CITYTRANS CZ

30.5.2015 Nedovařené prodloužení metra do Motola.

Když byl 6. dubna 2015 otevřen nový úsek pražského metra z Dejvicé do Motola, cestující v Praze byli nadšeni novým kapacitním spojením. Po prvních dnech provozu mnozí z nich vystřízlivěli, a zjistili, že se dočkali jakéhosi nedovařeného polotovaru. Mimo mediálně propíraného chybějícího eskalátoru ve stanici metra Veleslavín, problematických výtahů ve stanici Bořislavka a pásmového provozu, si pojďme koncem dubna 2015 projet celou trasu a zaměřit se na nedostatky zejména z pohledu cestujícího.

Bořislavka, východ - Nedostatky: chybí odpadkové koše ve vestibulu; nepříjemný průvan při vstupu do stanice; nezastřešené přístupy z tramvajových nástupišť; neotevřené obchody ve vestibulu; chybějící odpadkový koš u manipulační autobusové zastávky Bořislavka
Bořislavka, západ - Nedostatky: pouze dvojice výtahu pro vstup na nástupiště - neexistuje pevné schodiště; nefunkční jízdenkový automat č. 642; nefunkční digitální panel ve vestibulu
Pochvala za: blikající bezpečnostní lišty na nástupišti; stylová plakátová výzdoba ve vestibulu (MHD); jízdenkové automaty akceptující platební karty; digitální cedule oznamující odjezdy povrchové MHD; pro řidiče pohodlné odstavování autobusů v zastřešeném terminálu; využití původního autobusového obratiště Bořislavka pro odstavy autobusů ČSAD

Veleslavín - Nedostatky: chybí eskalátor na povrch; nekryté schodiště pro přístup od tram a bus; nevyhovující odtokové kanálky a sklon schodištních mezistupňů; chybějící výtah do Vokovické ulice; nedostatek míst k sezení na nástupišti (pouze 9); chybí informace ve stojanech; v eskalátorových tunelech nepříjemně fouká; zavřené obchody ve vestibulu; nemožnost platby kartou v Infocentru PID; pouze 2 odpadkové koše ve vestibulu; u nástupiště autobusů chybí velký digitální panel, který by zobrazoval odjezdy autobusů; málo sedaček pro cestující autobusové dopravy; chybí parkoviště P + R
Pochvala za: stylovou výzdobu plakáty MHD; Infocentrum PID

Petřiny, sever - Nedostatky: nekvalitní provedení živičného chodníku při vchodu do vestibulu;
Petřiny, jih - Nedostatky: fouká vítr ve vestibulu
Pochvala za: zastřešení jižního vestibulu

Motol - Nedostatky: pásmový provoz; neakceptace platebních karet v předprodeji jízdenek; nepořádek a neupravenost širšího okolí stanice Pochvala za: digitální cedulí, zobrazující odjezdy povrchové MHD; stanici u areálu nemocnice

Pro doplnění je třeba uvést, že pásmový provoz má od 1.6.2015 změnu, a sice, že žádná souprava nekončí na Dejvické jako doposud, ale všechny jedou minimálně na Petřiny. Jako provozní zajímavost lze uvést autobusovou l.č. 168, konkrétně 11. pořadí, které je částečným pozůstatkem bývalé invalidní linky H2 (Florenc – Sídliště Stodůlky). Na linku je nasazován upravený autobus Crossway, takže se cestující mnohdy nestačí divit, proč je voze tak málo sedaček. Druhé překvapení na cestující čeká v podobě pozměněné trasy, narozdíl od ostatních spojů l.č. 168.

© M. Babický 2015

26.8.2013 Zážitková turistika 17.8.2013.

Prohlídku technického zázemí a svezení historickou soupravou metra provozuje v rámci zážitkové turistiky DP Praha ve spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy již několik let. Zájemci mohou tradičně shlédnout depo Kačerov a svézt se na trase C historickou sopuravou EČs. Po zprovoznění historické soupravy typu 81.71 se možnosti značně rozšířily, a sice na trať A i B.

Například v sobotu 17.8.2013 se uskutečnila akce v depu Zličín,a sice dopolední a odpolední termín. Zájemci se mohli dostavit k vrátnici nebo využít speciální autobusovou linku od stanice metra Zličín. Pro odvezení návštěvníků akce byly využity kloubové vozy SOR NB18, využité v čase přestávky linky 100 na Zličíně. Do informačního systému autobusu byla nahrána linka ZT - Zážitková turistika. 17.8.2013 zde byly zjištěny vozy 6633 a 6632.

První zastávka byla u hasičské stanice, kde byli návštěvníci stručně seznámeni s chodem provozovny, s vozovým parkem, vybavením hasičů a byl jim nasimulován cvičný poplach.

Následovala rychlá návštěva deponovací haly, kde si zájemci mohli prohlédnout uniformní vozový park, sestávající se z vozů 81.71M. Několik desítek zájemců bylo rozděleno na dvě skupinky, které byly naloženy do již připravené historické soupravy 81.71. Přesněji řečeno, obsadit se daly pouze oba čelní vozy, tedy ev.č. 2159 a 2504. Během krátké doby se dala sopurava s cestujícími do pohybu ve vleku lokotraktoru.

Následovalo povolení od vlakového dispečera k vjezdu na trať. Během jízdy byly cestujícím sdělovány informace prostřednictvím vozového rozhlasu. Zajímavosti pak doplňovali průvodci, pro které ani záludné dotazy cestujících nebyly žádnou překážkou.

Cestující se tak např. seznámili s nerealizovanou odbočkou tratě u stanice Stodůlky, prohlédli si palmový háj ve stanici Lužiny a vyslechli si zajímavosti o mostní estakádě nad Nepomuckým rybníkem. Během této cesty byly cestujícím demonstrována bezpečnost pražského metra, a sice simulující nevolnost strojvedoucího, kdy vlakový zabezpečovač ARS při překonání nejvyšší povolené rychlosti zadal povel STOP až do úplného zastavení soupravy.

Ve stanici Smíchovské nádraží souprava zavítala na obratové koleje, tedy dřívější konečnou. V právě rekonstruované stanici Národní třída souprava přibrzdila, aby si cestující mohli prohlédnout staveniště. Ve stanic Florenc bylo využito obratové koleje a následné cestě zpět na Zličín.

Během jízdy se mohli zájemci zastavit v kabině strojvedoucích, prohlédnout si ji, případně zdokumnovat či se strojvedoucích zeptat na to či ono. Kabina byly v obležení zejména dětí, pro které to byl rozhodně nevšední zážitek, který se jim nestává každý den. V podzemí nebyly realizované žádné zastávky s výjimkou kratkodobých zastavení při obratu , u návěstidel a simulace ARS. Soupravou bylo též zakázáno procházet, tato možnost zůstala zachována pouze pro posádku.

Po dojezdu na zhlaví depa Zličín došlo ještě k šíbování a následnému odjezdu na západní část zkušební koleje. Pak už následovalo jen zatažení do haly.

Po příjezdu se mohli návštěvníci ptát organizátorů na cokoli, projít si všechny vozy včetně kabin a vyfotit soupravu. Kdo si chtěl odnést něco na památku, využil propagační tiskoviny DP Praha nebo prodejní stánek soukromé osoby s upomínkovými předměty.

Poté už následovalo opuštění areálu, a sice buď po svých nebo opět zvláštní autobusovou linkou.

Zážitková turistika s DP Praha rozhodně stojí za to. Děti bude bavit také, ale cca až od 7 let věku, mladší děti se budou spíš nudit. Laťka je nasazena velmi vysoko, možná by se dala do budoucna uvažovat i malá změna, a sice navýšit hodinovou dotaci, protože např. u hasičů se návštěvníci moc dlouho neohřáli. Od věci by nebyla i možnost projet celou zkušební kolej, nikoliv jen část. Rovněž seznámení s pracovními kolejovými vozy by pro spoustu návštěvníků bylo zajímavé. A tak bychom mohli pokračovat dále...

24. 5. 2004 30 let pražského metra

V neděli 9. května 2004 oslavilo pražské metro 30 let své existence. Při této příležitosti se událo několik akcí, vztahujících se k tomuto jubileu.

Již koncem dubna 2004 se začaly objevovat na reklamních plochách upoutávky na výročí metra. Několik dnů před kulatinami se upoutávky objevily i v denním tisku a internetových stránkách. Také byla vydána pamětní jízdenka.

Zajímavý dárek dostali Pražané, kteří se narodili ve stejný den, kdy zahájilo metro provoz, tedy 9. 5. 1974. Dopravní podnik jim věnoval měsíční jízdenku MHD. Ve spolupráci s Českým rozhlasem - Reginou proběhla od 3. do 28. května také vědomostní soutěž, v níž mohli soutěžící vyhrát rok cestování v městské hromadné dopravě zdarma.

Od středy 5. 5. 2004 až do neděle 6. 6. 2004 mohli návštěvníci shlédnout výstavku 30 let pražského metra v Muzeu hl. m. Prahy. K dispozici bylo mnoho zajímavých materiálů z historie, současnosti i budoucnosti metra.

V sobotu 8. 5. 2004 byla na linku C vypravena historická třívozová souprava typu EČs ev. č. 1083, 1085, 1084. Velmi ostrý kontrast s nyní provozovanými vozy typu M1 a 81.71M. Staré nerekonstruované vozy 81.71 dojezdily na lince C 6. 11. 2003 ve složení 2145, 2240, 2414, 2410, 2128 a vozy EČs 29. 6. 1997 ve složení 1076, 1027, 1054, 1067, 1083.

Souprava EČs s obsluhou v dobových uniformách jezdila cca od 7:30 do 19:30 za nevalného zájmu cestujících a velkého zájmu nadšenců MHD.

V neděli 9. 5. 2004 nastalo opravdové dopravní dopuštění. Na linku C byla opět vypravena historická souprava EČs za podstatně většího zájmu cestujících a obrovského zájmu nadšenců MHD všech věkových skupin. Od 9:00 do 16:00 DP Praha zpřístupnil pro zájemce prostory depa Kačerov.

Návštěvníci se mohli do depa dostat třemi způsoby. Pěším přístupem z hlavní vrátnice metra ve Sliačské ulici, zvláštními soupravami M1 ze stanice metra Kačerov a nakonec po zkušební koleji historickým parním vlakem, vedeným lokomotivou Albatros ev. č. 498.022. V areálu metra dostali zájemců letáček s mapkou a vysvětlivkami, kterak se pohybovat po území depa.

V podzemí administrativní budovy se v kulturním sálu návštěvníci seznámili s videoprojekcí o historii a současnosti pražského metra. V prodeji byly propagační předměty DP. Bezesporu největším trhákem se stala útlá kniha 30 let pražského metra za velmi příjemných 125,- Kč. Kdo chtěl, mohl získat i příležitostné razítko. Zdarma byly informační letáky DP Praha a tištěné zastávkové jízdní řády.

V přízemí administrativní byla otevřena závodní kantýna DP Metro, kde se mohli zájemci občerstvit.

Poblíž hlavní budovy bylo stanoviště soutěže pro děti.

V hale depa bylo k vidění mnoho zajímavého. Část rozebrané soupravy 81.71 ev. č. 2151, 2240, 2414, 2152 určené k rekonstrukci do Škody Plzeň. Vystaveny byly všechny současné typy vozů používané na linkách metra, t. j. 81.71 ev. č. 2351, 2625, 2611, 2639, 2336 (zapůjčeno z depa Hostivař), 81.71M ev. č. 3155, 3227, 3260, 3261, 3156 a M1 ev. č. 4153, 4279, 4280, 4281, 4154. Opodál byla odstavena i nejnovější souprava M1 v kačerovském depu - ev. č. 4173, 4409, 4410, 4411, 4174.

Dále byly k vidění 2 hasičské vozy DP Metro.

Všem k poslechu vyhrávala amatérská kapela Spřáhlo, sestavená z pracovníků DP Metro.

U stolečků stojících opodál byly nabízeny pohlednice, knížky a další materiály s problematikou MHD a železnice. Své skromné zastoupení zde měla Škoda Plzeň, vystavující dva modely metra, a firma Siemens, jejíž stoleček těžko odolával náporu zájemců, neboť se zde rozdávalo občerstvení.

Výstava dále pokračovala směrem k depu pracovních strojů. Zde návštěvníci viděli všechny možné pracovní stroje, které zajišťují údržbu tratí metra např. strojní podbíječku, vůz pro měření kolejí, vůz pro čištění traťových tunelů, lokotraktory a další motorové a přívěsné pracovní vozy metra.

V těsném sousedství zase měli v pohotovosti veškerou dostupnou techniku hasiči DP Metro. Dětem se asi nejvíce líbilo pěnidlo, které dokáže během krátké chvilky vytvořit velkou hromadu pěny.

Požární nádrž upoutala pozornost několika kolemjdoucích osob, které zjistily, že uprostřed nádrže si zcela svobodně plave jakási kaprovitá ryba.

Pro malé děti byla na blízkém trávníku vybudována soutěžní prolézačka.

Milovníci železnice se soustředili v severní části areálu, kam v nepravidelných intervalech přijížděl historický parní vlak tažený lokomotivou Albatros. Vlak odsud po několikaminutové přestávce pokračoval do stanice Praha-Braník, příp. okružní jízdou přes pražská nádraží Radotín, Smíchov a Vršovice.

Celá akce se naprosto fantasticky vydařila, avšak vzhledem k tomu, že se z podobných akcí Dopravního podniku stává pro Pražany masová a navíc silně návyková záležitost, možná by stálo za úvahu, pořádat v budoucnu veškeré Dny otevřených dveří po oba víkendové dny. 

© M. Babický 2004

12. 4. 1999 (Nejenom) 25 let pražského metra.

Úvahy o vybudování podzemní dráhy v Praze jsou velmi staré. Již koncem minulého století známý pražský železář V. J. Rott navrhl městské radě vybudovat mj. i podzemní dráhu. Reálnější podobu získal projekt V. Lista a B. Belady z roku 1926 nazvaný: "Studie rychlé městské dráhy - metro v Praze". Několik dalších projektů sice ještě vzniklo, ale další aktivity přerušila 2. světová válka.

Po skončení války, se v souvislosti s bouřlivým rozvojem města a zejména automobilismu, začalo opět uvažovat o výstavbě metra. V šedesátých letech bylo, po urputných bojích mezi zastánci podpovrchové tramvaje a metra, rozhodnuto ve prospěch podpovrchové tramvaje. Výstavba byla zahájena 7. ledna 1966.

O rok později, v lednu 1967 byl projekt podpovrchové tramvaje přezkoumán, mj. na nátlak sovětských poradců a v srpnu 1967 změněn na výstavbu klasického metra, v trase: Sokolovská - Kačerov. V této době již probíhala výstavba stanic Muzeum a Hlavní nádraží, takže až budete projíždět stanicí Hlavní nádraží, povšimněte si trochu odlišné koncepce stanice.

Pro první trasu podzemky bylo nutno najít vhodnou lokalitu pro výstavbu depa. V úvahu připadaly pozemky, v místě dnes realizovaného depa na Kačerově, anebo nezastavěná plocha, v těsném sousedství nádraží Praha - Krč.

Roku 1968 se konalo výběrové řízení na dodavatele vozů pro pražské metro. V soutěži zvítězilo ČKD Praha - Tatra Smíchov. V roce 1971 byly vyrobeny dva prototypy dvouvozové jednotky Tatra R 1. Ověřovací jízdy probíhaly od května 1971. Ještě před zahájením zkušebních jízd, se však vláda ČSSR rozhodla preferovat sovětské vozy. Zkoušky jednotek R 1 probíhaly nadále, až do ledna 1972, kdy za dodnes nevyjasněných okolností, došlo k havárii obou jednotek.

Z důvodu vyšší hmotnosti sovětských vozů oproti vozům R 1, (32,5 t versus 23 t u R 1) musel být vložen do tubusu Gottwaldova (dnes Nuselského) mostu, ocelový roznášecí rošt. Otevření mostu se uskutečnilo 22. února 1973. Dnes, po pětadvaceti letech provozu, se projevila zvýšená zátěž na ocelový rošt a pracovníci metra při revizi zjistili trhliny podélníků roštu. Dopravní podnik rozhodl o výměně všech 1 100 kusů ocelových podélníků. Proto od 21.11.1998 do 7.3.1999 probíhaly víkendové výluky metra v úseku I. P. Pavlova - Pražského Povstání, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících i v budoucnu.

16. října roku 1973 přijelo na nádraží Praha - Krč, z Mytiščinského závodu prvních šest vozů typu EČs. Vozy přijely ze SSSR po vlastní ose, tažené lokomotivami.

Stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad) se stala první dokončenou stanicí na trase I C. 24. a 25. listopadu 1973 se zde konal "Den otevřených dveří". Budoucí cestující si tak mohli prohlédnout dokončenou stanici a třívozovou soupravu metra. Zájem Pražanů byl obrovský.

Zkušební provoz metra v úseku Sokolovská (Florenc)- Kačerov byl zahájen 2. 1. 1974. Osádku metra tvořil strojvedoucí a pomocník.Významným mezníkem pražské dopravy se stal 9. květen 1974. Od tohoto dne se Praha stala 46. městem na světě, s provozem podzemní dráhy. První provozní den mohli okusit nový dopravní prostředek pouze představitelé státu, významní činovníci KSČ a pozvaní hosté. Velké změny nastaly též v povrchové dopravě. Z těch podstatnějších uvádím zavedení nepřestupného tarifu a přechod na MOC, ukončení provozu dvounápravových tramvají a zrušení tratě: Pražského Povstání - Budějovická - Ryšánka.

Od srpna 1975 byly vypravovány čtyřvozové soupravy, od února 1979 pak pětivozové. Taktéž vozový park se rozrůstal. Po dodávkách vozů EČs z let 1973 - 1976, následoval od roku 1978 typ 81.717 a vložený 81.714.

Platba dovozného do kasičky fungovala od zahájení provozu metra, až do roku 1985, kdy byly kasy nahrazeny označovači jízdenek Merona. Označovače Merona se udržely v provozu do poloviny roku 1996, kdy byl opět zaveden přestupný tarif a DP Praha osadil do stanic metra a vozidel povrchové dopravy elektronické označovače fy. Mypol.

Roku 1990 byly nakoupeny poslední sovětské vozy typu 81.717 a 81.714. Po dvaceti letech skončila životnost 85 vozům EČs a dopravní podnik stál před otázkou, co bude dál. Zrekonstruovat vozy typu 81.71, nebo nakoupit nové?

Psal se rok 1994, když se dopravní podnik rozhodl pro rekonstrukci soupravy typu 81.71. Vybrána byla souprava vozů ev. č.: 2138, 2268, 2211, 2250 a 2150. Firmou zajišťující rekonstrukci se stala Škoda Plzeň. V roce 1996 se souprava vrátila do pražského podzemí, aby 6.12.1996 vykonala první zkušební jízdu. Po najetí potřebných kilometrů se od 4. 2. 1998 objevuje na lince C v provozu s cestujícími.

Rekonstruovaná souprava 81.71M prošla velmi důkladnou obnovou. Z původních vozů byly zachovány skelety, podvozky a vzduchové výstroje. Původní evidenční čísla byly zvýšeny o 1000.

Ve výběrovém řízení na dodávku 110 nových vozů pro pražské metro zvítězilo konsorcium firem ČKD, Siemens, ADtranz. První dva vozy byly vyrobeny 17. 12. 1997. Zkušební jízda první dokončené soupravy se konala 23. 7. 1998 v areálu depa Kačerov. Řídící vozy obdržely evidenční řadu 4100, vložené 4200. Na designu vozu se podílel architekt Kotas, známý tvůrce designů tramvají T3R, RT6N, dispečinku libereckého DP, stanice metra Rajská zahrada atd.

První souprava typu M1 se měla objevit v provozu s cestujícími již závěrem loňského roku, nestalo se tak a v současné době pravděpodobně nikdo neví, kdy se tak stane. Bylo by třeba nasadit nové soupravy co nejdříve, neboť kultura cestování velmi poklesla, z důvodu chybějící kapacity vozů. Po mohutném vyřazování vozů EČs jsou vyřazovány i vozy typu 81.71 a jestli to takto půjde dále, nebudeme mít v čem jezdit.

Výstavba nových úseků je zcela závislá na finančních možnostech města. V brzké budoucnosti by měla být prodloužena linka C pražského metra, v trase Nádraží Holešovice - Ládví, výhledově až do Letňan. Z hlediska trasy A byla vypracována studie, plánující dvě rozvětvení, z nichž jižní větev vychází ze stanice Strašnická směrem na Zahradní Město a severní ze stanice Skalka do stanice Průmyslová. Co se týče trasy D, toto je velmi vzdálená budoucnost, nicméně trasa bude vedena z Písnice přes Pankrác, Žižkov do Vysočan.

Přejme tedy pražskému metru do budoucna jen to nejlepší, nové vozy, nové tratě a hodně spokojených cestujících.

Přehled dodávek vozů metra
rok dodávky	typ EČs	typ 81.717 (čelní)	typ 81.714 (vložený)
1973	1002,1003,1006,1011,1013, 1016,1024,1031,1039,1042, 1047-1049,
1974	1001,1004,1005,1007-1010, 1012,1014,1015,1017-1023, 1025-1030,1032-1038,1040, 1041,1043-1046,1050
1975	1061-1070
1976	1071-1085
1978		2101-2135	2201-2233
1979		2136-2152	2234-2250
1980		2153-2162	2251-2273
1981		2163-2168	2274-2299,2400-2402
1982		2169-2182	2403-2423
1983		2183-2194	2424-2441
1984		2195-2199,2300-2308	2442-2462
1985		2309-2330	2463-2495
1986		2331-2358	2496-2499
1987		2359-2370	2635-2652
1988		2371-2382	2653-2670
1989		2383-2394	2671-2687
1990		2395-2399,2500-2504	2688-2699,2800-2803

Přejmenované stanice podzemní dráhy: dříve/nyní

1. Fučíkova - Nádraží Holešovice
2. Sokolovská - Florenc
3. Gottwaldova - Vyšehrad
4. Mládežnická - Pankrác
5. Primátora Vacka - Roztyly
6. Budovatelů - Chodov
7. Družby - Opatov
8. Kosmonautů - Háje
9. Leninova - Dejvická
10. Moskevská - Anděl
11. Švermova - Jinonice
12. Dukelská - Nové Butovice

Nové názvy stanic jsou v platnosti od 22,2,1990.  Prameny:

1. Pitucha - Metro v Praze
2. Pulchartová - Pražská doprava 1978
3. Křivánek, Šmíd, Vítek - Všechna metra světa
4. Lašek - Pražské metro '85
5. Křivánek, Vítek - Pražské metro
6. Škorpil - Pražské metro IV. dimenze velkoměsta
7. Fojtík, Linert, Prošek - Historie MHD v Praze
8. Provozní příručka pracovníků metra
9. DP hl. m. Prahy v roce 1994
10. osobní poznámky
11. Magazín MHD
12. list DP-kontakt
13. údaje DP Metro
14. informační brožury a letáky DP Praha
15. zpravodaj KPMD, KMD Praha
16. denní tisk

© M. Babický 1999