Zastávky:
Archiv:
- 2021-10
- 2021-9
- 2021-7
- 2021-6
- 2021-5
- 2021-3
- 2021-2
- 2021-1
- 2020-12
- 2020-11
- 2020-10
- 2020-9
- 2020-8
- 2020-7
- 2020-5
- 2020-4
- 2020-3
- 2020-2
- 2020-1
- 2019-12
- 2019-11
- 2019-10
- 2019-9
- 2019-8
- 2019-7
- 2019-6
- 2019-5
- 2019-4
- 2019-3
- 2019-2
- 2019-1
- 2018-12
- 2018-11
- 2018-10
- 2018-9
- 2018-8
- 2018-7
- 2018-6
- 2018-5
- 2018-4
- 2018-3
- 2018-2
- 2018-1
- 2017-12
- 2017-11
- 2017-10
- 2017-9
- 2017-8
- 2017-7
- 2017-6
- 2017-5
- 2017-4
- 2017-3
- 2017-2
- 2017-1
- 2016-12
- 2016-11
- 2016-10
- 2016-9
- 2016-8
- 2016-7
- 2016-6
- 2016-5
- 2016-4
- 2016-3
- 2016-2
- 2016-1
- 2015-12
- 2015-11
- 2015-10
- 2015-9
- 2015-8
- 2015-7
- 2015-6
- 2015-5
- 2015-4
- 2015-3
- 2015-2
- 2015-1
- 2014-12
- 2014-11
- 2014-10
- 2014-9
- 2014-8
- 2014-7
- 2014-6
- 2014-5
- 2014-4
- 2014-3
- 2014-2
- 2014-1
- 2013-12
- 2013-11
- 2013-10
- 2013-9
- 2013-8
- 2013-7
- 2013-6
- 2013-5
- 2013-4
- 2013-3
- 2013-2
- 2013-1
- 2012-12
- 2012-11
- 2012-10
- 2012-9
- 2012-8
- 2012-7
- 2012-6
- 2012-5
- 2012-4
- 2012-3
- 2012-2
- 2012-1
- 2011-12
- 2011-11
- 2011-10
- 2011-9
- 2011-8
- 2011-7
- 2011-6
- 2011-5
- 2011-4
- 2011-3
- 2011-2
- 2011-1
- 2010-12
- 2010-11
- 2010-10
- 2010-9
- 2010-8
- 2010-7
- 2010-6
- 2010-5
- 2010-4
- 2010-3
- 2010-2
- 2010-1
- 2009-12
- 2009-11
- 2009-10
- 2009-9
- 2009-8
- 2009-7
- 2009-6
- 2009-5
- 2009-4
- 2009-3
- 2009-2
- 2009-1
- 2008-12
- 2008-11
- 2008-10
- 2008-9
- 2008-8
- 2008-7
- 2008-6
- 2008-5
- 2008-4
- 2008-3
- 2008-2
- 2008-1
- 2007-12
- 2007-11
- 2007-10
- 2007-9
- 2007-8
- 2007-7
- 2007-6
- 2007-5
- 2007-4
- 2007-3
- 2007-2
- 2007-1
- 2006-12
- 2006-11
- 2006-10
- 2006-9
- 2006-8
- 2006-7
- 2006-6
- 2006-5
- 2006-4
- 2006-3
- 2006-2
- 2006-1
- 2005-12
- 2005-11
- 2005-10
- 2005-9
- 2005-8
- 2005-7
- 2005-6
- 2005-5
- 2005-4
- 2005-3
- 2005-2
- 2005-1
- 2004-12
- 2004-11
- 2004-10
- 2004-9
- 2004-8
- 2004-7
- 2004-6
- 2004-5
- 2004-4
- 2004-3
- 2004-2
- 2004-1
- 2003-12
- 2003-11
- 2003-10
- 2003-9
- 2003-8
- 2003-7
- 2003-6
- 2003-5
- 2003-4
- 2003-3
- 2003-2
- 2003-1
- 2002-12
- 2002-11
- 2002-10
- 2002-9
- 2002-8
- 2002-7
- 2002-6
- 2002-5
- 2002-4
- 2002-3
- 2002-2
- 2002-1
- 2001-12
- 2001-11
- 2001-10
- 2001-9
- 2001-8
- 2001-7
- 2001-6
- 2001-5
- 2001-4
- 2001-3
- 2001-2
- 2001-1
- 2000-12
- 2000-11
- 2000-10
- 2000-9
- 2000-8
- 2000-7
- 2000-6
- 2000-5
- 2000-4
- 2000-3
- 2000-2
- 2000-1
- 1999-12
- 1999-11
- 1999-10
- 1999-9
- 1999-8
- 1999-7
- 1999-6
- 1999-5
- 1999-4
- 1999-3
- 1999-2
CITYTRANS CZ
Aktualizace 31.10.2015
31. 10. 2015 Aktualizace sloupku Kalendář akcí. Aktualizace sekce Články (Putování do Ostravy - II. část)
Putování do Ostravy - II. část
31.10.2015 Putování do Ostravy - II. část
.......... Úvod povídky ...
Paní Berousková urychleně procitla a zprvu ani nechápala, co se děje. Menší Berousek se tiše rozplakal a přitulil se k vyděšené mámě. Nejvíce zaperlil starší Berousek, ze kterého se stal náměsíčný. Stoupl si a následně z výšky sedl na můj batoh, který jsem měl položený vedle sebe na sedačce a chránil ho zejména před eventuálním Robertovým pádem, protože jsem v něm měl fototechniku.
Násilně probuzený Robert sledem událostí velmi rychle vystřízlivěl a začal se shánět po pivu, které nikdo z nás neměl. Když nebylo, snědl alespoň zbytek Tomášových rumových perníčků. Chvíli jsme si ještě povídali a pak tak nějak lehce klimbali.
Zničehonic se ozvalo lomcování s dveřmi. Zbystřili jsme. Zvenku se ozvalo: "Otevřete, tady máme místenky my!" a slyšeli jsme hlasité dohadování mezi skupinkou lidí. Odpověděli jsme, že to jsou naše místa a pro jistotu se podívali na místenku na čísla sedadel, zda souhlasí. Souhlasily, a tak jsme dobyvatelům neodemkli. Dobyvatelé ještě chvíli škemrali o vpuštění jak Jezinky u Smolíčka pacholíčka. Pak nám oznámili, že jdou za průvodčí. Řekli jsme jim, že samozřejmě můžou.
Po několika minutách se ozval lomoz a ve dveřích stála průvodčí, která si kupé odemkla univerzálním klíčem. "Vaše jízdenky prosím" rozkázala rázně. Podali jsme jí požadované doklady. Chvíli je studovala a pak řekla: "Nojo, ale vy je máte do vedlejšího vozu!" chvíli jsme nechápali vyřknutý ortel, "Musíte si přesednout." Trapas jak hrom! Omluvili jsme se průvodčí i novým obyvatelům kupé. Zkroušeně jsme si sebrali svá zavazadla a přesunuli se do vedlejšího kupé. Dobře nedopadla ani Berouskovic rodinka. Při kontrole jízdenek průvodčí zjistila, že sice mají jízdenky, místenky však nikoliv, takže Berousky nemilosrdně vyhnala hledat prázdné místo v beznadějně obsazeném vlaku.
Naše tříčlenná skupinka mezitím hledala správné kupé ve vedlejším vozu. Když jsme kupé našli, hrůzou v nás hrklo, místa k sezení byla obsazena skupinkou cikánů. Co teď? Zbytek jízdy skončit na stojáka v chodbičce nebo to risknout a sednout si mezi ně? Nic horšího jsme si snad ani nemohli přát...
Vsadili jsme na druhou variantu. Došli jsme za průvodčí a sdělili jí, že naše místa jsou obsazena. Průvodčí byla ženou činu, a tak nelenila a vybojovala nám v kupé plném snědých spoluobčanů, tři drahocenná místa. Řeknu na rovinu, přítomnost v této společnosti nám nedělala příliš dobře. Do cíle byla cesta ještě dlouhá, naše smysly bily na poplach, abychom byli ostražití. Nakonec to dusné napětí "rozčísli" naši dočasní spolucestující. K našemu úžasu začali vyprávět skvělé proticikánské vtipy a náramně si to užívali. Chvíli jsme si povídali a tak jsme zjistili, že míří za prací do Ostravy, proto jedou přes noc.
Noc ubíhala, ale my všichni v kupé jsme byli unaveni. Mozek nám velel, abychom byli ostražití, ale únava byla silnější, usnuli jsme jak špalci. Občas někdo z nás procitl, jedním okem ledabyle zamžoural po ostatních, zda je vše v pořádku, a spal dále.
Před Ostravou si naše tříčlenná skupinka sbalila zavazadla a připravila k opuštění vlaku. S našimi fajnovými spolucestujícími jsme se rozloučili a popřáli hezkého dne.
Byli jsme v Ostravě. Právě začínal nádherný slunečný den...
© M. Babický 2015
.......... Úvod povídky ...
Paní Berousková urychleně procitla a zprvu ani nechápala, co se děje. Menší Berousek se tiše rozplakal a přitulil se k vyděšené mámě. Nejvíce zaperlil starší Berousek, ze kterého se stal náměsíčný. Stoupl si a následně z výšky sedl na můj batoh, který jsem měl položený vedle sebe na sedačce a chránil ho zejména před eventuálním Robertovým pádem, protože jsem v něm měl fototechniku.
Násilně probuzený Robert sledem událostí velmi rychle vystřízlivěl a začal se shánět po pivu, které nikdo z nás neměl. Když nebylo, snědl alespoň zbytek Tomášových rumových perníčků. Chvíli jsme si ještě povídali a pak tak nějak lehce klimbali.
Zničehonic se ozvalo lomcování s dveřmi. Zbystřili jsme. Zvenku se ozvalo: "Otevřete, tady máme místenky my!" a slyšeli jsme hlasité dohadování mezi skupinkou lidí. Odpověděli jsme, že to jsou naše místa a pro jistotu se podívali na místenku na čísla sedadel, zda souhlasí. Souhlasily, a tak jsme dobyvatelům neodemkli. Dobyvatelé ještě chvíli škemrali o vpuštění jak Jezinky u Smolíčka pacholíčka. Pak nám oznámili, že jdou za průvodčí. Řekli jsme jim, že samozřejmě můžou.
Po několika minutách se ozval lomoz a ve dveřích stála průvodčí, která si kupé odemkla univerzálním klíčem. "Vaše jízdenky prosím" rozkázala rázně. Podali jsme jí požadované doklady. Chvíli je studovala a pak řekla: "Nojo, ale vy je máte do vedlejšího vozu!" chvíli jsme nechápali vyřknutý ortel, "Musíte si přesednout." Trapas jak hrom! Omluvili jsme se průvodčí i novým obyvatelům kupé. Zkroušeně jsme si sebrali svá zavazadla a přesunuli se do vedlejšího kupé. Dobře nedopadla ani Berouskovic rodinka. Při kontrole jízdenek průvodčí zjistila, že sice mají jízdenky, místenky však nikoliv, takže Berousky nemilosrdně vyhnala hledat prázdné místo v beznadějně obsazeném vlaku.
Naše tříčlenná skupinka mezitím hledala správné kupé ve vedlejším vozu. Když jsme kupé našli, hrůzou v nás hrklo, místa k sezení byla obsazena skupinkou cikánů. Co teď? Zbytek jízdy skončit na stojáka v chodbičce nebo to risknout a sednout si mezi ně? Nic horšího jsme si snad ani nemohli přát...
Vsadili jsme na druhou variantu. Došli jsme za průvodčí a sdělili jí, že naše místa jsou obsazena. Průvodčí byla ženou činu, a tak nelenila a vybojovala nám v kupé plném snědých spoluobčanů, tři drahocenná místa. Řeknu na rovinu, přítomnost v této společnosti nám nedělala příliš dobře. Do cíle byla cesta ještě dlouhá, naše smysly bily na poplach, abychom byli ostražití. Nakonec to dusné napětí "rozčísli" naši dočasní spolucestující. K našemu úžasu začali vyprávět skvělé proticikánské vtipy a náramně si to užívali. Chvíli jsme si povídali a tak jsme zjistili, že míří za prací do Ostravy, proto jedou přes noc.
Noc ubíhala, ale my všichni v kupé jsme byli unaveni. Mozek nám velel, abychom byli ostražití, ale únava byla silnější, usnuli jsme jak špalci. Občas někdo z nás procitl, jedním okem ledabyle zamžoural po ostatních, zda je vše v pořádku, a spal dále.
Před Ostravou si naše tříčlenná skupinka sbalila zavazadla a připravila k opuštění vlaku. S našimi fajnovými spolucestujícími jsme se rozloučili a popřáli hezkého dne.
Byli jsme v Ostravě. Právě začínal nádherný slunečný den...
© M. Babický 2015
Aktualizace 30.10.2015
30. 10. 2015 Aktualizace sloupku Kalendář akcí. Aktualizace sekce Články (Putování do Ostravy - I. část)
Putování do Ostravy - I. část
30.10.2015 Putování do Ostravy - I. část
Následující veselá příhoda z cestování se udála již před vícenež dvaceti lety, kdy jsme se s kamarády rozhodli, že pojedeme z Prahy na dopravní oslavy do DP Ostrava. Jelikož bylo zapotřebí dostavit se na místo srazu velmi časně, padla volba na noční místenkový vlak v relaci Praha - Ostrava, abychom vše stihli.
Byli jsme celkem tři. Tomáš, pak další kamarád, říkejme mu třeba Robert (abych ho nekompromitoval před současnou šotoušskou obcí), a já. Byli jsme dost mladí, a naše zkušenosti s nočním cestováním nebyly v té době příliš rozsáhlé. Obavy z nočního cestování byly velké - jestli vše stihneme, jestli najdeme správný vlak, jestli nás někdo neokrade, jestli nás někdo nepřepadne. Nakonec jsme se domluvili, že během několikahodinové cesty do Ostravy bude jeden z nás hodinu spát a další dva si budou povídat, aby neusnuli a nepřišli jsme o svůj skromný cestovní majetek. Domluvili jsme se kdy pořídíme jízdenky a kdo je bude mít u sebe.
V den D jsme se s Tomášem setkali v dostatečném časovém předstihu u osobních pokladen na nádraží a sdělovali si nejčerstvější poznatky z cestování MHD. Čas odjezdu se pomalu nachýlil, a kamarád Robert nikde. No nic, řekli jsem si a pomalu se přesunuli k již přistavenému vlaku. Do odjezdu zbývalo 10 minut, snad to kolega stihne.
Jízdenky jsme měli, vagon jsme našli relativně rychle a kupé také. Spokojeně jsme se uvelebili v prázdném kupé a uzavírali pomyslné sázky, jestli odjedem tři nebo jen dva. Když zbývalo slabých 5 minut do odjezdu, přisupěl uřícený Robert jak expres Vindobona. Hurá, stihl!
Po přistoupení do kupé jsme velmi záhy pochopili důvod jeho pozdního příchodu, Robert byl jako "dělo". Dlouhá doba do odjezdu vlaku a jeho velmi kladný vztah k alkoholu zapříčinily, že se jaksi "zapomněl" v jedné z žižkovských hospod. Nu což, hlavně, že bude sranda. A byla!
Z nádraží s námi cestovala i maminka se dvěma malými kluky, jimž mohlo být odhadem 3 a 6 let. Kluky jsem si v duchu pracovně označil Berousek1 a Berousek2, protože mi velmi silně připomínali abnormálně vykulené sourozence Berouskovy z mého letního tábora. S Tomem i připitým Robertem jsme si povídali o všem možném i nemožném (samozřejmě ve vší slušnosti). Robertův verbální i neverbální projev musel být pro mladou maminku i její tichá dítka šokující až traumatizující. Občas jsem musel Roberta v nekorektním chování přibrzdit. To nejhorší však teprve mělo přijít.
Malý Berousek zakrátko usnul spánkem spravedlivých, opřen o bok své maminky. Jeho starší bráška i maminka byli ještě vzhůru, a mimo konverzace u jídla a pití se příliš nevyjadřovali a mlčky sledovali našeho hlučného parťáka. Milý účastník zájezdu Robert pozvolna střízlivěl. Během klábosení jsme ještě něco popili (nealko) a pojedli. Kolega Tomáš vytáhl z ruksaku oblíbenou cukrovinku rumové perníčky a nechal sáček s obsahem kolovat. Takto jsme postupně ochutnali naši výbavu potravin. Rumové perníčky však zůstaly ještě v zásobě.
Starší Berousek i paní Berousková již také usnuli, a my tři začali dle naší předchozí úmluvy plánovat spaní. Propočítali jsme, že na každého z nás vyjde 70 minut spánku. První se přihlásil Tomáš, protože je unavený. Souhlasili jsme. Tomáš se zul, spokojeně se usadil a napolohoval tak, aby mu koženková sedačka poskytla pohodlí při spánku. Aby měl co největší klid a soukromí, zabalil se ještě do své pověšené bundy.
S Robertem jsme si dále povídali, je totiž výborný společník a o legraci s ním není nouze. Stále byl však dost hlasitý. Nevím, co to do něj vjelo, ale náhle se rozhodl, že bude na hodinkách stopovat Tomášův spánek. Když uběhlo deset minut, necititlivě zatřásl s bundou, ve které pobýval Tomáš.
"Tome, ještě Ti zbývá šedesát minut!" halasně oznámil Robert.
"Díky za upozornění" odpověděl probuzený Tomáš.
Cesta ubíhala, stále jsme si s Robertem povídali o městech, které již navštívil.
Za dalších 10 minut následovala obdobná scénka.
Robert se škodolibou radostí zatřásl s Tomovou bundou a zahlásil jak nádražní rozhlas: "Tome, ještě Ti zbývá padesát minut!" "Nojo" rozmrzele odvětil Tom a pokračoval ve spánku.
S Robertem jsme si dále povídali o současném vozovém parku autobusů v dopravních podnicích v České republice.
Uplynulo dalších 10 minut, pozorný čtenář jistě tuší co následovalo. Mocné Robertovo zatřesení Tomášovou bundou nemůže nechat nikoho na pochybách. "Tomáši, zbývá Ti ještě čtyřicet minut" zahartusil Tomášův "buditel".
"Hmm" naštvaně odvětil již nespící Tomáš.
Noc se pomalu krátila, škůdce Robert stále vyprávěl své zážitky, a já s napětím sledoval, co bude dál. Po uplynutí 10 minut se opatrně připlížil k bundě, kde byl deponován Tom. Záškodník zašeptal: "Tome, spíš?"
Tázaný Tomáš se vybalil z bundy jak motýl z kukly. "Mě už se spát nechce" pronesl rezignovaně, nazul si boty, napil se a připojil k naší diskuzi.
Záškodník Robert, snad únavou z opilosti, snad opilostí z výhry nad Tomášem, usnul jak dřevo. Ale jak... Nohy doširoka od sebe, tělo ledabyle zaklesnuté v koženkové sedačce postaršího vagonu, ruce bezvládně ležící podél těla, hlava v hlubokém záklonu, ústa široce otevřená. Oteklé sliznice v krku a dýchání v hlubokém záklonu hlavy zapříčinily mohutný zvukový projev. Český jazyk má pro pro tento jev trefné přirovnání - Chrápal jako dřevorubec.
Chvíli jsme na Roberta koukali a pak v Tomášově hlavě uzrál plán odvety, o kterém mi neřekl. Vzhledem k tomu, že Tom je hodný a nezákeřný člověk, nechápavě jsem zíral na další sled událostí.
Tom ze svého batohu vybral jeden ze zbylých rumových perníčků české provenience, vložil jej mezi svůj palec a ukazováček a čekal na vhodný okamžik. Počkal si, až Robert vydechne, pak bleskurychle vložil rumový perníček do chrápačových úst a následně rukami sklapl jeho maxilu a mandibulu k sobě. Pomsta byla sladká!
Robertovo tělo v pudu sebezáchovy zareagovalo. Jmenovanému vyletěl z dutiny ústní jakýsi neidentifikovatelný skřek, následován rumovým perníčkem, který zasáhl naproti spící paní Berouskovou.
.......... Pokračování ........
© M. Babický 2015
Následující veselá příhoda z cestování se udála již před vícenež dvaceti lety, kdy jsme se s kamarády rozhodli, že pojedeme z Prahy na dopravní oslavy do DP Ostrava. Jelikož bylo zapotřebí dostavit se na místo srazu velmi časně, padla volba na noční místenkový vlak v relaci Praha - Ostrava, abychom vše stihli.
Byli jsme celkem tři. Tomáš, pak další kamarád, říkejme mu třeba Robert (abych ho nekompromitoval před současnou šotoušskou obcí), a já. Byli jsme dost mladí, a naše zkušenosti s nočním cestováním nebyly v té době příliš rozsáhlé. Obavy z nočního cestování byly velké - jestli vše stihneme, jestli najdeme správný vlak, jestli nás někdo neokrade, jestli nás někdo nepřepadne. Nakonec jsme se domluvili, že během několikahodinové cesty do Ostravy bude jeden z nás hodinu spát a další dva si budou povídat, aby neusnuli a nepřišli jsme o svůj skromný cestovní majetek. Domluvili jsme se kdy pořídíme jízdenky a kdo je bude mít u sebe.
V den D jsme se s Tomášem setkali v dostatečném časovém předstihu u osobních pokladen na nádraží a sdělovali si nejčerstvější poznatky z cestování MHD. Čas odjezdu se pomalu nachýlil, a kamarád Robert nikde. No nic, řekli jsem si a pomalu se přesunuli k již přistavenému vlaku. Do odjezdu zbývalo 10 minut, snad to kolega stihne.
Jízdenky jsme měli, vagon jsme našli relativně rychle a kupé také. Spokojeně jsme se uvelebili v prázdném kupé a uzavírali pomyslné sázky, jestli odjedem tři nebo jen dva. Když zbývalo slabých 5 minut do odjezdu, přisupěl uřícený Robert jak expres Vindobona. Hurá, stihl!
Po přistoupení do kupé jsme velmi záhy pochopili důvod jeho pozdního příchodu, Robert byl jako "dělo". Dlouhá doba do odjezdu vlaku a jeho velmi kladný vztah k alkoholu zapříčinily, že se jaksi "zapomněl" v jedné z žižkovských hospod. Nu což, hlavně, že bude sranda. A byla!
Z nádraží s námi cestovala i maminka se dvěma malými kluky, jimž mohlo být odhadem 3 a 6 let. Kluky jsem si v duchu pracovně označil Berousek1 a Berousek2, protože mi velmi silně připomínali abnormálně vykulené sourozence Berouskovy z mého letního tábora. S Tomem i připitým Robertem jsme si povídali o všem možném i nemožném (samozřejmě ve vší slušnosti). Robertův verbální i neverbální projev musel být pro mladou maminku i její tichá dítka šokující až traumatizující. Občas jsem musel Roberta v nekorektním chování přibrzdit. To nejhorší však teprve mělo přijít.
Malý Berousek zakrátko usnul spánkem spravedlivých, opřen o bok své maminky. Jeho starší bráška i maminka byli ještě vzhůru, a mimo konverzace u jídla a pití se příliš nevyjadřovali a mlčky sledovali našeho hlučného parťáka. Milý účastník zájezdu Robert pozvolna střízlivěl. Během klábosení jsme ještě něco popili (nealko) a pojedli. Kolega Tomáš vytáhl z ruksaku oblíbenou cukrovinku rumové perníčky a nechal sáček s obsahem kolovat. Takto jsme postupně ochutnali naši výbavu potravin. Rumové perníčky však zůstaly ještě v zásobě.
Starší Berousek i paní Berousková již také usnuli, a my tři začali dle naší předchozí úmluvy plánovat spaní. Propočítali jsme, že na každého z nás vyjde 70 minut spánku. První se přihlásil Tomáš, protože je unavený. Souhlasili jsme. Tomáš se zul, spokojeně se usadil a napolohoval tak, aby mu koženková sedačka poskytla pohodlí při spánku. Aby měl co největší klid a soukromí, zabalil se ještě do své pověšené bundy.
S Robertem jsme si dále povídali, je totiž výborný společník a o legraci s ním není nouze. Stále byl však dost hlasitý. Nevím, co to do něj vjelo, ale náhle se rozhodl, že bude na hodinkách stopovat Tomášův spánek. Když uběhlo deset minut, necititlivě zatřásl s bundou, ve které pobýval Tomáš.
"Tome, ještě Ti zbývá šedesát minut!" halasně oznámil Robert.
"Díky za upozornění" odpověděl probuzený Tomáš.
Cesta ubíhala, stále jsme si s Robertem povídali o městech, které již navštívil.
Za dalších 10 minut následovala obdobná scénka.
Robert se škodolibou radostí zatřásl s Tomovou bundou a zahlásil jak nádražní rozhlas: "Tome, ještě Ti zbývá padesát minut!" "Nojo" rozmrzele odvětil Tom a pokračoval ve spánku.
S Robertem jsme si dále povídali o současném vozovém parku autobusů v dopravních podnicích v České republice.
Uplynulo dalších 10 minut, pozorný čtenář jistě tuší co následovalo. Mocné Robertovo zatřesení Tomášovou bundou nemůže nechat nikoho na pochybách. "Tomáši, zbývá Ti ještě čtyřicet minut" zahartusil Tomášův "buditel".
"Hmm" naštvaně odvětil již nespící Tomáš.
Noc se pomalu krátila, škůdce Robert stále vyprávěl své zážitky, a já s napětím sledoval, co bude dál. Po uplynutí 10 minut se opatrně připlížil k bundě, kde byl deponován Tom. Záškodník zašeptal: "Tome, spíš?"
Tázaný Tomáš se vybalil z bundy jak motýl z kukly. "Mě už se spát nechce" pronesl rezignovaně, nazul si boty, napil se a připojil k naší diskuzi.
Záškodník Robert, snad únavou z opilosti, snad opilostí z výhry nad Tomášem, usnul jak dřevo. Ale jak... Nohy doširoka od sebe, tělo ledabyle zaklesnuté v koženkové sedačce postaršího vagonu, ruce bezvládně ležící podél těla, hlava v hlubokém záklonu, ústa široce otevřená. Oteklé sliznice v krku a dýchání v hlubokém záklonu hlavy zapříčinily mohutný zvukový projev. Český jazyk má pro pro tento jev trefné přirovnání - Chrápal jako dřevorubec.
Chvíli jsme na Roberta koukali a pak v Tomášově hlavě uzrál plán odvety, o kterém mi neřekl. Vzhledem k tomu, že Tom je hodný a nezákeřný člověk, nechápavě jsem zíral na další sled událostí.
Tom ze svého batohu vybral jeden ze zbylých rumových perníčků české provenience, vložil jej mezi svůj palec a ukazováček a čekal na vhodný okamžik. Počkal si, až Robert vydechne, pak bleskurychle vložil rumový perníček do chrápačových úst a následně rukami sklapl jeho maxilu a mandibulu k sobě. Pomsta byla sladká!
Robertovo tělo v pudu sebezáchovy zareagovalo. Jmenovanému vyletěl z dutiny ústní jakýsi neidentifikovatelný skřek, následován rumovým perníčkem, který zasáhl naproti spící paní Berouskovou.
.......... Pokračování ........
© M. Babický 2015
Aktualizace 22.10.2015
22. 10. 2015 Aktualizace Fotogalerie (Praha).
Aktualizace 19.10.2015
19. 10. 2015 Oprava odkazů + doplnění rubriky Publikování.
Aktualizace 16.10.2015
16. 10. 2015 Aktualizace rubriky Galerie inzerce - vložení nových předmětů.
Aktualizace 12.10.2015
12.10.2015 2x Aktualizace krátkých zpráv.
Slavnostně otevřena trať na Hranečník
Ostrava (tbus): Slavnostně otevřena trať na Hranečník. V pondělí 12.10.2015 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná trolejbusová trať k terminálu Hranečník. Provoz trolejbusových linek má být zahájen později, po reorganizaci dosavadního linkového vedení.
Solaris Urbino 12 III CNG v Ostravě
Ostrava (bus): Solaris Urbino 12 III CNG v Ostravě. V souvislosti s aktuální dodávkou 105 ks autobusů Solaris Urbino 12 III CNG, budou v brzké době vyřazeny nejstarší provozované autobusy, čímž bude zásadně omlazen vozový park. Zároveň s dodávkou plynových autobusů byl v pondělí 12.10.2015 slavnostně spuštěn provoz plnící stanice cNG.
Oslavy 85 let autobusů v Ostravě
Ostrava (vše): Oslavy 85 let autobusů v Ostravě. V sobotu 10.10.2015 se uskutečnily bujaré oslavy 85 let autobusů v Ostravě. V rámci akce se konal Den otevřených dveří dílen v Ostravě-Martinově a autobusových garáží v Ostravě-Porubě. Tradičně si mohli návštěvníci prohlédnout zázemí DP Ostrava, projet se současným nebo historickým autobusem, prohlédnout si policejní vybavení, a to samozřejmě nebylo vše, celý program byl postaven tak, aby se nenudili jak malí, tak velcí. U příležitosti výročí byla vydána publikace 85 let autobusů v Ostravě.
Další modelové kolejiště v Praze
Praha (žel): Další modelové kolejiště v Praze. Jako protiváha modelové expozice v Království železnic bude od 15.11.2015 otevřen na pražských Petřinách konkurenční projekt s názvem Dům vláčků. Ve druhém patře OC Petřiny na ploše 1500m2 postupně nabídne několik funkčních kolejišť, dětský koutek, interaktivní zábavu, muzeum modelových železnic a mnoho dalšího.
Další etapy integrace PID
Praha (vše): Další etapy integrace PID. Po aktuální integraci železnice ve Štětí do PID a avizované první etapě integrace Kladenska, budou pokračovat integrační kroky i na jiných místech sítě PID. Bez bližšího časového určení se má posunout integrace v Kralupech nad Vlatvou a okolí. Po poměrně dobře zvládnuté integraci Mělnicka můžeme očekávat další etapu v této oblasti, a možná i v okolí stále populárnějších Milovic.
Populární pražská mazací tramvaj 5572
Praha (tram): Populární pražská mazací tramvaj 5572. Popularita pracovní tramvaje T3M ev.č. 5572 sloužící k mazání tramvajových kolejí, stále stoupá. Vzhledem k tomu, že má na zádi zabudovánu kameru přenášející online provoz, převýšil počet shlédnutí k počátku října 2015 100 000 unikátních návštěvníků. Po popularizační akci ve sdělovacích prostředcích se počet shlédnutí v polovině října 2015 přiblížil k čtvrtmilionové hranici. Skutečně velmi zajímavý projekt, někteří diváci by však ocenili další kameru, která by snímala prostor před vozem.
Oslavy 140 let pražské MHD minulostí
Praha (tram): Oslavy 140 let pražské MHD minulostí. V neděli 20.9.2012 se uskutečnil ve vnitřní Praze okázalý tramvajový průvoz u příležitosti oslav 140 let pražské MHD. Již od brzkých ranních hodin byly naváženy muzejní tramvaje na nábřeží u Národního divadla a řazeny od nejstarších k nejnovějším. Jelikož bylo nutno umístit velké množství vozů, byly seřazeny od Smetanova nábřeží přes ulici Křižovnickou a přes celý Mánesův most. V čele průvodu stanul motorový vůz ev.č. 351, který přivezl nejstarší exponát, otevřený vůz koňské dráhy z roku 1886. Dále následoval salonní vůz ev.č. 200, vyhlídkový otevřený motorový vůz ev.č. 500, Křižíkův motorový vůz ev.č. 88, motorový vůz ev.č. 109 s otevřeným letním vlečným vozem ev.č. 526. Dále následovala celá plejáda dvounápravových historických vozů z různých období - 275 + 624; 297 + 638 + 728; 357 + 1314; 444 + 999; 2222 + 1111 + 1219; 2294 + 608 coby válečná souprava se zatemněnými okny; 2239 + 1523; 3063 + 1580; 3083 + 1583. Dále následovaly čtyřnápravové vozy T1 ev.č. 5001 (s přívěsným vozíkem ev.č. 6006 pro obsluhu kladky); T2 ev.č. 6002 (s přívěsným vozíkem ev.č. 4532 pro obsluhu kladky); T3 ev.č. 6149 + 6102; T4 ev.č. 5500; T3 ev.č. 6340; T3M ev.č. 8084; T3SUCS ev.č. 7292; KT8D5 ev.č. 9048. Následovaly pracovní vozy ev.č. 4053 + 4525 + 5001 + 5007; 4217; 4092. Posunovací lokomotiva ev.č. 4072 se z důvodu technické závady nezúčastnila. Do tramvajového průvodu se vřadila i technologické vozidla - trolejové věže ev.č. 7; 92; 06-220 a svařovací automobil Praga V3S RZ AX 04-30. Dále následovala současná provozní vozidla. Nejprve byl zařazen oblíbený mazací vůz T3M ev.č. 5572, po něm cvičný vůz T3R.P ev.č. 5525. Dále následovaly běžné osobní vozy tramvajové dopravy - T3R.P ev.č. 8382; T6A5 ev.č. 8716; KT8D5.RN2P ev.č. 9094; Škoda 14T ev.č. 9127; T3R.PLF ev.č. 8255 , starší verze Škody 15T ev.č. 9325 a nejnověji dodaný modifikovaný vůz Škoda 15T ev.č. 9328. Následný průvod byl veden v trase Smetanovo nábřeží (odjezd v 11.00 hodin) – Národní třída – Lazarská – Václavské náměstí – Senovážné náměstí – Masarykovo nádraží – Náměstí Republiky – Štefánikův most – Výstaviště Holešovice (příjezd přibližně ve 12.00 hodin). V historických vozidlech byli svezeni pouze výherci vědomostní soutěže, ostatní cestující byli přepraveni v běžných tramvajích.
Aktualizace 9.10.2015
9.10.2015 Aktualizace krátkých zpráv a Kalendáře akcí.
Další přečíslovávání autobusů v PID
Praha (bus): Další přečíslovávání autobusů v PID. V souvislosti s integrací Mělnicka byly v první polovině roku 2015 přečíslovány vozy dopravce ČSAD Střední Čechy. Také došlo k přečíslování evidenčních čísel dopravců skupiny Arriva (mimo Arriva Střední Čechy, s.r.o., ), v obou případech na novou číslenou skupinu 8000 a 9000. Na přelomu roku 2015/2016 budou přečíslovány ještě vozy dopravce Martin Uher, patrně kvůli nastupující integraci Kladenska a rozšíření číselných řad ČSAD MHD Kladno a.s. a případně dalších dopravců.
První etapa integrace Kladenska od 1.7.2016
Praha (bus): První etapa integrace Kladenska od 1.7.2016. Integrací téměř nedotčené Kladensko by první změnu mělo pocítit již od 1.7.2016, kdy budou zaintegrovány první dálkové linky Kladno - Praha. Vzhledem k tomu, že oblast Kladenska je velmi rozsáhlá, nelze kompletní integraci udělat naráz, ale musí probíhat v součinnosti s ostatními kroky, aby nedošlo k totální destrukci dosavadního systému.
Arriva Praha už s o něco lepším skóre
Praha (bus): Arriva Praha už s o něco lepším skóre. Potíže dopravce Arriva Praha pozvolna ustupují. V posledních měsících často docházelo ze strany dopravce k neprovedení spojů a někdy k jejich náhradě konkurenčním dopravcem. Bohužel dopravce se do šlamastyky dostal vlastním přičiněním, neboť mu chybí řidiči, a spolehlivostí neoplývá ani zanedbávaný vozový park. Po neustálých stížnostech ze strany cestujících došla Ropidu trpělivost a udělil dopravci několik citelných finančních postihů a výstrahou o možném pozbytí licence na provoz autobusových linek v PIDu. Dopravce následně alespoň spustil rozsáhlou náborovou kampaň. Nechme se tedy překvapit, jak celá kauza dopadne.
Tunel Blanka otevřen po dlouhých 9 letech
Praha (vše): Tunel Blanka otevřen po dlouhých 9 letech. Nechvalně proslulý předražený tunelový komplex byl uveden do provozu 19.9.2015. Po několika dnech provozu lze již s určitostí říci, že zatímco na mnoha místech se intenzita projíždějících vozů snížila, v ulici Svatovítské, Jugoslávských partyzánů a oblasti Vypichu kolony v některé denní časy rapidně narostly. Co se týče MHD, autobusová linka prozatím vedena nebude, ale z dřívějších poznatků by měla smysl metrolinka přibližně v relaci Jihozápadní Město - Letňany
Systém automatického sčítání cestujících v autobusech PID
Praha (bus): Systém automatického sčítání cestujících v autobusech PID. V dohledné době budou namontovány dvě zkušební sady pro automatické sčítání cestujících v autobusech PID, jedna v dvoudvéřovém a druhá ve čtyřdvéřovém autobusu. Systém má úspěšnost cca 95 %, což je velmi dobrý výchozí bod, aby byly měřené výsledky relevantní.Ropid si od investice slibuje úspory v nákladech na sčítací pracovníky a také zpřesnění údajů přepravních průzkumů. Pokud dojde k akceptaci této nové metody, lze předpokládát, že technologií budou vybavovány pouze nově dodávané autobusy.
Kokpit tramvaje T3SUCS v Království železnic
Praha (tram): Kokpit tramvaje T3SUCS v Království železnic. V sobotu 12.9.2015 byl slavnostně zpřístupněn reálný kokpit tramvaje T3SUCS. Přední část vozu ev.č. 7157 byla odříznuta a upravena tak, aby byly zachovány ovládací prvky i některé funkce. Tramvajový kokpit byl doplněn vnějšími cedulovými orientacemi a útroby vozy byly doplněny audiovizuálními systémy. Tak se alespoň část vozu vrátila po téměř 30 letech na místo svého zrodu.
Aktualizace 6.10.2015
6.10.2015 Aktualizace krátkých zpráv.
Nový výtah přivítá první cestující
Praha (metro): Nový výtah přivítá první cestující. Ve čtvrtek 8.10.2015 bude slavnostně zahájen provoz výtahu do stanice metra Anděl, čímž se městská hromadná doprava stane opět o něco přitažlivější zejména pro vozíčkáře a maminky s kočárky.
Nové kloubové SORky na Kačerově
Praha (bus): Nové kloubové SORky na Kačerově. Na počátku října 2015 obdržela garáž Kačerov příděl z letošní dodávky autobusů SOR NB18. Konkrétně jde o vozy ev.č. 6908 - 6912, které budou postupně uváděny do provozu.
Uzavírky v Dobrovízi a Hostouni
Praha (bus): Uzavírky v Dobrovízi a Hostouni. Z důvodu výstavby silničního obchvatu obce Dobrovíz a návazných dopravních řešení je etapovitě realizována celá řada opatření v dopravní obslužnosti obce. Změny se týkají linek SID A26 a PID 306, 319, které přes uvedenou oblast projíždějí. Důvod výstavby obchvatu je jednoduchý - zásobování skladového a distibučního střediska Amazonu kamiony.
Aktualizace 3.10.2015
3.10.2015 Aktualizace krátkých zpráv.
Uzavírka ulice ulice Dukelských hrdinů v Kladně
Kladno (bus): Uzavírka ulice ulice Dukelských hrdinů v Kladně. Od 15.9. do 25.9.2015 došlo k uzavírce ulice Dukelských hrdinů. Vzhledem k tomu, že ulice sousedí s autobusovým nádražím, dotkla se výluka velké části linek MHD Kladno, SID i soukromých dopravců. 25.9.2015 byla oprava živičného povrchu ukončena, od následujícího dne se vše vrátilo do normálu.
Další bezbarierový obrubník v Hostivici
Praha (bus): Další bezbarierový obrubník v Hostivici. V souvislosti s opravou chodníku a instalaci nového přístřešku v zastávce Hostivice,Nouzov směr Hostivice, došlo v druhé polovině září 2015 k instalaci bezbariérového zastávkového obrubníku (tzv. Kasselského).
Výstavba nového autobusového nádraží v Berouně finišuje
Beroun (bus): Výstavba nového autobusového nádraží v Berouně finišuje. Podle oficiálních informací bude provoz nového terminálu v sousedství železničního nádraží zahájen nejpozději 30.11.2015. V souvislosti s touto změnou bude zrušeno dosavadní autobusové nádraží v těsném sousedství řeky Berounky a linky přesměrovány k novému místu. Trasy linek PID 380 a 425 se tím pádem také nepatrně prodlouží. Změn dozná i linkové vedení MHD Beroun.
Pokud chcete kontaktovat redakci, využijte link. , eventuelně stránku Techinfo.
© CITYTRANS CZ 1999-2020 - Šíření textů z www.citytrans.info a www.citytrans.cz je možné pouze se svolením redakce a uvedení zdroje. Citytrans CZ má ISSN 1804-7297
Zpět nahoru
© CITYTRANS CZ 1999-2020 - Šíření textů z www.citytrans.info a www.citytrans.cz je možné pouze se svolením redakce a uvedení zdroje. Citytrans CZ má ISSN 1804-7297
Zpět nahoru