloženo na neurčito.

Divize Trolejbusy a Opravny MHD byla opět přetransformována, unifikovaný trolejbus odvezen do Hradce Králové a obyvatelům, kteří se radovali, že bude ve městě alespoň trochu čistší vzduch, zbyly pouze oči pro pláč. 

Z velkoryse pojatého plánu zbyla jediná památka, a sice nově vybudovaná trolejbusová trať v hale střešovického Muzeu MHD, která slouží pro manipulační potřeby muzea.

Existují ještě pražské trolejbusy?V průběhu roku 1994, tedy 22 let po zrušení trolejbusové dopravy v Praze, existovalo ještě 24 trolejbusů nebo jejich pozůstatků. 

Přehled existujících pražských trolejbusů počátkem roku 1994
Evidenční číslo	Typ vozu	Aktuální umístění	Technický stav a využití
303	Praga TOT	Buštěhrad	vrak
306	Praga TOT	Praha - Točná	torzo vraku
313	Praga TOT	Lišná	kostra vozu po požáru
328	Tatra T 400	Vidim	vrak karoserie
329a	Tatra T 400	Dobřichovice	př. část karoserie, sklad
329b	Tatra T 400	Mezouň	zad. část karoserie, sklad
331	Tatra T 400	Jestřebice	vrak karoserie, dř. včelín
344	Tatra T 400	Buštěhrad	vrak
345	Tatra T 400	Dobré Pole	vrak
357	Tatra T 400	Jestřebice	vrak karoserie
9366	Tatra T 400	Buštěhrad	vrak
367	Tatra T 400	Dobřeň	vrak karoserie
369	Tatra T 400	Kostelec n. Č. Lesy	sklad
9386	Tatra T 400	Chýnice	vrak, dř. včelín
9390	Tatra T 400	Jablonná nad Vltavou	kostra vozu po požáru
9412	Tatra T 400	Buštěhrad	vrak
9420	Tatra T 400	Rudná u Prahy	polovrak, sklad
9424	Tatra T 400	Počerady	torzo vraku
9431	Tatra T 400	Praha - muzeum DP	muzejní exponát
9437	Tatra T 400	Buštěhrad	vrak
9443	Tatra T 400	Buštěhrad	torzo vraku
9460	Tatra T 400	Chotouň-Pohoří	polovrak, včelín
461	Tatra T 401	TM Brno	muzejní exponát
9493	Škoda 8 Tr	Šebestěnice	seník
494	Škoda 8 Tr	Praha - muzeum DP	muzejní exponát

Přehled změn v existenci pražských tbusů od roku 1994 do počátku roku 2003
Evidenční číslo	Typ vozu	Aktuální umístění	Technický stav a využití
303	Praga TOT	Buštěhrad	19. 8. 1995 do Muzea MHD
306	Praga TOT	Praha - Točná	neexistuje
313	Praga TOT	Lišná	neexistuje
328	Tatra T 400	Vidim	vrak karoserie
329a	Tatra T 400	Dobřichovice	neexistuje
329b	Tatra T 400	Mezouň	zad. část karoserie, sklad
331	Tatra T 400	Jestřebice	vrak karoserie, dř. včelín
344	Tatra T 400	Buštěhrad	vrak - nyní Mradice
345	Tatra T 400	Dobré Pole	neexistuje
357	Tatra T 400	Jestřebice	vrak karoserie
9366	Tatra T 400	Buštěhrad	neexistuje
367	Tatra T 400	Dobřeň	vrak karoserie
368	Tatra T 400	Druhlice	nalezen 1996
369	Tatra T 400	Kostelec n. Č. Lesy	neexistuje
383	Tatra T 400	Mořinka	nově nalezen
9386	Tatra T 400	Chýnice	neexistuje
9390	Tatra T 400	Jablonná nad Vltavou	neexistuje
9412	Tatra T 400	Buštěhrad	neexistuje
9420	Tatra T 400	Rudná u Prahy	neexistuje
9424	Tatra T 400	Počerady	neexistuje
9431	Tatra T 400	Praha - muzeum DP	muzejní exponát
9437	Tatra T 400	Buštěhrad	neexistuje
9443	Tatra T 400	Buštěhrad	neexistuje
9460	Tatra T 400	Chotouň-Pohoří	polovrak, včelín - Mradice
461	Tatra T 401	TM Brno	muzejní exponát
9493	Škoda 8 Tr	Šebestěnice	převezen 10/1997 Jihlava a Záborná, dále 4/1998 DP Pardubice - muzejní
494	Škoda 8 Tr	Praha - muzeum DP	muzejní exponát
502	Škoda 8 Tr	Krašovice	nalezen 1998, převoz Salavice 1999, prodán Lipsko (Německo) - Leipzig (Deutschland) 2000

Od roku 1994 se však mnohé změnilo. Výše uvedený přehled postupem doby pozbyl aktuálnosti. V polovině 90. let byl z Buštěhradu odtažen do střešovického muzea trolejbus Praga TOT ev. č. 303, který zahajoval trolejbusový provoz v roce 1936. Koncem 90. let získal vůz Škoda 8 Tr ev. č. 9493 do svého držení DP Pardubice, který jej postupně uvádí do původního stavu. Po dokončení oprav bude jezdit pod pardubickým evidenčním číslem 136. 

Torzo vraku vozu ev. č. 306 v Praze na Točné je již minulostí. K likvidaci došlo v rozmezí února a března 1996.

Vůz Tatra T 400 ev. č. 9431, který se nachází v depozitáři muzea, prodělává od počátku 90. let kompletní opravu. Vzhledem k nízké prioritě opravy, budou opravárenské práce zintenzivněny až v následujících letech. Vůz Škoda 8 Tr ev. č. 494 je v provozuschopném stavu a od počátku 90. let se objevuje při oslavách MHD v různých městech naší republiky. Vůz Praga TOT ev. č. 303 je v současnosti vrak, který bude muset být téměř znovupostaven. Podle dostupných informací vůz nebude DP Praha opravovat vlastními silami, ale s pomocí externího zhotovitele. Doufejme, že k opravě vozu bude přikročeno dříve než v roce 2036, to už by byl stoletý stařešina.

"Skleník" neboli prototyp trolejbusu Tatra T 401 ev. č. 461 je deponován v nevyhovujících prostorách depozitáře Technického muzea Brno. V letech 1975 - 1985 byl deponován v DP Ostrava, kde byl opravován, ale oprava nebyla dokončena. Vzhledem k tomu, že se zavedení trolejbusů v Praze odložilo na neurčito, je tento výjimečný trolejbus stále neopraven v depozitáři TM Brno. 

O dalších trolejbusech nebo jejich vracích, které jsou v přehledu uvedeny, nejsou k dispozici aktuální zprávy. Dá se však předpokládat, že vozidla budou vlivem zubu času pomalu mizet z povrchu zemského.

Obrovským překvapením se stal v květnu 2002 nález trolejbusu Tatra T 400 ev. č. 9441 v Praze - Uhříněvsi. Trolejbus byl následně odtažen na soukromý pozemek do Zelenče, v srpnu 2002 do Radonic a 25. 1. 2003 prodán a odvezen do DP Ostrava, kde vzhledem k jeho vcelku dobrému technickému stavu, je s ním do budoucna počítáno jako s historickým.

Památek po pražských trolejbusech je však více. Asi nejvíce hmatatelné jsou měnírny, které nyní slouží pro napájení tramvajové sítě.

Dále je možné ještě po letech spatřit velké množství ocelových sloupů a na domech ocelové kotvy závěsů. Při troše hledání lze najít zbytky příčných drátů trolejového vedení včetně tlumičů nebo izolátorů. 

Jenže pomalu mizí i tito němí pamětníci trolejbusového provozu zejména v souvislosti s opravami fasád domů a rekonstrukcích komunikací.

Jen pro zajímavost lze uvést krátkodobou deponaci trolejbusu Škoda 9 Tr ev. č. 28 z Mariánských lázní v polovině 90. let v areálu Trakčního vedení na Vinohradech nebo dlouhodobou deponaci několika brněnských trolejbusů Škoda 14 Tr v areálu firmy Elektroline v Kobylisích, na kterých se ukoušel nezávislý pohon.

Dočkáme se ještě někdy trolejbusů v Praze?

Zrušení trolejbusů v Praze byla obrovská chyba, která je neomluvitelná. Po válce mohutně expandující provoz nebyl podle původních projektů dokončen, v polovině 50. let nastala stagnace, která se v 60. letech ještě prohloubila. Politické rozhodnutí o zrušení trolejbusů pak bylo posledním hřebíčkem do rakve. Trolejbusy nebyly zrušeny pouze v Praze, rozloučili se s nimi též v Českých Budějovicích (1971) a Děčíně (1973). Kdyby se podařilo oddálit zrušení trolejbusů alespoň o 3 roky, je dost dobře možné, že by k jejich úplné likvidaci nedošlo. Ale je to pouhá spekulace. 

Škoda, že DP Praha nedotáhl snahu o zavedení trolejbusů v roce 1991 do vítězného konce. Stačila pouhá jedna trať a situace by dnes byla úplně jiná.

V současnosti, kdy je z ekonomických důvodů v pražské dopravě problém postavit více než 5 km tramvajových tratí za 10 let, je znovuzavedení trolejbusů naprostou utopií. Pokud by přeci jen byly hvězdy trolejbusům nakloněny, neobešlo by se to bez mimořádného zájmu pražského Magistrátu a DP Praha. V dnešní době by už bylo vše složitější. Drážní zákon si stanovil podmínku pro novostavby trolejbusových tratí, které musí být napájeny 750 Vss, místo obvyklých 600 Vss, které používají tramvaje a používaly je dříve i trolejbusy. 

Ale kdo ví? Možná se jednou v tisku dočteme, že 28. srpna 2036 byla v Praze opět zahájena trolejbusová doprava... 

Prameny:

1. archiv autora
2. Čech, Fojtík, Prošek - Trolejbusy v Praze
3. Linert - Autobusy a trolejbusy pražské MHD
4. Holub, Vychodil, Čermák - Atlas trolejbusů
5. Arazim - Vraky vozidel DP Praha
6. časopisy Magazín MHD a Městská doprava
7. Fojtík, Prošek, Vychodil - Pražská městská doprava 1991
8. Fojtík, Linert, Prošek - Pražská městská doprava 1945 - 1974
9. Kiesewetter - Pražské národní výbory ve volebním období 1964 - 1968
10. orientační plán Prahy z roku 1960
11. dobový tisk, zejména Večerní Praha 

© text M. Babický 2003, 2005, 2006
© korektura a doplnění textu J. Veselý 2005
© foto M. Babický, T. Hanzlík, J. Hertl a neznámý autor 2003, 2005, 2006
© video sbírka M. Babický 2003

13. 1. 2003 Trolejbusy v Praze 1936 - 1972 I. část

V říjnu roku 2002 jsme si připomněli smutné výročí 30 let od chvíle, kdy v pražských ulicích projel poslední trolejbus. Ale co tomu všechno předcházelo?

Historie trolejbusů na území bývalého Československa:

Na území bývalého Československa existovalo v minulosti několik trolejbusových provozů, které však neměly dlouhého trvání, většinou kvůli technickým problémům a nerentabilitě provozu.

1. Poprad - Starý Smokovec 1904 - 1906
2. Bratislava 1909 - 1915
3. České Budějovice 1909 - 1914
4. České Velenice 1907 - 1916

Novodobá historie trolejbusů:

Na další trolejbusy čekali cestující dvě dlouhá desetiletí.

O zavedení trolejbusové dopravy uvažovaly pražské Elektrické podniky již na přelomu let 1927 - 1928. Uskutečnění záměru však trvalo ještě několik let. Pro realizaci byla nakonec vybrána trať Střešovice - Svatý Matěj. Pro provoz na lince t-K byla dodána tři vozidla Škoda 1Tr, Tatra T86 a Praga TOT od firem Škoda , Tatra a ČKD. Vozidlům byla přidělena evidenční čísla 301 - 303. 

Jízdenky pro trolejbusy se v průběhu dalších let vyvíjely, byly však velmi podobné tramvajovým. 

Zkušební provoz bez cestujících na trolejbusové trati byl zahájen 5. června 1936. Slavnostní zahájení trolejbusového provozu se uskutečnilo 28. srpna 1936. Započala nová éra dopravy.

Provoz:

Dalšímu rozvoji trolejbusů v Praze zabránila 2. světová válka. Byla vybudována a otevřena pouze trať Smíchov - Walterova továrna. Stalo se tak 1. října 1939 a linka dostala označení t-W. Trolejbusová trať byla pravděpodobně otevřena v inkriminované době pouze ze strategických důvodů zbrojního průmyslu (Walterova továrna).

K dalšímu rozvoji došlo až po válce. Nastala mohutná expanze trolejbusů. Byly budovány nové tratě a zařazovány nové typy vozidel. Trolejbus se projevil jako moderní a pohodlný dopravní prostředek.

V prosinci 1947 došlo ke změně označení linek. Střešovická trať K byla označena číslem 51 a jinonická W obdržela číslo 52.

Postupem času byly vystavěny další a další trolejbusové tratě. Trolejbusy se tak objevily v Jinonicích, Libni, Letňanech, Čakovicích, Chuchli, na Strahově, Smíchově, Pankráci, Žižkově, Vinohradech, Podolí, dále ve Vršovicích, Strašnicích a samozřejmě v centru Prahy.

Rychlý a slibný rozvoj trolejbusové sítě se v roce 1954 prakticky zastavil. Poslední vybudovanou tratí byla trať ze Smíchova do Velké Chuchle (linka t-59). Velké množství projektovaných tratí zůstalo pouze v plánech, anebo nebyly dokončeny.

Nerealizovány zůstaly následující projekty:

1. Vinohrady - Žižkov - Náměstí M. Gorkého
2. Velká Chuchle - Zbraslav
3. Bělocerkevská - Vozovna Michle - Sídliště Spořilov
4. Pankrác - Dobeška
5. z původně plánované tratě Sv. Matěj - Bubeneč - Florenc (Nádraží střed) včetně manipulační odbočky do vozovny Dejvice, zbylo jen torzo, a sice manipulační trať do voz. Dejvice a závěsy pro dráty příčného vedení v Letenském tunelu

Projektů však bylo více, na tomto místě jsou vypsány jen nejznámější. Možná nebude úplně tak od věci uvést, že garáž Klíčov byla původně projektována jako trolejbusová vozovna, rovněž tak garáž Kačerov, kde bylo možné ještě v polovině 90. let minulého století spatřit vjezdová vrata dílen s výřezem pro trolejové vedení.

Mezi lety 1958 - 1959 dosáhla trolejbusová doprava v Praze svého vrcholu. Ve stavu bylo 179 vozidel, která jezdila na 48 km provozních tratí na jedenácti linkách. 

1. linka 51 * Sv. Matěj - Bořislavka
2. linka 52 * Václ. nám. - Jinonice
3. linka 53 * Václ. nám. - Stadion jih
4. linka 54 * Jungmannovo nám. - Bělocerkevská
5. linka 55 * Václ. nám. - Jawa
6. linka 56 * Vysočany - Ohrada
7. linka 57 * Vysočany - Nám. Míru
8. linka 58 * U kříže - Čakovice
9. linka 59 * Újezd - Velká Chuchle
10. linka 60 * Průběžná - Motorlet
11. linka 61 * Václ. nám. - Děkanka

Srovnávací tabulka dopravní a přepravní charakteristiky MHD
	1956	1967
Počet přepravených cestujících v milionech	42,8 (8,2 % podílu MHD)	24,006 (4,1 %  podílu MHD)
Vozový park	148 vozů	84 vozů
Počet míst ve vozovém parku	11 972 míst	6 720 míst
Délka provozních tratí v km	47,8	12,6
Počet linek	11	3
Délka provozních linek v km	65,4	24,5
Průměrná cestovní rychlost km/h	16,96	18,1

Počátkem 60. let jezdily v Praze spolehlivé trolejbusy Tatra T 400 a Škoda 8 Tr. Škodovky se však do pražských ulic příliš nehodily, Tatry prospívaly lépe. Jenomže tehdejší komunistická politika trolejbusům nepřála. A zejména Tatrám. V roce 1958 spatřil světlo světa poslední trolejbus Tatra. Byl vyroben pouhý jeden prototyp, který dostal označení T 401 a v pražské MHD mu bylo přiděleno ev. č. 461. Na svou dobu velice moderně vyhlížející vozidlo však svou šanci nedostalo. Mnoho informací o jeho provozu v Praze se nedochovalo. Trolejbus se v hlavním městě pohyboval od roku 1958 až do roku 1961, kdy byl předčasně vyřazen. Měl však neuvěřitelné štěstí a je dodnes zachován v TM Brno.

V roce 1968 byl v Praze testován trolejbus Škoda 9 Tr.

Zařazování trolejbusů do provozu
Evidenční číslo vozu	Rok zařazení
301 - 303	1936
304	1937
305 - 311, 315 - 320	1938
312 - 314, 321 - 324	1939
325 - 344	1948
345 - 357	1949
358 - 364	1950
365 - 393	1951
394 - 430	1953
431 - 459	1954
460	1955
461	1958
462 - 468	1959
469 - 504	1960

Typy provozovaných trolejbusů podle ev. č.
Evidenční číslo vozu	Typ
301	Škoda 1 Tr prototyp
302	Tatra T 86 prototyp
303	Praga TOT prototyp
304 - 314	Praga TOT
315 - 319	Škoda 2 Tr
320 - 324	Tatra T 86
325 - 357	Tatra T 400 I
358 - 393	Tatra T 400 II
394 - 459	Tatra T 400 III
460	Tatra T 400 IV
461	Tatra T 401 prototyp
462 - 469	Tatra T 400 III ex Most
470 - 499	Škoda 8 Tr 9
500 - 504	Škoda 8 Tr 10

Stagnace a zánik trolejbusů v Praze:

Od 1. července 1959, kdy byla zrušena trať linky 51 (dříve K) v trase Střešovice - Sv. Matěj, došlo k postupnému omezování provozu a systematické likvidaci trolejbusových tratí. V roce 1960 byla zrušena trať linky 59 Smíchov - V. Chuchle po pouhých 6 letech od zahájení provozu.  

Cca v roce 1963 došlo v rámci přechodu celé MHD na čtyřmístná evidenční čísla k přečíslování trolejbusů na číselnou řadu o 9000 vyšší.

Přímo ničivou likvidaci trolejbusů rozpoutal  9. červenec 1965, kdy se na Proseku propadla vozovka do starých pískovcových chodeb. Následovalo okamžité přerušení provozu v libeňsko-čakovickém sektoru, které bylo o několik měsíců později označeno za trvalé. 

V roce 1966 byly zrušeny trolejbusové trati ve Vysočanech, Jungmannově nám. a na Žižkově. V následujícím roce  byla zrušena trať Štěpánská - Pankrác. Roku 1968 byla zrušena trať do Průběžné ulice a také manipulační trať  Bělocerkevská - Vozovna Michle (označována též vozovna Vršovice) včetně vozovny.

Již v roce 1968 bylo plánováno, že v roce 1970 trolejbusy dojezdí definitivně.

Od 31. března 1969 došlo ke zrušení trati Smíchov - Motorlet - Jinonice, kde byly vedeny linky 52 a 60. Nahrazení autobusy se v té době ukázalo jako nevyhovující, protože autobusy Škoda 706 RTO měly problémy s rozjezdy do kopce a vozy Karosa ŠM 11 měly problémy s brzdami při jízdě ze svahu, a tak byla od 9. 4. 1969 zřízena dočasná trolejbusová linka 153. Po dodání nových vozů ŠM 11, které již byly vybaveny účinnou odlehčovací brzdou a členitý terén jim nečinil již takové potíže, došlo 31. května 1969 ke zrušení trolejbusové linky 153 a její definitivní náhradě autobusy.

V roce 1970 dojezdily poslední trolejbusy Tatra T 400, vládu převzaly Škodovky.

Od roku 1969, kdy byla zrušena trať do Jinonic, se v roce 1970 i 1971 v trolejbusové dopravě mnoho změn neudálo. Byla to však již jen agonie odumírajícího provozu.

V červenci 1972 byla zrušena trať Orionka - Bělocerkevská, ale v té době se ještě leccos dalo zachránit. Jen chtít!

Zrušení trolejbusového provozu se datuje z 15. na 16. října 1972, kdy byl ukončen provoz na poslední lince 51 v úseku Orionka - Karlovo nám. - Stadion Jih. Péčí KPMD (Kroužek přátel městské dopravy) byl vypraven poslední trolejbus Tatra T 400 ev. č. 9431, který se přijel rozloučit s Pražany. S ukončením provozu na poslední trolejbusové lince byly zrušeny také všechny zbývající tratě včetně vozovny Smíchov a dílen TÚT Košíře. Trolejbusy dostaly definitivní ránu do vazu.

Ještě rok po ukončení provozu trvala likvidace trolejového vedení a nepotřebných trolejbusů. Většina trolejbusů byla zlikvidována, (mj. i garážích Kačerov), ostatní dopravci v Československu neměli o vyřazené pražské vozy 8 Tr zájem, disponovali v té době již modernějšími vozy 9 Tr a T11. Několik vozů bylo prodáno soukromým osobám k různým nedopravním účelům. 

Vyřazování trolejbusů z provozu
Evidenční číslo vozu	Vyřazení
302	1939
315 - 319	1953
301, 324	1955
320 - 323	1956
306, 307	1958
303, 305, 308 - 310, 312, 314, 395	1959
304, 311, 313	1960
461	1961
328 - 332, 336, 338	1963
9333, 9357, 9367	1964
9325, 9327, 9337, 9364, 9369, 9393, 9399, 9415	1965
9326, 9334, 9335, 9339, 9341, 9342, 9344, 9345, 9347, 9351, 9353 - 9356, 9358, 9363, 9366, 9372, 9375, 9378, 9381, 9386, 9387, 9391, 9392, 9398, 9401, 9421, 9430, 9465, 9495 (do DP Jihlava)	1966
9343, 9348 - 9350, 9352, 9359, 9361, 9362, 9365, 9368, 9371, 9374, 9376, 9377, 9379, 9382 - 9385, 9388, 9390, 9396, 9402, 9405, 9408, 9410, 9411, 9416, 9424, 9426, 9428, 9435, 9436, 9441, 9442, 9444, 9445, 9447, 9448, 9450, 9462 - 9464, 9466, 9469	1967
9340, 9346, 9360, 9370, 9373, 9380, 9389, 9394, 9397, 9400, 9403, 9404, 9407, 9409, 9413, 9414, 9417 - 9419, 9422, 9423, 9425, 9427, 9432, 9434, 9437 - 9440, 9446, 9451 - 9454, 9457, 9459, 9460, 9468	1968
9406, 9420, 9433, 9449, 9455, 9467	1969
9412 (Muzeum MHD Praha), 9429, 9431 (KPMD Praha), 9443, 9456, 9458	1970
9476	1971
9470 - 9475, 9477 - 9493, 9494 (Muzeum MHD Praha), 9496 - 9504	1972

Prameny:

1. archiv autora
2. Čech, Fojtík, Prošek - Trolejbusy v Praze
3. Linert - Autobusy a trolejbusy pražské MHD
4. Holub, Vychodil, Čermák - Atlas trolejbusů
5. Arazim - Vraky vozidel DP Praha
6. časopisy Magazín MHD a Městská doprava
7. Fojtík, Prošek, Vychodil - Pražská městská doprava 1991
8. Fojtík, Linert, Prošek - Pražská městská doprava 1945 - 1974
9. Kiesewetter - Pražské národní výbory ve volebním období 1964 - 1968
10. orientační plán Prahy z roku 1960
11. dobový tisk, zejména Večerní Praha 

© text M. Babický 2003, 2005, 2006
© korektura a doplnění textu J. Veselý 2005
© foto M. Babický, T. Hanzlík, J. Hertl a neznámý autor 2003, 2005, 2006
© video sbírka M. Babický 2003

22. 6. 2002 100 let MHD a 50 let trolejbusů v M. Lázních

Historie:

1. 1872 - přijel do Mariánských Lázní první železniční vlak (trať Plzeň - Cheb)
2. 1900 - firma Ganz zahajuje výstavbu elektrárny a malodráhy
3. 1902 - zahájen provoz elektrické dráhy
4. 1904 - přikoupeny další tramvaje
5. 1929 - rekonstrukce a rozšíření tramvajové trati
6. 1932 - nákup dalších tramvají
7. 1947 - Městská rada uvažuje o náhradě tramvají trolejbusy
8. 1952 - zahájení provozu trolejbusů
9. 1961 - zahájení provozu v nové vozovně v Úšovicích
10. 1974 - do provozu MHD zařazeny 2 prototypy trolejbusů Škoda 14 Tr
11. 1984 - zahájen provoz na trolejbusové trati do Velké Hleďsebe
12. 1988 - zahájena výstavba lanové dráhy Koliba - Krakonoš
13. 1992 - zprivatizován DP Mariánské Lázně
14. 1993 - zahájen provoz lanové dráhy Koliba - Krakonoš
15. 1994 - počínající stagnace MHD
16. 1996 - vyřazen poslední trolejbus Škoda 9Tr
17. 2000 - vyřazen poslední zájezdový autobus
18. 2002 - výročí 100 let MHD a 50 let provozu trolejbusů 

Oslavy:

Ve dnech 8. až 12. 5. 2002 proběhly oslavy 100 let MHD a 50 let trolejbusové dopravy, které byly zároveň připomenutím veřejnosti, jaký význam má pro lázeňské město městská doprava. Návštěvníci i obyvatelé Mariánských Lázní se v těchto dnech mohli po městě svézt historickými autobusy a trolejbusy. Zájem byl hlavně o starší dopravní prostředky.

Středa 8. 5. 2002

V rámci oslav byly již od středy nasazeny na pravidelné linky dva jiné trolejbusy, a sice historický Škoda 9Tr č. 28 a moderní nízkopodlažní Škoda 21TrACI ev. č. 482. 

Čtvrtek 9. 5. 2002

Konference k problematice trolejbusové dopravy v ML pod názvem "Šance pro mariánskolázeňské trolejbusy" se konala v kongresovém sále hotelu CRISTAL PALACE v Mariánských Lázních ve čtvrtek 9. května 2002 od 9:30 hodin. Zde se jednalo o nejdůležitější část mariánskolázeňských oslav - konference o budoucnosti trolejbusové dopravy ve městě. Pořadatelem a organizátorem konference se stal Vojtěch Wolf, vydavatel časopisu Městská doprava

Program konference:

Mariánské Lázně - 100 let městské dopravy (křest publikace)
Vojtěch Wolf
Vydavatelství WOLF - časopis Městská doprava

Trolejbusy se značkou ŠKODA
Ing. Stanislav Koucký, Ing. Radek Kapr
ŠKODA OSTROV, s.r.o.

Postoj provozovatele MHD v Mariánských Lázních k trolejbusové dopravě
Ing. Pavel Voves
Dopravní podnik Mariánské Lázně, a. s.

Cesty k obnově trolejového vedení
Ing. Ladislav Podivín
Dopravní podnik města Pardubic, a. s.

Malé měnírny pro trolejbusové dráhy
Ing. Jaroslav Dykast
DYSK, s.r.o.

Město, trolejbusy a ti druzí
RNDr. Pavel Poc
Místostarosta města Mariánské Lázně

Význam trolejbusové dopravy pro malá města
Jiří Kohout
Společnost pro veřejnou dopravu

Trolejbus 21 Tr ACI
Ing. Stanislav Koucký
ŠKODA OSTROV, s.r.o.

Plynofikace nesmí být na úkor elektrizace
Mgr. Ondřej Wagner
Ministerstvo životního prostředí ČR

Alternativní formy financování investic a provozu v městské dopravě: PPP / PFI model
Ing. Oldřich Bronec, CSs.
EC Harris s.r.o.

Městská doprava a územní plán
Ing. arch. Miroslav Míka
Městský úřad Mariánské Lázně

Po ukončení konference se konala předváděcí jízda trolejbusu Škoda 21TrACI po městě. Následovala prohlídka areálu Dopravního podniku Mariánské Lázně, a. s.

Na konferenci bylo projednáno mnoho závažných záležitostí. Souhrnem lze uvést, že Dopravní podnik M. Lázně dostal mnoho nabídek pomoci od zúčastněných osob. Konkrétně z DP Pardubice pomocnou ruku při stavbě, opravách a projektování trolejového vedení, od firmy Elektroline Praha nabídku při dodávkách a instalaci trolejových armatur, a od firmy DYSK nabídku malé trolejbusové měnírny.

  Sobota 11. 5. 2002

Průjezd historických i moderních vozidel MHD městem byl spojen se zahájením lázeňské sezóny ve městě.

V průběhu dopoledne si zájemci mohli prohlédnout historická vozidla, odstavená v centru města - trolejbusy Škoda 8Tr, Škoda 9Tr, Škoda 21TrACI, autobusy Škoda 706 RTO-Jelcz, Karosa ŠM 11 a ŠL 11.

Také byl představen model mariánskolázeňské tramvaje z roku 1902 v měřítku 1:25.

Od 13:00 se konaly jízdy historických i moderních vozidel pro veřejnost na pravidelných a mimořádných spojích MHD.

  Neděle 12. 5. 2002

Od 10:00 do 17:00 se opět konaly jízdy historických i moderních vozidel pro veřejnost na pravidelných a mimořádných spojích MHD. Po celém městě se tak podle zvláštních jízdních řádů promenádovaly historické autobusy a trolejbusy.



Pro víkendové oslavy byla vydána příležitostná jízdenka za symbolických 30,- Kč, platná na všechny pravidelné i mimořádné spoje, lanovou dráhu a vstup do Miniaturparku, kde byl vystaven model mariánskolázeňské tramvaje. 

Přehled vozidel  účinkujících při oslavách MHD
Typ	Evidenční číslo (RZ)	Majitel	Nátěr
Škoda 8Tr	494	DP Praha	červený/bílý
Škoda 9Tr	28	soukromá osoba	červený/bílý
Škoda 9Tr	358	DP Pardubice	červený/bílý
Škoda 21TrACI	482	DP Plzeň	zelený/bílý
Škoda 706 RTO Jelcz	4881 <27-74>	DP Praha	červený/bílý
Karosa ŠM 11	7135 <X 36-01>	DP Praha	červený/bílý
Karosa ŠL 11	(JC 54-53)	soukromá osoba	modrý/bílý

Oslav se zúčastnilo velké množství zájemců z Čech i zahraničí. Samozřejmě nelze opomenout mariánskolázeňské obyvatele a návštěvníky lázní. Tito všichni si oslavy velmi pochvalovali. 

Obrovská škoda však je, že tato kulturní akce nebyla prezentována dopravním podnikem a ani na webových stránkách Mariánských lázní. Nutno říci, že největší zásluhu na celé akci má zřejmě pan Wolf, vydavatel periodika Městská doprava, bez jehož přičinění by se nic nekonalo. To je v současnosti typická situace pro ML, provozovatel nemá zájem, a město se tváří jako mrtvý brouk. 

Zvláštní jízdní řády historických vozidel 11. a 12. května 2002

City service - Nádraží

12:45* (9Tr), 13:40* (8Tr), 14:10 (9TR), 14:40x (ŠM), 15:20 (RTO), 16:05 (ŠM), 16:30 (8TR)

City service - Úšovice

10:15* (9TR), 10:45* (8TR), 11:15*@ (9TR), 11:55* (ŠM), 12:20*@ (8TR), 12:40*@ (RTO), 13:50*@ (ŠM), 14:25 (8Tr), 15:00 (9Tr), 15:35 (8Tr), 16:45 (9TR), 17:10@  (8Tr), 17:15@ (RTO), 17:25@ (9Tr), 17:35@ (ŠM)

City service - Velká Hleďsebe

10:20* (RTO), 11:45* (8Tr), 13:25* (9Tr), 15:55 (9Tr), 17:00 (ŠM)

City service - Hamrníky

10:00* (ŠM), 11:10* (RTO), 12:35* (ŠM), 14:00x (ŠM), 16:40 (RTO)

City service - Golf

10:50* ŠM), 12:00* (RTO), 13:15* (ŠM), 16:00 (RTO)

City service - Nimrod

14:10 (RTO), 15:15 (ŠM)

Vysvětlivky: x jede 11. 5. 2002    * jede 12. 5. 2002     @ vůz končí u DP

Prameny:

1. poznámky autora
2. Bajer - Mariánské lázně - 100 let městské dopravy 
3. Bauer, Fojtík, Losos, Mahel - Tramvaje v České a Slovenské republice
4. Holub, Vychodil, Čermák - Atlas trolejbusů
5. http://www.mestskadoprava.cz
6. http://tramvaje.webpark.cz

 © M. Babický 2002

8. 4. 2002 Oslavy 50 let trolejbusů v Pardubicích

Oslavy 50 let trolejbusové dopravy v Pardubicích se uskutečnily o víkendu 6.-7. 4. 2002.

Sobotní program byl určen zejména pro širokou veřejnost. DP umožnil zájemcům vstup do vozovny Dukla a rovněž tak probíhaly jízdy historických i současných vozidel po městě.

V neděli pak projel slavnostní konvoj vozidel středem města. Následně se měli možnost všichni zájemci svézt některým z dopravních prostředků po Pardubicích, čehož využil i ředitel DP Pardubice Dalibor Haken. Po poledni všechna zúčastněná vozidla zatáhla do vozovny, kde probíhal Den otevřených dveří pro odbornou veřejnost.

Sobota:

Jízdy historických vozidel patří po právu k nejvyhledávanějším událostem oslav kteréhokoliv dopravního podniku. V Pardubicích jízdy vozidel probíhaly od 7:20 do 17:00. Již pouhý výčet vozidel působil fantasticky: Škoda 7Tr, 8Tr, 9Tr, T11, 14Tr, 15Tr, 17Tr, 21TrACI, Škoda-Sanos, Škoda 706 RTO + Karosa B40. Po síti jezdily dokonce dva vozy 9Tr a měly jezdit i dva vozy Škoda-Sanos, jenomže jezdil pouze zlínský vůz, neboť vůz z TMB neobdržel průkaz technické způsobilosti.

Zřejmě nejzajímavější jízda se uskutečnila krátce po poledni, kdy vyjela na popud ředitele DP Ing. Hakena souprava ve složení 8Tr + B40 do lázní Bohdaneč.

Již od 8:00 hod otevřel DP Pardubice brány svého areálu návštěvníkům. Zájemci byli do areálu vpouštěni po skupinkách v intervalu 15 min. Zpočátku byli seznámeni s obecnými informacemi o podniku, a o několik minut později již mohli spatřit kýžené zázemí.

V odstaveném voze 14Tr na nádvoří vozovny probíhal prodej upomínkových předmětů.

Návštěvníci si mohli prohlédnout některá odborná pracoviště DP. Svá dvířka otevřela i trolejbusová měnírna MR7, která je přímo v areálu podniku.

Co se týče kulturního vyžití, ve 13:00 zahrála všem přítomným folková kapela Poupata.

Za celou sobotu navštívilo zázemí DP 1200 zájemců.

Neděle:

Přesně v 9:30 se rozjel průvod, složený z historických i současných vozidel, po třídě Míru. Čelo průvodu tvořily dětské mažoretky se svým působivým vystoupením. Po projetí třídy Míru mohli zájemci nastoupit do přistavených vozidel, které je odvezly na jednostopé obratiště Kamenec.

Přehled vozidel účinkujících při oslavách
Typ	Evidenční číslo	Rok výroby	Majitel	Poznámka
Škoda 7Tr	31	1954	TM Brno
Škoda 8Tr	494	1959	DP Praha
Škoda 9Tr	353	1979	PSHDŽ
Škoda 9Tr	358	1980	DP Pardubice
Škoda 14Tr + NZ 600	28 + 60	1989 + 1993	DP H. Králové
Škoda 15Tr	76	1990	DP H. Králové
Škoda 17Tr	3901	1989	DP Ostrava
Škoda 21TrACI	50	1998	DP H. Králové
Škoda T11	248	1967	TM Brno
Škoda-Sanos	301	1982	TM Brno	pouze statický exponát
Škoda-Sanos	329	1986	DP Zlín
Škoda 706 RTO + Karosa B40	202 + 48	1967 + 1959	TM Brno

  Zmíněné obratiště si zaslouží více pozornosti, neboť jde o původní nerekonstruovaný úsek z počátku 60. let 20. století, který byl postaven z již použitých armatur. Železobetonové stožáry s prastarými výložníky, staré izolátory - to vše je pečlivě udržováno v provozuschopném stavu až do dnešní doby.

Z Kamence vozy dojely zpět na třídu Míru, kde byl cca 30 min čas na prohlídku vozidel.

Poté se vozidla kolony rozjela podle zvláštních jízdních řádů po městě. Jízdy však byly ukončeny již ve 13:00 zátahem do vozovny. Následovala prohlídka areálu DP.

Ve výpravně DP si mohli zájemci zakoupit upomínkové předměty, či obdržet upomínkovou jízdenku.V tu dobu již byly ve vozovně vystaveny všechny historické trolejbusy, takže fotoaparáty a videokamery dopravních příznivců si přišly na své.

U administrativní budovy měli stánek pracovních vrchního vedení. Na jejich stanovišti byly vystaveny různé trolejové armatury, používané v minulosti i současnosti. Dále zde byl funkční model tahové výhybky a odpojovače o firmy Elektroline Praha.

Na hale těžké údržby trolejbusů byla k vidění také zajímavá vozidla. Především zde byl odstaven kloubový Škoda-Sanos ev. č. 301 z TMB, který nedostal technické oprávnění pro provoz s cestujícími. Ke spatření byl také nově dodaný nízkopodlažní trolejbus Škoda 21Tr ev. č. 388, zatím nezařazený do provozu MHD. Hala ve svých útrobách skrývala ještě další zajímavosti, a sice opravované trolejbusy 14Tr zakoupené z Hradce Králové, které budou zapotřebí pro obsluhu nově budované trati do Sídliště Dubina. Vozy obdržely ev. č. 308 (ex 22 DP HK) a 311 (ex 29 DP HK). Celková oprava probíhá též na muzejním voze Škoda 8Tr ev. č. 302 (ex 9493 Praha).

Dále byl v areálu ke spatření nově dodaný vůz 21Tr ev. č. 389 a dále odstavený vůz 14Tr ev. č. 307 (ex 21 DP HK).

Na opravně v lakovně se nachází historický vůz Škoda 706 RTO, který bude po dokončení zařazen do vozového parku historických vozidel DP Pardubice.

Uvnitř areálu byl ke shlédnutí další zajímavý vůz, a sice Karosa ŠM 11 ev. č. 8. Autobus není majetkem DP, nýbrž PSHŽD a jelikož po vyřazení z osobní dopravy sloužil jako pojízdné občerstvení, je v dezolátním stavu. Doufejme, že se skupince dopravních nadšenců podaří "šimla" opravit, a ten bude důstojně reprezentovat jednu zaniklou éru vozidel.

Pardubické oslavy se velmi vydařily. Rozhodně to nebyl lehký úkol, uspořádat oslavy v takovéto šíři a s takovým množstvím vozidel. Všem zainteresovaným za to patří obrovský dík. Vytknout lze snad jediné, a sice velmi brzké ukončení jízd vozidel po městě.

Dopravní podnik rozhodně nespí na vavřínech, neustále se rozvíjí. Letošním nákupem 4 nízkopodlažních trolejbusů nic nekončí, v plánu jsou stavby nových tratí. Z důvodu plánované rekonstrukce ulice Teplého bude vozovna odříznuta od zbytku trolejové sítě. Dopravní podnik tím chce čelit stavbou nové spojovací trati v ulicích kpt. Nálepky a Demokratické mládeže.

Ve fázi výstavby se nachází trolejbusová trať na Sídliště Dubina. Měnírna funguje a napájecí kabely jsou položeny, chybí jen politická vůle současných představitelů města dát svolení k zatrolejování dotčených komunikací. Musíme tedy doufat, že zvítězí zdravý rozum (a zejména zdravý vzduch) a trolejbusy dostanou zelenou. Pardubice si to určitě zaslouží.

Prameny:

1. vlastní poznámky
2. 50 let jezdíte s námi - DP Pardubice 2002
3. 50 let trolejbusové dopravy v Pardubicích - DP Pardubice 2002

  © J. Veselý, M. Babický 2002

19. 3. 2002 Národní technické muzeum v Praze

Národní technické muzeum v Praze dokumentuje vývoj techniky v České republice i zahraničí. Návštěvníci se mohou poučit v různých technických oborech. V muzeu jsou vybudovány expozice časoměrné techniky, astronomické, fotografické, kinematografické, akustiky, telekomunikační techniky, dále metalurgie, uhelného a rudného dolu, a také jak jinak, než dopravy.

NTM v Praze bylo založeno roku 1908. Současnou budovu získalo až o několik desetiletí později, a sice v roce 1942, za německé okupace. Ve sklepních prostorách muzea byly tehdy zřízeny protiletecké kryty.

Budova muzea je v Kostelní ulici na Letné. K muzeu se lze dostat po cca 5 min. pěšky od zastávky tramvaje Letenské náměstí, nebo automobilem až k těsné blízkosti budovy. Pěší návštěvníci si však musí dávat pozor kam šlapou, neboť psích exkrementů je ve zdejší oblasti opravdu hojně.

Muzeum má otevřeno denně od 9:00 do 17:00 mimo pondělí. Vstupenka stojí dospělého 70,- Kč, důchodci zaplatí 40,- Kč, studenti, vojáci, děti a mládež pořídí vstupenku nejlevněji, a sice za 30,- Kč. Rodinná vstupenka platná maximálně pro 2 dospělé a 4 děti, stojí 150,- Kč (údaje z roku 2002).

Historie dýchne na návštěvníky hned u pokladny, na stěně totiž visí plán středu města. Jeho stáří odhaduji na konec 70. let minulého století, neboť se na plánku ještě vyskytují zrušené tramvajové tratě na Václavském náměstí (1980) a Příkopech (1985).

V šatně prodávají upomínkové předměty, modely automobilů, autobusů, železničních vagonů, pohledy, knihy, plastikové stavebnice, videokazety a poštovní známky s žánry MHD a železnice.

V předsálí je vystaven monumentální stojatý kompresorový čtyřdobý vznětový motor Dieselova principu, vyrobený roku 1913 v Českomoravské továrně na stroje.

Technická data kompresoru:

1. vrtání 300 mm
2. zdvih 950mm
3. zdvihový objem 31 808cm3
4. stupeň komprese 18
5. otáčky 250/min
6. výkon 30kW
7. hmotnost 6 100kg

V kinosálu, který je opodál, jsou divákům promítány historické filmové dokumenty, opatřené náležitým komentářem.

Pro zájemce o městskou a železniční dopravu je určeno zejména přízemí velké haly.

Ke spatření je tu parní kotel z lokomotivy 331.046, kontroléry Křižík a ČKD, dvojkolí vozu koňky, tramvajové koleje + křížení, spřáhlo tramvaje, plánek rozvoje sítě pražského metra z roku 1989, Křižíkův tramvajový elektromotor. Dále jsou zde fotografie tramvají od roku 1875 do roku 1978, přičemž na jedné z fotografií je zachycena Tatra T5 ev. č. 8102. Dále je zde ke spatření podvozek nosiče tramvajové skříně z bývalé Křižíkovy dráhy do Vysočan z roku 1895.

Přehled vystavených lokomotiv a vozů
Výrobce	Evidenční číslo	R.v.	Specifikace
Lokomotivka G. Sígl, Vídeňské Nové město, Rakousko	252.008 + 412.008	1891	parní lokomotiva + tendr
F. Ringhoffer, Praha, Čechy	AZA 45	1900	salonní dvounápravový vůz
F. Ringhoffer, Praha, Čechy	AZA 1-0083	1891	salonní vůz
Strojírna vídeňsko-raabské dráhy, J.Haswel, Vídeň, Rakousko	BEB I.103(Kladno)	1855	parní polotendrová loko
lokomotiva: Lokomotivka R. Hartmann, Saská Kamenice, Německo tendr: F. Ringhoffer, Praha, Čechy	322.302  209.147	1869  1885	parní lokomotiva tendr lomotivy
Českomoravská továrna na stroje, Praha - Libeň	310.0118	1903	parní tendrová lokomotiva
F. Ringhoffer, Praha, Čechy (vozová část) F. X. Komarek, Vídeň, Rakousko (kotel a parní stroj)	M 124.001	1903	parní vůz
Krauss & CIE, Linz, Rakousko	SETG NO.6 (Gartenau)	1887	parní tramvajová loko
Českomoravská továrna na stroje, Praha - Libeň	375.007 + 821.039	1911	parní rychlíková loko+tendr
Krauss & CIE, Mnichov, Německo	XIVe č.14	1884	nejst. úzkorozch. loko v ČR
Komunální podnik města Trhové Sviny, Čechy	-----------------	1840 (1968-9)	os. vůz koněspřežné dráhy (replika)
Vozovka Ringhoffer, Praha, Čechy	-----------------	1900	železniční drezína
?, Brno	-----------------	1860	drezína s rumpál. pohonem

Za zmínku stojí zejména nejstarší dochovaná úzkorozchodná průmyslová parní tendrovka z roku 1884, dále nejstarší dochovaná parní lokomotiva na území ČR (r. v. 1855) a gigantická 375.007, s průměrem hnacích dvojkolí 2100 mm.

Co se týče automobilismu, může si návštěvník v hlavní hale prohlédnout první vyrobený automobil v českých zemích - NW Präsident z 1898, vyrobený v Kopřivnici. Z novějších strojů zde máme např. závodní speciál Škoda 130 RS z roku 1978.

Polovina 1. ochozu v hlavní hale je věnována lokomotivám. Jsou zde vystaveny modely lokomotiv, fotografie a drobné exponáty.

Další zajímavosti můžeme spatřit v oddělení akustiky, kde se nachází exponát, v podobě řezu tramvajovým kolem a schema vypružení tramvajového kola. Ve vitríně jsou i zajímavé fotografie. Na jedné můžeme spatřit tramvajový prototyp KT4Dt ev. č. 0014 z roku 1983 a na druhé je k vidění druhý prototyp KT8D5 ev. č. 0019 z roku 1984 (později provozován v Ostravě pod ev. č. 1500).

Mezi 1. a 2. patrem visí na stěně Křižíkův životopis. Opodál jsou umístěny některé elektrické přístroje, které symbolizují obor, ve kterém se František Křižík pohyboval, a sice elektrotechniku.

Poslední zajímavosti pro fanoušky kolejové dopravy můžeme nalézt v uhelném a rudném dolu.

Labyrint chodeb, který byl vybudován z bývalého protileteckého krytu, návštěvníkům hodnověrně ukazuje problematiku hlubinných dolů a s tím související těžby nerostů.

Na 1000 m chodeb je položeno cca 500 m kolejí různých rozchodů, které jsou určeny pro soupravy důlních mechanismů. V podzemí můžeme spatřit mnoho ručních nástrojů i techniky k dobývání nerostného bohatství. Kombajny, pneumatické vrtačky, důlní lokomotivy a vozíky, to je pouze hrubý výčet nejzajímavějších věcí.

Při výstupu z dolu můžeme v přilehlém sále spatřit funkční model razícího kombajnu ze SSSR ze 60. let 20. století, se kterým byly raženy tunely i v pražském metru.

Dále zde můžeme spatřit technologický postup výroby ocelové kolejnice, včetně nezbytných exponátů.

Rozvoj muzejních sbírek bude probíhat i nadále, výsledek však závisí na dostatku finančních prostředků. Plány do budoucna jsou velkolepé, měla by být zřízeno Železniční muzeum v části areálu Masarykova nádraží. Uvidíme tedy, kdy se dočkáme realizace. 

Kontaktní adresa muzea:

Národní technické muzeum
Kostelní 42
170 78 Praha 7
e-mail: med@ntm.anet.cz
web: http://www.ntm.cz

© M. Babický 2000  

3. 3. 2002 Vozový park tramvají DP Praha k 1. 2. 2002

Hloubětín (provozovna 1) * ve stavu celkem 118 vozů

1. T3M - 8006, 8007, 8009, 8013, 8015, 8027, 8030-8033, 8036-8039, 8043, 8046-8049, 8051-8091, 8093, 8096, 8097, 8099-8106
2. KT8D5 - 9001-9005, 9007-9048

Kobylisy (provozovna 2) * ve stavu celkem 155 vozů

1. T3 - 6257, 6289, 6561, 6710-6721, 6723-6732, 6734-6754, 6762, 6763, 6765, 6772, 6773, 6775-6782, 6785, 6790, 6795-6798, 6805, 6807, 6808, 6811-6816, 6821-6828, 6831, 6834, 6836-6842, 6845, 6851, 6852, 6854, 6856, 6858-6871, 6873, 6875, 6876, 6878-6884, 6886-6894, 6898-6903, 6905-6907, 6909-6912, 6915, 6916, 6918, 6919, 6921, 6922, 6929, 6931, 6934
2. T3M - 8092, 8094, 8095, 8098

Motol (provozovna 3) * ve stavu celkem 136 vozů

1. T3 - 6557, 6562, 6568, 6609-6611
2. T6A5 - 8601-8730

Pankrác (provozovna 4) * ve stavu celkem 172 vozů

1. 6092, 6383, 6457, 6509-6511, 6513, 6514, 6525, 6532, 6537, 6542, 6544, 6545, 6552, 6564, 6569, 6576, 6579, 6580, 6584, 6594, 6598, 6602, 6606, 6932, 6935, 6938, 6940, 6943-6945, 6948, 6949, 6951-6955, 6957-6959, 6962-6965, 6967, 6969, 6973, 6976, 6977, 6990, 6991
   
   (vozy následujících ev. č. byly odeslány na rekonstrukci do Ústředních dílen: 6142, 6230, 6365, 6439, 6468, 6512, 6517, 6571, 6589, 6613, 6626, 6629, 6662, 6674, 6733, 6755)
2. T3M - 8005, 8008, 8010-8012, 8014, 8016-8025, 8028, 8029, 8040-8042, 8044, 8045, 8050
3. T3R.P - 6554, 8211-8245, 8301-8316
4. T3SUCS - 7074, 7075, 7078, 7079, 7083, 7086, 7087, 7091, 7093, 7097, 7101, 7103, 7105, 7109, 7113, 7115, 7121, 7125, 7129, 7204-7207
5. RT6N1 - 9101-9104 (dlouhodobě neprovozní)

Strašnice (provozovna 5) * ve stavu celkem 128 vozů

1. T3 - 6529, 6605, 6615, 6634, 6635, 6637, 6639, 6640, 6644-6647, 6649-6655, 6657, 6658, 6661, 6664, 6665, 6668-6671, 6673, 6675, 6680, 6685-6693, 6696-6698, 6701-6709
2. T3M - 8034, 8035, 8200
3. T3R - 8205
4. T3SU, T3SUCS - 7001-7003, 7006, 7008-7073, 7268, 7269

Vokovice (provozovna 7) * ve stavu celkem 117 vozů

1. T3 - 6432, 6492, 6496, 6503
2. T3SUCS - 7076, 7077, 7080-7082, 7084, 7085, 7088-7090, 7092, 7094-7096, 7098-7100, 7102, 7104, 7106-7108, 7110-7112, 7114, 7116-7120, 7122-7124, 7126-7128, 7130-7203, 7238, 7239

Žižkov (provozovna 8) * ve stavu celkem 115 vozů

1. T3 - 6124, 6228, 6608, 6616, 6619, 6622-6625, 6628, 6630-6632
2. T3SUCS - 7208-7237, 7240-7267, 7270-7292
3. T6A5 - 8600, 8731-8750

Přehled provozovaných typů tramvají
Typ	Počet
T3	295
T3M	102
T3SU, T3SUCS	289
T3R	1
T3R.P	52
T6A5	151
KT8D5	47
RT6N1	4
Celkový počet vozů	941

Prameny: oficiální přehled DP Praha
  © M. Babický 2002

24. 2. 2002 100 let MHD na Mostecku

Historie:

1. 7. 8. 1901 - zahájení provozu úzkorozchodné elektrické dráhy 
2. 1930 - zahájení autobusové dopravy
3. 1. 4. 1948 - zahájení trolejbusové dopravy
4. 1. 4. 1957 - zahájení provozu normálněrozchodné elektrické rychlodráhy
5. 31. 1. 1959 - ukončení provozu trolejbusů
6. 1962 - ukončení provozu úzkorochodné elektrické dráhy
7. 1969 - vybudována velkokapacitní vozovna a opravárenský závod v Mostě-Velebudicích
8. 1996 - ukončena kompletní plynofikace autobusů na propan-butan

Vozovna Most:

Jedním z center oslav výročí MHD v sobotu 22. září 2001 se stala mostecká vozovna.

Zde mohli návštěvníci spatřit technické zázemí dopravního podniku. Zájemci si mohli prohlédnout autobusovou halu lehké a těžké údržby, halu lehké a těžké údržby tramvají, opravnu tramvajových agregátů, vozy technické údržby. 

Dále se zde prezentovala autoškola DP se svým vozovým parkem, sestávajícím se z několika osobních automobilů, motocyklů, nákladního automobilu IFA a autobusu Karosa B 732. 

Na volném prostranství byly vystaveny autobusy DP Most - Karosa B 731 PB, B 931 PB a B 741 PB. Zkratka PB označuje vozidlo, které má upraven spalovací motor na propan-butan (všechny mostecko-litvínovské autobusy jsou takto vybaveny). Firma Karosa zde vystavovala svou novinku v nabídce městských kloubových autobusů, a to typ Karosa B 961 (prototyp BK 4), jehož sériová výroba se rozjede v roce 2002. Zmizelou éru trolejbusů zde představoval zapůjčený teplický trolejbus Škoda 9 Tr ev. č. 105. 

U vrátnice probíhal prodej pamětní publikace, odznaků a kalendářů. O kus dále si mohli zájemci zakoupit modely tramvají, autobusů, trolejbusů a také pohlednice s obrázky MHD či železnice.

Po areálu vozovny vozil zájemce stařičký autobus Škoda 206, o kterém bude ještě v tomto článku řeč. 

Pro hladovějící a žíznící spoluobčany byla otevřena jídelna dopravního podniku. 

Přehled autobusů vystavených ve vozovně Most
Typ	Evid. č.	Majitel	R. v.	Barva	Poznámka
Škoda 9 Tr	105	DP Teplice	1980	červeno-bílá	trolejbus
Karosa B 731 PB	194	DP Most-Litvínov	1996	žluto-bílá	autobus
Karosa B 931 PB	102	DP Most-Litvínov	1998	žluto-bílá	autobus
Karosa B 741 PB	51	DP Most-Litvínov	1993	žluto-bílá	autobus
Karosa B 961	SPZ <H 08-42>	Karosa a. s.	2001	bílá	prototyp autobusu

Vozovna Litvínov:

Ve vozovně Litvínov toho bylo ke spatření o mnoho méně. 

Nejzajímavější byly pracovní vozy DP. Asi nejzajímavějším exponátem byla cisterna a také vůz pro přepravu kolejnic. V ostatních městech ČR se nic podobného nevyskytuje. 

Přehled pracovních tramvajových vozidel vystavených ve vozovně Litvínov
Typ	Evid. č.	Majitel	R. v.	Barva	Poznámka
nákladní vozík	1	DP Most-Litvínov	1982	žluto-šedá	možnost připojení sn. radlice
cisterna	2	DP Most-Litvínov	1982	šedá	-----------------
přepravník kolejnic	3	DP Most-Litvínov	1985	žluto-šedá	-----------------
přepravník štěrku	4	DP Most-Litvínov	1989	žluto-šedá	-----------------
T1/T3 pracovní	206	DP Most-Litvínov	1957/1968	žlutá	karoserie T3, výzbroj T1
T2/T3 kolejový brus	263	DP Most-Litvínov	1962/1976	žlutá	karoserie T3, výzbroj T2

Návštěvníci si také mohli prohlédnout vystavené typy autobusů, které DP provozuje. Vystavena byla Karosa B 731 PB, B 741 PB, B 931 PB. K vidění byl také nízkopodlažní Citybus, který byl zapůjčen z DP Chomutov-Jirkov.

Přehled autobusů vystavených ve vozovně Litvínov
Typ	Evid. č.	Majitel	Barva
Karosa B 731 PB	136	DP Most-Litvínov	žluto-bílá
Karosa B 931 PB	114	DP Most-Litvínov	bílá
Karosa B 741 PB	50	DP Most-Litvínov	žluto-bílá
Citybus	209	DP Chomutov-Jirkov	červeno-bílá

Po celý den probíhaly v obou městech jízdy historických i současných autobusů a tramvají.

Historické autobusy mohli zájemci obdivovat od 14:00 do 15:00 na prostranství před mosteckým KD REPRE. Pozornosti zájemců rozhodně neušel stařičký autobus Škoda 206 z roku 1936, který přijel až z dalekého Slovenska. 

Tramvaje byly ke spatření před mosteckým OD Prior cca v 9:15 a v Litvínově u stanice Citadela od 13:00 do 13:30. Z tramvají byl největší zájem pochopitelně o dvounápravový vůz Křižík z roku 1899, tedy již z předminulého století. 

Autobusy také odjely na okružní jízdu Autodromem, ale účast pro veřejnost byla možná pouze na základě zvláštní jízdenky, což nikdo předem neavizoval. Zřejmě to byl záměr. Autobusy se objevily také na rozličných místech těchto severočeských měst.

Zároveň se v obou městech konalo větší množství akcí nedopravního charakteru.

Dopravní podnik dal cestujícím ještě jeden dárek, a sice možnost cestování zdarma všemi vozy MHD v sobotu od 8:00 do 17:00.

Oslavy lze, vzhledem k nelehké ekonomické situaci podniku, hodnotit velmi úspěšně. Nezbývá než popřát DP měst Mostu a Litvínova do budoucna více zájmu o kolejovou dopravu ve městě, více finančních prostředků na nové vozy, kratší intervaly spojů, rekonstrukce tratí a zejména stavbu tratí nových. Zatím je zde totiž tramvajová doprava neprávem dosti opomíjena. 

Přehled tramvají na zvláštní lince
Typ	Evid. č.	Majitel	R. v.	Barva	Poznámka
Křižík	18	DP Plzeň	1899	hnědo-bílá	-------------------
Tatra T1	528	DP Ostrava	1957	červeno-bílá	-------------------
Tatra T2	21	DP Liberec	1959	žl.-bílá-zelená	ex 594 Ostrava ex 152 Ústí n. L.
Tatra T3M3	246	DP Most-Litvínov	1982	žlutá	dosazena EV TV14
Tatra T5B6	273	DP Most-Litvínov	1976	červeno-bílá	jediná zachovaná T5 v ČR

Přehled autobusů na zvláštní lince
Typ	Evid. č.	SPZ	Majitel	Barva
Škoda 206	-------	<SC H 001>	SPHV *	bílá/krém/hnědá
Škoda 706 RO + B 40	22 + 48	<B 14-52>	TM Brno	čv/bílá + čv/krém
Škoda 706 RTO CAR	150	MOA 76-39	DP Most-Litvínov	červeno-bílá
Škoda 706 RTO LUX	--------	CBA 19-49	ČSAD Jihotrans	červeno-bílá
Škoda 706 RTO MEX	236	BAC 02-01	DP Bratislava	červeno-bílá
Leyland National	23	<U 00-85>	DP Ústí n. L.	čv/krém/bílá
Leyland Atlantean	26	(OTB 26W)	BHG ****	červeno-bílá
Škoda 706 RTO CAR	-------	BA 053 FF	KHAB **	hnědá/bílá
Škoda 706 RTO LUX	-------	ZAB 00-36	KHAB **	hnědá/bílá

* SPHV - Spolok priatelov historickych vozidiel, Dunajská Lužná, Slovensko
** KHAB - Klub historických autobusov Bratislava, Slovensko
*** BHG - Bus historic group - Chlumec u Ústí nad Labem 

Prameny:

1. vlastní poznámky autora
2. Ludvík Losos - 100 let MHD na Mostecku

© M. Babický 2001

18. 11. 2001 Den otevřených dveří (5. ročník) 2001.

Pátý ročník Dne otevřených dveří v DP Praha se uskutečnil v s sobotu 15. 9. 2001. Pro veřejnost bylo otevřeno depo Zličín, garáže Řepy a vozovna Vokovice. Doprava mezi provozovnami dopravního podniku byla zajištěna zvláštními autobusovými linkami DOD1 a DOD2, na kterých byly nasazeny nízkopodlažní Citybusy a kloubová Karosa B 941.

Depo Zličín:

V areálu zličínského depa bylo k vidění mnoho zajímavého. Hned u vrátnice dostali návštěvníci leták s anketou, kde mohli odpovědět na otázky, týkající se DOD.

Na hale depa byly vystaveny fotografie z výstavby metra. Dále pak všechny vozy metra i pomocné traťové mechanismy, které se v současnosti na tratích metra vyskytují. Vystaveny byly následující vozy (ev. soupravy): 81.71 ev. č. 2327, 81.71M ev. č. 3112, M1 ev. č. 4101 a dále vložený vůz M1 ev. č. 4246 s s podélným uspořádáním sedaček. Z technických vozidel se prezentovala strojní podbíječka Plassermatic 08-75 GS, pomocné technické vozidlo WŽB 10M a lokotraktor ev. č. 797.806-7.

Poblíž souprav metra měli stanoviště závodní hasiči, kteří měli pro malé děti připravenu velkou atrakci v podobě slaňování. O tom, že se dětem slaňování líbilo, nebylo sebemenších pochyb.

V přilehlých místnostech hlavní haly byla instalována výstavka technických dat vozů metra a výkonů metra za uplynulé roky. Rovněž zde probíhala datová projekce o historii a současnosti pražské podzemní dráhy.

V další místnosti se mohli návštěvníci zúčastnit znalostního kvízu, který se týkal, jak jinak, než pražského metra. Opodál si mohli zájemci zařídit vystavení nové průkazky MHD, včetně nezbytné fotografie.

Pro děti byly připraveny nafukovací balonky, které nechybí na podobných akcích a které velmi rády praskají.

Zdejší kantýna pak posloužila všem, kteří potřebovali doplnit tekutiny či pozřít nějaký pokrm.

Přehled vystavených vozů metra a pomocných technických vozidel
Evidenční číslo vozu	Typ	Poznámka
2327	81.71	běžný vůz metra (čelní)
3112	81.71M	modernizovaný vůz metra (čelní)
4101	M1	nový vůz metra (čelní)
4246	M1	nový vůz metra (vložený), podélné uspořádání sedadel
----	Plassermatic 08-75 GS	strojní podbíječka
----	WŽB 10M	pracovní vozidlo s hydraulickou rukou
----	lokotraktor 797.806-7	dieselová posunovací lokomotiva

Samostanou kapitolou byli hasiči DP Metro. Na prostranství před hasičskou zbrojnicí předvedli návštěvníkům současný vozový park. O kousek dále pak předváděli malý hasební zásah.

Garáž Řepy:

Návštěvníci, kteří přijeli linkou DOD1 nebo DOD2, vykonali s autobusem nejprve okružní jízdu po garáži, aby se seznámili s umístěním a rozlohou areálu.

U vrátnice byla odstavena mobilní dispečerská ústředna, upravená z autobusu B 731atm, která je velmi vhodná pro akce tohoto charakteru.

Na volném prostranství mohli zvědavci obdivovat současný vozový park autobusů, které dopravní podnik provozuje.Zřejmě nejvíce obdivovaný byl první vůz v řadě, a to nově pořízený Citybus ev. č. 3330, dodaný již s motorem Iveco a splňující emisní limity Euro 3. Další zajímavostí se staly dnes již historické vozy Ikarus 280.10 a Karosa ŠL11, které se v minulosti také objevily v pražské MHD. Oba vozy jsou v držení Občanského sdružení za záchranu autobusů a trolejbusů v Jihlavě.

Přehled vystavených autobusů
Evid. číslo	Typ	Provozovatel; zvláštnosti vozu
3330	Karosa-Renault Citybus	DP Praha - Hostivař;  první dodaný vůz s normou EURO 3
3283	Karosa-Renault Citybus	DP Praha - Klíčov; klimatizační jednotka
3043	Karosa-Renault Citybus	DP Praha - Řepy
7455	Karosa B 931	DP Praha - Řepy
7330	Karosa B 931	DP Praha - Řepy
7186	Karosa B 731	DP Praha - Řepy
5808	Karosa B 732	DP Praha - Řepy
5717	Karosa B 732 ZTP	DP Praha - Hostivař
3003	Neoplan N 4014	DP Praha - Hostivař
7096	Karosa B 732 AŠ	DP Praha - Autoškola DP
3035	Karosa C 734	DP Praha - Řepy
6338	Karosa B 941E	DP Praha - Řepy
6141	Karosa B 741	DP Praha - Řepy
6005	Karosa B 741	DP Praha - Vršovice
BEA 08-41	Ikarus 280.10	Občanské sdružení za záchranu autobusů a trolejbusů v Jihlavě
ME 63-36	Karosa ŠL 11	Občanské sdružení za záchranu autobusů a trolejbusů v Jihlavě

Historické vozy, to nemusí být nutně jen autobusy, jak již poněkolikáté předvedli členové REHIV klubu Praha, kteří přijeli se svými auto a moto veterány. Obdiv vzbuzoval také funkční model primitivního zážehového spalovacího motoru, mimochodem velmi hlučného.

Podstatně příjemnější zvuky se linuly ze stanoviště amatérské dechové kapely.

Dále se mohli zájemci pokochat pohledem na vyprošťovací vozidlo VV 4008.01 ev. č. 9999 na podvozku Volvo FH12 a hasičské vozidlo Liaz 706 RTHP ev. č. 2811.

U čerpací stanice pohonných hmot měla stánek firma Mogul, jejíž sortiment nabízí veškerá maziva pro motorová vozidla.

Místo, kde se obyčejně odstavují a likvidují autobusy, patřilo nyní dětem, které se dosyta vyřádily při malování křídou na asfalt.

Nyní se přesuňme do odstavných hal pro autobusy, kde bylo také mnoho zajímavého ke spatření.

Hned na začátku haly mohli zájemci prokázat své znalosti ve filmové soutěži. Ta spočívala v určení názvu filmu, ve kterém účinkovala vozidla MHD v Praze.

O kus dále se prezentovaly firmy, které přímo, či nepřímo souvisejí s dopravou, konkrétně Benzina, Generali, Barum nebo firma MB modely, která se zabývá výrobou a distribucí modelů vozidel MHD.

Také zde vystavovala firma, jež se zabývá generálními opravami agregátů nákladních automobilů a autobusů.

Na hale byla odstavena Karosa B 931 ev. č. 7350, u které se již několik let zkouší klimatizační jednotka v kabině řidiče.

Ve správní budově řepských garáží mělo zastoupení informační středisko DP, včetně prodeje publikací a tisku jízdních řádů.

U vrátnice mohli návštěvníci sledovat videoprogram o pražské MHD.

Byly zde také vystaveny papírové modely autobusů, které slepily děti při minulých ročních DOD.

Samozřejmě ani zde nechybělo občerstvení, v podobě zdejší útulné kantýny.

Ve zdejší provozovně, stejně jako ve Zličíně, mohli zájemci vyplnit soutěžní anketu.

Vozovna Vokovice:

Vzhledem k tomu, že původně měla akce probíhat ve vozovně Motol, nebylo zde k vidění mnoho zajímavého.

Na volném prostranství si návštěvníci mohli prohlédnout historickou dvounápravovou soupravu tramvají a dále současné typy T3, T3SUCS, T3M, T3M2, T3R, T3RP, T6.3, T6A5 a KT8D5. S povděkem lze kvitovat skutečnost, že zde nebyla vystavena "černá ovce" vozového parku pražských tramvají, a to nízkopodlažní RT6N, neboť se jedná o mimořádně konstrukčně nevydařené vozidlo.

Ve cvičném voze T3M ev. č. 5518 probíhala soutěž dětí ve skládání puzzle.

Z technologických vozidel zde byl vystaven Renault M 250 - trolejová věž, dále Mercedes M 1823 jakožto čístící vůz a kabelový měřící vůz Volkswagen.

Soutěžní anketa probíhala samozřejmě i na této provozovně.

Pro znavené návštěvníky bylo připraveno chutné občerstvení, v podobě grilované uzeniny.

Přehled vystavených tramvají
Evidenční číslo vozu	Typ	Poznámka
351, 1530	Ringhoffer,	dvounápravový MV + VV
5518	Tatra T3M	cvičný vůz
6092	Tatra T3	reko z vozu T1 ev. č. 5092
7092	Tatra T3SUCS
8079	Tatra T3M
8200	Tatra T3M2	reko z vozu T3SUCS ev. č. 7007
8205	Tatra T3R	reko z vozu T3 ev. č. 6329
8237, 8304	Tatra T3RP	reko z vozů T3 ev. č. 6507, 6426
8600	Tatra T6.3	výzbroj TV14, karoserie T6
8749	Tatra T6A5
9041	Tatra KT8D5

Muzeum MHD Střešovice:

Muzeum bylo po celý den otevřeno zdarma. Zájemci, kteří zde ještě nikdy nebyli, se tak mohli seznámit s rozsáhlým sbírkovým fondem exponátů.

Závěr:

DOD se vydařil, i počasí návštěvníkům přálo. Co se týče hodnocení, nejlepší dojem na návštěvníky udělala řepská garáž, velice chabý dojem vozovna Vokovice, depo Zličín v těsném závěsu za řepskou garáží.

Do budoucna je stále možné něco vylepšovat, stačí jen, aby příslušní pracovníci DP shlédli několik akcí podobného charakteru v jiných městech ČR, či zahraničí. Chybí zejména jízdy historickými vozidly pro veřejnost, což je velkou vadou na kráse tak ušlechtilé věci, jakou DOD bezesporu je.

© M. Babický 2001

23. 9. 2001 Oslavy 100 let elektrické tramvaje v Ostravě

Předmluva:

Hlavní ostravské oslavy u příležitosti 100 let od zahájení provozu elektrické tramvaje se uskutečnily o víkendu 12. a 13. května 2001.

Den první - sobota 12. května 2001

Ústřední dílny Martinov:

V areálu ústředních dílen bylo skutečně mnoho zajímavých objektů ke shlédnutí. Návštěvníci si mohli prohlédnout rozsáhlý areál opraven, včetně mnoha technických vozidel.

Uvnitř hal byly vystaveny jednotlivé, zejména elektrické agregáty z tramvají T3 a K2, např. zrychlovač, motorgenerátor, linkový stykač a další, neméně důležitá zařízení. Rovněž zde byly vzorově vystaveny agregáty, před a po repasi.

Vůz T3SUCS ev. č. 948, který zde byl k vidění, dostal před časem zkušební prototypovou asynchronní výzbroj ALSTOM Industry Europulse. Tramvaj musí najezdit nejprve stanovený počet kilometrů, nutný ke schválení do provozu s cestujícími. Zvažována je i zástavba výzbroje do dalšího vozu.

Celkovou modernizací prošel zde opravovaný košický vůz KT8D5 ev. č. 502, který má být prodán přes firmu Inekon do Sarajeva.

Na nádvoří provozovny byly vystaveny různé pracovní vozy, např. montážní Karosa B 732.00 ev. č. 9215, kolejový brus T3 ev. č. 8204, pracovní dvounápravové tramvaje, trolejové věže Liaz 706, Liaz ř. 110 a Tatra 815. Zájemci měli možnost prohlédnout si areál opraven z ptačí perspektivy, resp. z plošiny trolejové vížky. Dále bylo ke shlédnutí velké množství nekolejových technologických vozidel, které DP Ostrava používá.

Firma MAVE z moravského Liptálu zde vystavovala malý třínápravový městský autobus CiBus ENA s pohonem na plyn.

Přímo z areálu opraven odjížděl z vlečkové koleje zvláštní parní vlak, vedený strojem 313.432, který vozil zájemce na nádraží Ostrava-Svinov a zpět.

V areálu opraven jezdila ještě jedna parní lokomotiva, a to 310.017 s plošinovým vozem ČSD Pa 20 173-1. Zajímavé na této soupravě bylo, že šlo o vozy zahradní železnice, které jsou majetkem p. Siče. Naprosto funkční parní stroj vykonal úctyhodnou práci, neboť odvezl nemalé množství dětí, které se chtěly svézt na plošině vagonu.

Ke zvláštní události došlo v 11:00, neboť došlo k úmyslnému zapálení a následnému asistovanému požáru vyřazeného vozu T3M ev. č. 717. Hasičská jednotka byla na místě vzápětí, aby se dala do ukázkového zásahu - hašení hořící tramvaje. Zásahu přihlíželo velké množství osob, taková událost se nevidí denně. Z vyhořelého vozu zbyly pouze plechové části, neboť všechny laminátové, plastové a pryžové části shořely.

Na přilehlém prostranství byly ke spatření ukázky kolejových konstrukcí, včetně těch, které si DP Ostrava vyrábí sám.

Stánky s propagačními materiály také nezahálely. Firma MB modely, která nechybí na žádné větší dopravní akci, nabídla tradiční sortiment modelů autobusů a tramvají v měřítku 1:87 (H0). Konkurenční firmy nabídly také velké množství modelů autobusů, trolejbusů a tramvají.

DP Ostrava na svých stáncích nabízel rozličné upomínkové předměty. Zájemci si mohli zakoupit např. odznak, vázanku, kalendář, výroční knihu nebo další propagační předměty DPO.

Po celý den také probíhalo živé rozhlasové vysílání Frekvence 1, spojené s vyhlášením výsledků soutěže o sběr jízdenek MHD. Ze známých osobností poctila svou návštěvou ostravské oslavy moderátorka Bára Štěpánová.

Pro menší děti byla připravena atrakce s elektrickými tříkolkami, na kterých se mohli svézt.

Pro unavené návštěvníky byly připraveny stánky s občerstvením, kde si za příjemné ceny mohli dopřát nějaký nápoj či pokrm.

V areálu opraven byla zřízena zastávka zvláštní tramvajové linky č. 100, která zájemce zdarma dopravila do dalšího areálu DP - vozovny Poruba.

Vozovna Poruba:

Ve vozovně Poruba bylo zajímavých věcí o mnoho méně. Asi největším trhákem se stalo nakolejování tramvaje T3SUCS ev. č. 934 hydraulickým zvedákem.Dále zde návštěvníci spatřili průřez vozovým parkem, který DP Ostrava používá v současnosti.

Přehled vystavených tramvají ve vozovně Poruba
Evid. č.	Typ	Pozn.
1212	LTM 10.08
967	T3RP	EV Alstom Progress
1138	T6A5
810	K2G	EV TV8
8607	RSP-3 rotační pluh	EV TV8
8201	T3 cvičný vůz
799	T3SUCS	malá modernizace
975	T3RP	EV Alstom Progress

Pro dětské návštěvníky zde byla připravena atrakce, v podobě nafukovacího hradu na skákání.

Podobně, jako v ÚD Martinov, tak i zde bylo několik stánků s občerstvením.

Den druhý - neděle 13. května 2001

Tramvajová trať Vřesinská - Zátiší: 

Pro dopravní fanoušky (a nejenom pro ně) je největší radost, když se mohou svézt některým z historických vozidel.To se jim tentokrát beze zbytku vyplnilo.

Na překrásné tramvajové trati Vřesinská - Zátiší, s krásnými přírodními sceneriemi, se odehrávaly jízdy historických, současných i pracovních vozidel DP Ostrava. Zájem z řad dopravních nadšenců i prostých návštěvníků byl obrovský. Zejména historické tramvaje byly soustavně přeplněné, což činilo potíže pracovníkům dopravce, zajišťujících bezchybný chod.

Většina návštěvníků byla samozřejmě domácích, nechyběli však ani zájemci z jiných měst. Ze zahraničí se dostavili fandové ze Slovenska. Vzhledem k blízkosti pohraničí se zúčastnili také zájemci z Polska. 

Přehled vozidel pojíždějících úsek: Vřesinská - Zátiší
Evid. č.	Typ
21	e. m. v "Barborka"
24	e. m. v.  trolejová věž
25 + 69	e. m. v. ("Kroužkáč") + v. v. ("Bajvuz")
35 + 8822	e. m. v. ("Bibisák") + vozík
50 + 219	e. m. v. ("Brňák") + v. v. ("Brňák")
94 + 269	e. m. v. ("Komárek") + v. v. ("Komárek")
106	nákladní motorový vůz ("Stovka")
528	T1
681	T2
1210	LTM 10.08
8002 + 8602	e. m. v. - pluh + RSP 1
8101 + ss	lokotraktor ř. 700 + výsypné vozy
8201	T3 cvičný vůz
8204	T3 brus
8205	T2 posunovací
8208	T3 měřící
8606	pluh RSP 2
8607	pluh RSP 3

Náhradní dopravu v úseku Vřesinská - Zátiší zajistily autobusy DP. Na linku X-5 byla nasazena různá vozidla, konkrétně Karosa B 732, Škoda 21 Ab, Citybus, či novinka ve vozovém parku - dvanáctimetrový nízkopodlažní Solaris Urbino 12 ev. č. 7701.

Centrem oslav se stala tramvajová smyčka Zátiší, kde byly soustředěny veškeré atrakce.

V autobuse Škoda 21 Ab ev. č. 7502 probíhal prodej předmětů s dopravní tematikou. Ve stáncích opodál si mohli zájemci, tak jako předchozí den, zakoupit modely autobusů či trolejbusů. K mání byly také slepovací modely od firmy SDV. Rovněž zde byl zastoupen prodej dárkových, blíže nespecifikovaných předmětů.

Odvážlivci se mohli nechat vyzdvihnout do výšin trolejovou věží ev. č. 9293 na podvozku Liaz.

Všem přítomným pak vyhrávala živá a reprodukovaná hudba.

Stejně jako předchozí den, se opět na veřejnosti ukázal malý autobus CiBus ENA.

Pro děti byly připraveny soutěže a skákací gumový hrad.

Pro unavené odpadlíky byly připraveny stánky s občerstvením, kde se mohli osvěžit limonádou nebo pivem a nasytit klobásou či dalšími pochutinami.

Po oba dny byly v prodeji zvláštní jízdenky pro jednotlivou jízdu nebo celodenní jízdy historickými vozidly.

Oslavy se velmi vydařily, patří za to velký dík organizátorům, zejména Dopravnímu podniku Ostrava a Kroužku přátel městské dopravy v Ostravě. Ostravští se tak zařadili po boku Prahy a Brna k městům, které si velice považují historie MHD a pořádají tyto velkolepé akce. 

Prameny:

1. poznámky autora
2. Katalog historických vozidel DP Ostrava - DP Ostrava 2001

© M. Babický 2001

28. 4. 2001 Oslavy 50 let MHD v Děčíně

Historie:

1. 6. 4. 1851 - přijel do města první železniční vlak
2. 1906 - zahájila provoz první autobusová linka
3. 1907 -první autobusová linka byla zrušena pro nízké využití
4. 1923 - společnost EVU zahájila provoz novodobé autobusové dopravy
5. 6. 6. 1946 - bylo vydáno povolení pro stavbu trolejbusové trati
6. 1949 - zahájena výstavba trolejbusového systému
7. 6. 1. 1950 - zahájen provoz trolejbusů
8. 1. 7. 1950 - založeny Dopravní podniky města Děčína
9. 1960-1967 - největší rozmach trolejbusové dopravy v Děčíně
10. 1967 - přišlo rozhodnutí o postupné likvidaci trolejbusového systému
11. 14. 12. 1973 - černý den v děčínské MHD - definitivní konec trolejbusů
12. 1977 - dodány první kloubové autobusy
13. 1996 - dodány první nízkopodlažní autobusy
14. 1997 - zahájeny rozsáhlé stavební práce a rekonstrukce v areálu DP

Oslavy:

Oslavy 50 let MHD v Děčíně kalendářně připadly na první červencový víkend. Dopravní podnik se na oslavy připravil velmi dobře, tak aby si návštěvnící z této akce přinesli krásné prožitky.

Brány podniku v Dělnické ulici se návštěvníkům otevřely 1. a 2. července 2000.

V novém areálu DP si mohli prohlédnout halu lehké údržby a denního ošetření. Zde byla vystavena Karosa B 741 ev. č. 221.

Na hale těžké údržby byly vystaveny opravované autobusy Karosa B 732 ev. č. 176, B 931E ev. č. 102 a SOR C 7.5 ev. č. 503.

Uvnitř areálu byl odstaven teplický trolejbus 9 Tr ev. č. 105, který evokoval atmosféru zaniklého trolejbusového provozu. Trolejbus si oblíbily zejména děčínské děti, pro které se stal nezvyklou hračkou, se kterou se v Děčíně nemají šanci setkat.

Společnost Škoda-Liaz zde předvedla svůj speciál, který měl najít své uplatnění ve Vietnamu jako autobus. K realizaci však nedošlo, a tak je vozidlo dodnes majetkem výrobce. Na oslavách vůz sloužil k reprezentaci fy. Škoda-Liaz.

Lahti 402/CZ-B - takto se oficiálně jmenuje další zajímavé vozidlo, autobus, který v ČSAD Ústí nad Labem, a. s. , montují z karoserie finského autobusu Lahti. S využitím ekologických pohonných jednotek fy. Škoda-Liaz tak jde o další autobus, který může pomoci při obnově vozového parku zejména závodů ČSAD. Autobus je dodáván s klasickým vznětovým motorem, na přání zákazníka je možné dodat motor poháněný LNG, neboli zkapalněným zemním plynem.

Dalším autobusem, který vzbudil zaslouženou pozornost návštěvníků, se stal licenčně vyráběný třínápravový Neoplan, označený Solaris Urbino 15. Ty jsou vyráběny v Polsku, přičemž generálním dovozcem do České republiky se stal Dopravní podnik Ostrava. S předváděným Solarisem se již mohli seznámit cestující v několika dalších městech republiky.

Na nádvoří dílen si lidé mohli zakoupit suvenýry u připravených stánků, občerstvit se, nebo nastoupit do některého z autobusů, mířících na některou ze zvláštních linek. 

Přehled vystavených autobusů
Typ	SPZ	Ev. č.	Barva	Majitel
Renault-Agora Citybus	ULK 61-54	44	červená/bílá	DP Ú. n. L.
Praga RND	<B 14-39>	53	červená/bílá/černá	TM Brno
Škoda 706 RTO Jelcz	AE 18-28	4881	červená/bílá	DP Praha
Karosa ŠM 11	<X 27-80>	7135	červená/bílá	DP Praha
Škoda 706 RO Karosa B 40	<B 14-52> <B 12-72>	22 ?	červená/bílá	TM Brno
Solaris Urbino 15	(P0 5090)	7601	modrá/bílá/žlutá	DP Ostrava
AEC Routmaster	(NRH 802A)	?	červená/bílá	B. H. G. Chlumec
Škoda 706 RTO LUX	KT 35-01	---------	zelená/bílá	?
Škoda 706 RTO LUX	CBA 19-49	---------	červená/bílá	ČSAD Jihotrans
Büssing NAG 900 N	(DD VK 900)	4	krémová/hnědá	DVB Dresden
MAN ND 202	(BV 3079)	3079	modrá/žlutá	BVG Berlin
Leyland National	(BTB 23T)	23	červená/krémová	DP Ú. n. L.
Mercedes O 405 GN	(DDVB 187)	453 116-2	žlutá/černá	DVB Dresden
Leyland Atlantean AN68	(OTB 26 W)	26	červená/bílá	B. H. G. Chlumec
SOR B 9.5	LIB 43-49	499	zelená/žlutá/bílá	DP Liberec
Lahti 402/CZ-B	CLA 21-53	-----------	modrá/bílá/červená	ČSAD Bus Ú. n. L.

* B. H. G. - Bus Historic Group Chlumec u Ústí nad Labem

Na dvoře starých dílen byl k vidění průřez současným vozovým parkem DP Děčína.

Výstavka autobusů DP Děčín
Typ	SPZ	Evidenční číslo	Rok výroby
SOR C 7.5	DCA 44-58	507	1996
Ikarus 280.08	DCA 45-20	202	1984
Ikarus 412.02	DCA 42-93	182	1996
Tambus TAM 272A	DCA 30-69	207	1994
Karosa B 732.1652	DCA 21-70	174	1991
Karosa B 931.1707	DCA 82-19	101	2000
Karosa B 941.1962 E	DCA 81-82	201	2000
Karosa LC 936.1038 XE	DCA 81-81	401	2000

Absolutním trhákem dne se staly jízdy historických vozidel. Linky byly záměrně pojmenovány tak, aby název jednoznačně vystihoval charakter linky. Cestující tak mohli okusit požitek z městské nebo příměstské linky. Ti odvážnější pak mohli zvolit vyhlídkovou, či patrovou jízdu.

Pro milovníky romantiky byly připraveny vyhlídková jízda po okolí Děčína, přičemž došlo k původně neplánované zajížďce na Kristin Hrádek, který se nachází v těsném sousedství státní hranice se SRN. Dojmy z vyhlídkové jízdy byly vesměs dobré. Zde je však třeba upozornit na vozidlo Škoda 706 RTO s klatovskou SPZ, které by bez problémů mohlo dostat přezdívku "kostitřas", neboť jezdilo pravděpodobně bez zadních tlumičů pérování.

Městská jízda - okruh 1:

Vozovna - Hl. nádraží - Masarykovo nám. - Myslbekova - Nemocnice- Narex - Nový most - Desta - Diana - Vozovna

Městská jízda - okruh 2:

Vozovna - Hl. nádraží - Masarykovo nám. - Okresní úřad - Myslbekova - Narex - Libverda - Březiny - Staré město - Nový most - Desta - Diana - Vozovna

Příměstská jízda - okruh 1:

Vozovna - Hl. nádraží - Bynov - Jílové - Libouchec a zpět

Příměstská jízda - okruh 2:

Vozovna - Hl. nádraží - Masarykovo nám. - Boletice - Nebočady a zpět

Vyhlídková jízda:

Vozovna - Hl. nádraží - Jalůvčí - Maxičky - Sněžník - Tisá - Libouchec - Jílové - Bynov - Hl. nádraží - Vozovna

Patrová jízda - okruh 1:

Vozovna - Hl. nádraží - Bynov - Jílové a zpět

Patrová jízda - okruh 2:

Vozovna - Hl. nádraží - Bynov - Jílové - Libouchec a zpět 

Zaslouženou pozornost si získaly zejména stařičké autobusy Büssing NAG, Praga RND a Škoda 706 RO. Také velice moderní, 15 m dlouhý, třínápravový Solaris Urbino si získal své příznivce, ikdyž děčínským dětem se zřejmě nejvíce líbila jízda patrovými autobusy.

Oslavy MHD přilákaly mnoho obyvatel Děčína a velké množství dopravních nadšenců. Lze s povděkem kvitovat snahu děčínských (a nejenom děčínských) pracovníků DP, dopravních nadšenců a dalších, kteří se podíleli na organizaci oslav. 

Prameny:

1. vlastní poznámky
2. 50 let městské hromadné dopravy v Děčíně, autorský kolektiv, 2000

© M. Babický 2000